15

Jakýkoli volný přírodní objekt, jako jsou:

• Kameny, stébla trávy, listy, větve a klacíky,
• Mrtvá zvířata a zvířecí trus,
• Červi, hmyz a podobná zvířata, jež mohou být snadno odstraněna, stejně jako hromádky či sítě (jako jsou žížalince nebo mraveniště), které budují, a
• Hroudy pevné zeminy (včetně špuntů po provzdušňování).

Tyto přírodní objekty nejsou volné, jestliže jsou:

• Připojené nebo rostoucí,
• Pevně zapuštěné v zemi (tj. když je není možné jednoduše sebrat), nebo
• Ulpívající na míči.

Zvláštní případy:

• Písek a volná zemina nejsou volné přírodní předměty.
• Rosa, jinovatka a voda nejsou volné přírodní předměty.
• Sníh a přírodní led (kromě jinovatky) jsou podle volby hráče buď volné přírodní předměty, nebo, jsou-li na zemi, náhodná voda.
• Pavučiny jsou volné přírodní předměty, i když jsou připevněny k jinému objektu.

Výklad Volný přírodní předmět/1 - Status ovoce

Ovoce, které není přirostlé ke stromu nebo keři, je volný přírodní předmět, a to i když jde o ovoce ze stromu nebo keře, který se na hřišti nevyskytuje.

Například ovoce, které bylo částečně snědeno nebo nakrájeno na kousky, stejně jako slupka oloupaná z ovoce jsou volné přírodní předměty. Ale když ovoce nese hráč, jde o jeho výstroj.

Výklad Volný přírodní předmět/2 - Kdy se volný přírodní předmět stane závadou

Volné přírodní předměty mohou být přetvořeny na závady stavebním nebo výrobním postupem.

Například poleno (volný přírodní předmět), které bylo rozpůleno a ke kterému byly připevněny nohy, se tímto způsobem proměnilo v lavičku (závada).

Výklad Volný přírodní předmět/3 - Status slin

Sliny mohou být podle volby hráče považovány buď za náhodnou vodu nebo volný přírodní předmět.

Výklad Volný přírodní předmět/4 - Volné přírodní předměty použité jako povrch cesty

Kusy štěrku jsou volné přírodní předměty, které hráč může odstranit podle Pravidla 15.1a. Tato možnost není dotčena skutečností, že vyštěrkovaná cesta je cesta s umělým povrchem, což z ní činí nepohyblivou závadu. To samé platí pro silnice a cesty vybudované z kamínků, drcených mušlí, dřevní štěpky a podobně.

V takové situaci hráč může:

• Hrát míč, jak leží na závadě, a odstranit štěrk (volný přírodní předmět) z cesty (Pravidlo 15.1a).
• Využít beztrestnou úlevu od abnormálního stavu hřiště (nepohyblivé závady) (Pravidlo 16.1b).

Hráč také může předtím, než využije beztrestnou úlevu, nejprve odstranit z cesty něco štěrku, aby zjistil, nakolik by bylo možné míč hrát.

Výklad Volné přírodní předměty/5 - Živý hmyz nikdy neulpívá na míči

Ačkoli mrtvý hmyz může ulpívat na míči, živý hmyz není nikdy považován za ulpívající na míči, ať už je v klidu nebo se pohybuje. Živý hmyz na míči je tudíž volný přírodní předmět.

Veškerá oblast určená ke hře uvnitř hranic stanovených Soutěžním výborem:

• Všechny oblasti uvnitř hranic jsou v hřišti a jsou jeho součástí.
• Všechny oblasti vně hranic jsou mimo hřiště a nejsou jeho součástí.
• Hranice hřiště se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem.

Hřiště se skládá z pěti definovaných oblastí hřiště.

Vše, co hráč nebo jeho nosič používají, mají na sobě, drží nebo nesou.

Předměty používané k péči o hřiště, jako jsou hrábě, jsou výstrojí, pouze pokud jsou drženy nebo neseny hráčem nebo jeho nosičem.

Výklad Výstroj/1 - Status předmětů nesených pro hráče někým jiným

Předměty, vyjma holí, které nese někdo jiný než hráč nebo jeho nosič, jsou vnější vlivy, a to i když patří hráči. Avšak stávají se hráčovou výstrojí, jakmile jsou v držení hráče nebo jeho nosiče.

Například když hráč požádá diváka, aby mu nesl deštník, je tento deštník vnějším vlivem, dokud je v divákově držení. Avšak jestliže divák předá deštník hráči, stane se jeho výstrojí.

Položit míč a nechat ho být s úmyslem, aby tento byl ve hře.

Jestliže hráč položí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není vrácen a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Kdykoli nějaké Pravidlo vyžaduje, aby byl míč vrácen, určuje také konkrétní místo, na které má míč být vrácen.

Výklad Vrátit/1 - Míč nemůže být vrácen pomocí hole

Aby byl míč vrácen správným způsobem, musí být položen a zanechán na místě. To znamená, že hráč musí k vrácení míče do hry na místo, odkud by zvednut nebo pohnut, použít svou ruku.

Například když hráč zvedne svůj míč na jamkovišti a odloží ho stranou, nesmí ho vrátit tak, že by ho na dané místo dostrkal holí. Jestliže tak učiní, není míč vrácen správným způsobem a hráč obdrží jednu trestnou ránu podle Pravidla 14.2b(2) (Jak musí být míč vrácen), jestliže svou chybu před zahráním rány nenapraví.

Když míč v klidu opustí své původní místo a zastaví se na libovolném jiném místě, a toto je viditelné pouhým okem (bez ohledu na to, zda to někdo skutečně viděl).

Toto platí, ať už se míč přesunul vzhůru, dolů nebo vodorovně libovolným směrem pryč od původního místa.

Když se míč pouze kýve (někdy se používá pojem osciluje) a přitom zůstává nebo se vrací na původní místo, pak se nepohnul.

Výklad Pohnul/1 - Kdy se míč ležící na předmětu pohne

Pro účely rozhodnutí, jestli se míč musí vrátit a jestli hráč obdrží trest, se má za to, že se míč pohnul, pouze jestliže se pohnul vůči příslušné části daného objektu, na kterém leží, ledaže by se celý objekt i s míčem na něm ležícím pohnul oproti zemi.

Příklad, kdy se míč nepohne, zahrnuje:

• Míč spočívá v rozvětvení větve stromu a tato větev se pohne, avšak poloha míče vůči této větvi se nezmění.

Příklady, kdy se míč pohne, zahrnují:

• Míč je v plastovém pohárku v klidu a tento pohárek se vlivem větru pohne vůči zemi.
• Míč spočívá na stojícím motorizovaném vozíku a tento vozík se rozjede.

Výklad Pohnul/2 - Televizní záznam dokazuje, že se míč v klidu pohnul, ale tak málo, že to nebylo možné zjistit pouhým okem

Při určení, jestli se míč v klidu pohnul, musí hráč vyhodnotit všechny rozumně dostupné informace, které má v daný okamžik k dispozici, aby zjistil, jestli je podle pravidel potřeba míč vrátit. Jestliže hráčův míč opustil své původní místo a zastavil se na jiném místě, ale tento rozdíl byl v daný okamžik prakticky nepostřehnutelný pouhým okem, pak hráčovo určení, že se míč nepohnul, platí, i když se později prostřednictvím pokročilé technologie ukáže jako nesprávné.

Na druhou stranu, jestliže Soutěžní výbor na základě všech dostupných podkladů usoudí, že se míč pohnul natolik, že to bylo v daný okamžik rozumně postřehnutelné pouhým okem, má se za to, že se míč pohnul, i když nikdo tento samotný pohyb neviděl.

Oblast na právě hrané jamce, která:

• Je zvlášť upravena k patování, nebo
• Byla Soutěžním výborem určena jako jamkoviště (například když je využito dočasné jamkoviště).

Jamkoviště dané jamky obsahuje jamku, do které se hráč snaží zahrát míč. Jamkoviště je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště. Jamkoviště všech ostatních jamek (které hráč v daný okamžik nehraje) jsou nesprávná jamkoviště a jsou součástí pole.

Okraj jamkoviště je definován viditelným začátkem zvláštní úpravy (například tím, že je tráva střižena výrazně níže), ledaže Soutěžní výbor definuje okraj jamkoviště jiným způsobem (například pomocí čáry nebo teček).

Jestliže je dvojité jamkoviště užito pro dvě různé jamky:

• Celá zvlášť upravená plocha obsahující obě jamky se bere jako jamkoviště pro hru na obou jamkách.

Avšak Soutěžní výbor může určit okraj, který rozdělí dvojité jamkoviště na dvě rozdílná jamkoviště, takže když hráč hraje jednu z jamek, část dvojitého jamkoviště náležející druhé jamce je nesprávné jamkoviště.

Jakýkoli volný přírodní objekt, jako jsou:

• Kameny, stébla trávy, listy, větve a klacíky,
• Mrtvá zvířata a zvířecí trus,
• Červi, hmyz a podobná zvířata, jež mohou být snadno odstraněna, stejně jako hromádky či sítě (jako jsou žížalince nebo mraveniště), které budují, a
• Hroudy pevné zeminy (včetně špuntů po provzdušňování).

Tyto přírodní objekty nejsou volné, jestliže jsou:

• Připojené nebo rostoucí,
• Pevně zapuštěné v zemi (tj. když je není možné jednoduše sebrat), nebo
• Ulpívající na míči.

Zvláštní případy:

• Písek a volná zemina nejsou volné přírodní předměty.
• Rosa, jinovatka a voda nejsou volné přírodní předměty.
• Sníh a přírodní led (kromě jinovatky) jsou podle volby hráče buď volné přírodní předměty, nebo, jsou-li na zemi, náhodná voda.
• Pavučiny jsou volné přírodní předměty, i když jsou připevněny k jinému objektu.

Výklad Volný přírodní předmět/1 - Status ovoce

Ovoce, které není přirostlé ke stromu nebo keři, je volný přírodní předmět, a to i když jde o ovoce ze stromu nebo keře, který se na hřišti nevyskytuje.

Například ovoce, které bylo částečně snědeno nebo nakrájeno na kousky, stejně jako slupka oloupaná z ovoce jsou volné přírodní předměty. Ale když ovoce nese hráč, jde o jeho výstroj.

Výklad Volný přírodní předmět/2 - Kdy se volný přírodní předmět stane závadou

Volné přírodní předměty mohou být přetvořeny na závady stavebním nebo výrobním postupem.

Například poleno (volný přírodní předmět), které bylo rozpůleno a ke kterému byly připevněny nohy, se tímto způsobem proměnilo v lavičku (závada).

Výklad Volný přírodní předmět/3 - Status slin

Sliny mohou být podle volby hráče považovány buď za náhodnou vodu nebo volný přírodní předmět.

Výklad Volný přírodní předmět/4 - Volné přírodní předměty použité jako povrch cesty

Kusy štěrku jsou volné přírodní předměty, které hráč může odstranit podle Pravidla 15.1a. Tato možnost není dotčena skutečností, že vyštěrkovaná cesta je cesta s umělým povrchem, což z ní činí nepohyblivou závadu. To samé platí pro silnice a cesty vybudované z kamínků, drcených mušlí, dřevní štěpky a podobně.

V takové situaci hráč může:

• Hrát míč, jak leží na závadě, a odstranit štěrk (volný přírodní předmět) z cesty (Pravidlo 15.1a).
• Využít beztrestnou úlevu od abnormálního stavu hřiště (nepohyblivé závady) (Pravidlo 16.1b).

Hráč také může předtím, než využije beztrestnou úlevu, nejprve odstranit z cesty něco štěrku, aby zjistil, nakolik by bylo možné míč hrát.

Výklad Volné přírodní předměty/5 - Živý hmyz nikdy neulpívá na míči

Ačkoli mrtvý hmyz může ulpívat na míči, živý hmyz není nikdy považován za ulpívající na míči, ať už je v klidu nebo se pohybuje. Živý hmyz na míči je tudíž volný přírodní předmět.

Když míč v klidu opustí své původní místo a zastaví se na libovolném jiném místě, a toto je viditelné pouhým okem (bez ohledu na to, zda to někdo skutečně viděl).

Toto platí, ať už se míč přesunul vzhůru, dolů nebo vodorovně libovolným směrem pryč od původního místa.

Když se míč pouze kýve (někdy se používá pojem osciluje) a přitom zůstává nebo se vrací na původní místo, pak se nepohnul.

Výklad Pohnul/1 - Kdy se míč ležící na předmětu pohne

Pro účely rozhodnutí, jestli se míč musí vrátit a jestli hráč obdrží trest, se má za to, že se míč pohnul, pouze jestliže se pohnul vůči příslušné části daného objektu, na kterém leží, ledaže by se celý objekt i s míčem na něm ležícím pohnul oproti zemi.

Příklad, kdy se míč nepohne, zahrnuje:

• Míč spočívá v rozvětvení větve stromu a tato větev se pohne, avšak poloha míče vůči této větvi se nezmění.

Příklady, kdy se míč pohne, zahrnují:

• Míč je v plastovém pohárku v klidu a tento pohárek se vlivem větru pohne vůči zemi.
• Míč spočívá na stojícím motorizovaném vozíku a tento vozík se rozjede.

