The R&A - Working for Golf
Nehratelný míč
Jdi na sekci
19.2
19.2a
19.2a/1
19.2a/2
19.2c
19.2c/1
19.2
19.2/1
19.2/2
19.2/3
19.2/4
19.2/5
19.3
19.3b
19.3b/1

Účel Pravidla: Pravidlo 19 popisuje několik možností úlevy, které má hráč v případě nehratelného míče. To dává hráči možnost volby, jak se – zpravidla s jednou trestnou ranou – dostat z obtížné situace kdekoli na hřišti (vyjma v trestné oblasti).

19.2
Možnosti úlevy pro nehratelný míč v poli nebo na jamkovišti
19.2a
Úleva se ztrátou rány a vzdálenosti
19.2a/1
Player May Take Stroke-and-Distance Relief Even When Spot of Previous Stroke Is Nearer Hole Than Where Unplayable Ball Lies

If a ball comes to rest farther from the hole than the spot from which it was played, stroke-and-distance relief may still be taken.

Examples where stroke-and-distance relief may be nearer the hole include when:

  • A player's stroke from the teeing area hits a tree, bounces backwards and comes to rest behind the teeing area. The player may play again from the teeing area under penalty of one stroke.
  • A player has a downhill putt and he or she putts off the putting green and the ball rolls off the green into a bad lie or into a penalty area. The player may play again from the putting green under penalty of one stroke.
19.2a/2
Stroke-and-Distance Relief Is Allowed Only at Spot of the Last Stroke

The option to take stroke-and-distance relief for an unplayable ball applies only to where the last stroke was made; a player is not allowed to go back to the spot of any earlier strokes made before that.

If the stroke-and-distance relief option or the back-on-the-line option are not favourable, the only option is to take lateral relief multiple times, taking a penalty each time, until the player can get a ball into a playable location.

19.2c
Úleva do strany
19.2c/1
Reference Point for Lateral Relief When Ball Is Not on the Ground

When a player's ball lies above the ground (such as in a bush or a tree), the player may take lateral relief by using the point on the ground directly below the spot of the ball as his or her reference point:

  • The relief area is within two club-lengths of and no closer to the hole than that reference point on the ground (see Rule 19.2c).
  • In some cases, this might allow a ball to be dropped on a putting green.

But, if an unplayable ball lies on the ground, the spot of the original ball itself is always used as the reference point. For example:

  • If a player's ball lies at the base of a cliff or a steep slope, the spot of the original ball is the reference point.
  • This means that the player may not ignore vertical distance and drop a ball at the top of the cliff or slope within two club-lengths of a point directly above where the ball lies on the ground at the base of the cliff or slope.
19.2/1
No Guarantee Ball Will Be Playable After Taking Unplayable Ball Relief

When taking unplayable ball relief, a player must accept the outcome even if it is unfavourable, such as when a dropped ball comes to rest in its original location or in a bad lie in another location in the relief area:

  • Once the dropped ball comes to rest in the relief area, the player has a new situation.
  • If the player decides that he or she cannot (or does not wish to) play the ball as it now lies, the player may again take unplayable ball relief, for an additional penalty, using any available relief option under Rule 19.
19.2/2
Ball May be Dropped in Any Area of the Course When Taking Unplayable Ball Relief

A player may take relief by dropping a ball into a relief area in any area of the course under the unplayable ball relief options. This includes taking relief from the general area and dropping directly into a bunker or penalty area, onto a putting green, into a no play zone or onto a wrong green.

However, if the player chooses to drop into a no play zone or onto a wrong green, the player must then continue to take the relief required by the Rules from that no play zone or wrong green.

Similarly, if the player chooses to drop in a penalty area and he or she cannot (or does not wish to) play the ball from where it now lies, the only option is to take further relief under penalty of stroke and distance by playing from where the previous stroke was made because:

  • Unplayable ball relief may not be taken again as such relief is not allowed when a ball lies in a penalty area.
  • Relief from the penalty area using the back-on-the-line relief option or the lateral relief option may also not be taken, because the ball did not cross the edge of the penalty area before coming to rest and therefore there is no reference point and no way of estimating a reference point for taking such relief.

In taking stroke-and-distance relief, the player will get another one-stroke penalty (in addition to the first penalty stroke for taking unplayable ball relief).

19.2/3
Stroke-and-Distance Reference Point Does Not Change Until Stroke Is Made

The reference point used for taking relief under stroke-and-distance does not change until the player makes another stroke at his or her ball in play, even if the player has dropped a ball under a Rule.

For example, a player takes relief for an unplayable ball and drops a ball under either the back-on-the-line relief option or lateral relief option. The dropped ball stays within the relief area but rolls into a place that the player again decides is unplayable.

For one additional penalty stroke the player may again use the back-on-the-line relief option or lateral relief option, or may choose the stroke-and-distance relief option using the point where the ball was last played before becoming unplayable the first time as the reference point. This stroke-and-distance reference point does not change because the player did not make a stroke at the dropped ball.

The outcome would be different if the player made a stroke at the dropped ball, because that spot would become the new stroke-and-distance reference point.

19.2/4
Player May Take Relief Without Penalty if He or She Lifts Ball to Take Unplayable Ball Relief and Discovers Ball Was in Ground Under Repair Before Dropping

If a player lifts his or her ball to take unplayable ball relief and then discovers it was in ground under repair or another abnormal course condition, the player may still take free relief under Rule 16.1 so long as he or she has not yet put a ball in play under Rule 19 to take unplayable ball relief.

19.2/5
Player Must Find Ball to Use Back-On-the-Line or Lateral Relief Options

The back-on-the-line and lateral relief options under Rule 19.2 and 19.3 may not be used without finding the original ball as both require that ball's original spot as the reference point for relief. If either relief option is used to take unplayable ball relief with reference to a ball that is not the player's ball, the player is treated as taking stroke-and-distance relief as that is the only Rule that can be used if the player has not found his or her original ball.

For example, a player finds a stray ball in a bad lie. Mistaking it for his or her ball, the player decides to take lateral relief (Rule 19.2c), substitutes a ball and plays it. While walking to play the next stroke, the player finds his or her ball. Since the player did not know the spot of the original ball at the time the other ball was substituted, he or she is treated as having taken stroke-and-distance relief and did so in a wrong place (Rule 14.7).

In match play, the player loses the hole for playing from a wrong place.

In stroke play, the player gets one penalty stroke for taking stroke-and-distance relief (Rule 18.1) and another two penalty strokes for doing so from a wrong place. If the wrong place was a serious breach, the mistake must be corrected before making a stroke to start another hole, or for the final hole of the round, before returning his or her scorecard.

19.3
Možnosti úlevy pro nehratelný míč v bankru
19.3b
Doplňková možnost úlevy (dvě trestné rány)
19.3b/1
Taking Unplayable Ball Relief Outside Bunker After First Taking Unplayable Ball Relief in Bunker

If a player's ball lies in a bunker and the player takes unplayable ball relief in the bunker for one penalty stroke under Rule 19.3a and then decides he or she cannot (or does not wish to) play the dropped ball as it now lies, the player is faced with a new situation:

  • Unplayable ball relief may again be taken under Rule 19.3a, for one more penalty stroke, for a total of two penalty strokes, by either using stroke-and-distance relief and playing again from where the previous stroke was made or by using the ball's new spot as the reference point for taking back-on-the-line relief or lateral relief in the bunker.
  • If the player instead decides to take relief by dropping a ball behind the bunker using the extra relief option under Rule 19.3b, he or she gets two more penalty strokes in addition to the one-stroke penalty for taking unplayable ball relief the first time, for a total of three penalty strokes.
Spustit

Držet míč a volně ho upustit tak, aby padal vzduchem, s úmyslem, aby tento míč byl ve hře.

Jestliže hráč upustí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není spuštěn a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Každé Pravidlo poskytující úlevu určuje specifickou oblast úlevy, do které musí být míč spuštěn a ve které se také musí zastavit.

Při využití úlevy hráč musí upustit míč z místa v úrovni výšky kolen tak, aby:

  • Míč padal přímo dolů, aniž by ho hráč házel, roztáčel nebo kutálel či jiným pohybem případně ovlivňoval, kde se míč zastaví, a
  • Se míč nedotkl žádné části hráčova těla ani jeho výstroje předtím, než dopadne na zem (viz Pravidlo 14.3b).
Oblast úlevy

Oblast, do které hráč musí spustit míč při využití úlevy podle Pravidla. Každá úleva podle Pravidel vyžaduje, aby hráč použil specifickou oblast úlevy, jejíž rozměr a umístění se odvíjí od těchto tří faktorů:

  • Referenční bod: Bod, od kterého se měří velikost oblasti úlevy.
  • Velikost oblasti úlevy měřená od referenčního bodu: Oblast úlevy může mít velikost jedné nebo dvou délek hole, měřeno od referenčního bodu, ovšem s určitými omezeními:
  • Omezení ohledně umístění oblasti úlevy: Umístění oblasti úlevy může být omezeno jedním či více způsoby, například:
    • Omezení na určitou definovanou oblast hřiště, jako je v poli, nebo mimo bankr či trestnou oblast,
    • Není blíže jamce než referenční bod nebo musí být mimo trestnou oblast nebo bankr, ze kterých hráč využívá úlevu, nebo
    • Tam, kde nedochází k překážení (jak je definováno v příslušném Pravidle), od kterého hráč využívá úlevu.

Při vyměřování délek hole ke stanovení velikosti oblasti úlevy hráč může měřit přímo přes příkop, díru či podobnou prohlubeň, a přímo přes nebo skrze objekt (jako je strom, plot, zeď, tunel, drenáž nebo postřikovač), avšak není dovoleno měřit skrze terén, který se přirozeně zvedá a klesá.

Viz Postupy Soutěžního výboru, Sekce 2I (Soutěžní výbor může při využití určité úlevy hráči povolit nebo nařídit využít jako oblast úlevy dropovací zónu).


Vysvětlení - Určení, zda míč je v trestné oblasti

Při určování, zda se míč zastavil uvnitř oblasti úlevy (tj. buď do jedné nebo dvou délek dole od referenčního bodu v závislosti na příslušném Pravidle), se za míč v oblasti úlevy považuje míč, jehož libovolná část je do vzdálenosti vyměřené jedné nebo dvou délek hole. Nicméně míč není v oblasti úlevy, jestliže jeho libovolná část je blíže jamce, než referenční bod, nebo když pro libovolnou část míče existuje překážení, od kterého je využívána beztrestná úleva.
(Vysvětlení přidáno 12/2018)

Spustit

Držet míč a volně ho upustit tak, aby padal vzduchem, s úmyslem, aby tento míč byl ve hře.

Jestliže hráč upustí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není spuštěn a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Každé Pravidlo poskytující úlevu určuje specifickou oblast úlevy, do které musí být míč spuštěn a ve které se také musí zastavit.

Při využití úlevy hráč musí upustit míč z místa v úrovni výšky kolen tak, aby:

  • Míč padal přímo dolů, aniž by ho hráč házel, roztáčel nebo kutálel či jiným pohybem případně ovlivňoval, kde se míč zastaví, a
  • Se míč nedotkl žádné části hráčova těla ani jeho výstroje předtím, než dopadne na zem (viz Pravidlo 14.3b).
Oblast úlevy

Oblast, do které hráč musí spustit míč při využití úlevy podle Pravidla. Každá úleva podle Pravidel vyžaduje, aby hráč použil specifickou oblast úlevy, jejíž rozměr a umístění se odvíjí od těchto tří faktorů:

  • Referenční bod: Bod, od kterého se měří velikost oblasti úlevy.
  • Velikost oblasti úlevy měřená od referenčního bodu: Oblast úlevy může mít velikost jedné nebo dvou délek hole, měřeno od referenčního bodu, ovšem s určitými omezeními:
  • Omezení ohledně umístění oblasti úlevy: Umístění oblasti úlevy může být omezeno jedním či více způsoby, například:
    • Omezení na určitou definovanou oblast hřiště, jako je v poli, nebo mimo bankr či trestnou oblast,
    • Není blíže jamce než referenční bod nebo musí být mimo trestnou oblast nebo bankr, ze kterých hráč využívá úlevu, nebo
    • Tam, kde nedochází k překážení (jak je definováno v příslušném Pravidle), od kterého hráč využívá úlevu.

