The R&A - Working for Golf
Úleva od abnormálního stavu hřiště (včetně nepohyblivých závad); Nebezpečná zvířecí situace; Zabořený míč
The Rules of Golf
Viz hráčská edice
Jdi na sekci
16.1
a
b
c
d
e
f
16.2
a
b
16.3
a
b
16.4

Účel Pravidla: Pravidlo 16 popisuje, kdy a jak může hráč využít beztrestnou úlevu tak, že bude hrát míč z jiného místa, třeba při překážení abnormálního stavu hřiště nebo nebezpečné zvířecí situace.

  • Podobné situace nejsou brány jako zamýšlená součást výzvy hřiště a hráč má zpravidla nárok na úlevu, vyjma v trestné oblasti.
  • Hráč zpravidla využije úlevu tak, že spustí míč v oblasti úlevy založené na nejbližším místu úplné úlevy.

Toto Pravidlo také řeší beztrestnou úlevu, když je hráčův míč v poli zabořen ve svém vlastním důlku po dopadu.

16.1
Abnormální stav hřiště (včetně nepohyblivých závad)

Toto Pravidlo řeší beztrestnou úlevu, která je možná při překážení zvířecích děr, půdy v opravě, nepohyblivých závad a náhodné vody.

  • Uvedené pojmy jsou souhrnně nazývány abnormální stav hřiště, ale každý z nich má svou vlastní definici.
  • Toto Pravidlo neposkytuje úlevu od pohyblivých závad (Pravidlo 15.2a nabízí jiný způsob beztrestné úlevy) nebo hraničních objektů nebo nedílných součástí (žádná beztrestná úleva není možná).
a
Kdy je úleva možná

(1) Co znamená, že hráči překáží abnormální stav hřiště . Překážení existuje, když platí libovolná z následujících podmínek:

  • Hráčův míč se dotýká abnormálního stavu hřiště, nebo je v něm nebo na něm,
  • Abnormální stav hřiště hráči fyzicky překáží v prostoru zamýšleného postoje nebo švihu, nebo
  • Pouze když je míč na jamkovišti, překáží abnormální stav hřiště, ať už na jamkovišti nebo mimo něj, také když překáží ve směru hry.

Jestliže je abnormální stav hřiště dostatečně blízko, aby hráče rozptyloval při provádění úderu, ale není splněna žádná z uvedených podmínek, nejedná se o překážení ve smyslu tohoto Pravidla.

Viz Postupy Soutěžního výboru, Sekce 8; Vzorové Místní pravidlo F-6  (Soutěžní výbor může přijmout Místní pravidlo odepírající úlevu od abnormálního stavu hřiště, který překáží pouze v prostoru zamýšleného postoje).

(2) Úleva je možná kdekoli na hřišti, vyjma když je míč v trestné oblasti. Úleva od překážení abnormálního stavu hřiště je podle Pravidla 16.1 možná, pouze když platí obě následující podmínky:

  • Abnormální stav hřiště je na hřišti (nikoli mimo hřiště),  a
  • Míč je kdekoli na hřišti, vyjma v trestné oblasti (kde může hráč využít úlevu pouze podle Pravidla 17).

(3) Úleva není možná, když zahrání míče je zjevně nesmyslné. Hráč nemá nárok na úlevu podle Pravidla 16.1:

  • Když zahrání míče tak, jak leží, je zjevně nesmyslné z jiného důvodu, než překážení abnormálního stavu hřiště (třeba když hráč stojí v náhodné vodě nebo na nepohyblivé závadě, ale nemůže provést úder, protože míč leží v křoví), nebo
  • Jestliže k překážení dochází pouze v důsledku toho, že hráč zvolí hůl, postoj, způsob provedení švihu nebo směr hry, jež jsou za dané situace neopodstatněné.

[Dostupné vysvětlení:  Smysl formulace „za dané situace neopodstatněné" při určování, zda hráč má nárok na úlevu]

Viz Postupy Soutěžního výboru, Sekce 8; Vzorové Místní pravidlo F-23  (Soutěžní výbor může přijmout Místní pravidlo umožňující beztrestnou úlevu od překážení dočasně nepohyblivých závad nacházejících se na hřišti nebo mimo něj).

b
Úleva pro míč v poli

Jestliže je míč v poli a hráči překáží abnormální stav hřiště na hřišti, může hráč využít beztrestnou úlevu tak, že spustí původní nebo jiný míč v oblasti úlevy (viz Pravidlo 14.3):

  • Referenční bod: Nejbližší místo úplné úlevy, které je v poli.
  • Velikost oblasti úlevy měřená od referenčního bodu: Jedna délka hole, avšak s těmito omezeními:
  • Omezení rozsahu oblasti úlevy:
    • Musí být v poli.
    • Nesmí být blíže jamce, než referenční bod, a
    • Musí poskytovat úplnou úlevu od překážení abnormálního stavu hřiště.
c
Úleva pro míč v bankru

Jestliže je míč v bankru a hráči překáží abnormální stav hřiště na hřišti, může hráč využít buď beztrestnou úlevu podle (1) nebo úlevu s trestem podle (2):

(1) Beztrestná úleva: V rámci bankru. Hráč může využít úlevu Pravidla 16.1b, avšak:

  • Nejbližší místo úplné úlevy a oblast úlevy musí být v daném bankru.
  • Jestliže žádné takové nejbližší místo úplné úlevy v daném bankru neexistuje, hráč stále může využít tuto beztrestnou úlevu, když jako referenční bod použije místo maximální možné úlevy v daném bankru.