Výklad Pohnul/2 - Televizní záznam dokazuje, že se míč v klidu pohnul, ale tak málo, že to nebylo možné zjistit pouhým okem

Při určení, jestli se míč v klidu pohnul, musí hráč vyhodnotit všechny rozumně dostupné informace, které má v daný okamžik k dispozici, aby zjistil, jestli je podle pravidel potřeba míč vrátit. Jestliže hráčův míč opustil své původní místo a zastavil se na jiném místě, ale tento rozdíl byl v daný okamžik prakticky nepostřehnutelný pouhým okem, pak hráčovo určení, že se míč nepohnul, platí, i když se později prostřednictvím pokročilé technologie ukáže jako nesprávné.

Na druhou stranu, jestliže Soutěžní výbor na základě všech dostupných podkladů usoudí, že se míč pohnul natolik, že to bylo v daný okamžik rozumně postřehnutelné pouhým okem, má se za to, že se míč pohnul, i když nikdo tento samotný pohyb neviděl.

Jakýkoli volný přírodní objekt, jako jsou:

• Kameny, stébla trávy, listy, větve a klacíky,
• Mrtvá zvířata a zvířecí trus,
• Červi, hmyz a podobná zvířata, jež mohou být snadno odstraněna, stejně jako hromádky či sítě (jako jsou žížalince nebo mraveniště), které budují, a
• Hroudy pevné zeminy (včetně špuntů po provzdušňování).

Tyto přírodní objekty nejsou volné, jestliže jsou:

• Připojené nebo rostoucí,
• Pevně zapuštěné v zemi (tj. když je není možné jednoduše sebrat), nebo
• Ulpívající na míči.

Zvláštní případy:

• Písek a volná zemina nejsou volné přírodní předměty.
• Rosa, jinovatka a voda nejsou volné přírodní předměty.
• Sníh a přírodní led (kromě jinovatky) jsou podle volby hráče buď volné přírodní předměty, nebo, jsou-li na zemi, náhodná voda.
• Pavučiny jsou volné přírodní předměty, i když jsou připevněny k jinému objektu.

Výklad Volný přírodní předmět/1 - Status ovoce

Ovoce, které není přirostlé ke stromu nebo keři, je volný přírodní předmět, a to i když jde o ovoce ze stromu nebo keře, který se na hřišti nevyskytuje.

Například ovoce, které bylo částečně snědeno nebo nakrájeno na kousky, stejně jako slupka oloupaná z ovoce jsou volné přírodní předměty. Ale když ovoce nese hráč, jde o jeho výstroj.

Výklad Volný přírodní předmět/2 - Kdy se volný přírodní předmět stane závadou

Volné přírodní předměty mohou být přetvořeny na závady stavebním nebo výrobním postupem.

Například poleno (volný přírodní předmět), které bylo rozpůleno a ke kterému byly připevněny nohy, se tímto způsobem proměnilo v lavičku (závada).

Výklad Volný přírodní předmět/3 - Status slin

Sliny mohou být podle volby hráče považovány buď za náhodnou vodu nebo volný přírodní předmět.

Výklad Volný přírodní předmět/4 - Volné přírodní předměty použité jako povrch cesty

Kusy štěrku jsou volné přírodní předměty, které hráč může odstranit podle Pravidla 15.1a. Tato možnost není dotčena skutečností, že vyštěrkovaná cesta je cesta s umělým povrchem, což z ní činí nepohyblivou závadu. To samé platí pro silnice a cesty vybudované z kamínků, drcených mušlí, dřevní štěpky a podobně.

V takové situaci hráč může:

• Hrát míč, jak leží na závadě, a odstranit štěrk (volný přírodní předmět) z cesty (Pravidlo 15.1a).
• Využít beztrestnou úlevu od abnormálního stavu hřiště (nepohyblivé závady) (Pravidlo 16.1b).

Hráč také může předtím, než využije beztrestnou úlevu, nejprve odstranit z cesty něco štěrku, aby zjistil, nakolik by bylo možné míč hrát.

Výklad Volné přírodní předměty/5 - Živý hmyz nikdy neulpívá na míči

Ačkoli mrtvý hmyz může ulpívat na míči, živý hmyz není nikdy považován za ulpívající na míči, ať už je v klidu nebo se pohybuje. Živý hmyz na míči je tudíž volný přírodní předmět.

18 nebo méně jamek hraných v pořadí určeném Soutěžním výborem.

Jakýkoli volný přírodní objekt, jako jsou:

• Kameny, stébla trávy, listy, větve a klacíky,
• Mrtvá zvířata a zvířecí trus,
• Červi, hmyz a podobná zvířata, jež mohou být snadno odstraněna, stejně jako hromádky či sítě (jako jsou žížalince nebo mraveniště), které budují, a
• Hroudy pevné zeminy (včetně špuntů po provzdušňování).

Tyto přírodní objekty nejsou volné, jestliže jsou:

• Připojené nebo rostoucí,
• Pevně zapuštěné v zemi (tj. když je není možné jednoduše sebrat), nebo
• Ulpívající na míči.

Zvláštní případy:

• Písek a volná zemina nejsou volné přírodní předměty.
• Rosa, jinovatka a voda nejsou volné přírodní předměty.
• Sníh a přírodní led (kromě jinovatky) jsou podle volby hráče buď volné přírodní předměty, nebo, jsou-li na zemi, náhodná voda.
• Pavučiny jsou volné přírodní předměty, i když jsou připevněny k jinému objektu.

Výklad Volný přírodní předmět/1 - Status ovoce

Ovoce, které není přirostlé ke stromu nebo keři, je volný přírodní předmět, a to i když jde o ovoce ze stromu nebo keře, který se na hřišti nevyskytuje.

Například ovoce, které bylo částečně snědeno nebo nakrájeno na kousky, stejně jako slupka oloupaná z ovoce jsou volné přírodní předměty. Ale když ovoce nese hráč, jde o jeho výstroj.

Výklad Volný přírodní předmět/2 - Kdy se volný přírodní předmět stane závadou

Volné přírodní předměty mohou být přetvořeny na závady stavebním nebo výrobním postupem.

Například poleno (volný přírodní předmět), které bylo rozpůleno a ke kterému byly připevněny nohy, se tímto způsobem proměnilo v lavičku (závada).

Výklad Volný přírodní předmět/3 - Status slin

Sliny mohou být podle volby hráče považovány buď za náhodnou vodu nebo volný přírodní předmět.

Výklad Volný přírodní předmět/4 - Volné přírodní předměty použité jako povrch cesty

Kusy štěrku jsou volné přírodní předměty, které hráč může odstranit podle Pravidla 15.1a. Tato možnost není dotčena skutečností, že vyštěrkovaná cesta je cesta s umělým povrchem, což z ní činí nepohyblivou závadu. To samé platí pro silnice a cesty vybudované z kamínků, drcených mušlí, dřevní štěpky a podobně.

V takové situaci hráč může:

• Hrát míč, jak leží na závadě, a odstranit štěrk (volný přírodní předmět) z cesty (Pravidlo 15.1a).
• Využít beztrestnou úlevu od abnormálního stavu hřiště (nepohyblivé závady) (Pravidlo 16.1b).

Hráč také může předtím, než využije beztrestnou úlevu, nejprve odstranit z cesty něco štěrku, aby zjistil, nakolik by bylo možné míč hrát.

Výklad Volné přírodní předměty/5 - Živý hmyz nikdy neulpívá na míči

Ačkoli mrtvý hmyz může ulpívat na míči, živý hmyz není nikdy považován za ulpívající na míči, ať už je v klidu nebo se pohybuje. Živý hmyz na míči je tudíž volný přírodní předmět.

Označit místo, na kterém míč v klidu leží, a to buď:

• Položením markovátka bezprostředně za míč nebo bezprostředně vedle něj, nebo
• Přidržením hole na zemi bezprostředně za míčem nebo bezprostředně vedle něj.

Toto se děje za účelem označení místa, na které musí být míč vrácen poté, co byl zvednut.

Položit míč a nechat ho být s úmyslem, aby tento byl ve hře.

Jestliže hráč položí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není vrácen a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Kdykoli nějaké Pravidlo vyžaduje, aby byl míč vrácen, určuje také konkrétní místo, na které má míč být vrácen.

Výklad Vrátit/1 - Míč nemůže být vrácen pomocí hole

Aby byl míč vrácen správným způsobem, musí být položen a zanechán na místě. To znamená, že hráč musí k vrácení míče do hry na místo, odkud by zvednut nebo pohnut, použít svou ruku.

Například když hráč zvedne svůj míč na jamkovišti a odloží ho stranou, nesmí ho vrátit tak, že by ho na dané místo dostrkal holí. Jestliže tak učiní, není míč vrácen správným způsobem a hráč obdrží jednu trestnou ránu podle Pravidla 14.2b(2) (Jak musí být míč vrácen), jestliže svou chybu před zahráním rány nenapraví.

Když míč v klidu opustí své původní místo a zastaví se na libovolném jiném místě, a toto je viditelné pouhým okem (bez ohledu na to, zda to někdo skutečně viděl).

Toto platí, ať už se míč přesunul vzhůru, dolů nebo vodorovně libovolným směrem pryč od původního místa.

Když se míč pouze kýve (někdy se používá pojem osciluje) a přitom zůstává nebo se vrací na původní místo, pak se nepohnul.

Výklad Pohnul/1 - Kdy se míč ležící na předmětu pohne

Pro účely rozhodnutí, jestli se míč musí vrátit a jestli hráč obdrží trest, se má za to, že se míč pohnul, pouze jestliže se pohnul vůči příslušné části daného objektu, na kterém leží, ledaže by se celý objekt i s míčem na něm ležícím pohnul oproti zemi.

Příklad, kdy se míč nepohne, zahrnuje:

• Míč spočívá v rozvětvení větve stromu a tato větev se pohne, avšak poloha míče vůči této větvi se nezmění.

Příklady, kdy se míč pohne, zahrnují:

• Míč je v plastovém pohárku v klidu a tento pohárek se vlivem větru pohne vůči zemi.
• Míč spočívá na stojícím motorizovaném vozíku a tento vozík se rozjede.

Výklad Pohnul/2 - Televizní záznam dokazuje, že se míč v klidu pohnul, ale tak málo, že to nebylo možné zjistit pouhým okem

Při určení, jestli se míč v klidu pohnul, musí hráč vyhodnotit všechny rozumně dostupné informace, které má v daný okamžik k dispozici, aby zjistil, jestli je podle pravidel potřeba míč vrátit. Jestliže hráčův míč opustil své původní místo a zastavil se na jiném místě, ale tento rozdíl byl v daný okamžik prakticky nepostřehnutelný pouhým okem, pak hráčovo určení, že se míč nepohnul, platí, i když se později prostřednictvím pokročilé technologie ukáže jako nesprávné.

Na druhou stranu, jestliže Soutěžní výbor na základě všech dostupných podkladů usoudí, že se míč pohnul natolik, že to bylo v daný okamžik rozumně postřehnutelné pouhým okem, má se za to, že se míč pohnul, i když nikdo tento samotný pohyb neviděl.

Když míč v klidu opustí své původní místo a zastaví se na libovolném jiném místě, a toto je viditelné pouhým okem (bez ohledu na to, zda to někdo skutečně viděl).

Toto platí, ať už se míč přesunul vzhůru, dolů nebo vodorovně libovolným směrem pryč od původního místa.

Když se míč pouze kýve (někdy se používá pojem osciluje) a přitom zůstává nebo se vrací na původní místo, pak se nepohnul.

Výklad Pohnul/1 - Kdy se míč ležící na předmětu pohne

Pro účely rozhodnutí, jestli se míč musí vrátit a jestli hráč obdrží trest, se má za to, že se míč pohnul, pouze jestliže se pohnul vůči příslušné části daného objektu, na kterém leží, ledaže by se celý objekt i s míčem na něm ležícím pohnul oproti zemi.

Příklad, kdy se míč nepohne, zahrnuje:

• Míč spočívá v rozvětvení větve stromu a tato větev se pohne, avšak poloha míče vůči této větvi se nezmění.

Příklady, kdy se míč pohne, zahrnují:

• Míč je v plastovém pohárku v klidu a tento pohárek se vlivem větru pohne vůči zemi.
• Míč spočívá na stojícím motorizovaném vozíku a tento vozík se rozjede.

Výklad Pohnul/2 - Televizní záznam dokazuje, že se míč v klidu pohnul, ale tak málo, že to nebylo možné zjistit pouhým okem

Při určení, jestli se míč v klidu pohnul, musí hráč vyhodnotit všechny rozumně dostupné informace, které má v daný okamžik k dispozici, aby zjistil, jestli je podle pravidel potřeba míč vrátit. Jestliže hráčův míč opustil své původní místo a zastavil se na jiném místě, ale tento rozdíl byl v daný okamžik prakticky nepostřehnutelný pouhým okem, pak hráčovo určení, že se míč nepohnul, platí, i když se později prostřednictvím pokročilé technologie ukáže jako nesprávné.

Na druhou stranu, jestliže Soutěžní výbor na základě všech dostupných podkladů usoudí, že se míč pohnul natolik, že to bylo v daný okamžik rozumně postřehnutelné pouhým okem, má se za to, že se míč pohnul, i když nikdo tento samotný pohyb neviděl.