Při vyměřování délek hole ke stanovení velikosti oblasti úlevy hráč může měřit přímo přes příkop, díru či podobnou prohlubeň, a přímo přes nebo skrze objekt (jako je strom, plot, zeď, tunel, drenáž nebo postřikovač), avšak není dovoleno měřit skrze terén, který se přirozeně zvedá a klesá.

Viz Postupy Soutěžního výboru, Sekce 2I (Soutěžní výbor může při využití určité úlevy hráči povolit nebo nařídit využít jako oblast úlevy dropovací zónu).


Vysvětlení - Určení, zda míč je v trestné oblasti

Při určování, zda se míč zastavil uvnitř oblasti úlevy (tj. buď do jedné nebo dvou délek dole od referenčního bodu v závislosti na příslušném Pravidle), se za míč v oblasti úlevy považuje míč, jehož libovolná část je do vzdálenosti vyměřené jedné nebo dvou délek hole. Nicméně míč není v oblasti úlevy, jestliže jeho libovolná část je blíže jamce, než referenční bod, nebo když pro libovolnou část míče existuje překážení, od kterého je využívána beztrestná úleva.
(Vysvětlení přidáno 12/2018)

Spustit

Držet míč a volně ho upustit tak, aby padal vzduchem, s úmyslem, aby tento míč byl ve hře.

Jestliže hráč upustí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není spuštěn a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Každé Pravidlo poskytující úlevu určuje specifickou oblast úlevy, do které musí být míč spuštěn a ve které se také musí zastavit.

Při využití úlevy hráč musí upustit míč z místa v úrovni výšky kolen tak, aby:

  • Míč padal přímo dolů, aniž by ho hráč házel, roztáčel nebo kutálel či jiným pohybem případně ovlivňoval, kde se míč zastaví, a
  • Se míč nedotkl žádné části hráčova těla ani jeho výstroje předtím, než dopadne na zem (viz Pravidlo 14.3b).
Oblast úlevy

Oblast, do které hráč musí spustit míč při využití úlevy podle Pravidla. Každá úleva podle Pravidel vyžaduje, aby hráč použil specifickou oblast úlevy, jejíž rozměr a umístění se odvíjí od těchto tří faktorů:

  • Referenční bod: Bod, od kterého se měří velikost oblasti úlevy.
  • Velikost oblasti úlevy měřená od referenčního bodu: Oblast úlevy může mít velikost jedné nebo dvou délek hole, měřeno od referenčního bodu, ovšem s určitými omezeními:
  • Omezení ohledně umístění oblasti úlevy: Umístění oblasti úlevy může být omezeno jedním či více způsoby, například:
    • Omezení na určitou definovanou oblast hřiště, jako je v poli, nebo mimo bankr či trestnou oblast,
    • Není blíže jamce než referenční bod nebo musí být mimo trestnou oblast nebo bankr, ze kterých hráč využívá úlevu, nebo
    • Tam, kde nedochází k překážení (jak je definováno v příslušném Pravidle), od kterého hráč využívá úlevu.

Při vyměřování délek hole ke stanovení velikosti oblasti úlevy hráč může měřit přímo přes příkop, díru či podobnou prohlubeň, a přímo přes nebo skrze objekt (jako je strom, plot, zeď, tunel, drenáž nebo postřikovač), avšak není dovoleno měřit skrze terén, který se přirozeně zvedá a klesá.

Viz Postupy Soutěžního výboru, Sekce 2I (Soutěžní výbor může při využití určité úlevy hráči povolit nebo nařídit využít jako oblast úlevy dropovací zónu).


Vysvětlení - Určení, zda míč je v trestné oblasti

Při určování, zda se míč zastavil uvnitř oblasti úlevy (tj. buď do jedné nebo dvou délek dole od referenčního bodu v závislosti na příslušném Pravidle), se za míč v oblasti úlevy považuje míč, jehož libovolná část je do vzdálenosti vyměřené jedné nebo dvou délek hole. Nicméně míč není v oblasti úlevy, jestliže jeho libovolná část je blíže jamce, než referenční bod, nebo když pro libovolnou část míče existuje překážení, od kterého je využívána beztrestná úleva.
(Vysvětlení přidáno 12/2018)

Hřiště

Veškerá oblast určená ke hře uvnitř hranic stanovených Soutěžním výborem:

  • Všechny oblasti uvnitř hranic jsou v hřišti a jsou jeho součástí.
  • Všechny oblasti vně hranic jsou mimo hřiště a nejsou jeho součástí.
  • Hranice hřiště se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem.

Hřiště se skládá z pěti definovaných oblastí hřiště.

Pole

Oblast hřiště, která zahrnuje všechno na hřišti vyjma čtyři další definované oblasti hřiště: (1) odpaliště, ze kterého hráč musí začít hru na dané jamce, (2) všechny trestné oblasti, (3) všechny bankry, a (4) jamkoviště právě hrané jamky.

Pole zahrnuje:

  • Všechna odpaliště na hřišti kromě hráčova odpaliště na dané jamce, a
  • Všechna nesprávná jamkoviště.
Spustit

Držet míč a volně ho upustit tak, aby padal vzduchem, s úmyslem, aby tento míč byl ve hře.

Jestliže hráč upustí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není spuštěn a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Každé Pravidlo poskytující úlevu určuje specifickou oblast úlevy, do které musí být míč spuštěn a ve které se také musí zastavit.

Při využití úlevy hráč musí upustit míč z místa v úrovni výšky kolen tak, aby:

  • Míč padal přímo dolů, aniž by ho hráč házel, roztáčel nebo kutálel či jiným pohybem případně ovlivňoval, kde se míč zastaví, a
  • Se míč nedotkl žádné části hráčova těla ani jeho výstroje předtím, než dopadne na zem (viz Pravidlo 14.3b).
Bankr

Zvlášť připravená písečná oblast, zpravidla ve formě prohlubně, ze které byla odstraněna tráva či půda.

Následující nejsou součástí bankru:

  • Hrana, zeď nebo stěna na okraji takto připravené oblasti, která je tvořena půdou, trávou, stohovanými drny nebo umělým materiálem,
  • Půda nebo jakýkoli rostoucí či připojený přírodní objekt uvnitř okrajů takto připravené oblasti (jako jsou tráva, křoví nebo stromy),
  • Písek vysypaný přes okraj nebo mimo takto připravenou oblast, a
  • Jakékoli písečné oblasti na hřišti, které nejsou uvnitř takto připravené oblasti (jako jsou poušť nebo jiné přirozeně písečné oblasti či oblasti někdy označované jako waste).

Bankry jsou jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Soutěžní výbor může definovat zvlášť připravenou písečnou oblast jako součást pole (což znamená, že se nejedná o bankr), nebo může jako bankr definovat nijak nepřipravenou písečnou oblast.

Když se bankr opravuje a Soutěžní výbor ho celý označí za půdu v opravě, je považován za součást pole (což znamená, že se nejedná o bankr).

Pojem „písek“ tak, jak je užit v této Definici a v Pravidle 12, zahrnuje jakýkoli materiál podobný písku, který je použit k naplnění bankru (jako jsou rozdrcené mušle), jakož i zeminu, která je promíchaná s pískem.

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Jamkoviště

Oblast na právě hrané jamce, která:

  • Je zvlášť upravena k patování, nebo
  • Byla Soutěžním výborem určena jako jamkoviště (například když je využito dočasné jamkoviště).

Jamkoviště dané jamky obsahuje jamku, do které se hráč snaží zahrát míč. Jamkoviště je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště. Jamkoviště všech ostatních jamek (které hráč v daný okamžik nehraje) jsou nesprávná jamkoviště a jsou součástí pole.

Okraj jamkoviště je definován viditelným začátkem zvláštní úpravy (například tím, že je tráva střižena výrazně níže), ledaže Soutěžní výbor definuje okraj jamkoviště jiným způsobem (například pomocí čáry nebo teček).

Jestliže je dvojité jamkoviště užito pro dvě různé jamky:

  • Celá zvlášť upravená plocha obsahující obě jamky se bere jako jamkoviště pro hru na obou jamkách.

Avšak Soutěžní výbor může určit okraj, který rozdělí dvojité jamkoviště na dvě rozdílná jamkoviště, takže když hráč hraje jednu z jamek, část dvojitého jamkoviště náležející druhé jamce je nesprávné jamkoviště.

Oblast se zákazem hry

Část hřiště, na které Soutěžní výbor zakázal hru. Oblast se zákazem hry musí být definována buď jako součást abnormálního stavu hřiště nebo jako součást trestné oblasti.

Soutěžní výbor může využít oblastí se zákazem hry z jakéhokoli důvodu, jako jsou:

  • Ochrana přírody, zvířecích příbytků a chráněných biozón,
  • Prevence poškození mladých stromků, květinových záhonů, drnových školek, vydrnovaných nebo jinak osetých ploch,
  • Bezpečnost hráčů, a
  • Ochrana míst historického a kulturního významu.

Soutěžní výbor by měl vyznačit okraje oblasti se zákazem hry čárou nebo kolíky, přičemž toto označení pomocí čáry nebo kolíků (nebo vršků těchto kolíků) by mělo odlišit oblast se zákazem hry od běžného abnormálního stavu hřiště či trestné oblasti, které neobsahují oblast se zákazem hry.

 

Výklad Oblast se zákazem hry/1 - Status rostoucích rostlin přečnívajících oblast se zákazem hry

Status rostoucích rostlin, které přečnívají oblast se zákazem hry, závisí na typu oblasti se zákazem hry. To je důležité, protože tyto rostoucí rostliny mohou být součástí oblasti se zákazem hry a hráč tím pádem bude muset využít úlevu.

Například pokud je oblast se zákazem hry definována jako trestná oblast (jejíž okraje se promítají svisle vzhůru nad zem i dolů pod zem), pak jakákoli část rostoucí rostliny, která přečnívá za okraj oblasti se zákazem hry, není součástí oblasti se zákazem hry. Ale když je oblast se zákazem hry definována jako půda v opravě (což zahrnuje veškerou půdu uvnitř definované oblasti a také cokoli rostoucího, co vrchem přečnívá přes vyznačený okraj), pak cokoli přečnívajícího přes okraj je součástí oblasti se zákazem hry.

Nesprávné jamkoviště

Jakékoli jiné jamkoviště na hřišti, než je jamkoviště právě hrané jamky.

Nesprávné jamkoviště zahrnuje:

  • Jamkoviště všech ostatních jamek, než kterou hráč právě hraje,
  • Běžně užívané jamkoviště dané jamky v případě, že se hraje na dočasné jamkoviště, a
  • Všechna cvičná jamkoviště pro patování nebo přihrávání, pokud je Soutěžní výbor Místním pravidlem zvlášť nevyčlení.

Nesprávná jamkoviště jsou součástí pole.

Spustit

Držet míč a volně ho upustit tak, aby padal vzduchem, s úmyslem, aby tento míč byl ve hře.

Jestliže hráč upustí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není spuštěn a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Každé Pravidlo poskytující úlevu určuje specifickou oblast úlevy, do které musí být míč spuštěn a ve které se také musí zastavit.

Při využití úlevy hráč musí upustit míč z místa v úrovni výšky kolen tak, aby:

  • Míč padal přímo dolů, aniž by ho hráč házel, roztáčel nebo kutálel či jiným pohybem případně ovlivňoval, kde se míč zastaví, a
  • Se míč nedotkl žádné části hráčova těla ani jeho výstroje předtím, než dopadne na zem (viz Pravidlo 14.3b).
Oblast se zákazem hry

Část hřiště, na které Soutěžní výbor zakázal hru. Oblast se zákazem hry musí být definována buď jako součást abnormálního stavu hřiště nebo jako součást trestné oblasti.