Jakýkoli volný přírodní objekt, jako jsou:

• Kameny, stébla trávy, listy, větve a klacíky,
• Mrtvá zvířata a zvířecí trus,
• Červi, hmyz a podobná zvířata, jež mohou být snadno odstraněna, stejně jako hromádky či sítě (jako jsou žížalince nebo mraveniště), které budují, a
• Hroudy pevné zeminy (včetně špuntů po provzdušňování).

Tyto přírodní objekty nejsou volné, jestliže jsou:

• Připojené nebo rostoucí,
• Pevně zapuštěné v zemi (tj. když je není možné jednoduše sebrat), nebo
• Ulpívající na míči.

Zvláštní případy:

• Písek a volná zemina nejsou volné přírodní předměty.
• Rosa, jinovatka a voda nejsou volné přírodní předměty.
• Sníh a přírodní led (kromě jinovatky) jsou podle volby hráče buď volné přírodní předměty, nebo, jsou-li na zemi, náhodná voda.
• Pavučiny jsou volné přírodní předměty, i když jsou připevněny k jinému objektu.

Výklad Volný přírodní předmět/1 - Status ovoce

Ovoce, které není přirostlé ke stromu nebo keři, je volný přírodní předmět, a to i když jde o ovoce ze stromu nebo keře, který se na hřišti nevyskytuje.

Například ovoce, které bylo částečně snědeno nebo nakrájeno na kousky, stejně jako slupka oloupaná z ovoce jsou volné přírodní předměty. Ale když ovoce nese hráč, jde o jeho výstroj.

Výklad Volný přírodní předmět/2 - Kdy se volný přírodní předmět stane závadou

Volné přírodní předměty mohou být přetvořeny na závady stavebním nebo výrobním postupem.

Například poleno (volný přírodní předmět), které bylo rozpůleno a ke kterému byly připevněny nohy, se tímto způsobem proměnilo v lavičku (závada).

Výklad Volný přírodní předmět/3 - Status slin

Sliny mohou být podle volby hráče považovány buď za náhodnou vodu nebo volný přírodní předmět.

Výklad Volný přírodní předmět/4 - Volné přírodní předměty použité jako povrch cesty

Kusy štěrku jsou volné přírodní předměty, které hráč může odstranit podle Pravidla 15.1a. Tato možnost není dotčena skutečností, že vyštěrkovaná cesta je cesta s umělým povrchem, což z ní činí nepohyblivou závadu. To samé platí pro silnice a cesty vybudované z kamínků, drcených mušlí, dřevní štěpky a podobně.

V takové situaci hráč může:

• Hrát míč, jak leží na závadě, a odstranit štěrk (volný přírodní předmět) z cesty (Pravidlo 15.1a).
• Využít beztrestnou úlevu od abnormálního stavu hřiště (nepohyblivé závady) (Pravidlo 16.1b).

Hráč také může předtím, než využije beztrestnou úlevu, nejprve odstranit z cesty něco štěrku, aby zjistil, nakolik by bylo možné míč hrát.

Výklad Volné přírodní předměty/5 - Živý hmyz nikdy neulpívá na míči

Ačkoli mrtvý hmyz může ulpívat na míči, živý hmyz není nikdy považován za ulpívající na míči, ať už je v klidu nebo se pohybuje. Živý hmyz na míči je tudíž volný přírodní předmět.

Položit míč a nechat ho být s úmyslem, aby tento byl ve hře.

Jestliže hráč položí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není vrácen a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Kdykoli nějaké Pravidlo vyžaduje, aby byl míč vrácen, určuje také konkrétní místo, na které má míč být vrácen.

Výklad Vrátit/1 - Míč nemůže být vrácen pomocí hole

Aby byl míč vrácen správným způsobem, musí být položen a zanechán na místě. To znamená, že hráč musí k vrácení míče do hry na místo, odkud by zvednut nebo pohnut, použít svou ruku.

Například když hráč zvedne svůj míč na jamkovišti a odloží ho stranou, nesmí ho vrátit tak, že by ho na dané místo dostrkal holí. Jestliže tak učiní, není míč vrácen správným způsobem a hráč obdrží jednu trestnou ránu podle Pravidla 14.2b(2) (Jak musí být míč vrácen), jestliže svou chybu před zahráním rány nenapraví.

Když míč v klidu opustí své původní místo a zastaví se na libovolném jiném místě, a toto je viditelné pouhým okem (bez ohledu na to, zda to někdo skutečně viděl).

Toto platí, ať už se míč přesunul vzhůru, dolů nebo vodorovně libovolným směrem pryč od původního místa.

Když se míč pouze kýve (někdy se používá pojem osciluje) a přitom zůstává nebo se vrací na původní místo, pak se nepohnul.

Výklad Pohnul/1 - Kdy se míč ležící na předmětu pohne

Pro účely rozhodnutí, jestli se míč musí vrátit a jestli hráč obdrží trest, se má za to, že se míč pohnul, pouze jestliže se pohnul vůči příslušné části daného objektu, na kterém leží, ledaže by se celý objekt i s míčem na něm ležícím pohnul oproti zemi.

Příklad, kdy se míč nepohne, zahrnuje:

• Míč spočívá v rozvětvení větve stromu a tato větev se pohne, avšak poloha míče vůči této větvi se nezmění.

Příklady, kdy se míč pohne, zahrnují:

• Míč je v plastovém pohárku v klidu a tento pohárek se vlivem větru pohne vůči zemi.
• Míč spočívá na stojícím motorizovaném vozíku a tento vozík se rozjede.

Výklad Pohnul/2 - Televizní záznam dokazuje, že se míč v klidu pohnul, ale tak málo, že to nebylo možné zjistit pouhým okem

Při určení, jestli se míč v klidu pohnul, musí hráč vyhodnotit všechny rozumně dostupné informace, které má v daný okamžik k dispozici, aby zjistil, jestli je podle pravidel potřeba míč vrátit. Jestliže hráčův míč opustil své původní místo a zastavil se na jiném místě, ale tento rozdíl byl v daný okamžik prakticky nepostřehnutelný pouhým okem, pak hráčovo určení, že se míč nepohnul, platí, i když se později prostřednictvím pokročilé technologie ukáže jako nesprávné.

Na druhou stranu, jestliže Soutěžní výbor na základě všech dostupných podkladů usoudí, že se míč pohnul natolik, že to bylo v daný okamžik rozumně postřehnutelné pouhým okem, má se za to, že se míč pohnul, i když nikdo tento samotný pohyb neviděl.

Oblast na právě hrané jamce, která:

• Je zvlášť upravena k patování, nebo
• Byla Soutěžním výborem určena jako jamkoviště (například když je využito dočasné jamkoviště).

Jamkoviště dané jamky obsahuje jamku, do které se hráč snaží zahrát míč. Jamkoviště je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště. Jamkoviště všech ostatních jamek (které hráč v daný okamžik nehraje) jsou nesprávná jamkoviště a jsou součástí pole.

Okraj jamkoviště je definován viditelným začátkem zvláštní úpravy (například tím, že je tráva střižena výrazně níže), ledaže Soutěžní výbor definuje okraj jamkoviště jiným způsobem (například pomocí čáry nebo teček).

Jestliže je dvojité jamkoviště užito pro dvě různé jamky:

• Celá zvlášť upravená plocha obsahující obě jamky se bere jako jamkoviště pro hru na obou jamkách.

Avšak Soutěžní výbor může určit okraj, který rozdělí dvojité jamkoviště na dvě rozdílná jamkoviště, takže když hráč hraje jednu z jamek, část dvojitého jamkoviště náležející druhé jamce je nesprávné jamkoviště.

Oblast, odkud hráč musí začít hru na dané jamce.

Odpaliště je obdélník o hloubce dvou délek hole, jehož:

• Přední okraj je určen spojnicí nejpřednějších bodů odpališťových kamenů daných Soutěžním výborem, a
• Postranní okraje jsou určeny linií procházející zpět od nejzazších vnějších bodů odpališťových kamenů.

Odpaliště je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Jakákoli jiná odpaliště na hřišti (ať už na té samé nebo nějaké jiné jamce) jsou součástí pole.

Když míč v klidu opustí své původní místo a zastaví se na libovolném jiném místě, a toto je viditelné pouhým okem (bez ohledu na to, zda to někdo skutečně viděl).

Toto platí, ať už se míč přesunul vzhůru, dolů nebo vodorovně libovolným směrem pryč od původního místa.

Když se míč pouze kýve (někdy se používá pojem osciluje) a přitom zůstává nebo se vrací na původní místo, pak se nepohnul.

Výklad Pohnul/1 - Kdy se míč ležící na předmětu pohne

Pro účely rozhodnutí, jestli se míč musí vrátit a jestli hráč obdrží trest, se má za to, že se míč pohnul, pouze jestliže se pohnul vůči příslušné části daného objektu, na kterém leží, ledaže by se celý objekt i s míčem na něm ležícím pohnul oproti zemi.

Příklad, kdy se míč nepohne, zahrnuje:

• Míč spočívá v rozvětvení větve stromu a tato větev se pohne, avšak poloha míče vůči této větvi se nezmění.

Příklady, kdy se míč pohne, zahrnují:

• Míč je v plastovém pohárku v klidu a tento pohárek se vlivem větru pohne vůči zemi.
• Míč spočívá na stojícím motorizovaném vozíku a tento vozík se rozjede.

Výklad Pohnul/2 - Televizní záznam dokazuje, že se míč v klidu pohnul, ale tak málo, že to nebylo možné zjistit pouhým okem

Při určení, jestli se míč v klidu pohnul, musí hráč vyhodnotit všechny rozumně dostupné informace, které má v daný okamžik k dispozici, aby zjistil, jestli je podle pravidel potřeba míč vrátit. Jestliže hráčův míč opustil své původní místo a zastavil se na jiném místě, ale tento rozdíl byl v daný okamžik prakticky nepostřehnutelný pouhým okem, pak hráčovo určení, že se míč nepohnul, platí, i když se později prostřednictvím pokročilé technologie ukáže jako nesprávné.

Na druhou stranu, jestliže Soutěžní výbor na základě všech dostupných podkladů usoudí, že se míč pohnul natolik, že to bylo v daný okamžik rozumně postřehnutelné pouhým okem, má se za to, že se míč pohnul, i když nikdo tento samotný pohyb neviděl.

Zaměnit míč, kterým hráč právě hraje danou jamku, tím, že hráč uvede do hry jiný míč.

Hráč nahradí míč v okamžiku, kdy uvede do hry jiný míč, ať už se tak stane jakýmkoli způsobem (viz Pravidlo 14.4), namísto svého původního míče, bez ohledu na to, zda původní míč:

• Byl ve hře, nebo
• Již nebyl ve hře, protože byl zvednut z hřiště, byl ztracen nebo byl mimo hřiště.

Nahrazený míč je hráčův míč ve hře, i když:

• Byl vrácen, spuštěn nebo umístěn nesprávným způsobem nebo na nesprávné místo, nebo
• Pravidla vyžadovala, aby hráč vrátil do hry původní míč, namísto aby ho nahradil jiným.

Jakékoli jiné místo na hřišti, než z jakého hráč podle Pravidel musí nebo může odehrát svůj míč.

Příklady hry z nesprávného místa:

• Odehrání míče poté, co byl vrácen na jiné místo nebo když nebyl vrácen, ačkoli to Pravidla vyžadovala.
• Odehrání spuštěného míče mimo danou oblast úlevy.
• Využití úlevy podle nesprávného Pravidla, takže míč je spuštěn a odehrán z místa, kde to Pravidla nedovolovala.
• Odehrání míče z oblasti se zákazem hry, nebo když taková oblast překáží hráči v zamýšleném postoji nebo švihu.

Odehrání míče odjinud než z odpaliště, když hráč začíná hrát jamku, nebo když se pokouší tento prohřešek napravit, není hrou z nesprávného místa (viz Pravidlo 6.1b).

Ztráta jamky ve hře na jamky nebo dvě trestné rány ve hře na rány.

Závada, která může být přesunuta s vynaložením rozumného úsilí a aniž by došlo k poškození závady nebo hřiště.

Jestliže část nepohyblivé závady nebo nedílné součásti (jako jsou vrata, dveře nebo část upevněného kabelu) splňuje tyto dvě podmínky, pak je tato část považována za pohyblivou závadu.

Avšak toto neplatí, jestliže tato pohyblivá část nepohyblivé závady nebo nedílné součásti není určena k tomu, aby se s ní hýbalo (jako je uvolněný kámen v kamenné zdi).

I když je závada pohyblivá, může ji Soutěžní výbor prohlásit za nepohyblivou závadu.

Výklad Pohyblivá závada/1 - Opuštěný míč je pohyblivá závada

Opuštěný míč je pohyblivá závada.

Jakákoli závada, která:

• Nemůže být přesunuta bez vynaložení nadměrného úsilí, nebo aniž by došlo k poškození závady nebo hřiště, a
• Ani jiným způsobem nesplňuje definici pohyblivé závady.

Soutěžní výbor může prohlásit závadu za nepohyblivou závadu, přestože splňuje definici pohyblivé závady.

Výklad Nepohyblivá závada/1 - Tráva okolo závady není její součástí

Tráva v okolí nepohyblivé závady nebo pokrývající nepohyblivou závadu není součástí závady.

Mějme například vodovodní trubku, která je částečně pod zemí a částečně na povrchu. Jestliže ta část trubky, která je pod zemí, způsobí nadzdvižení travního drnu, není tato tráva součástí nepohyblivé závady.

Umělé objekty určující nebo označující hranici hřiště, jako jsou zdi, ploty, kolíky a zábradlí, od kterých není možná beztrestná úleva.

Tyto zahrnují případné podstavce a plotové kůly, avšak nezahrnují:

• Šikmé podpěry nebo kotvící dráty připojené ke zdi nebo plotu, nebo
• Schůdky, mostky nebo podobné konstrukce používané k překonání zdi nebo plotu.

Hraniční objekty jsou považovány za nepohyblivé, i když jsou pohyblivé nebo je pohyblivá některá jejich část (viz Pravidlo 8.1a).

Hraniční objekty nejsou závady ani nedílné součásti.

Výklad Hraniční objekt/1 - Status předmětů připevněných k hraničnímu objektu

Předměty, které jsou připevněny k hraničnímu objektu, ale nejsou jeho součástí, jsou závady a hráč má nárok na beztrestnou úlevu od jejich překážení.

Jestliže soutěžní výbor nechce, aby od závady připojené k hraničnímu objektu byla možnost beztrestné úlevy, může zavést místní pravidlo, které stanoví, že taková závada je nedílnou součástí, čímž ztrácí status závady a tedy i možnost beztrestné úlevy.

Například jestliže jsou šikmé podpěry tak blízko hraničnímu oplocení, že by úleva od nich, jakožto závad, prakticky znamenala beztrestnou úlevu od hraničního objektu, může soutěžní výbor takové podpěry prohlásit za nedílné součásti.

Výklad Hraniční objekt/2 - Status vrat připevněných k hraničnímu objektu

Vrata určená k průchodu skrze hraniční zeď nebo oplocení nejsou součástí hraničního objektu. Taková vrata jsou závada, ledaže se soutěžní výbor rozhodne, že je prohlásí za nedílnou součást.

Výklad Hraniční objekt/3 - Pohyblivým hraničním objektem nebo pohyblivou částí hraničního objektu se nesmí hýbat

Hraniční objekty se považují za nepohyblivé, i když je některá z jejich částí vyrobena jako pohyblivá. Aby byl zachován jednotný přístup, platí to pro všechny hraniční objekty.

Příklady, jak může pohyblivý hraniční objekt během kola zasáhnout do hry, zahrnuje situaci, kdy hraniční kolík překáží hráči v postoji, takže ho hráč vytáhne ze země (čímž poruší Pravidlo 8.1a), přičemž se během toho část kolíku odlomí. Jestliže si hráč svou chybu uvědomí předtím, než zahraje svou další ránu, může získané vylepšení podmínek napravit jejich obnovou tím, že vrátí zpět dostatečnou část zlomeného hraničního kolíku tak, aby docházelo ke stejnému překážení, jako než byl vytažen.

Avšak hráč se nemůže vyhnout trestu, jestliže takové vylepšení nelze napravit (třeba když se hraniční objekt ohne nebo zlomí tak, že nelze obnovit původní podmínky).

Umělý objekt prohlášený Soutěžním výborem za součást hry a výzvy hřiště, od kterého tak není možná beztrestná úleva.

Nedílné součásti jsou považovány za nepohyblivé (viz Pravidlo 8.1a). Avšak jestliže některá část nedílné součásti (jako jsou vrata, dveře nebo část upevněného kabelu) splňuje definici pohyblivé závady, pak je tato část považována za pohyblivou závadu.

Umělé objekty prohlášené Soutěžním výborem za nedílné součásti nejsou závady ani hraniční objekty.

Závada, která může být přesunuta s vynaložením rozumného úsilí a aniž by došlo k poškození závady nebo hřiště.

Jestliže část nepohyblivé závady nebo nedílné součásti (jako jsou vrata, dveře nebo část upevněného kabelu) splňuje tyto dvě podmínky, pak je tato část považována za pohyblivou závadu.

Avšak toto neplatí, jestliže tato pohyblivá část nepohyblivé závady nebo nedílné součásti není určena k tomu, aby se s ní hýbalo (jako je uvolněný kámen v kamenné zdi).

I když je závada pohyblivá, může ji Soutěžní výbor prohlásit za nepohyblivou závadu.

Výklad Pohyblivá závada/1 - Opuštěný míč je pohyblivá závada

Opuštěný míč je pohyblivá závada.

Veškerá oblast určená ke hře uvnitř hranic stanovených Soutěžním výborem:

• Všechny oblasti uvnitř hranic jsou v hřišti a jsou jeho součástí.
• Všechny oblasti vně hranic jsou mimo hřiště a nejsou jeho součástí.
• Hranice hřiště se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem.

Hřiště se skládá z pěti definovaných oblastí hřiště.

Když míč v klidu opustí své původní místo a zastaví se na libovolném jiném místě, a toto je viditelné pouhým okem (bez ohledu na to, zda to někdo skutečně viděl).

Toto platí, ať už se míč přesunul vzhůru, dolů nebo vodorovně libovolným směrem pryč od původního místa.

Když se míč pouze kýve (někdy se používá pojem osciluje) a přitom zůstává nebo se vrací na původní místo, pak se nepohnul.

Výklad Pohnul/1 - Kdy se míč ležící na předmětu pohne

Pro účely rozhodnutí, jestli se míč musí vrátit a jestli hráč obdrží trest, se má za to, že se míč pohnul, pouze jestliže se pohnul vůči příslušné části daného objektu, na kterém leží, ledaže by se celý objekt i s míčem na něm ležícím pohnul oproti zemi.

Příklad, kdy se míč nepohne, zahrnuje:

• Míč spočívá v rozvětvení větve stromu a tato větev se pohne, avšak poloha míče vůči této větvi se nezmění.

Příklady, kdy se míč pohne, zahrnují:

• Míč je v plastovém pohárku v klidu a tento pohárek se vlivem větru pohne vůči zemi.
• Míč spočívá na stojícím motorizovaném vozíku a tento vozík se rozjede.

Výklad Pohnul/2 - Televizní záznam dokazuje, že se míč v klidu pohnul, ale tak málo, že to nebylo možné zjistit pouhým okem

Při určení, jestli se míč v klidu pohnul, musí hráč vyhodnotit všechny rozumně dostupné informace, které má v daný okamžik k dispozici, aby zjistil, jestli je podle pravidel potřeba míč vrátit. Jestliže hráčův míč opustil své původní místo a zastavil se na jiném místě, ale tento rozdíl byl v daný okamžik prakticky nepostřehnutelný pouhým okem, pak hráčovo určení, že se míč nepohnul, platí, i když se později prostřednictvím pokročilé technologie ukáže jako nesprávné.

Na druhou stranu, jestliže Soutěžní výbor na základě všech dostupných podkladů usoudí, že se míč pohnul natolik, že to bylo v daný okamžik rozumně postřehnutelné pouhým okem, má se za to, že se míč pohnul, i když nikdo tento samotný pohyb neviděl.

Závada, která může být přesunuta s vynaložením rozumného úsilí a aniž by došlo k poškození závady nebo hřiště.

Jestliže část nepohyblivé závady nebo nedílné součásti (jako jsou vrata, dveře nebo část upevněného kabelu) splňuje tyto dvě podmínky, pak je tato část považována za pohyblivou závadu.

Avšak toto neplatí, jestliže tato pohyblivá část nepohyblivé závady nebo nedílné součásti není určena k tomu, aby se s ní hýbalo (jako je uvolněný kámen v kamenné zdi).

I když je závada pohyblivá, může ji Soutěžní výbor prohlásit za nepohyblivou závadu.

Výklad Pohyblivá závada/1 - Opuštěný míč je pohyblivá závada

Opuštěný míč je pohyblivá závada.

Položit míč a nechat ho být s úmyslem, aby tento byl ve hře.

Jestliže hráč položí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není vrácen a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Kdykoli nějaké Pravidlo vyžaduje, aby byl míč vrácen, určuje také konkrétní místo, na které má míč být vrácen.

Výklad Vrátit/1 - Míč nemůže být vrácen pomocí hole

Aby byl míč vrácen správným způsobem, musí být položen a zanechán na místě. To znamená, že hráč musí k vrácení míče do hry na místo, odkud by zvednut nebo pohnut, použít svou ruku.

Například když hráč zvedne svůj míč na jamkovišti a odloží ho stranou, nesmí ho vrátit tak, že by ho na dané místo dostrkal holí. Jestliže tak učiní, není míč vrácen správným způsobem a hráč obdrží jednu trestnou ránu podle Pravidla 14.2b(2) (Jak musí být míč vrácen), jestliže svou chybu před zahráním rány nenapraví.

Závada, která může být přesunuta s vynaložením rozumného úsilí a aniž by došlo k poškození závady nebo hřiště.

Jestliže část nepohyblivé závady nebo nedílné součásti (jako jsou vrata, dveře nebo část upevněného kabelu) splňuje tyto dvě podmínky, pak je tato část považována za pohyblivou závadu.

Avšak toto neplatí, jestliže tato pohyblivá část nepohyblivé závady nebo nedílné součásti není určena k tomu, aby se s ní hýbalo (jako je uvolněný kámen v kamenné zdi).

I když je závada pohyblivá, může ji Soutěžní výbor prohlásit za nepohyblivou závadu.

Výklad Pohyblivá závada/1 - Opuštěný míč je pohyblivá závada

Opuštěný míč je pohyblivá závada.

Držet míč a volně ho upustit tak, aby padal vzduchem, s úmyslem, aby tento míč byl ve hře.

Jestliže hráč upustí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není spuštěn a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Každé Pravidlo poskytující úlevu určuje specifickou oblast úlevy, do které musí být míč spuštěn a ve které se také musí zastavit.

Při využití úlevy hráč musí upustit míč z místa v úrovni výšky kolen tak, aby:

• Míč padal přímo dolů, aniž by ho hráč házel, roztáčel nebo kutálel či jiným pohybem případně ovlivňoval, kde se míč zastaví, a
• Se míč nedotkl žádné části hráčova těla ani jeho výstroje předtím, než dopadne na zem (viz Pravidlo 14.3b).

Oblast, do které hráč musí spustit míč při využití úlevy podle Pravidla. Každá úleva podle Pravidel vyžaduje, aby hráč použil specifickou oblast úlevy, jejíž rozměr a umístění se odvíjí od těchto tří faktorů:

• Referenční bod: Bod, od kterého se měří velikost oblasti úlevy.
• Velikost oblasti úlevy měřená od referenčního bodu: Oblast úlevy může mít velikost jedné nebo dvou délek hole, měřeno od referenčního bodu, ovšem s určitými omezeními:
• Omezení ohledně umístění oblasti úlevy: Umístění oblasti úlevy může být omezeno jedním či více způsoby, například:
• Omezení na určitou definovanou oblast hřiště, jako je v poli, nebo mimo bankr či trestnou oblast,
• Není blíže jamce než referenční bod nebo musí být mimo trestnou oblast nebo bankr, ze kterých hráč využívá úlevu, nebo
• Tam, kde nedochází k překážení (jak je definováno v příslušném Pravidle), od kterého hráč využívá úlevu.

Při vyměřování délek hole ke stanovení velikosti oblasti úlevy hráč může měřit přímo přes příkop, díru či podobnou prohlubeň, a přímo přes nebo skrze objekt (jako je strom, plot, zeď, tunel, drenáž nebo postřikovač), avšak není dovoleno měřit skrze terén, který se přirozeně zvedá a klesá.

Viz Postupy Soutěžního výboru, Sekce 2I (Soutěžní výbor může při využití určité úlevy hráči povolit nebo nařídit využít jako oblast úlevy dropovací zónu).

Vysvětlení - Určení, zda míč je v trestné oblasti

Při určování, zda se míč zastavil uvnitř oblasti úlevy (tj. buď do jedné nebo dvou délek dole od referenčního bodu v závislosti na příslušném Pravidle), se za míč v oblasti úlevy považuje míč, jehož libovolná část je do vzdálenosti vyměřené jedné nebo dvou délek hole. Nicméně míč není v oblasti úlevy, jestliže jeho libovolná část je blíže jamce, než referenční bod, nebo když pro libovolnou část míče existuje překážení, od kterého je využívána beztrestná úleva.
(Vysvětlení přidáno 12/2018)

Závada, která může být přesunuta s vynaložením rozumného úsilí a aniž by došlo k poškození závady nebo hřiště.

Jestliže část nepohyblivé závady nebo nedílné součásti (jako jsou vrata, dveře nebo část upevněného kabelu) splňuje tyto dvě podmínky, pak je tato část považována za pohyblivou závadu.

Avšak toto neplatí, jestliže tato pohyblivá část nepohyblivé závady nebo nedílné součásti není určena k tomu, aby se s ní hýbalo (jako je uvolněný kámen v kamenné zdi).

I když je závada pohyblivá, může ji Soutěžní výbor prohlásit za nepohyblivou závadu.