Soutěžní výbor může využít oblastí se zákazem hry z jakéhokoli důvodu, jako jsou:

  • Ochrana přírody, zvířecích příbytků a chráněných biozón,
  • Prevence poškození mladých stromků, květinových záhonů, drnových školek, vydrnovaných nebo jinak osetých ploch,
  • Bezpečnost hráčů, a
  • Ochrana míst historického a kulturního významu.

Soutěžní výbor by měl vyznačit okraje oblasti se zákazem hry čárou nebo kolíky, přičemž toto označení pomocí čáry nebo kolíků (nebo vršků těchto kolíků) by mělo odlišit oblast se zákazem hry od běžného abnormálního stavu hřiště či trestné oblasti, které neobsahují oblast se zákazem hry.

 

Výklad Oblast se zákazem hry/1 - Status rostoucích rostlin přečnívajících oblast se zákazem hry

Status rostoucích rostlin, které přečnívají oblast se zákazem hry, závisí na typu oblasti se zákazem hry. To je důležité, protože tyto rostoucí rostliny mohou být součástí oblasti se zákazem hry a hráč tím pádem bude muset využít úlevu.

Například pokud je oblast se zákazem hry definována jako trestná oblast (jejíž okraje se promítají svisle vzhůru nad zem i dolů pod zem), pak jakákoli část rostoucí rostliny, která přečnívá za okraj oblasti se zákazem hry, není součástí oblasti se zákazem hry. Ale když je oblast se zákazem hry definována jako půda v opravě (což zahrnuje veškerou půdu uvnitř definované oblasti a také cokoli rostoucího, co vrchem přečnívá přes vyznačený okraj), pak cokoli přečnívajícího přes okraj je součástí oblasti se zákazem hry.

Nesprávné jamkoviště

Jakékoli jiné jamkoviště na hřišti, než je jamkoviště právě hrané jamky.

Nesprávné jamkoviště zahrnuje:

  • Jamkoviště všech ostatních jamek, než kterou hráč právě hraje,
  • Běžně užívané jamkoviště dané jamky v případě, že se hraje na dočasné jamkoviště, a
  • Všechna cvičná jamkoviště pro patování nebo přihrávání, pokud je Soutěžní výbor Místním pravidlem zvlášť nevyčlení.

Nesprávná jamkoviště jsou součástí pole.

Oblast se zákazem hry

Část hřiště, na které Soutěžní výbor zakázal hru. Oblast se zákazem hry musí být definována buď jako součást abnormálního stavu hřiště nebo jako součást trestné oblasti.

Soutěžní výbor může využít oblastí se zákazem hry z jakéhokoli důvodu, jako jsou:

  • Ochrana přírody, zvířecích příbytků a chráněných biozón,
  • Prevence poškození mladých stromků, květinových záhonů, drnových školek, vydrnovaných nebo jinak osetých ploch,
  • Bezpečnost hráčů, a
  • Ochrana míst historického a kulturního významu.

Soutěžní výbor by měl vyznačit okraje oblasti se zákazem hry čárou nebo kolíky, přičemž toto označení pomocí čáry nebo kolíků (nebo vršků těchto kolíků) by mělo odlišit oblast se zákazem hry od běžného abnormálního stavu hřiště či trestné oblasti, které neobsahují oblast se zákazem hry.

 

Výklad Oblast se zákazem hry/1 - Status rostoucích rostlin přečnívajících oblast se zákazem hry

Status rostoucích rostlin, které přečnívají oblast se zákazem hry, závisí na typu oblasti se zákazem hry. To je důležité, protože tyto rostoucí rostliny mohou být součástí oblasti se zákazem hry a hráč tím pádem bude muset využít úlevu.

Například pokud je oblast se zákazem hry definována jako trestná oblast (jejíž okraje se promítají svisle vzhůru nad zem i dolů pod zem), pak jakákoli část rostoucí rostliny, která přečnívá za okraj oblasti se zákazem hry, není součástí oblasti se zákazem hry. Ale když je oblast se zákazem hry definována jako půda v opravě (což zahrnuje veškerou půdu uvnitř definované oblasti a také cokoli rostoucího, co vrchem přečnívá přes vyznačený okraj), pak cokoli přečnívajícího přes okraj je součástí oblasti se zákazem hry.

Nesprávné jamkoviště

Jakékoli jiné jamkoviště na hřišti, než je jamkoviště právě hrané jamky.

Nesprávné jamkoviště zahrnuje:

  • Jamkoviště všech ostatních jamek, než kterou hráč právě hraje,
  • Běžně užívané jamkoviště dané jamky v případě, že se hraje na dočasné jamkoviště, a
  • Všechna cvičná jamkoviště pro patování nebo přihrávání, pokud je Soutěžní výbor Místním pravidlem zvlášť nevyčlení.

Nesprávná jamkoviště jsou součástí pole.

Spustit

Držet míč a volně ho upustit tak, aby padal vzduchem, s úmyslem, aby tento míč byl ve hře.

Jestliže hráč upustí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není spuštěn a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Každé Pravidlo poskytující úlevu určuje specifickou oblast úlevy, do které musí být míč spuštěn a ve které se také musí zastavit.

Při využití úlevy hráč musí upustit míč z místa v úrovni výšky kolen tak, aby:

  • Míč padal přímo dolů, aniž by ho hráč házel, roztáčel nebo kutálel či jiným pohybem případně ovlivňoval, kde se míč zastaví, a
  • Se míč nedotkl žádné části hráčova těla ani jeho výstroje předtím, než dopadne na zem (viz Pravidlo 14.3b).
Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Ztráta rány a vzdálenosti

Postup a trest, když hráč využívá úlevu podle Pravidel 17, 18 nebo 19 tím, že hraje míč z místa, odkud byla hrána předchozí rána (viz Pravidlo 14.6).

Pojem ztráta rány a vzdálenosti znamená, že hráč:

  • Obdrží jednu trestnou ránu, a také
  • Ztrácí jakoukoli vzdálenostní výhodu ve směru k jamce vůči místu, odkud byla hrána předchozí rána.
Rána; Úder

Dopředný pohyb hole s úmyslem zasáhnout míč.

Nicméně se nejedná o ránu, jestliže hráč:

  • Se během prošvihu rozhodne nezasáhnout míč a vyhne se tomu buď tak, že úmyslně zastaví hlavu hole předtím, než dosáhne míče, nebo pokud toto nezvládne, že míč úmyslně mine.
  • Náhodou zasáhne svůj míč při provádění cvičného švihu nebo při přípravě k ráně.

Když se Pravidla odvolávají na „zahrání míče“, znamená to totéž, jako provedení rány.

Hráčovo skóre na jamce nebo za kolo se popisuje jako počet „ran“, což zahrnuje jednak zahrané rány a také všechny trestné rány (viz Pravidlo 3.1c).

 

Výklad Rána/1 - Určení, zda byla provedena rána

Jestliže hráč započne švih holí směrem k míči s úmyslem zasáhnout míč, jeho úkon se počítá jako rána, když:

  • Hlava hole je odražena nebo zastavena vnějším vlivem (třeba větví nebo stromem), bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče nebo ne.
  • Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče násadou nebo ne.
  • Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, přičemž odpadlá hlava hole zasáhne míč.

Hráčův úkon se nepočítá jako rána v žádné z následujících situací:

  • Během švihu směrem k míči se hlava hole oddělí od násady. Hráč zastaví švih kousek před míčem, ale odpadlá hlava hole zasáhne míč a pohne s ním.
  • Hlava hole se oddělí od násady během nápřahu. Hráč dokončí švih samotnou násadou, ale míč nezasáhne.
  • Míč je uvízlý ve větvi stromou mimo dosah hole. Jestliže hráč pohne míčem tak, že udeří do nižší části větve místo do míče, použije se Pravidlo 9.4 (Míč zvednul nebo s ním pohnul hráč).
Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Ztráta rány a vzdálenosti

Postup a trest, když hráč využívá úlevu podle Pravidel 17, 18 nebo 19 tím, že hraje míč z místa, odkud byla hrána předchozí rána (viz Pravidlo 14.6).

Pojem ztráta rány a vzdálenosti znamená, že hráč:

  • Obdrží jednu trestnou ránu, a také
  • Ztrácí jakoukoli vzdálenostní výhodu ve směru k jamce vůči místu, odkud byla hrána předchozí rána.
Ztráta rány a vzdálenosti

Postup a trest, když hráč využívá úlevu podle Pravidel 17, 18 nebo 19 tím, že hraje míč z místa, odkud byla hrána předchozí rána (viz Pravidlo 14.6).

Pojem ztráta rány a vzdálenosti znamená, že hráč:

  • Obdrží jednu trestnou ránu, a také
  • Ztrácí jakoukoli vzdálenostní výhodu ve směru k jamce vůči místu, odkud byla hrána předchozí rána.
Rána; Úder

Dopředný pohyb hole s úmyslem zasáhnout míč.

Nicméně se nejedná o ránu, jestliže hráč:

  • Se během prošvihu rozhodne nezasáhnout míč a vyhne se tomu buď tak, že úmyslně zastaví hlavu hole předtím, než dosáhne míče, nebo pokud toto nezvládne, že míč úmyslně mine.
  • Náhodou zasáhne svůj míč při provádění cvičného švihu nebo při přípravě k ráně.

Když se Pravidla odvolávají na „zahrání míče“, znamená to totéž, jako provedení rány.

Hráčovo skóre na jamce nebo za kolo se popisuje jako počet „ran“, což zahrnuje jednak zahrané rány a také všechny trestné rány (viz Pravidlo 3.1c).

 

Výklad Rána/1 - Určení, zda byla provedena rána

Jestliže hráč započne švih holí směrem k míči s úmyslem zasáhnout míč, jeho úkon se počítá jako rána, když:

  • Hlava hole je odražena nebo zastavena vnějším vlivem (třeba větví nebo stromem), bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče nebo ne.
  • Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče násadou nebo ne.
  • Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, přičemž odpadlá hlava hole zasáhne míč.

Hráčův úkon se nepočítá jako rána v žádné z následujících situací:

  • Během švihu směrem k míči se hlava hole oddělí od násady. Hráč zastaví švih kousek před míčem, ale odpadlá hlava hole zasáhne míč a pohne s ním.
  • Hlava hole se oddělí od násady během nápřahu. Hráč dokončí švih samotnou násadou, ale míč nezasáhne.
  • Míč je uvízlý ve větvi stromou mimo dosah hole. Jestliže hráč pohne míčem tak, že udeří do nižší části větve místo do míče, použije se Pravidlo 9.4 (Míč zvednul nebo s ním pohnul hráč).
Ve hře

Status hráčova míče, když leží na hřišti a je s ním hrána jamka:

  • Míč se poprvé stane míčem ve hře:
    • Když s ním hráč zahraje ránu z odpaliště, nebo
    • Ve hře na jamky, když s ním hráč zahraje ránu odjinud než z odpaliště a jeho soupeř tuto ránu nezruší podle Pravidla 6.1b.
  • Tento míč zůstává ve hře, dokud není dohrán, avšak přestává být ve hře:
    • Když je zvednut z hřiště,
    • Když je ztracen (i když se nachází někde na hřišti) nebo když se zastaví mimo hřiště, nebo
    • Když byl nahrazen jiným míčem, a to i když to Pravidla nedovolují.

Míč, který není ve hře, je nesprávný míč.

Hráč nemůže mít v žádném okamžiku ve hře víc než jeden míč. (Viz Pravidlo 6.3d ohledně omezeného počtu případů, kdy hráč může najednou na jedné jamce hrát více míčů.)

Když Pravidla mluví o míči v klidu nebo v pohybu, rozumí se tím míč ve hře.

Když je položeno markovátko tak, aby označovalo pozici míče ve hře, pak:

  • Jestliže míč nebyl zvednut, je stále ve hře, a
  • Jestliže míč byl zvednut a vrácen, pak je ve hře, i když markovátko nebylo odstraněno.
Spustit

Držet míč a volně ho upustit tak, aby padal vzduchem, s úmyslem, aby tento míč byl ve hře.

Jestliže hráč upustí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není spuštěn a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Každé Pravidlo poskytující úlevu určuje specifickou oblast úlevy, do které musí být míč spuštěn a ve které se také musí zastavit.

Při využití úlevy hráč musí upustit míč z místa v úrovni výšky kolen tak, aby:

  • Míč padal přímo dolů, aniž by ho hráč házel, roztáčel nebo kutálel či jiným pohybem případně ovlivňoval, kde se míč zastaví, a
  • Se míč nedotkl žádné části hráčova těla ani jeho výstroje předtím, než dopadne na zem (viz Pravidlo 14.3b).
Spustit

Držet míč a volně ho upustit tak, aby padal vzduchem, s úmyslem, aby tento míč byl ve hře.

Jestliže hráč upustí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není spuštěn a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Každé Pravidlo poskytující úlevu určuje specifickou oblast úlevy, do které musí být míč spuštěn a ve které se také musí zastavit.

Při využití úlevy hráč musí upustit míč z místa v úrovni výšky kolen tak, aby:

  • Míč padal přímo dolů, aniž by ho hráč házel, roztáčel nebo kutálel či jiným pohybem případně ovlivňoval, kde se míč zastaví, a
  • Se míč nedotkl žádné části hráčova těla ani jeho výstroje předtím, než dopadne na zem (viz Pravidlo 14.3b).
Spustit

Držet míč a volně ho upustit tak, aby padal vzduchem, s úmyslem, aby tento míč byl ve hře.

Jestliže hráč upustí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není spuštěn a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Každé Pravidlo poskytující úlevu určuje specifickou oblast úlevy, do které musí být míč spuštěn a ve které se také musí zastavit.

Při využití úlevy hráč musí upustit míč z místa v úrovni výšky kolen tak, aby:

  • Míč padal přímo dolů, aniž by ho hráč házel, roztáčel nebo kutálel či jiným pohybem případně ovlivňoval, kde se míč zastaví, a
  • Se míč nedotkl žádné části hráčova těla ani jeho výstroje předtím, než dopadne na zem (viz Pravidlo 14.3b).
Oblast úlevy

Oblast, do které hráč musí spustit míč při využití úlevy podle Pravidla. Každá úleva podle Pravidel vyžaduje, aby hráč použil specifickou oblast úlevy, jejíž rozměr a umístění se odvíjí od těchto tří faktorů:

  • Referenční bod: Bod, od kterého se měří velikost oblasti úlevy.
  • Velikost oblasti úlevy měřená od referenčního bodu: Oblast úlevy může mít velikost jedné nebo dvou délek hole, měřeno od referenčního bodu, ovšem s určitými omezeními:
  • Omezení ohledně umístění oblasti úlevy: Umístění oblasti úlevy může být omezeno jedním či více způsoby, například:
    • Omezení na určitou definovanou oblast hřiště, jako je v poli, nebo mimo bankr či trestnou oblast,
    • Není blíže jamce než referenční bod nebo musí být mimo trestnou oblast nebo bankr, ze kterých hráč využívá úlevu, nebo
    • Tam, kde nedochází k překážení (jak je definováno v příslušném Pravidle), od kterého hráč využívá úlevu.

Při vyměřování délek hole ke stanovení velikosti oblasti úlevy hráč může měřit přímo přes příkop, díru či podobnou prohlubeň, a přímo přes nebo skrze objekt (jako je strom, plot, zeď, tunel, drenáž nebo postřikovač), avšak není dovoleno měřit skrze terén, který se přirozeně zvedá a klesá.

Viz Postupy Soutěžního výboru, Sekce 2I (Soutěžní výbor může při využití určité úlevy hráči povolit nebo nařídit využít jako oblast úlevy dropovací zónu).


Vysvětlení - Určení, zda míč je v trestné oblasti

Při určování, zda se míč zastavil uvnitř oblasti úlevy (tj. buď do jedné nebo dvou délek dole od referenčního bodu v závislosti na příslušném Pravidle), se za míč v oblasti úlevy považuje míč, jehož libovolná část je do vzdálenosti vyměřené jedné nebo dvou délek hole. Nicméně míč není v oblasti úlevy, jestliže jeho libovolná část je blíže jamce, než referenční bod, nebo když pro libovolnou část míče existuje překážení, od kterého je využívána beztrestná úleva.
(Vysvětlení přidáno 12/2018)

Ztráta rány a vzdálenosti

Postup a trest, když hráč využívá úlevu podle Pravidel 17, 18 nebo 19 tím, že hraje míč z místa, odkud byla hrána předchozí rána (viz Pravidlo 14.6).

Pojem ztráta rány a vzdálenosti znamená, že hráč:

  • Obdrží jednu trestnou ránu, a také
  • Ztrácí jakoukoli vzdálenostní výhodu ve směru k jamce vůči místu, odkud byla hrána předchozí rána.
Ztráta rány a vzdálenosti

Postup a trest, když hráč využívá úlevu podle Pravidel 17, 18 nebo 19 tím, že hraje míč z místa, odkud byla hrána předchozí rána (viz Pravidlo 14.6).

Pojem ztráta rány a vzdálenosti znamená, že hráč:

  • Obdrží jednu trestnou ránu, a také
  • Ztrácí jakoukoli vzdálenostní výhodu ve směru k jamce vůči místu, odkud byla hrána předchozí rána.
Rána; Úder

Dopředný pohyb hole s úmyslem zasáhnout míč.

Nicméně se nejedná o ránu, jestliže hráč:

  • Se během prošvihu rozhodne nezasáhnout míč a vyhne se tomu buď tak, že úmyslně zastaví hlavu hole předtím, než dosáhne míče, nebo pokud toto nezvládne, že míč úmyslně mine.
  • Náhodou zasáhne svůj míč při provádění cvičného švihu nebo při přípravě k ráně.

Když se Pravidla odvolávají na „zahrání míče“, znamená to totéž, jako provedení rány.

Hráčovo skóre na jamce nebo za kolo se popisuje jako počet „ran“, což zahrnuje jednak zahrané rány a také všechny trestné rány (viz Pravidlo 3.1c).

 

Výklad Rána/1 - Určení, zda byla provedena rána

Jestliže hráč započne švih holí směrem k míči s úmyslem zasáhnout míč, jeho úkon se počítá jako rána, když:

  • Hlava hole je odražena nebo zastavena vnějším vlivem (třeba větví nebo stromem), bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče nebo ne.
  • Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče násadou nebo ne.
  • Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, přičemž odpadlá hlava hole zasáhne míč.

Hráčův úkon se nepočítá jako rána v žádné z následujících situací:

  • Během švihu směrem k míči se hlava hole oddělí od násady. Hráč zastaví švih kousek před míčem, ale odpadlá hlava hole zasáhne míč a pohne s ním.
  • Hlava hole se oddělí od násady během nápřahu. Hráč dokončí švih samotnou násadou, ale míč nezasáhne.
  • Míč je uvízlý ve větvi stromou mimo dosah hole. Jestliže hráč pohne míčem tak, že udeří do nižší části větve místo do míče, použije se Pravidlo 9.4 (Míč zvednul nebo s ním pohnul hráč).
Spustit

Držet míč a volně ho upustit tak, aby padal vzduchem, s úmyslem, aby tento míč byl ve hře.

Jestliže hráč upustí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není spuštěn a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Každé Pravidlo poskytující úlevu určuje specifickou oblast úlevy, do které musí být míč spuštěn a ve které se také musí zastavit.

Při využití úlevy hráč musí upustit míč z místa v úrovni výšky kolen tak, aby:

  • Míč padal přímo dolů, aniž by ho hráč házel, roztáčel nebo kutálel či jiným pohybem případně ovlivňoval, kde se míč zastaví, a
  • Se míč nedotkl žádné části hráčova těla ani jeho výstroje předtím, než dopadne na zem (viz Pravidlo 14.3b).
Rána; Úder

Dopředný pohyb hole s úmyslem zasáhnout míč.

Nicméně se nejedná o ránu, jestliže hráč:

  • Se během prošvihu rozhodne nezasáhnout míč a vyhne se tomu buď tak, že úmyslně zastaví hlavu hole předtím, než dosáhne míče, nebo pokud toto nezvládne, že míč úmyslně mine.
  • Náhodou zasáhne svůj míč při provádění cvičného švihu nebo při přípravě k ráně.

Když se Pravidla odvolávají na „zahrání míče“, znamená to totéž, jako provedení rány.

Hráčovo skóre na jamce nebo za kolo se popisuje jako počet „ran“, což zahrnuje jednak zahrané rány a také všechny trestné rány (viz Pravidlo 3.1c).

 

Výklad Rána/1 - Určení, zda byla provedena rána

Jestliže hráč započne švih holí směrem k míči s úmyslem zasáhnout míč, jeho úkon se počítá jako rána, když:

  • Hlava hole je odražena nebo zastavena vnějším vlivem (třeba větví nebo stromem), bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče nebo ne.
  • Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče násadou nebo ne.
  • Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, přičemž odpadlá hlava hole zasáhne míč.

Hráčův úkon se nepočítá jako rána v žádné z následujících situací:

  • Během švihu směrem k míči se hlava hole oddělí od násady. Hráč zastaví švih kousek před míčem, ale odpadlá hlava hole zasáhne míč a pohne s ním.
  • Hlava hole se oddělí od násady během nápřahu. Hráč dokončí švih samotnou násadou, ale míč nezasáhne.
  • Míč je uvízlý ve větvi stromou mimo dosah hole. Jestliže hráč pohne míčem tak, že udeří do nižší části větve místo do míče, použije se Pravidlo 9.4 (Míč zvednul nebo s ním pohnul hráč).
Spustit

Držet míč a volně ho upustit tak, aby padal vzduchem, s úmyslem, aby tento míč byl ve hře.

Jestliže hráč upustí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není spuštěn a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Každé Pravidlo poskytující úlevu určuje specifickou oblast úlevy, do které musí být míč spuštěn a ve které se také musí zastavit.

Při využití úlevy hráč musí upustit míč z místa v úrovni výšky kolen tak, aby:

  • Míč padal přímo dolů, aniž by ho hráč házel, roztáčel nebo kutálel či jiným pohybem případně ovlivňoval, kde se míč zastaví, a
  • Se míč nedotkl žádné části hráčova těla ani jeho výstroje předtím, než dopadne na zem (viz Pravidlo 14.3b).
Ztráta rány a vzdálenosti

Postup a trest, když hráč využívá úlevu podle Pravidel 17, 18 nebo 19 tím, že hraje míč z místa, odkud byla hrána předchozí rána (viz Pravidlo 14.6).

Pojem ztráta rány a vzdálenosti znamená, že hráč:

  • Obdrží jednu trestnou ránu, a také
  • Ztrácí jakoukoli vzdálenostní výhodu ve směru k jamce vůči místu, odkud byla hrána předchozí rána.
Půda v opravě

Jakákoli část hřiště, kterou Soutěžní výbor stanoví jako půdu v opravě (ať už označením nebo jinak). Každá taková půda v opravě zahrnuje jednak:

  • Veškerou půdu uvnitř okrajů takto definované oblasti, a také
  • Veškerou trávu, keře, stromy a ostatní rostoucí nebo připojené přírodní objekty, které mají kořeny v dané oblasti, včetně libovolné části těchto objektů, které vrchem přečnívají přes okraj dané oblasti, avšak žádnou jejich část (jako jsou třeba kořeny), která je připojená k zemi nebo je v zemi a je mimo okraj dané oblasti.

Půda v opravě také zahrnuje vše následující, i když to tak Soutěžní výbor nestanoví:

  • Jakoukoli díru vyhloubenou Soutěžním výborem nebo správou hřiště při:
    • Přípravě hřiště (jako je díra po vytaženém kolíku nebo ta jamka na dvojitém jamkovišti, která přísluší druhé jamce), nebo
    • Údržbě hřiště (jako jsou díry po vyřezaných drnech či vytaženém pařezu nebo díry pro pokládku potrubí, avšak nikoli provzdušňovací díry).
  • Travní odřezky, listí nebo jiný materiál, který byl dán na hromadu a je určen k pozdějšímu odvozu. Avšak:
    • Jakýkoli přírodní materiál, který byl dán na hromadu k odvozu, představuje zároveň volné přírodní předměty, a
    • Jakýkoli materiál, který byl ponechán na hřišti a který není určen k odvozu, není půda v opravě, ledaže to tak stanoví Soutěžní výbor.
  • Jakýkoli zvířecí příbytek (jako třeba ptačí hnízdo), který je tak blízko hráčovu míči, že by ho hráč mohl svým postojem nebo ránou poškodit, vyjma příbytků vybudovaných zvířaty, která jsou definována jako volné přírodní předměty (jako jsou červi nebo hmyz).