Výklad Pohyblivá závada/1 - Opuštěný míč je pohyblivá závada

Opuštěný míč je pohyblivá závada.

Délka nejdelší hole ze 14 (nebo méně) holí, které hráč používá během kola (jak je povoleno Pravidlem 4.1b(1)), jiné než patru.

Například jestliže nejdelší hůl (jiná než patr), kterou hráč používá během kola, je driver o délce 43 palců (109.22 cm), je délkou hole pro tohoto hráče během tohoto kola 43 palců.

Délka hole se používá při definování hráčova odpaliště a při určení velikosti jeho oblasti úlevy, když využívá úlevu podle Pravidel.

Výklad Délka hole/1 - Význam "délky hole" při měření

Pro účely měření při určování oblasti úlevy se použije délka celé hole, počínaje špičkou hlavy hole a konče koncem držadla. Avšak jestliže je na holi nasazen kryt hlavy hole, nebo když je něco připojeno na konci držadla, nesmí se při měření ani jedno z toho započítat jako součást hole.

Výklad Délka hole/2 - Jak měřit, když se nejdelší hůl zlomí

Jestliže se hráčova nejdelší hůl během kola zlomí, zůstává i nadále pro účely vyměření oblasti úlevy jeho nejdelší holí. Avšak jestliže se hráčova nejdelší hůl zlomí a hráč je oprávněn ji vyměnit (Výjimka u Pravidla 4.1b(3)) a učiní tak, nejedná se nadále o jeho nejdelší hůl.

Jestliže hráč začne kolo s méně než 14 holemi a rozhodne se přidat další hůl, která je delší než hole, se kterými začal, bude pro měření použita tato nová hůl, ledaže by se jednalo o patr.

Vysvětlení -  Význam délky hole při hře s partnerem

Při partnerské formě hry může být pro určení odpaliště nebo velikosti oblasti úlevy použita nejdelší hůl kteréhokoli z partnerů.
(Vysvětlení přidáno 12/2018)

V rámci hřiště je definováno pět oblastí:

• Pole,
• Odpaliště, odkud hráč musí začít hru na dané jamce,
• Všechny trestné oblasti,
• Všechny  bankry, a
• Jamkoviště právě hrané jamky.

Cílový bod na jamkovišti právě hrané jamky.

• Jamka musí mít v průměru 4 ¼ palce (108 mm) a musí být nejméně 4 palce (101.6 mm) hluboká.
• Jestliže je použita vložka, její vnější průměr nesmí přesáhnout 4 ¼ palce (108 mm). Vložka musí být zapuštěna nejméně 1 palec (25.4 mm) pod úroveň povrchu jamkoviště, pokud to půdní podmínky dovolují.

Pojem „jamka“ (když není použit coby definovaný pojem a uveden kurzívou) je v Pravidlech používán k označení té části hřiště, která je nedílně spojena s konkrétním odpalištěm, jamkovištěm a jamkou. Hra na jamce začíná na odpališti a končí, když je míč dohraný v jamce na jamkovišti (nebo když Pravidla stanoví jiným způsobem, že je jamka dokončena).

Závada, která může být přesunuta s vynaložením rozumného úsilí a aniž by došlo k poškození závady nebo hřiště.

Jestliže část nepohyblivé závady nebo nedílné součásti (jako jsou vrata, dveře nebo část upevněného kabelu) splňuje tyto dvě podmínky, pak je tato část považována za pohyblivou závadu.

Avšak toto neplatí, jestliže tato pohyblivá část nepohyblivé závady nebo nedílné součásti není určena k tomu, aby se s ní hýbalo (jako je uvolněný kámen v kamenné zdi).

I když je závada pohyblivá, může ji Soutěžní výbor prohlásit za nepohyblivou závadu.

Výklad Pohyblivá závada/1 - Opuštěný míč je pohyblivá závada

Opuštěný míč je pohyblivá závada.

Závada, která může být přesunuta s vynaložením rozumného úsilí a aniž by došlo k poškození závady nebo hřiště.

Jestliže část nepohyblivé závady nebo nedílné součásti (jako jsou vrata, dveře nebo část upevněného kabelu) splňuje tyto dvě podmínky, pak je tato část považována za pohyblivou závadu.

Avšak toto neplatí, jestliže tato pohyblivá část nepohyblivé závady nebo nedílné součásti není určena k tomu, aby se s ní hýbalo (jako je uvolněný kámen v kamenné zdi).

I když je závada pohyblivá, může ji Soutěžní výbor prohlásit za nepohyblivou závadu.

Výklad Pohyblivá závada/1 - Opuštěný míč je pohyblivá závada

Opuštěný míč je pohyblivá závada.

Položit míč a nechat ho být s úmyslem, aby tento byl ve hře.

Jestliže hráč položí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není vrácen a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Kdykoli nějaké Pravidlo vyžaduje, aby byl míč vrácen, určuje také konkrétní místo, na které má míč být vrácen.

Výklad Vrátit/1 - Míč nemůže být vrácen pomocí hole

Aby byl míč vrácen správným způsobem, musí být položen a zanechán na místě. To znamená, že hráč musí k vrácení míče do hry na místo, odkud by zvednut nebo pohnut, použít svou ruku.

Například když hráč zvedne svůj míč na jamkovišti a odloží ho stranou, nesmí ho vrátit tak, že by ho na dané místo dostrkal holí. Jestliže tak učiní, není míč vrácen správným způsobem a hráč obdrží jednu trestnou ránu podle Pravidla 14.2b(2) (Jak musí být míč vrácen), jestliže svou chybu před zahráním rány nenapraví.

Standard pro rozhodování, co se stalo s hráčovým míčem – například jestli míč skončil v trestné oblasti, jestli se pohnul nebo co způsobilo, že se pohnul.

Známo nebo prakticky jisto znamená víc než jen to, že daná věc je možná nebo pravděpodobná. Znamená to, že buď:

• Existuje přesvědčivý důkaz, že se dotyčná událost s hráčovým míčem skutečně stala, jako když to hráč nebo jiná osoba viděla, nebo
• Ačkoli existuje určitá velmi malá pochybnost, veškeré rozumně dostupné důkazy nasvědčují, že dotyčná událost nastala s pravděpodobností alespoň 95%.

„Veškeré rozumně dostupné důkazy“ zahrnují všechny informace, které hráč má, jakož i další informace, které si může obstarat bez vynaložení nadměrného úsilí a bez zbytečného zdržování.

Výklad Známo nebo prakticky jisto/1 - Uplatnění standardu „známo nebo prakticky jisto", když se míč pohne

Jestliže není „známo", co způsobilo pohnutí míče, musí se vzít do úvahy veškeré rozumně dostupné informace a vyhodnotit, zda míčem pohnul hráč, soupeř nebo vnější vliv.

V závislosti na okolnostech může rozumně dostupná informace zahrnovat, avšak nikoli výlučně:

• Důsledky jakéhokoli úkonu učiněného v blízkosti míče (např. pohnutí volným přírodním předmětem, cvičný švih, přiložení hole nebo zaujetí postoje),
• Kolik času uplynulo mezi takovým úkonem a samotným pohybem míče,
• Poloha míče předtím, než se pohnul (např. na ferveji, usazený ve vysoké trávě, na povrchové nerovnosti nebo na jamkovišti),
• Půdní a terénní podmínky v blízkosti míče (např. stupeň sklonu nebo přítomnost nerovností povrchu apod.), a
• Směr a síla větru, déšť a další složky počasí.

Výklad Známo nebo prakticky jisto/2 - Praktická jistota je irelevantní, jestliže vyjde najevo až po uplynutí tříminutové hledací doby

Určení, zda je něco známo nebo prakticky jisto, musí být založeno na skutečnostech, které hráč zná v okamžiku vypršení tříminutové hledací doby.

Příklady, kdy pozdější hráčovo zjištění je irelevantní, zahrnují tyto situace:

• Hráčův odpal skončí v oblasti s vysokým rafem a také velkou dírou po zvířeti. Po třech minutách hledání je usouzeno, že není známo nebo prakticky jisto, že míč je v díře po zvířeti. Když se hráč vrací na odpaliště, jeho míč je nalezen v dané díře po zvířeti.
• Ačkoli hráč ještě neuvedl do hry další míč, musí postupovat se ztrátou rány a vzdálenosti dle úlevy pro ztracený míč (Pravidlo 18.2b - Co dělat, když je míč ztracen nebo je mimo hřiště), protože v okamžiku vypršení času na hledání nebylo známo nebo prakticky jisto, že míč je v dané díře po zvířeti.
• Hráč nemůže najít svůj míč a domnívá se, že ho mohl sebrat nějaký divák (vnější vliv), avšak pro to, aby to bylo prakticky jisté, chybí dostatečné důkazy. Chvilku po vypršení tříminutové doby hledací doby se zjistí, že jeden z diváků opravdu má hráčův míč.

Hráč musí postupovat se ztrátou rány a vzdálenosti dle úlevy pro ztracený míč (Pravidlo 18.2b), protože to, že míčem pohnul vnější vliv, se zjistilo, až když vypršel čas na hledání.

Výklad Známo nebo prakticky jisto/3 - Hráč netuší, že jeho míč odehrál jiný hráč

Aby bylo možno míč považovat za pohnutý, musí být známo nebo prakticky jisto, že hráčův míč odehrál nějaký jiný hráč coby nesprávný míč.

Například ve hře na rány zahrají hráči A a B svoje odpaly do přibližně stejné oblasti. Hráč A najde míč a odehraje ho. Hráč B začne hledat svůj míč a nemůže ho najít. Po třech minutách se hráč B vydá zpátky na odpaliště, aby hrál další míč. Po cestě najde míč hráče A a je mu jasné, že hráč A omylem odehrál jeho míč.

Hráč A obdrží všeobecný trest za hru nesprávným míčem a musí dál hrát svůj míč (Pravidlo 6.3c). Míč hráče A nebyl ztracený, přestože oba hráči hledali déle jak tři minuty, protože hráč A nehledal svůj míč; hledal se míč hráče B. Co se týče hráče B, tak jeho původní míč je ztracený a hráč musí uvést do hry další míč s trestem ztráty rány a vzdálenosti (Pravidlo 18.2b), protože v okamžiku vypršení tříminutové hledací doby nebylo známo nebo prakticky jisto, že jeho míč odehrál jiný hráč.

Závada, která může být přesunuta s vynaložením rozumného úsilí a aniž by došlo k poškození závady nebo hřiště.

Jestliže část nepohyblivé závady nebo nedílné součásti (jako jsou vrata, dveře nebo část upevněného kabelu) splňuje tyto dvě podmínky, pak je tato část považována za pohyblivou závadu.

Avšak toto neplatí, jestliže tato pohyblivá část nepohyblivé závady nebo nedílné součásti není určena k tomu, aby se s ní hýbalo (jako je uvolněný kámen v kamenné zdi).

I když je závada pohyblivá, může ji Soutěžní výbor prohlásit za nepohyblivou závadu.

Výklad Pohyblivá závada/1 - Opuštěný míč je pohyblivá závada

Opuštěný míč je pohyblivá závada.

Veškerá oblast určená ke hře uvnitř hranic stanovených Soutěžním výborem:

• Všechny oblasti uvnitř hranic jsou v hřišti a jsou jeho součástí.
• Všechny oblasti vně hranic jsou mimo hřiště a nejsou jeho součástí.
• Hranice hřiště se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem.

Hřiště se skládá z pěti definovaných oblastí hřiště.

Postup a trest, když hráč využívá úlevu podle Pravidel 17, 18 nebo 19 tím, že hraje míč z místa, odkud byla hrána předchozí rána (viz Pravidlo 14.6).

Pojem ztráta rány a vzdálenosti znamená, že hráč:

• Obdrží jednu trestnou ránu, a také
• Ztrácí jakoukoli vzdálenostní výhodu ve směru k jamce vůči místu, odkud byla hrána předchozí rána.

Závada, která může být přesunuta s vynaložením rozumného úsilí a aniž by došlo k poškození závady nebo hřiště.

Jestliže část nepohyblivé závady nebo nedílné součásti (jako jsou vrata, dveře nebo část upevněného kabelu) splňuje tyto dvě podmínky, pak je tato část považována za pohyblivou závadu.

Avšak toto neplatí, jestliže tato pohyblivá část nepohyblivé závady nebo nedílné součásti není určena k tomu, aby se s ní hýbalo (jako je uvolněný kámen v kamenné zdi).

I když je závada pohyblivá, může ji Soutěžní výbor prohlásit za nepohyblivou závadu.

Výklad Pohyblivá závada/1 - Opuštěný míč je pohyblivá závada

Opuštěný míč je pohyblivá závada.

Veškerá oblast určená ke hře uvnitř hranic stanovených Soutěžním výborem:

• Všechny oblasti uvnitř hranic jsou v hřišti a jsou jeho součástí.
• Všechny oblasti vně hranic jsou mimo hřiště a nejsou jeho součástí.
• Hranice hřiště se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem.

Hřiště se skládá z pěti definovaných oblastí hřiště.