Okraje půdy v opravě by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj půdy v opravě dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř půdy v opravě.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj půdy v opravě dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř půdy v opravě.
  • Fyzické atributy: Jestliže je půda v opravě definována skrze fyzické atributy (jako je květinový záhon nebo drnová školka), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj půdy v opravě určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se půda v opravě nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

 

Výklad Půda v opravě/1 - Poškození způsobené soutěžním výborem nebo správou hřiště nemusí představovat půdu v opravě

Díra vyhloubená správou hřiště je půda v opravě, i když tak není označena. Nicméně ne každé poškození způsobené správou hřiště je automaticky půdou v opravě.

Příklady poškození, která nejsou půdou v opravě, zahrnují:

  • Stopy po traktoru (avšak soutěžní výbor může hluboké stopy po traktoru prohlásit za půdu v opravě).
  • Ucpávka staré jamky, která je zapuštěná pod úroveň povrchu jamkoviště, ovšem viz Pravidlo 13.1c (Povolené úpravy jamkoviště).

Výklad Půda v opravě/2 - Míč ve stromu, který koření v půdě v opravě, je v půdě v opravě

Jestliže strom koření v půdě v opravě a hráčův míč je uvízlý na větvi tohoto stromu, pak je míč v půdě v opravě, i když daná větev přesahuje mimo vyznačenou oblast.

Jestliže se hráč rozhodne pro beztrestnou úlevu podle Pravidla 16.1 a svislý průmět místa, kde se míč ve stromu nachází, dolů na zem je mimo půdu v opravě, je místo tohoto průmětu referenčním bodem pro určení oblasti úlevy a využití úlevy.

Výklad Půda v opravě/3 - Spadlý strom nebo pařez nemusí představovat půdu v opravě

Spadlý strom nebo pařez, který soutěžní výbor sice hodlá odstranit, ale zatím se tak neděje, není automaticky půdou v opravě. Nicméně jestliže práce na odstranění takového stromu nebo pařezu již probíhají, jedná se o „materiál určený k odvozu" a tedy půdu v opravě.

Například jestliže spadne strom někde v poli a je přitom stále ještě připojen ke svému pařezu, nejde o půdu v opravě. Nicméně hráč si může vyžádat rozhodnutí soutěžního výboru a soutěžní výbor má právo prohlásit oblast, ve které spadlý strom leží, za půdu v opravě.

Abnormální stav hřiště

Jakákoli z následujících čtyř podmínek:

  • Díra po zvířeti,
  • Půda v opravě,
  • Nepohyblivá závada, nebo
  • Náhodná voda.
Ve hře

Status hráčova míče, když leží na hřišti a je s ním hrána jamka:

  • Míč se poprvé stane míčem ve hře:
    • Když s ním hráč zahraje ránu z odpaliště, nebo
    • Ve hře na jamky, když s ním hráč zahraje ránu odjinud než z odpaliště a jeho soupeř tuto ránu nezruší podle Pravidla 6.1b.
  • Tento míč zůstává ve hře, dokud není dohrán, avšak přestává být ve hře:
    • Když je zvednut z hřiště,
    • Když je ztracen (i když se nachází někde na hřišti) nebo když se zastaví mimo hřiště, nebo
    • Když byl nahrazen jiným míčem, a to i když to Pravidla nedovolují.

Míč, který není ve hře, je nesprávný míč.

Hráč nemůže mít v žádném okamžiku ve hře víc než jeden míč. (Viz Pravidlo 6.3d ohledně omezeného počtu případů, kdy hráč může najednou na jedné jamce hrát více míčů.)

Když Pravidla mluví o míči v klidu nebo v pohybu, rozumí se tím míč ve hře.

Když je položeno markovátko tak, aby označovalo pozici míče ve hře, pak:

  • Jestliže míč nebyl zvednut, je stále ve hře, a
  • Jestliže míč byl zvednut a vrácen, pak je ve hře, i když markovátko nebylo odstraněno.
Ztráta rány a vzdálenosti

Postup a trest, když hráč využívá úlevu podle Pravidel 17, 18 nebo 19 tím, že hraje míč z místa, odkud byla hrána předchozí rána (viz Pravidlo 14.6).

Pojem ztráta rány a vzdálenosti znamená, že hráč:

  • Obdrží jednu trestnou ránu, a také
  • Ztrácí jakoukoli vzdálenostní výhodu ve směru k jamce vůči místu, odkud byla hrána předchozí rána.
Nahradit

Zaměnit míč, kterým hráč právě hraje danou jamku, tím, že hráč uvede do hry jiný míč.

Hráč nahradí míč v okamžiku, kdy uvede do hry jiný míč, ať už se tak stane jakýmkoli způsobem (viz Pravidlo 14.4), namísto svého původního míče, bez ohledu na to, zda původní míč:

  • Byl ve hře, nebo
  • Již nebyl ve hře, protože byl zvednut z hřiště, byl ztracen nebo byl mimo hřiště.

Nahrazený míč je hráčův míč ve hře, i když:

  • Byl vrácen, spuštěn nebo umístěn nesprávným způsobem nebo na nesprávné místo, nebo
  • Pravidla vyžadovala, aby hráč vrátil do hry původní míč, namísto aby ho nahradil jiným.
Rána; Úder

Dopředný pohyb hole s úmyslem zasáhnout míč.

Nicméně se nejedná o ránu, jestliže hráč:

  • Se během prošvihu rozhodne nezasáhnout míč a vyhne se tomu buď tak, že úmyslně zastaví hlavu hole předtím, než dosáhne míče, nebo pokud toto nezvládne, že míč úmyslně mine.
  • Náhodou zasáhne svůj míč při provádění cvičného švihu nebo při přípravě k ráně.

Když se Pravidla odvolávají na „zahrání míče“, znamená to totéž, jako provedení rány.

Hráčovo skóre na jamce nebo za kolo se popisuje jako počet „ran“, což zahrnuje jednak zahrané rány a také všechny trestné rány (viz Pravidlo 3.1c).

 

Výklad Rána/1 - Určení, zda byla provedena rána

Jestliže hráč započne švih holí směrem k míči s úmyslem zasáhnout míč, jeho úkon se počítá jako rána, když:

  • Hlava hole je odražena nebo zastavena vnějším vlivem (třeba větví nebo stromem), bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče nebo ne.
  • Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče násadou nebo ne.
  • Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, přičemž odpadlá hlava hole zasáhne míč.

Hráčův úkon se nepočítá jako rána v žádné z následujících situací:

  • Během švihu směrem k míči se hlava hole oddělí od násady. Hráč zastaví švih kousek před míčem, ale odpadlá hlava hole zasáhne míč a pohne s ním.
  • Hlava hole se oddělí od násady během nápřahu. Hráč dokončí švih samotnou násadou, ale míč nezasáhne.
  • Míč je uvízlý ve větvi stromou mimo dosah hole. Jestliže hráč pohne míčem tak, že udeří do nižší části větve místo do míče, použije se Pravidlo 9.4 (Míč zvednul nebo s ním pohnul hráč).
Nahradit

Zaměnit míč, kterým hráč právě hraje danou jamku, tím, že hráč uvede do hry jiný míč.

Hráč nahradí míč v okamžiku, kdy uvede do hry jiný míč, ať už se tak stane jakýmkoli způsobem (viz Pravidlo 14.4), namísto svého původního míče, bez ohledu na to, zda původní míč:

  • Byl ve hře, nebo
  • Již nebyl ve hře, protože byl zvednut z hřiště, byl ztracen nebo byl mimo hřiště.

Nahrazený míč je hráčův míč ve hře, i když:

  • Byl vrácen, spuštěn nebo umístěn nesprávným způsobem nebo na nesprávné místo, nebo
  • Pravidla vyžadovala, aby hráč vrátil do hry původní míč, namísto aby ho nahradil jiným.
Ztráta rány a vzdálenosti

Postup a trest, když hráč využívá úlevu podle Pravidel 17, 18 nebo 19 tím, že hraje míč z místa, odkud byla hrána předchozí rána (viz Pravidlo 14.6).

Pojem ztráta rány a vzdálenosti znamená, že hráč:

  • Obdrží jednu trestnou ránu, a také
  • Ztrácí jakoukoli vzdálenostní výhodu ve směru k jamce vůči místu, odkud byla hrána předchozí rána.
Nesprávné místo

Jakékoli jiné místo na hřišti, než z jakého hráč podle Pravidel musí nebo může odehrát svůj míč.

Příklady hry z nesprávného místa:

  • Odehrání míče poté, co byl vrácen na jiné místo nebo když nebyl vrácen, ačkoli to Pravidla vyžadovala.
  • Odehrání spuštěného míče mimo danou oblast úlevy.
  • Využití úlevy podle nesprávného Pravidla, takže míč je spuštěn a odehrán z místa, kde to Pravidla nedovolovala.
  • Odehrání míče z oblasti se zákazem hry, nebo když taková oblast překáží hráči v zamýšleném postoji nebo švihu.

Odehrání míče odjinud než z odpaliště, když hráč začíná hrát jamku, nebo když se pokouší tento prohřešek napravit, není hrou z nesprávného místa (viz Pravidlo 6.1b).

Hra na jamky

Forma hry, ve které hráč nebo strana hraje přímo proti soupeři nebo soupeřící straně ve vzájemném zápase na jedno nebo více kol.

  • Hráč nebo strana vyhrává jamku v zápase, jestliže ji dokončí za méně úderů (což zahrnuje jednak zahrané rány a také trestné rány), než soupeř nebo soupeřící strana, a
  • Hráč nebo strana vyhrává zápas, jestliže nad soupeřem či soupeřící stranou vede o více jamek, než kolik jich zbývá ke hraní.

Hra na jamky může být hrána buď jako zápas jednotlivců (kde jeden hráč hraje přímo proti jednomu soupeři), jako hra třemi míči nebo jako čtyřhra či hra čtyřmi míči mezi stranami o dvou partnerech.

Nesprávné místo

Jakékoli jiné místo na hřišti, než z jakého hráč podle Pravidel musí nebo může odehrát svůj míč.

Příklady hry z nesprávného místa:

  • Odehrání míče poté, co byl vrácen na jiné místo nebo když nebyl vrácen, ačkoli to Pravidla vyžadovala.
  • Odehrání spuštěného míče mimo danou oblast úlevy.
  • Využití úlevy podle nesprávného Pravidla, takže míč je spuštěn a odehrán z místa, kde to Pravidla nedovolovala.
  • Odehrání míče z oblasti se zákazem hry, nebo když taková oblast překáží hráči v zamýšleném postoji nebo švihu.

Odehrání míče odjinud než z odpaliště, když hráč začíná hrát jamku, nebo když se pokouší tento prohřešek napravit, není hrou z nesprávného místa (viz Pravidlo 6.1b).

Hra na rány

Forma hry, kdy hráč nebo strana soutěží proti všem ostatním hráčům nebo stranám v dané soutěži.

V běžné formě hry na rány (viz Pravidlo 3.3):

  • Skóre hráče nebo strany za dané kolo je celkový součet ran zahraných na jednotlivých jamkách (což zahrnuje jednak zahrané rány a také trestné rány), a
  • Vítězem je hráč nebo strana, která dokončí všechna kola za nejmenší počet úderů.

Další formy hry na rány s odlišným způsobem skórování jsou Stableford, Maximální skóre a Par/Bogey (viz Pravidlo 21).

Všechny formy hry na rány  mohou být hrány jako soutěže jednotlivců (každý hráč hraje sám za sebe) nebo jako soutěže zahrnující strany složené z partnerů (Čtyřhra nebo Hra čtyřmi míči).

Ztráta rány a vzdálenosti

Postup a trest, když hráč využívá úlevu podle Pravidel 17, 18 nebo 19 tím, že hraje míč z místa, odkud byla hrána předchozí rána (viz Pravidlo 14.6).

Pojem ztráta rány a vzdálenosti znamená, že hráč:

  • Obdrží jednu trestnou ránu, a také
  • Ztrácí jakoukoli vzdálenostní výhodu ve směru k jamce vůči místu, odkud byla hrána předchozí rána.
Nesprávné místo

Jakékoli jiné místo na hřišti, než z jakého hráč podle Pravidel musí nebo může odehrát svůj míč.

Příklady hry z nesprávného místa:

  • Odehrání míče poté, co byl vrácen na jiné místo nebo když nebyl vrácen, ačkoli to Pravidla vyžadovala.
  • Odehrání spuštěného míče mimo danou oblast úlevy.
  • Využití úlevy podle nesprávného Pravidla, takže míč je spuštěn a odehrán z místa, kde to Pravidla nedovolovala.
  • Odehrání míče z oblasti se zákazem hry, nebo když taková oblast překáží hráči v zamýšleném postoji nebo švihu.

Odehrání míče odjinud než z odpaliště, když hráč začíná hrát jamku, nebo když se pokouší tento prohřešek napravit, není hrou z nesprávného místa (viz Pravidlo 6.1b).

Nesprávné místo

Jakékoli jiné místo na hřišti, než z jakého hráč podle Pravidel musí nebo může odehrát svůj míč.

Příklady hry z nesprávného místa:

  • Odehrání míče poté, co byl vrácen na jiné místo nebo když nebyl vrácen, ačkoli to Pravidla vyžadovala.
  • Odehrání spuštěného míče mimo danou oblast úlevy.
  • Využití úlevy podle nesprávného Pravidla, takže míč je spuštěn a odehrán z místa, kde to Pravidla nedovolovala.
  • Odehrání míče z oblasti se zákazem hry, nebo když taková oblast překáží hráči v zamýšleném postoji nebo švihu.

Odehrání míče odjinud než z odpaliště, když hráč začíná hrát jamku, nebo když se pokouší tento prohřešek napravit, není hrou z nesprávného místa (viz Pravidlo 6.1b).

Závažné porušení

Ve hře na rány, když zahrání z nesprávného místa může hráči přinést významnou výhodu v porovnání s ránou hranou ze správného místa.

Při rozhodování, zda došlo k závažnému porušení, je při zmíněném porovnání třeba zahrnout následující faktory:

  • Obtížnost dané rány,
  • Vzdálenost míče od jamky,
  • Vliv překážek na směr hry, a
  • Podmínky ovlivňující ránu.

Pojem závažného porušení se neuplatní ve hře na jamky, protože hráč ztrácí jamku, jakmile zahraje z nesprávného místa.

Rána; Úder

Dopředný pohyb hole s úmyslem zasáhnout míč.

Nicméně se nejedná o ránu, jestliže hráč:

  • Se během prošvihu rozhodne nezasáhnout míč a vyhne se tomu buď tak, že úmyslně zastaví hlavu hole předtím, než dosáhne míče, nebo pokud toto nezvládne, že míč úmyslně mine.
  • Náhodou zasáhne svůj míč při provádění cvičného švihu nebo při přípravě k ráně.

Když se Pravidla odvolávají na „zahrání míče“, znamená to totéž, jako provedení rány.

Hráčovo skóre na jamce nebo za kolo se popisuje jako počet „ran“, což zahrnuje jednak zahrané rány a také všechny trestné rány (viz Pravidlo 3.1c).

 

Výklad Rána/1 - Určení, zda byla provedena rána

Jestliže hráč započne švih holí směrem k míči s úmyslem zasáhnout míč, jeho úkon se počítá jako rána, když:

  • Hlava hole je odražena nebo zastavena vnějším vlivem (třeba větví nebo stromem), bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče nebo ne.
  • Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče násadou nebo ne.
  • Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, přičemž odpadlá hlava hole zasáhne míč.

Hráčův úkon se nepočítá jako rána v žádné z následujících situací:

  • Během švihu směrem k míči se hlava hole oddělí od násady. Hráč zastaví švih kousek před míčem, ale odpadlá hlava hole zasáhne míč a pohne s ním.
  • Hlava hole se oddělí od násady během nápřahu. Hráč dokončí švih samotnou násadou, ale míč nezasáhne.
  • Míč je uvízlý ve větvi stromou mimo dosah hole. Jestliže hráč pohne míčem tak, že udeří do nižší části větve místo do míče, použije se Pravidlo 9.4 (Míč zvednul nebo s ním pohnul hráč).
Kolo

18 nebo méně jamek hraných v pořadí určeném Soutěžním výborem.

Výsledkový lístek

Dokument, na kterém je ve hře na rány uvedeno skóre hráče za každou jamku.

Výsledkový lístek může mít libovolnou papírovou nebo elektronickou formu schválenou Soutěžním výborem, která umožňuje:

  • Zápis hráčova skóre pro každou jamku,
  • Uvedení hráčova hendikepu, pokud se jedná o hendikepovou soutěž, a
  • Zapisovateli a hráči, aby ověřili a potvrdili výsledky, a hráči, aby ověřil a potvrdil svůj hendikep pro danou soutěž, a to buď fyzickým podpisem, nebo Soutěžním výborem schváleným elektronickým způsobem.

Výsledkový lístek není povinný ve hře na jamky, ale může být hráči použit k průběžnému vedení skóre.

Jamka

Cílový bod na jamkovišti právě hrané jamky.

  • Jamka musí mít v průměru 4 ¼ palce (108 mm) a musí být nejméně 4 palce (101.6 mm) hluboká.
  • Jestliže je použita vložka, její vnější průměr nesmí přesáhnout 4 ¼ palce (108 mm). Vložka musí být zapuštěna nejméně 1 palec (25.4 mm) pod úroveň povrchu jamkoviště, pokud to půdní podmínky dovolují.

Pojem „jamka“ (když není použit coby definovaný pojem a uveden kurzívou) je v Pravidlech používán k označení té části hřiště, která je nedílně spojena s konkrétním odpalištěm, jamkovištěm a jamkou. Hra na jamce začíná na odpališti a končí, když je míč dohraný v jamce na jamkovišti (nebo když Pravidla stanoví jiným způsobem, že je jamka dokončena).

 

Ztráta rány a vzdálenosti

Postup a trest, když hráč využívá úlevu podle Pravidel 17, 18 nebo 19 tím, že hraje míč z místa, odkud byla hrána předchozí rána (viz Pravidlo 14.6).

Pojem ztráta rány a vzdálenosti znamená, že hráč:

  • Obdrží jednu trestnou ránu, a také
  • Ztrácí jakoukoli vzdálenostní výhodu ve směru k jamce vůči místu, odkud byla hrána předchozí rána.
Ztráta rány a vzdálenosti

Postup a trest, když hráč využívá úlevu podle Pravidel 17, 18 nebo 19 tím, že hraje míč z místa, odkud byla hrána předchozí rána (viz Pravidlo 14.6).

Pojem ztráta rány a vzdálenosti znamená, že hráč:

  • Obdrží jednu trestnou ránu, a také
  • Ztrácí jakoukoli vzdálenostní výhodu ve směru k jamce vůči místu, odkud byla hrána předchozí rána.
Jamka

Cílový bod na jamkovišti právě hrané jamky.

  • Jamka musí mít v průměru 4 ¼ palce (108 mm) a musí být nejméně 4 palce (101.6 mm) hluboká.
  • Jestliže je použita vložka, její vnější průměr nesmí přesáhnout 4 ¼ palce (108 mm). Vložka musí být zapuštěna nejméně 1 palec (25.4 mm) pod úroveň povrchu jamkoviště, pokud to půdní podmínky dovolují.

Pojem „jamka“ (když není použit coby definovaný pojem a uveden kurzívou) je v Pravidlech používán k označení té části hřiště, která je nedílně spojena s konkrétním odpalištěm, jamkovištěm a jamkou. Hra na jamce začíná na odpališti a končí, když je míč dohraný v jamce na jamkovišti (nebo když Pravidla stanoví jiným způsobem, že je jamka dokončena).

 

Rána; Úder

Dopředný pohyb hole s úmyslem zasáhnout míč.

Nicméně se nejedná o ránu, jestliže hráč:

  • Se během prošvihu rozhodne nezasáhnout míč a vyhne se tomu buď tak, že úmyslně zastaví hlavu hole předtím, než dosáhne míče, nebo pokud toto nezvládne, že míč úmyslně mine.
  • Náhodou zasáhne svůj míč při provádění cvičného švihu nebo při přípravě k ráně.

Když se Pravidla odvolávají na „zahrání míče“, znamená to totéž, jako provedení rány.

Hráčovo skóre na jamce nebo za kolo se popisuje jako počet „ran“, což zahrnuje jednak zahrané rány a také všechny trestné rány (viz Pravidlo 3.1c).

 

Výklad Rána/1 - Určení, zda byla provedena rána

Jestliže hráč započne švih holí směrem k míči s úmyslem zasáhnout míč, jeho úkon se počítá jako rána, když:

  • Hlava hole je odražena nebo zastavena vnějším vlivem (třeba větví nebo stromem), bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče nebo ne.
  • Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče násadou nebo ne.
  • Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, přičemž odpadlá hlava hole zasáhne míč.

Hráčův úkon se nepočítá jako rána v žádné z následujících situací:

  • Během švihu směrem k míči se hlava hole oddělí od násady. Hráč zastaví švih kousek před míčem, ale odpadlá hlava hole zasáhne míč a pohne s ním.
  • Hlava hole se oddělí od násady během nápřahu. Hráč dokončí švih samotnou násadou, ale míč nezasáhne.
  • Míč je uvízlý ve větvi stromou mimo dosah hole. Jestliže hráč pohne míčem tak, že udeří do nižší části větve místo do míče, použije se Pravidlo 9.4 (Míč zvednul nebo s ním pohnul hráč).
Odpaliště

Oblast, odkud hráč musí začít hru na dané jamce.

Odpaliště je obdélník o hloubce dvou délek hole, jehož:

  • Přední okraj je určen spojnicí nejpřednějších bodů odpališťových kamenů daných Soutěžním výborem, a
  • Postranní okraje jsou určeny linií procházející zpět od nejzazších vnějších bodů odpališťových kamenů.

Odpaliště je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Jakákoli jiná odpaliště na hřišti (ať už na té samé nebo nějaké jiné jamce) jsou součástí pole.

Odpaliště

Oblast, odkud hráč musí začít hru na dané jamce.

Odpaliště je obdélník o hloubce dvou délek hole, jehož:

  • Přední okraj je určen spojnicí nejpřednějších bodů odpališťových kamenů daných Soutěžním výborem, a
  • Postranní okraje jsou určeny linií procházející zpět od nejzazších vnějších bodů odpališťových kamenů.

Odpaliště je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Jakákoli jiná odpaliště na hřišti (ať už na té samé nebo nějaké jiné jamce) jsou součástí pole.

Odpaliště

Oblast, odkud hráč musí začít hru na dané jamce.

Odpaliště je obdélník o hloubce dvou délek hole, jehož:

  • Přední okraj je určen spojnicí nejpřednějších bodů odpališťových kamenů daných Soutěžním výborem, a
  • Postranní okraje jsou určeny linií procházející zpět od nejzazších vnějších bodů odpališťových kamenů.

Odpaliště je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Jakákoli jiná odpaliště na hřišti (ať už na té samé nebo nějaké jiné jamce) jsou součástí pole.

Jamkoviště

Oblast na právě hrané jamce, která:

  • Je zvlášť upravena k patování, nebo
  • Byla Soutěžním výborem určena jako jamkoviště (například když je využito dočasné jamkoviště).

Jamkoviště dané jamky obsahuje jamku, do které se hráč snaží zahrát míč. Jamkoviště je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště. Jamkoviště všech ostatních jamek (které hráč v daný okamžik nehraje) jsou nesprávná jamkoviště a jsou součástí pole.