Status hráčova míče, když leží na hřišti a je s ním hrána jamka:

• Míč se poprvé stane míčem ve hře:
• Když s ním hráč zahraje ránu z odpaliště, nebo
• Ve hře na jamky, když s ním hráč zahraje ránu odjinud než z odpaliště a jeho soupeř tuto ránu nezruší podle Pravidla 6.1b.
• Tento míč zůstává ve hře, dokud není dohrán, avšak přestává být ve hře:
• Když je zvednut z hřiště,
• Když je ztracen (i když se nachází někde na hřišti) nebo když se zastaví mimo hřiště, nebo
• Když byl nahrazen jiným míčem, a to i když to Pravidla nedovolují.

Míč, který není ve hře, je nesprávný míč.

Hráč nemůže mít v žádném okamžiku ve hře víc než jeden míč. (Viz Pravidlo 6.3d ohledně omezeného počtu případů, kdy hráč může najednou na jedné jamce hrát více míčů.)

Když Pravidla mluví o míči v klidu nebo v pohybu, rozumí se tím míč ve hře.

Když je položeno markovátko tak, aby označovalo pozici míče ve hře, pak:

• Jestliže míč nebyl zvednut, je stále ve hře, a
• Jestliže míč byl zvednut a vrácen, pak je ve hře, i když markovátko nebylo odstraněno.

Status hráčova míče, když leží na hřišti a je s ním hrána jamka:

• Míč se poprvé stane míčem ve hře:
• Když s ním hráč zahraje ránu z odpaliště, nebo
• Ve hře na jamky, když s ním hráč zahraje ránu odjinud než z odpaliště a jeho soupeř tuto ránu nezruší podle Pravidla 6.1b.
• Tento míč zůstává ve hře, dokud není dohrán, avšak přestává být ve hře:
• Když je zvednut z hřiště,
• Když je ztracen (i když se nachází někde na hřišti) nebo když se zastaví mimo hřiště, nebo
• Když byl nahrazen jiným míčem, a to i když to Pravidla nedovolují.

Míč, který není ve hře, je nesprávný míč.

Hráč nemůže mít v žádném okamžiku ve hře víc než jeden míč. (Viz Pravidlo 6.3d ohledně omezeného počtu případů, kdy hráč může najednou na jedné jamce hrát více míčů.)

Když Pravidla mluví o míči v klidu nebo v pohybu, rozumí se tím míč ve hře.

Když je položeno markovátko tak, aby označovalo pozici míče ve hře, pak:

• Jestliže míč nebyl zvednut, je stále ve hře, a
• Jestliže míč byl zvednut a vrácen, pak je ve hře, i když markovátko nebylo odstraněno.

Veškerá oblast určená ke hře uvnitř hranic stanovených Soutěžním výborem:

• Všechny oblasti uvnitř hranic jsou v hřišti a jsou jeho součástí.
• Všechny oblasti vně hranic jsou mimo hřiště a nejsou jeho součástí.
• Hranice hřiště se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem.

Hřiště se skládá z pěti definovaných oblastí hřiště.

Standard pro rozhodování, co se stalo s hráčovým míčem – například jestli míč skončil v trestné oblasti, jestli se pohnul nebo co způsobilo, že se pohnul.

Známo nebo prakticky jisto znamená víc než jen to, že daná věc je možná nebo pravděpodobná. Znamená to, že buď:

• Existuje přesvědčivý důkaz, že se dotyčná událost s hráčovým míčem skutečně stala, jako když to hráč nebo jiná osoba viděla, nebo
• Ačkoli existuje určitá velmi malá pochybnost, veškeré rozumně dostupné důkazy nasvědčují, že dotyčná událost nastala s pravděpodobností alespoň 95%.

„Veškeré rozumně dostupné důkazy“ zahrnují všechny informace, které hráč má, jakož i další informace, které si může obstarat bez vynaložení nadměrného úsilí a bez zbytečného zdržování.

Výklad Známo nebo prakticky jisto/1 - Uplatnění standardu „známo nebo prakticky jisto", když se míč pohne

Jestliže není „známo", co způsobilo pohnutí míče, musí se vzít do úvahy veškeré rozumně dostupné informace a vyhodnotit, zda míčem pohnul hráč, soupeř nebo vnější vliv.

V závislosti na okolnostech může rozumně dostupná informace zahrnovat, avšak nikoli výlučně:

• Důsledky jakéhokoli úkonu učiněného v blízkosti míče (např. pohnutí volným přírodním předmětem, cvičný švih, přiložení hole nebo zaujetí postoje),
• Kolik času uplynulo mezi takovým úkonem a samotným pohybem míče,
• Poloha míče předtím, než se pohnul (např. na ferveji, usazený ve vysoké trávě, na povrchové nerovnosti nebo na jamkovišti),
• Půdní a terénní podmínky v blízkosti míče (např. stupeň sklonu nebo přítomnost nerovností povrchu apod.), a
• Směr a síla větru, déšť a další složky počasí.

Výklad Známo nebo prakticky jisto/2 - Praktická jistota je irelevantní, jestliže vyjde najevo až po uplynutí tříminutové hledací doby

Určení, zda je něco známo nebo prakticky jisto, musí být založeno na skutečnostech, které hráč zná v okamžiku vypršení tříminutové hledací doby.

Příklady, kdy pozdější hráčovo zjištění je irelevantní, zahrnují tyto situace:

• Hráčův odpal skončí v oblasti s vysokým rafem a také velkou dírou po zvířeti. Po třech minutách hledání je usouzeno, že není známo nebo prakticky jisto, že míč je v díře po zvířeti. Když se hráč vrací na odpaliště, jeho míč je nalezen v dané díře po zvířeti.
• Ačkoli hráč ještě neuvedl do hry další míč, musí postupovat se ztrátou rány a vzdálenosti dle úlevy pro ztracený míč (Pravidlo 18.2b - Co dělat, když je míč ztracen nebo je mimo hřiště), protože v okamžiku vypršení času na hledání nebylo známo nebo prakticky jisto, že míč je v dané díře po zvířeti.
• Hráč nemůže najít svůj míč a domnívá se, že ho mohl sebrat nějaký divák (vnější vliv), avšak pro to, aby to bylo prakticky jisté, chybí dostatečné důkazy. Chvilku po vypršení tříminutové doby hledací doby se zjistí, že jeden z diváků opravdu má hráčův míč.

Hráč musí postupovat se ztrátou rány a vzdálenosti dle úlevy pro ztracený míč (Pravidlo 18.2b), protože to, že míčem pohnul vnější vliv, se zjistilo, až když vypršel čas na hledání.

Výklad Známo nebo prakticky jisto/3 - Hráč netuší, že jeho míč odehrál jiný hráč

Aby bylo možno míč považovat za pohnutý, musí být známo nebo prakticky jisto, že hráčův míč odehrál nějaký jiný hráč coby nesprávný míč.

Například ve hře na rány zahrají hráči A a B svoje odpaly do přibližně stejné oblasti. Hráč A najde míč a odehraje ho. Hráč B začne hledat svůj míč a nemůže ho najít. Po třech minutách se hráč B vydá zpátky na odpaliště, aby hrál další míč. Po cestě najde míč hráče A a je mu jasné, že hráč A omylem odehrál jeho míč.

Hráč A obdrží všeobecný trest za hru nesprávným míčem a musí dál hrát svůj míč (Pravidlo 6.3c). Míč hráče A nebyl ztracený, přestože oba hráči hledali déle jak tři minuty, protože hráč A nehledal svůj míč; hledal se míč hráče B. Co se týče hráče B, tak jeho původní míč je ztracený a hráč musí uvést do hry další míč s trestem ztráty rány a vzdálenosti (Pravidlo 18.2b), protože v okamžiku vypršení tříminutové hledací doby nebylo známo nebo prakticky jisto, že jeho míč odehrál jiný hráč.

Závada, která může být přesunuta s vynaložením rozumného úsilí a aniž by došlo k poškození závady nebo hřiště.

Jestliže část nepohyblivé závady nebo nedílné součásti (jako jsou vrata, dveře nebo část upevněného kabelu) splňuje tyto dvě podmínky, pak je tato část považována za pohyblivou závadu.

Avšak toto neplatí, jestliže tato pohyblivá část nepohyblivé závady nebo nedílné součásti není určena k tomu, aby se s ní hýbalo (jako je uvolněný kámen v kamenné zdi).

I když je závada pohyblivá, může ji Soutěžní výbor prohlásit za nepohyblivou závadu.

Výklad Pohyblivá závada/1 - Opuštěný míč je pohyblivá závada

Opuštěný míč je pohyblivá závada.

Status míče, který nebyl nalezen do tří minut od okamžiku, kdy ho začal hledat hráč nebo jeho nosič (nebo hráčův partner nebo partnerův nosič).

Jestliže je hledání dočasně přerušeno z dobrého důvodu (jako když hráč přestane hledat, protože byla zastavena hra nebo protože uvolňuje prostor pro hru jiného hráče), nebo když hráč omylem identifikuje nesprávný míč, pak:

• Čas mezi přerušením hledání a jeho obnovením se nezapočítává, a
• Celkový čas povolený na hledání je tři minuty se započtením času hledání před jeho přerušením i po jeho obnovení.

Výklad Ztracen/1 - Míč nemůže být prohlášen za ztracený

Hráčův míč se nestane ztraceným tím, že ho za takový hráč prohlásí. Míč je ztracen, pouze když nebyl nalezen do tří minut od okamžiku, kdy ho začal hledat hráč nebo jeho nosič nebo partner.

Například hráč hledá svůj míč dvě minuty, prohlásí ho za ztracený a vydá se zpět hrát další míč. Předtím, než hráč uvede do hry další míč, je jeho původní míč v rámci tříminutové hledací doby nalezen. Protože hráč nemůže prohlásit svůj míč za ztracený, jeho původní míč zůstává ve hře.

Výklad Ztracen/2 - Hráč nemůže zdržovat počátek hledání, aby tím získal výhodu

Tříminutová hledací doba začíná běžet od okamžiku, kdy ho hráč nebo jeho nosič (nebo hráčův partner nebo partnerův nosič) začne hledat. Hráč nemůže otálet se započetím hledání proto, aby získal výhodu tím, že se do hledání jeho míče zapojí více osob.

Například když hráč jde směrem ke svému míči, který již hledají mezitím diváci, nemůže úmyslně zdržovat svůj postup a tím oddalovat počátek tříminutové hledací doby. V takové situaci začne hledací doba běžet od okamžiku, kdy by hráč býval mohl začít s hledáním, kdyby svůj postup úmyslně nezdržoval.

Výklad Ztracen/3 - Když se hráč vydá zpět, aby zahrál provizorní míč, čas na hledání stále běží

Jestliže hráč začal hledat svůj míč a pak se vydá zpět na místo předchozí rány, aby zahrál provizorní míč, tříminutová hledací doba stále běží, bez ohledu na to, jestli někdo nadále hledá hráčův míč nebo ne.

Výklad Ztracen/4 - Čas na hledání, když se hledají dva míče

Jestliže hráč zahrál dva míče (třeba míč ve hře a ještě provizorní míč) a oba hledá, pak to, jestli má nárok na dva oddělené tříminutové intervaly na hledání, záleží na tom, jak blízko oba míče jsou.

Jestliže jsou oba míče ve stejné oblasti a je možné je hledat oba najednou, má hráč pouze jeden tříminutový interval na hledání obou míčů. Avšak když jsou tyto míče v různých oblastech (třeba na opačných stranách ferveje), má hráč samostatné tři minuty na hledání každého z míčů.

Postup a trest, když hráč využívá úlevu podle Pravidel 17, 18 nebo 19 tím, že hraje míč z místa, odkud byla hrána předchozí rána (viz Pravidlo 14.6).

Pojem ztráta rány a vzdálenosti znamená, že hráč:

• Obdrží jednu trestnou ránu, a také
• Ztrácí jakoukoli vzdálenostní výhodu ve směru k jamce vůči místu, odkud byla hrána předchozí rána.

Zaměnit míč, kterým hráč právě hraje danou jamku, tím, že hráč uvede do hry jiný míč.

Hráč nahradí míč v okamžiku, kdy uvede do hry jiný míč, ať už se tak stane jakýmkoli způsobem (viz Pravidlo 14.4), namísto svého původního míče, bez ohledu na to, zda původní míč:

• Byl ve hře, nebo
• Již nebyl ve hře, protože byl zvednut z hřiště, byl ztracen nebo byl mimo hřiště.

Nahrazený míč je hráčův míč ve hře, i když:

• Byl vrácen, spuštěn nebo umístěn nesprávným způsobem nebo na nesprávné místo, nebo
• Pravidla vyžadovala, aby hráč vrátil do hry původní míč, namísto aby ho nahradil jiným.

Jakékoli jiné místo na hřišti, než z jakého hráč podle Pravidel musí nebo může odehrát svůj míč.

Příklady hry z nesprávného místa:

• Odehrání míče poté, co byl vrácen na jiné místo nebo když nebyl vrácen, ačkoli to Pravidla vyžadovala.
• Odehrání spuštěného míče mimo danou oblast úlevy.
• Využití úlevy podle nesprávného Pravidla, takže míč je spuštěn a odehrán z místa, kde to Pravidla nedovolovala.
• Odehrání míče z oblasti se zákazem hry, nebo když taková oblast překáží hráči v zamýšleném postoji nebo švihu.