Okraj jamkoviště je definován viditelným začátkem zvláštní úpravy (například tím, že je tráva střižena výrazně níže), ledaže Soutěžní výbor definuje okraj jamkoviště jiným způsobem (například pomocí čáry nebo teček).

Jestliže je dvojité jamkoviště užito pro dvě různé jamky:

  • Celá zvlášť upravená plocha obsahující obě jamky se bere jako jamkoviště pro hru na obou jamkách.

Avšak Soutěžní výbor může určit okraj, který rozdělí dvojité jamkoviště na dvě rozdílná jamkoviště, takže když hráč hraje jednu z jamek, část dvojitého jamkoviště náležející druhé jamce je nesprávné jamkoviště.

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Jamkoviště

Oblast na právě hrané jamce, která:

  • Je zvlášť upravena k patování, nebo
  • Byla Soutěžním výborem určena jako jamkoviště (například když je využito dočasné jamkoviště).

Jamkoviště dané jamky obsahuje jamku, do které se hráč snaží zahrát míč. Jamkoviště je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště. Jamkoviště všech ostatních jamek (které hráč v daný okamžik nehraje) jsou nesprávná jamkoviště a jsou součástí pole.

Okraj jamkoviště je definován viditelným začátkem zvláštní úpravy (například tím, že je tráva střižena výrazně níže), ledaže Soutěžní výbor definuje okraj jamkoviště jiným způsobem (například pomocí čáry nebo teček).

Jestliže je dvojité jamkoviště užito pro dvě různé jamky:

  • Celá zvlášť upravená plocha obsahující obě jamky se bere jako jamkoviště pro hru na obou jamkách.

Avšak Soutěžní výbor může určit okraj, který rozdělí dvojité jamkoviště na dvě rozdílná jamkoviště, takže když hráč hraje jednu z jamek, část dvojitého jamkoviště náležející druhé jamce je nesprávné jamkoviště.

Ztráta rány a vzdálenosti

Postup a trest, když hráč využívá úlevu podle Pravidel 17, 18 nebo 19 tím, že hraje míč z místa, odkud byla hrána předchozí rána (viz Pravidlo 14.6).

Pojem ztráta rány a vzdálenosti znamená, že hráč:

  • Obdrží jednu trestnou ránu, a také
  • Ztrácí jakoukoli vzdálenostní výhodu ve směru k jamce vůči místu, odkud byla hrána předchozí rána.
Rána; Úder

Dopředný pohyb hole s úmyslem zasáhnout míč.

Nicméně se nejedná o ránu, jestliže hráč:

  • Se během prošvihu rozhodne nezasáhnout míč a vyhne se tomu buď tak, že úmyslně zastaví hlavu hole předtím, než dosáhne míče, nebo pokud toto nezvládne, že míč úmyslně mine.
  • Náhodou zasáhne svůj míč při provádění cvičného švihu nebo při přípravě k ráně.

Když se Pravidla odvolávají na „zahrání míče“, znamená to totéž, jako provedení rány.

Hráčovo skóre na jamce nebo za kolo se popisuje jako počet „ran“, což zahrnuje jednak zahrané rány a také všechny trestné rány (viz Pravidlo 3.1c).

 

Výklad Rána/1 - Určení, zda byla provedena rána

Jestliže hráč započne švih holí směrem k míči s úmyslem zasáhnout míč, jeho úkon se počítá jako rána, když:

  • Hlava hole je odražena nebo zastavena vnějším vlivem (třeba větví nebo stromem), bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče nebo ne.
  • Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče násadou nebo ne.
  • Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, přičemž odpadlá hlava hole zasáhne míč.

Hráčův úkon se nepočítá jako rána v žádné z následujících situací:

  • Během švihu směrem k míči se hlava hole oddělí od násady. Hráč zastaví švih kousek před míčem, ale odpadlá hlava hole zasáhne míč a pohne s ním.
  • Hlava hole se oddělí od násady během nápřahu. Hráč dokončí švih samotnou násadou, ale míč nezasáhne.
  • Míč je uvízlý ve větvi stromou mimo dosah hole. Jestliže hráč pohne míčem tak, že udeří do nižší části větve místo do míče, použije se Pravidlo 9.4 (Míč zvednul nebo s ním pohnul hráč).
Rána; Úder

Dopředný pohyb hole s úmyslem zasáhnout míč.

Nicméně se nejedná o ránu, jestliže hráč:

  • Se během prošvihu rozhodne nezasáhnout míč a vyhne se tomu buď tak, že úmyslně zastaví hlavu hole předtím, než dosáhne míče, nebo pokud toto nezvládne, že míč úmyslně mine.
  • Náhodou zasáhne svůj míč při provádění cvičného švihu nebo při přípravě k ráně.

Když se Pravidla odvolávají na „zahrání míče“, znamená to totéž, jako provedení rány.

Hráčovo skóre na jamce nebo za kolo se popisuje jako počet „ran“, což zahrnuje jednak zahrané rány a také všechny trestné rány (viz Pravidlo 3.1c).

 

Výklad Rána/1 - Určení, zda byla provedena rána

Jestliže hráč započne švih holí směrem k míči s úmyslem zasáhnout míč, jeho úkon se počítá jako rána, když:

  • Hlava hole je odražena nebo zastavena vnějším vlivem (třeba větví nebo stromem), bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče nebo ne.
  • Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče násadou nebo ne.
  • Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, přičemž odpadlá hlava hole zasáhne míč.

Hráčův úkon se nepočítá jako rána v žádné z následujících situací:

  • Během švihu směrem k míči se hlava hole oddělí od násady. Hráč zastaví švih kousek před míčem, ale odpadlá hlava hole zasáhne míč a pohne s ním.
  • Hlava hole se oddělí od násady během nápřahu. Hráč dokončí švih samotnou násadou, ale míč nezasáhne.
  • Míč je uvízlý ve větvi stromou mimo dosah hole. Jestliže hráč pohne míčem tak, že udeří do nižší části větve místo do míče, použije se Pravidlo 9.4 (Míč zvednul nebo s ním pohnul hráč).
Ztráta rány a vzdálenosti

Postup a trest, když hráč využívá úlevu podle Pravidel 17, 18 nebo 19 tím, že hraje míč z místa, odkud byla hrána předchozí rána (viz Pravidlo 14.6).

Pojem ztráta rány a vzdálenosti znamená, že hráč:

  • Obdrží jednu trestnou ránu, a také
  • Ztrácí jakoukoli vzdálenostní výhodu ve směru k jamce vůči místu, odkud byla hrána předchozí rána.
Oblast úlevy

Oblast, do které hráč musí spustit míč při využití úlevy podle Pravidla. Každá úleva podle Pravidel vyžaduje, aby hráč použil specifickou oblast úlevy, jejíž rozměr a umístění se odvíjí od těchto tří faktorů:

  • Referenční bod: Bod, od kterého se měří velikost oblasti úlevy.
  • Velikost oblasti úlevy měřená od referenčního bodu: Oblast úlevy může mít velikost jedné nebo dvou délek hole, měřeno od referenčního bodu, ovšem s určitými omezeními:
  • Omezení ohledně umístění oblasti úlevy: Umístění oblasti úlevy může být omezeno jedním či více způsoby, například:
    • Omezení na určitou definovanou oblast hřiště, jako je v poli, nebo mimo bankr či trestnou oblast,
    • Není blíže jamce než referenční bod nebo musí být mimo trestnou oblast nebo bankr, ze kterých hráč využívá úlevu, nebo
    • Tam, kde nedochází k překážení (jak je definováno v příslušném Pravidle), od kterého hráč využívá úlevu.

Při vyměřování délek hole ke stanovení velikosti oblasti úlevy hráč může měřit přímo přes příkop, díru či podobnou prohlubeň, a přímo přes nebo skrze objekt (jako je strom, plot, zeď, tunel, drenáž nebo postřikovač), avšak není dovoleno měřit skrze terén, který se přirozeně zvedá a klesá.

Viz Postupy Soutěžního výboru, Sekce 2I (Soutěžní výbor může při využití určité úlevy hráči povolit nebo nařídit využít jako oblast úlevy dropovací zónu).


Vysvětlení - Určení, zda míč je v trestné oblasti

Při určování, zda se míč zastavil uvnitř oblasti úlevy (tj. buď do jedné nebo dvou délek dole od referenčního bodu v závislosti na příslušném Pravidle), se za míč v oblasti úlevy považuje míč, jehož libovolná část je do vzdálenosti vyměřené jedné nebo dvou délek hole. Nicméně míč není v oblasti úlevy, jestliže jeho libovolná část je blíže jamce, než referenční bod, nebo když pro libovolnou část míče existuje překážení, od kterého je využívána beztrestná úleva.
(Vysvětlení přidáno 12/2018)

Délka hole

Délka nejdelší hole ze 14 (nebo méně) holí, které hráč používá během kola (jak je povoleno Pravidlem 4.1b(1)), jiné než patru.

Například jestliže nejdelší hůl (jiná než patr), kterou hráč používá během kola, je driver o délce 43 palců (109.22 cm), je délkou hole pro tohoto hráče během tohoto kola 43 palců.

Délka hole se používá při definování hráčova odpaliště a při určení velikosti jeho oblasti úlevy, když využívá úlevu podle Pravidel.

 

Výklad Délka hole/1 - Význam "délky hole" při měření

Pro účely měření při určování oblasti úlevy se použije délka celé hole, počínaje špičkou hlavy hole a konče koncem držadla. Avšak jestliže je na holi nasazen kryt hlavy hole, nebo když je něco připojeno na konci držadla, nesmí se při měření ani jedno z toho započítat jako součást hole.

Výklad Délka hole/2 - Jak měřit, když se nejdelší hůl zlomí

Jestliže se hráčova nejdelší hůl během kola zlomí, zůstává i nadále pro účely vyměření oblasti úlevy jeho nejdelší holí. Avšak jestliže se hráčova nejdelší hůl zlomí a hráč je oprávněn ji vyměnit (Výjimka u Pravidla 4.1b(3)) a učiní tak, nejedná se nadále o jeho nejdelší hůl.

Jestliže hráč začne kolo s méně než 14 holemi a rozhodne se přidat další hůl, která je delší než hole, se kterými začal, bude pro měření použita tato nová hůl, ledaže by se jednalo o patr.

Vysvětlení -  Význam délky hole při hře s partnerem

Při partnerské formě hry může být pro určení odpaliště nebo velikosti oblasti úlevy použita nejdelší hůl kteréhokoli z partnerů.
(Vysvětlení přidáno 12/2018)

Jamka

Cílový bod na jamkovišti právě hrané jamky.

  • Jamka musí mít v průměru 4 ¼ palce (108 mm) a musí být nejméně 4 palce (101.6 mm) hluboká.
  • Jestliže je použita vložka, její vnější průměr nesmí přesáhnout 4 ¼ palce (108 mm). Vložka musí být zapuštěna nejméně 1 palec (25.4 mm) pod úroveň povrchu jamkoviště, pokud to půdní podmínky dovolují.

Pojem „jamka“ (když není použit coby definovaný pojem a uveden kurzívou) je v Pravidlech používán k označení té části hřiště, která je nedílně spojena s konkrétním odpalištěm, jamkovištěm a jamkou. Hra na jamce začíná na odpališti a končí, když je míč dohraný v jamce na jamkovišti (nebo když Pravidla stanoví jiným způsobem, že je jamka dokončena).

 

Spustit

Držet míč a volně ho upustit tak, aby padal vzduchem, s úmyslem, aby tento míč byl ve hře.

Jestliže hráč upustí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není spuštěn a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Každé Pravidlo poskytující úlevu určuje specifickou oblast úlevy, do které musí být míč spuštěn a ve které se také musí zastavit.

Při využití úlevy hráč musí upustit míč z místa v úrovni výšky kolen tak, aby:

  • Míč padal přímo dolů, aniž by ho hráč házel, roztáčel nebo kutálel či jiným pohybem případně ovlivňoval, kde se míč zastaví, a
  • Se míč nedotkl žádné části hráčova těla ani jeho výstroje předtím, než dopadne na zem (viz Pravidlo 14.3b).
Spustit

Držet míč a volně ho upustit tak, aby padal vzduchem, s úmyslem, aby tento míč byl ve hře.