Odehrání míče odjinud než z odpaliště, když hráč začíná hrát jamku, nebo když se pokouší tento prohřešek napravit, není hrou z nesprávného místa (viz Pravidlo 6.1b).

Ztráta jamky ve hře na jamky nebo dvě trestné rány ve hře na rány.

Oblast na právě hrané jamce, která:

• Je zvlášť upravena k patování, nebo
• Byla Soutěžním výborem určena jako jamkoviště (například když je využito dočasné jamkoviště).

Jamkoviště dané jamky obsahuje jamku, do které se hráč snaží zahrát míč. Jamkoviště je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště. Jamkoviště všech ostatních jamek (které hráč v daný okamžik nehraje) jsou nesprávná jamkoviště a jsou součástí pole.

Okraj jamkoviště je definován viditelným začátkem zvláštní úpravy (například tím, že je tráva střižena výrazně níže), ledaže Soutěžní výbor definuje okraj jamkoviště jiným způsobem (například pomocí čáry nebo teček).

Jestliže je dvojité jamkoviště užito pro dvě různé jamky:

• Celá zvlášť upravená plocha obsahující obě jamky se bere jako jamkoviště pro hru na obou jamkách.

Avšak Soutěžní výbor může určit okraj, který rozdělí dvojité jamkoviště na dvě rozdílná jamkoviště, takže když hráč hraje jednu z jamek, část dvojitého jamkoviště náležející druhé jamce je nesprávné jamkoviště.

Veškerá oblast určená ke hře uvnitř hranic stanovených Soutěžním výborem:

• Všechny oblasti uvnitř hranic jsou v hřišti a jsou jeho součástí.
• Všechny oblasti vně hranic jsou mimo hřiště a nejsou jeho součástí.
• Hranice hřiště se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem.

Hřiště se skládá z pěti definovaných oblastí hřiště.

Oblast na právě hrané jamce, která:

• Je zvlášť upravena k patování, nebo
• Byla Soutěžním výborem určena jako jamkoviště (například když je využito dočasné jamkoviště).

Jamkoviště dané jamky obsahuje jamku, do které se hráč snaží zahrát míč. Jamkoviště je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště. Jamkoviště všech ostatních jamek (které hráč v daný okamžik nehraje) jsou nesprávná jamkoviště a jsou součástí pole.

Okraj jamkoviště je definován viditelným začátkem zvláštní úpravy (například tím, že je tráva střižena výrazně níže), ledaže Soutěžní výbor definuje okraj jamkoviště jiným způsobem (například pomocí čáry nebo teček).

Jestliže je dvojité jamkoviště užito pro dvě různé jamky:

• Celá zvlášť upravená plocha obsahující obě jamky se bere jako jamkoviště pro hru na obou jamkách.

Avšak Soutěžní výbor může určit okraj, který rozdělí dvojité jamkoviště na dvě rozdílná jamkoviště, takže když hráč hraje jednu z jamek, část dvojitého jamkoviště náležející druhé jamce je nesprávné jamkoviště.

Cílový bod na jamkovišti právě hrané jamky.

• Jamka musí mít v průměru 4 ¼ palce (108 mm) a musí být nejméně 4 palce (101.6 mm) hluboká.
• Jestliže je použita vložka, její vnější průměr nesmí přesáhnout 4 ¼ palce (108 mm). Vložka musí být zapuštěna nejméně 1 palec (25.4 mm) pod úroveň povrchu jamkoviště, pokud to půdní podmínky dovolují.

Pojem „jamka“ (když není použit coby definovaný pojem a uveden kurzívou) je v Pravidlech používán k označení té části hřiště, která je nedílně spojena s konkrétním odpalištěm, jamkovištěm a jamkou. Hra na jamce začíná na odpališti a končí, když je míč dohraný v jamce na jamkovišti (nebo když Pravidla stanoví jiným způsobem, že je jamka dokončena).

Označit místo, na kterém míč v klidu leží, a to buď:

• Položením markovátka bezprostředně za míč nebo bezprostředně vedle něj, nebo
• Přidržením hole na zemi bezprostředně za míčem nebo bezprostředně vedle něj.

Toto se děje za účelem označení místa, na které musí být míč vrácen poté, co byl zvednut.

Označit místo, na kterém míč v klidu leží, a to buď:

• Položením markovátka bezprostředně za míč nebo bezprostředně vedle něj, nebo
• Přidržením hole na zemi bezprostředně za míčem nebo bezprostředně vedle něj.

Toto se děje za účelem označení místa, na které musí být míč vrácen poté, co byl zvednut.

Položit míč a nechat ho být s úmyslem, aby tento byl ve hře.

Jestliže hráč položí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není vrácen a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Kdykoli nějaké Pravidlo vyžaduje, aby byl míč vrácen, určuje také konkrétní místo, na které má míč být vrácen.

Výklad Vrátit/1 - Míč nemůže být vrácen pomocí hole

Aby byl míč vrácen správným způsobem, musí být položen a zanechán na místě. To znamená, že hráč musí k vrácení míče do hry na místo, odkud by zvednut nebo pohnut, použít svou ruku.

Například když hráč zvedne svůj míč na jamkovišti a odloží ho stranou, nesmí ho vrátit tak, že by ho na dané místo dostrkal holí. Jestliže tak učiní, není míč vrácen správným způsobem a hráč obdrží jednu trestnou ránu podle Pravidla 14.2b(2) (Jak musí být míč vrácen), jestliže svou chybu před zahráním rány nenapraví.

Forma hry, kdy hráč nebo strana soutěží proti všem ostatním hráčům nebo stranám v dané soutěži.

V běžné formě hry na rány (viz Pravidlo 3.3):

• Skóre hráče nebo strany za dané kolo je celkový součet ran zahraných na jednotlivých jamkách (což zahrnuje jednak zahrané rány a také trestné rány), a
• Vítězem je hráč nebo strana, která dokončí všechna kola za nejmenší počet úderů.

Další formy hry na rány s odlišným způsobem skórování jsou Stableford, Maximální skóre a Par/Bogey (viz Pravidlo 21).

Všechny formy hry na rány  mohou být hrány jako soutěže jednotlivců (každý hráč hraje sám za sebe) nebo jako soutěže zahrnující strany složené z partnerů (Čtyřhra nebo Hra čtyřmi míči).

Dopředný pohyb hole s úmyslem zasáhnout míč.

Nicméně se nejedná o ránu, jestliže hráč:

• Se během prošvihu rozhodne nezasáhnout míč a vyhne se tomu buď tak, že úmyslně zastaví hlavu hole předtím, než dosáhne míče, nebo pokud toto nezvládne, že míč úmyslně mine.
• Náhodou zasáhne svůj míč při provádění cvičného švihu nebo při přípravě k ráně.

Když se Pravidla odvolávají na „zahrání míče“, znamená to totéž, jako provedení rány.

Hráčovo skóre na jamce nebo za kolo se popisuje jako počet „ran“, což zahrnuje jednak zahrané rány a také všechny trestné rány (viz Pravidlo 3.1c).

Výklad Rána/1 - Určení, zda byla provedena rána

Jestliže hráč započne švih holí směrem k míči s úmyslem zasáhnout míč, jeho úkon se počítá jako rána, když:

• Hlava hole je odražena nebo zastavena vnějším vlivem (třeba větví nebo stromem), bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče nebo ne.
• Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče násadou nebo ne.
• Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, přičemž odpadlá hlava hole zasáhne míč.

Hráčův úkon se nepočítá jako rána v žádné z následujících situací:

• Během švihu směrem k míči se hlava hole oddělí od násady. Hráč zastaví švih kousek před míčem, ale odpadlá hlava hole zasáhne míč a pohne s ním.
• Hlava hole se oddělí od násady během nápřahu. Hráč dokončí švih samotnou násadou, ale míč nezasáhne.
• Míč je uvízlý ve větvi stromou mimo dosah hole. Jestliže hráč pohne míčem tak, že udeří do nižší části větve místo do míče, použije se Pravidlo 9.4 (Míč zvednul nebo s ním pohnul hráč).

Ztráta jamky ve hře na jamky nebo dvě trestné rány ve hře na rány.

Pozice nohou a těla hráče při přípravě a samotném provedení rány.

Směr, kterým si hráč přeje, aby se jeho míč po úderu pohyboval, včetně prostoru v tomto směru, který je v rozumné vzdálenosti nad zemí nebo po obou stranách daného směru.

Směr hry není nutně přímou spojnicí mezi dvěma body (může jít například o zakřivenou dráhu, podle toho, kam hráč zamýšlí míč zahrát).

Dopředný pohyb hole s úmyslem zasáhnout míč.

Nicméně se nejedná o ránu, jestliže hráč:

• Se během prošvihu rozhodne nezasáhnout míč a vyhne se tomu buď tak, že úmyslně zastaví hlavu hole předtím, než dosáhne míče, nebo pokud toto nezvládne, že míč úmyslně mine.
• Náhodou zasáhne svůj míč při provádění cvičného švihu nebo při přípravě k ráně.

Když se Pravidla odvolávají na „zahrání míče“, znamená to totéž, jako provedení rány.

Hráčovo skóre na jamce nebo za kolo se popisuje jako počet „ran“, což zahrnuje jednak zahrané rány a také všechny trestné rány (viz Pravidlo 3.1c).

Výklad Rána/1 - Určení, zda byla provedena rána

Jestliže hráč započne švih holí směrem k míči s úmyslem zasáhnout míč, jeho úkon se počítá jako rána, když:

• Hlava hole je odražena nebo zastavena vnějším vlivem (třeba větví nebo stromem), bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče nebo ne.
• Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče násadou nebo ne.
• Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, přičemž odpadlá hlava hole zasáhne míč.

Hráčův úkon se nepočítá jako rána v žádné z následujících situací:

• Během švihu směrem k míči se hlava hole oddělí od násady. Hráč zastaví švih kousek před míčem, ale odpadlá hlava hole zasáhne míč a pohne s ním.
• Hlava hole se oddělí od násady během nápřahu. Hráč dokončí švih samotnou násadou, ale míč nezasáhne.
• Míč je uvízlý ve větvi stromou mimo dosah hole. Jestliže hráč pohne míčem tak, že udeří do nižší části větve místo do míče, použije se Pravidlo 9.4 (Míč zvednul nebo s ním pohnul hráč).

Dopředný pohyb hole s úmyslem zasáhnout míč.

Nicméně se nejedná o ránu, jestliže hráč:

• Se během prošvihu rozhodne nezasáhnout míč a vyhne se tomu buď tak, že úmyslně zastaví hlavu hole předtím, než dosáhne míče, nebo pokud toto nezvládne, že míč úmyslně mine.
• Náhodou zasáhne svůj míč při provádění cvičného švihu nebo při přípravě k ráně.

Když se Pravidla odvolávají na „zahrání míče“, znamená to totéž, jako provedení rány.

Hráčovo skóre na jamce nebo za kolo se popisuje jako počet „ran“, což zahrnuje jednak zahrané rány a také všechny trestné rány (viz Pravidlo 3.1c).

Výklad Rána/1 - Určení, zda byla provedena rána

Jestliže hráč započne švih holí směrem k míči s úmyslem zasáhnout míč, jeho úkon se počítá jako rána, když:

• Hlava hole je odražena nebo zastavena vnějším vlivem (třeba větví nebo stromem), bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče nebo ne.
• Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče násadou nebo ne.
• Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, přičemž odpadlá hlava hole zasáhne míč.

Hráčův úkon se nepočítá jako rána v žádné z následujících situací:

• Během švihu směrem k míči se hlava hole oddělí od násady. Hráč zastaví švih kousek před míčem, ale odpadlá hlava hole zasáhne míč a pohne s ním.
• Hlava hole se oddělí od násady během nápřahu. Hráč dokončí švih samotnou násadou, ale míč nezasáhne.
• Míč je uvízlý ve větvi stromou mimo dosah hole. Jestliže hráč pohne míčem tak, že udeří do nižší části větve místo do míče, použije se Pravidlo 9.4 (Míč zvednul nebo s ním pohnul hráč).

Veškerá oblast určená ke hře uvnitř hranic stanovených Soutěžním výborem:

• Všechny oblasti uvnitř hranic jsou v hřišti a jsou jeho součástí.
• Všechny oblasti vně hranic jsou mimo hřiště a nejsou jeho součástí.
• Hranice hřiště se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem.

Hřiště se skládá z pěti definovaných oblastí hřiště.

Označit místo, na kterém míč v klidu leží, a to buď:

• Položením markovátka bezprostředně za míč nebo bezprostředně vedle něj, nebo
• Přidržením hole na zemi bezprostředně za míčem nebo bezprostředně vedle něj.

Toto se děje za účelem označení místa, na které musí být míč vrácen poté, co byl zvednut.

Oblast na právě hrané jamce, která:

• Je zvlášť upravena k patování, nebo
• Byla Soutěžním výborem určena jako jamkoviště (například když je využito dočasné jamkoviště).

Jamkoviště dané jamky obsahuje jamku, do které se hráč snaží zahrát míč. Jamkoviště je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště. Jamkoviště všech ostatních jamek (které hráč v daný okamžik nehraje) jsou nesprávná jamkoviště a jsou součástí pole.

Okraj jamkoviště je definován viditelným začátkem zvláštní úpravy (například tím, že je tráva střižena výrazně níže), ledaže Soutěžní výbor definuje okraj jamkoviště jiným způsobem (například pomocí čáry nebo teček).

Jestliže je dvojité jamkoviště užito pro dvě různé jamky:

• Celá zvlášť upravená plocha obsahující obě jamky se bere jako jamkoviště pro hru na obou jamkách.

Avšak Soutěžní výbor může určit okraj, který rozdělí dvojité jamkoviště na dvě rozdílná jamkoviště, takže když hráč hraje jednu z jamek, část dvojitého jamkoviště náležející druhé jamce je nesprávné jamkoviště.

Položit míč a nechat ho být s úmyslem, aby tento byl ve hře.

Jestliže hráč položí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není vrácen a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Kdykoli nějaké Pravidlo vyžaduje, aby byl míč vrácen, určuje také konkrétní místo, na které má míč být vrácen.

Výklad Vrátit/1 - Míč nemůže být vrácen pomocí hole

Aby byl míč vrácen správným způsobem, musí být položen a zanechán na místě. To znamená, že hráč musí k vrácení míče do hry na místo, odkud by zvednut nebo pohnut, použít svou ruku.

Například když hráč zvedne svůj míč na jamkovišti a odloží ho stranou, nesmí ho vrátit tak, že by ho na dané místo dostrkal holí. Jestliže tak učiní, není míč vrácen správným způsobem a hráč obdrží jednu trestnou ránu podle Pravidla 14.2b(2) (Jak musí být míč vrácen), jestliže svou chybu před zahráním rány nenapraví.

Označit místo, na kterém míč v klidu leží, a to buď:

• Položením markovátka bezprostředně za míč nebo bezprostředně vedle něj, nebo
• Přidržením hole na zemi bezprostředně za míčem nebo bezprostředně vedle něj.

Toto se děje za účelem označení místa, na které musí být míč vrácen poté, co byl zvednut.

Forma hry, kdy hráč nebo strana soutěží proti všem ostatním hráčům nebo stranám v dané soutěži.

V běžné formě hry na rány (viz Pravidlo 3.3):

• Skóre hráče nebo strany za dané kolo je celkový součet ran zahraných na jednotlivých jamkách (což zahrnuje jednak zahrané rány a také trestné rány), a
• Vítězem je hráč nebo strana, která dokončí všechna kola za nejmenší počet úderů.

Další formy hry na rány s odlišným způsobem skórování jsou Stableford, Maximální skóre a Par/Bogey (viz Pravidlo 21).

Všechny formy hry na rány  mohou být hrány jako soutěže jednotlivců (každý hráč hraje sám za sebe) nebo jako soutěže zahrnující strany složené z partnerů (Čtyřhra nebo Hra čtyřmi míči).

Oblast na právě hrané jamce, která:

• Je zvlášť upravena k patování, nebo
• Byla Soutěžním výborem určena jako jamkoviště (například když je využito dočasné jamkoviště).

Jamkoviště dané jamky obsahuje jamku, do které se hráč snaží zahrát míč. Jamkoviště je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště. Jamkoviště všech ostatních jamek (které hráč v daný okamžik nehraje) jsou nesprávná jamkoviště a jsou součástí pole.

Okraj jamkoviště je definován viditelným začátkem zvláštní úpravy (například tím, že je tráva střižena výrazně níže), ledaže Soutěžní výbor definuje okraj jamkoviště jiným způsobem (například pomocí čáry nebo teček).

Jestliže je dvojité jamkoviště užito pro dvě různé jamky:

• Celá zvlášť upravená plocha obsahující obě jamky se bere jako jamkoviště pro hru na obou jamkách.

Avšak Soutěžní výbor může určit okraj, který rozdělí dvojité jamkoviště na dvě rozdílná jamkoviště, takže když hráč hraje jednu z jamek, část dvojitého jamkoviště náležející druhé jamce je nesprávné jamkoviště.

Umělý předmět jako je týčko, mince, předmět vyrobený coby markovátko nebo jiná malá součást výstroje, když je použita k označení místa, odkud bude míč zvednut.

Jestliže Pravidlo zmiňuje pohnutí markovátkem, znamená to markovátko, které označuje místo na hřišti, odkud byl zvednut míč, který ještě nebyl vrácen.

Umělý předmět jako je týčko, mince, předmět vyrobený coby markovátko nebo jiná malá součást výstroje, když je použita k označení místa, odkud bude míč zvednut.

Jestliže Pravidlo zmiňuje pohnutí markovátkem, znamená to markovátko, které označuje místo na hřišti, odkud byl zvednut míč, který ještě nebyl vrácen.

Umělý předmět jako je týčko, mince, předmět vyrobený coby markovátko nebo jiná malá součást výstroje, když je použita k označení místa, odkud bude míč zvednut.

Jestliže Pravidlo zmiňuje pohnutí markovátkem, znamená to markovátko, které označuje místo na hřišti, odkud byl zvednut míč, který ještě nebyl vrácen.

Umělý předmět jako je týčko, mince, předmět vyrobený coby markovátko nebo jiná malá součást výstroje, když je použita k označení místa, odkud bude míč zvednut.

Jestliže Pravidlo zmiňuje pohnutí markovátkem, znamená to markovátko, které označuje místo na hřišti, odkud byl zvednut míč, který ještě nebyl vrácen.

Umělý předmět jako je týčko, mince, předmět vyrobený coby markovátko nebo jiná malá součást výstroje, když je použita k označení místa, odkud bude míč zvednut.

Jestliže Pravidlo zmiňuje pohnutí markovátkem, znamená to markovátko, které označuje místo na hřišti, odkud byl zvednut míč, který ještě nebyl vrácen.

Položit míč a nechat ho být s úmyslem, aby tento byl ve hře.

Jestliže hráč položí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není vrácen a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Kdykoli nějaké Pravidlo vyžaduje, aby byl míč vrácen, určuje také konkrétní místo, na které má míč být vrácen.

Výklad Vrátit/1 - Míč nemůže být vrácen pomocí hole

Aby byl míč vrácen správným způsobem, musí být položen a zanechán na místě. To znamená, že hráč musí k vrácení míče do hry na místo, odkud by zvednut nebo pohnut, použít svou ruku.

Například když hráč zvedne svůj míč na jamkovišti a odloží ho stranou, nesmí ho vrátit tak, že by ho na dané místo dostrkal holí. Jestliže tak učiní, není míč vrácen správným způsobem a hráč obdrží jednu trestnou ránu podle Pravidla 14.2b(2) (Jak musí být míč vrácen), jestliže svou chybu před zahráním rány nenapraví.

Umělý předmět jako je týčko, mince, předmět vyrobený coby markovátko nebo jiná malá součást výstroje, když je použita k označení místa, odkud bude míč zvednut.

Jestliže Pravidlo zmiňuje pohnutí markovátkem, znamená to markovátko, které označuje místo na hřišti, odkud byl zvednut míč, který ještě nebyl vrácen.

Označit místo, na kterém míč v klidu leží, a to buď:

• Položením markovátka bezprostředně za míč nebo bezprostředně vedle něj, nebo
• Přidržením hole na zemi bezprostředně za míčem nebo bezprostředně vedle něj.

Toto se děje za účelem označení místa, na které musí být míč vrácen poté, co byl zvednut.

Ztráta jamky ve hře na jamky nebo dvě trestné rány ve hře na rány.

Dopředný pohyb hole s úmyslem zasáhnout míč.

Nicméně se nejedná o ránu, jestliže hráč:

• Se během prošvihu rozhodne nezasáhnout míč a vyhne se tomu buď tak, že úmyslně zastaví hlavu hole předtím, než dosáhne míče, nebo pokud toto nezvládne, že míč úmyslně mine.
• Náhodou zasáhne svůj míč při provádění cvičného švihu nebo při přípravě k ráně.

Když se Pravidla odvolávají na „zahrání míče“, znamená to totéž, jako provedení rány.

Hráčovo skóre na jamce nebo za kolo se popisuje jako počet „ran“, což zahrnuje jednak zahrané rány a také všechny trestné rány (viz Pravidlo 3.1c).

Výklad Rána/1 - Určení, zda byla provedena rána

Jestliže hráč započne švih holí směrem k míči s úmyslem zasáhnout míč, jeho úkon se počítá jako rána, když:

• Hlava hole je odražena nebo zastavena vnějším vlivem (třeba větví nebo stromem), bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče nebo ne.
• Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče násadou nebo ne.
• Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, přičemž odpadlá hlava hole zasáhne míč.

Hráčův úkon se nepočítá jako rána v žádné z následujících situací:

• Během švihu směrem k míči se hlava hole oddělí od násady. Hráč zastaví švih kousek před míčem, ale odpadlá hlava hole zasáhne míč a pohne s ním.
• Hlava hole se oddělí od násady během nápřahu. Hráč dokončí švih samotnou násadou, ale míč nezasáhne.
• Míč je uvízlý ve větvi stromou mimo dosah hole. Jestliže hráč pohne míčem tak, že udeří do nižší části větve místo do míče, použije se Pravidlo 9.4 (Míč zvednul nebo s ním pohnul hráč).

Umělý předmět jako je týčko, mince, předmět vyrobený coby markovátko nebo jiná malá součást výstroje, když je použita k označení místa, odkud bude míč zvednut.

Jestliže Pravidlo zmiňuje pohnutí markovátkem, znamená to markovátko, které označuje místo na hřišti, odkud byl zvednut míč, který ještě nebyl vrácen.

Umělý předmět jako je týčko, mince, předmět vyrobený coby markovátko nebo jiná malá součást výstroje, když je použita k označení místa, odkud bude míč zvednut.

Jestliže Pravidlo zmiňuje pohnutí markovátkem, znamená to markovátko, které označuje místo na hřišti, odkud byl zvednut míč, který ještě nebyl vrácen.

Dopředný pohyb hole s úmyslem zasáhnout míč.

Nicméně se nejedná o ránu, jestliže hráč:

• Se během prošvihu rozhodne nezasáhnout míč a vyhne se tomu buď tak, že úmyslně zastaví hlavu hole předtím, než dosáhne míče, nebo pokud toto nezvládne, že míč úmyslně mine.
• Náhodou zasáhne svůj míč při provádění cvičného švihu nebo při přípravě k ráně.

Když se Pravidla odvolávají na „zahrání míče“, znamená to totéž, jako provedení rány.

Hráčovo skóre na jamce nebo za kolo se popisuje jako počet „ran“, což zahrnuje jednak zahrané rány a také všechny trestné rány (viz Pravidlo 3.1c).

Výklad Rána/1 - Určení, zda byla provedena rána

Jestliže hráč započne švih holí směrem k míči s úmyslem zasáhnout míč, jeho úkon se počítá jako rána, když:

• Hlava hole je odražena nebo zastavena vnějším vlivem (třeba větví nebo stromem), bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče nebo ne.
• Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče násadou nebo ne.
• Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, přičemž odpadlá hlava hole zasáhne míč.

Hráčův úkon se nepočítá jako rána v žádné z následujících situací:

• Během švihu směrem k míči se hlava hole oddělí od násady. Hráč zastaví švih kousek před míčem, ale odpadlá hlava hole zasáhne míč a pohne s ním.
• Hlava hole se oddělí od násady během nápřahu. Hráč dokončí švih samotnou násadou, ale míč nezasáhne.
• Míč je uvízlý ve větvi stromou mimo dosah hole. Jestliže hráč pohne míčem tak, že udeří do nižší části větve místo do míče, použije se Pravidlo 9.4 (Míč zvednul nebo s ním pohnul hráč).

Zaměnit míč, kterým hráč právě hraje danou jamku, tím, že hráč uvede do hry jiný míč.

Hráč nahradí míč v okamžiku, kdy uvede do hry jiný míč, ať už se tak stane jakýmkoli způsobem (viz Pravidlo 14.4), namísto svého původního míče, bez ohledu na to, zda původní míč:

• Byl ve hře, nebo
• Již nebyl ve hře, protože byl zvednut z hřiště, byl ztracen nebo byl mimo hřiště.

Nahrazený míč je hráčův míč ve hře, i když:

• Byl vrácen, spuštěn nebo umístěn nesprávným způsobem nebo na nesprávné místo, nebo
• Pravidla vyžadovala, aby hráč vrátil do hry původní míč, namísto aby ho nahradil jiným.

Jakékoli jiné místo na hřišti, než z jakého hráč podle Pravidel musí nebo může odehrát svůj míč.

Příklady hry z nesprávného místa:

• Odehrání míče poté, co byl vrácen na jiné místo nebo když nebyl vrácen, ačkoli to Pravidla vyžadovala.
• Odehrání spuštěného míče mimo danou oblast úlevy.
• Využití úlevy podle nesprávného Pravidla, takže míč je spuštěn a odehrán z místa, kde to Pravidla nedovolovala.
• Odehrání míče z oblasti se zákazem hry, nebo když taková oblast překáží hráči v zamýšleném postoji nebo švihu.

Odehrání míče odjinud než z odpaliště, když hráč začíná hrát jamku, nebo když se pokouší tento prohřešek napravit, není hrou z nesprávného místa (viz Pravidlo 6.1b).

Ztráta jamky ve hře na jamky nebo dvě trestné rány ve hře na rány.