Jestliže hráč upustí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není spuštěn a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Každé Pravidlo poskytující úlevu určuje specifickou oblast úlevy, do které musí být míč spuštěn a ve které se také musí zastavit.

Při využití úlevy hráč musí upustit míč z místa v úrovni výšky kolen tak, aby:

  • Míč padal přímo dolů, aniž by ho hráč házel, roztáčel nebo kutálel či jiným pohybem případně ovlivňoval, kde se míč zastaví, a
  • Se míč nedotkl žádné části hráčova těla ani jeho výstroje předtím, než dopadne na zem (viz Pravidlo 14.3b).
Délka hole

Délka nejdelší hole ze 14 (nebo méně) holí, které hráč používá během kola (jak je povoleno Pravidlem 4.1b(1)), jiné než patru.

Například jestliže nejdelší hůl (jiná než patr), kterou hráč používá během kola, je driver o délce 43 palců (109.22 cm), je délkou hole pro tohoto hráče během tohoto kola 43 palců.

Délka hole se používá při definování hráčova odpaliště a při určení velikosti jeho oblasti úlevy, když využívá úlevu podle Pravidel.

 

Výklad Délka hole/1 - Význam "délky hole" při měření

Pro účely měření při určování oblasti úlevy se použije délka celé hole, počínaje špičkou hlavy hole a konče koncem držadla. Avšak jestliže je na holi nasazen kryt hlavy hole, nebo když je něco připojeno na konci držadla, nesmí se při měření ani jedno z toho započítat jako součást hole.

Výklad Délka hole/2 - Jak měřit, když se nejdelší hůl zlomí

Jestliže se hráčova nejdelší hůl během kola zlomí, zůstává i nadále pro účely vyměření oblasti úlevy jeho nejdelší holí. Avšak jestliže se hráčova nejdelší hůl zlomí a hráč je oprávněn ji vyměnit (Výjimka u Pravidla 4.1b(3)) a učiní tak, nejedná se nadále o jeho nejdelší hůl.

Jestliže hráč začne kolo s méně než 14 holemi a rozhodne se přidat další hůl, která je delší než hole, se kterými začal, bude pro měření použita tato nová hůl, ledaže by se jednalo o patr.

Vysvětlení -  Význam délky hole při hře s partnerem

Při partnerské formě hry může být pro určení odpaliště nebo velikosti oblasti úlevy použita nejdelší hůl kteréhokoli z partnerů.
(Vysvětlení přidáno 12/2018)

Bankr

Zvlášť připravená písečná oblast, zpravidla ve formě prohlubně, ze které byla odstraněna tráva či půda.

Následující nejsou součástí bankru:

  • Hrana, zeď nebo stěna na okraji takto připravené oblasti, která je tvořena půdou, trávou, stohovanými drny nebo umělým materiálem,
  • Půda nebo jakýkoli rostoucí či připojený přírodní objekt uvnitř okrajů takto připravené oblasti (jako jsou tráva, křoví nebo stromy),
  • Písek vysypaný přes okraj nebo mimo takto připravenou oblast, a
  • Jakékoli písečné oblasti na hřišti, které nejsou uvnitř takto připravené oblasti (jako jsou poušť nebo jiné přirozeně písečné oblasti či oblasti někdy označované jako waste).

Bankry jsou jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Soutěžní výbor může definovat zvlášť připravenou písečnou oblast jako součást pole (což znamená, že se nejedná o bankr), nebo může jako bankr definovat nijak nepřipravenou písečnou oblast.

Když se bankr opravuje a Soutěžní výbor ho celý označí za půdu v opravě, je považován za součást pole (což znamená, že se nejedná o bankr).

Pojem „písek“ tak, jak je užit v této Definici a v Pravidle 12, zahrnuje jakýkoli materiál podobný písku, který je použit k naplnění bankru (jako jsou rozdrcené mušle), jakož i zeminu, která je promíchaná s pískem.

Bankr

Zvlášť připravená písečná oblast, zpravidla ve formě prohlubně, ze které byla odstraněna tráva či půda.

Následující nejsou součástí bankru:

  • Hrana, zeď nebo stěna na okraji takto připravené oblasti, která je tvořena půdou, trávou, stohovanými drny nebo umělým materiálem,
  • Půda nebo jakýkoli rostoucí či připojený přírodní objekt uvnitř okrajů takto připravené oblasti (jako jsou tráva, křoví nebo stromy),
  • Písek vysypaný přes okraj nebo mimo takto připravenou oblast, a
  • Jakékoli písečné oblasti na hřišti, které nejsou uvnitř takto připravené oblasti (jako jsou poušť nebo jiné přirozeně písečné oblasti či oblasti někdy označované jako waste).

Bankry jsou jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Soutěžní výbor může definovat zvlášť připravenou písečnou oblast jako součást pole (což znamená, že se nejedná o bankr), nebo může jako bankr definovat nijak nepřipravenou písečnou oblast.

Když se bankr opravuje a Soutěžní výbor ho celý označí za půdu v opravě, je považován za součást pole (což znamená, že se nejedná o bankr).

Pojem „písek“ tak, jak je užit v této Definici a v Pravidle 12, zahrnuje jakýkoli materiál podobný písku, který je použit k naplnění bankru (jako jsou rozdrcené mušle), jakož i zeminu, která je promíchaná s pískem.

Spustit

Držet míč a volně ho upustit tak, aby padal vzduchem, s úmyslem, aby tento míč byl ve hře.

Jestliže hráč upustí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není spuštěn a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Každé Pravidlo poskytující úlevu určuje specifickou oblast úlevy, do které musí být míč spuštěn a ve které se také musí zastavit.

Při využití úlevy hráč musí upustit míč z místa v úrovni výšky kolen tak, aby:

  • Míč padal přímo dolů, aniž by ho hráč házel, roztáčel nebo kutálel či jiným pohybem případně ovlivňoval, kde se míč zastaví, a
  • Se míč nedotkl žádné části hráčova těla ani jeho výstroje předtím, než dopadne na zem (viz Pravidlo 14.3b).
Ztráta rány a vzdálenosti

Postup a trest, když hráč využívá úlevu podle Pravidel 17, 18 nebo 19 tím, že hraje míč z místa, odkud byla hrána předchozí rána (viz Pravidlo 14.6).

Pojem ztráta rány a vzdálenosti znamená, že hráč:

  • Obdrží jednu trestnou ránu, a také
  • Ztrácí jakoukoli vzdálenostní výhodu ve směru k jamce vůči místu, odkud byla hrána předchozí rána.
Rána; Úder

Dopředný pohyb hole s úmyslem zasáhnout míč.

Nicméně se nejedná o ránu, jestliže hráč:

  • Se během prošvihu rozhodne nezasáhnout míč a vyhne se tomu buď tak, že úmyslně zastaví hlavu hole předtím, než dosáhne míče, nebo pokud toto nezvládne, že míč úmyslně mine.
  • Náhodou zasáhne svůj míč při provádění cvičného švihu nebo při přípravě k ráně.

Když se Pravidla odvolávají na „zahrání míče“, znamená to totéž, jako provedení rány.

Hráčovo skóre na jamce nebo za kolo se popisuje jako počet „ran“, což zahrnuje jednak zahrané rány a také všechny trestné rány (viz Pravidlo 3.1c).

 

Výklad Rána/1 - Určení, zda byla provedena rána

Jestliže hráč započne švih holí směrem k míči s úmyslem zasáhnout míč, jeho úkon se počítá jako rána, když:

  • Hlava hole je odražena nebo zastavena vnějším vlivem (třeba větví nebo stromem), bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče nebo ne.
  • Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče násadou nebo ne.
  • Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, přičemž odpadlá hlava hole zasáhne míč.

Hráčův úkon se nepočítá jako rána v žádné z následujících situací:

  • Během švihu směrem k míči se hlava hole oddělí od násady. Hráč zastaví švih kousek před míčem, ale odpadlá hlava hole zasáhne míč a pohne s ním.
  • Hlava hole se oddělí od násady během nápřahu. Hráč dokončí švih samotnou násadou, ale míč nezasáhne.
  • Míč je uvízlý ve větvi stromou mimo dosah hole. Jestliže hráč pohne míčem tak, že udeří do nižší části větve místo do míče, použije se Pravidlo 9.4 (Míč zvednul nebo s ním pohnul hráč).
Bankr

Zvlášť připravená písečná oblast, zpravidla ve formě prohlubně, ze které byla odstraněna tráva či půda.

Následující nejsou součástí bankru:

  • Hrana, zeď nebo stěna na okraji takto připravené oblasti, která je tvořena půdou, trávou, stohovanými drny nebo umělým materiálem,
  • Půda nebo jakýkoli rostoucí či připojený přírodní objekt uvnitř okrajů takto připravené oblasti (jako jsou tráva, křoví nebo stromy),
  • Písek vysypaný přes okraj nebo mimo takto připravenou oblast, a
  • Jakékoli písečné oblasti na hřišti, které nejsou uvnitř takto připravené oblasti (jako jsou poušť nebo jiné přirozeně písečné oblasti či oblasti někdy označované jako waste).

Bankry jsou jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Soutěžní výbor může definovat zvlášť připravenou písečnou oblast jako součást pole (což znamená, že se nejedná o bankr), nebo může jako bankr definovat nijak nepřipravenou písečnou oblast.

Když se bankr opravuje a Soutěžní výbor ho celý označí za půdu v opravě, je považován za součást pole (což znamená, že se nejedná o bankr).

Pojem „písek“ tak, jak je užit v této Definici a v Pravidle 12, zahrnuje jakýkoli materiál podobný písku, který je použit k naplnění bankru (jako jsou rozdrcené mušle), jakož i zeminu, která je promíchaná s pískem.

Spustit

Držet míč a volně ho upustit tak, aby padal vzduchem, s úmyslem, aby tento míč byl ve hře.

Jestliže hráč upustí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není spuštěn a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Každé Pravidlo poskytující úlevu určuje specifickou oblast úlevy, do které musí být míč spuštěn a ve které se také musí zastavit.

Při využití úlevy hráč musí upustit míč z místa v úrovni výšky kolen tak, aby:

  • Míč padal přímo dolů, aniž by ho hráč házel, roztáčel nebo kutálel či jiným pohybem případně ovlivňoval, kde se míč zastaví, a
  • Se míč nedotkl žádné části hráčova těla ani jeho výstroje předtím, než dopadne na zem (viz Pravidlo 14.3b).
Bankr

Zvlášť připravená písečná oblast, zpravidla ve formě prohlubně, ze které byla odstraněna tráva či půda.

Následující nejsou součástí bankru:

  • Hrana, zeď nebo stěna na okraji takto připravené oblasti, která je tvořena půdou, trávou, stohovanými drny nebo umělým materiálem,
  • Půda nebo jakýkoli rostoucí či připojený přírodní objekt uvnitř okrajů takto připravené oblasti (jako jsou tráva, křoví nebo stromy),
  • Písek vysypaný přes okraj nebo mimo takto připravenou oblast, a
  • Jakékoli písečné oblasti na hřišti, které nejsou uvnitř takto připravené oblasti (jako jsou poušť nebo jiné přirozeně písečné oblasti či oblasti někdy označované jako waste).

Bankry jsou jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Soutěžní výbor může definovat zvlášť připravenou písečnou oblast jako součást pole (což znamená, že se nejedná o bankr), nebo může jako bankr definovat nijak nepřipravenou písečnou oblast.

Když se bankr opravuje a Soutěžní výbor ho celý označí za půdu v opravě, je považován za součást pole (což znamená, že se nejedná o bankr).

Pojem „písek“ tak, jak je užit v této Definici a v Pravidle 12, zahrnuje jakýkoli materiál podobný písku, který je použit k naplnění bankru (jako jsou rozdrcené mušle), jakož i zeminu, která je promíchaná s pískem.