(2) Úleva s trestem: Mimo bankr (úleva dozadu po spojnici). S připočtením jedné trestné rány může hráč spustit původní nebo jiný míč (viz Pravidlo 14.3) v oblasti úlevy,  která je založena na spojnici jamky a původní polohy míče dozadu za bankr:

  • Referenční bod: Místo na hřišti podle volby hráče, které je na zmíněné spojnici a je dále od jamky, než původní poloha míče (přičemž není dáno žádné omezení, jak daleko dozadu po spojnici lze jít):
    • Při volbě referenčního bodu by ho hráč měl něčím označit (třeba týčkem).
    • Jestliže hráč spustí míč, aniž by zvolil referenční bod, má se za to, že referenčním bodem je bod na zmíněné spojnici, který je stejně daleko od jamky, jako místo, kde se spuštěný míč poprvé dotkl země.
  • Velikost oblasti úlevy měřená od referenčního bodu: Jedna délka hole, avšak s těmito omezeními:
  • Omezení rozsahu oblasti úlevy:
    • Nesmí být blíže jamce než referenční bod, a
    • Může být v kterékoli oblasti hřiště, ale
    • Jestliže se do vzdálenosti jedné délky hole od referenčního bodu nachází více oblastí hřiště, musí se míč zastavit v rámci oblasti úlevy v té samé oblasti hřiště, které se míč při spuštění v oblasti úlevy poprvé dotkl.

    [Dostupná vysvětlení: V případě úlevy dozadu po spojnici musí být referenční bod i oblast úlevy mimo bankr]

 
 
d
Úleva pro míč na jamkovišti

Jestliže je míč na jamkovišti a hráči překáží abnormální stav hřiště na hřišti, může hráč využít beztrestnou úlevu tak, že umístí původní nebo jiný míč na nejbližší místo úplné úlevy, za použití postupu pro vrácení míče podle Pravidla  14.2b(2) a 14.2e.

  • Nejbližší místo úplné úlevy musí být buď na jamkovišti nebo v poli.
  • Jestliže žádné takové nejbližší místo úplné úlevy neexistuje, hráč stále může využít tuto beztrestnou úlevu, když jako referenční bod použije místo maximální možné úlevy, které musí být buď na jamkovišti nebo v poli.
e
Úleva v případě, že míč nebyl nalezen, ale je v abnormálním stavu hřiště nebo na něm

Jestliže hráčův míč nebyl nalezen a je známo nebo prakticky jisto, že se zastavil v abnormálním stavu hřiště na hřišti nebo na něm, může hráč namísto postupu se ztrátou rány a vzdálenosti využít následující beztrestnou úlevu:

  • Hráč může využít beztrestnou úlevu podle Pravidla  16.1b, c nebo d, přičemž jako výchozí bod pro nalezení nejbližšího místa úplné úlevy použije odhadnutý bod, kde míč naposledy překročil okraj abnormálního stavu hřiště na hřišti.
  • Jakmile hráč tuto úlevu využije a tímto způsobem uvede do hry jiný míč:
    • Původní míč již není ve hře a nesmí být dále hrán.
    • To platí, i když je následně nalezen na hřišti v rámci tří minut povolených na hledání (viz Pravidlo 6.3b).

Avšak jestliže není známo nebo prakticky jisto, že se míč zastavil v abnormálním stavu hřiště nebo na něm, je míč ztracen a hráč musí postupovat se ztrátou rány a vzdálenosti podle Pravidla 18.2.

f
Hráč musí využít úlevu od překážení oblasti se zákazem hry v rámci abnormálního stavu hřiště

V žádné z následujících situací nesmí být míč hrán, jak leží:

(1) Když je míč v oblasti se zákazem hry. Jestliže je hráčův míč v oblasti se zákazem hry v rámci abnormálního stavu hřiště v poli, v bankru nebo na jamkovišti:

  • Oblast se zákazem hry v poli. Hráč musí využít beztrestnou úlevu podle Pravidla 16.1b.
  • Oblast se zákazem hry v bankru. Hráč musí využít beztrestnou úlevu podle Pravidla 16.1c(1) nebo úlevu s trestem podle Pravidla 16.1c(2).
  • Oblast se zákazem hry na jamkovišti. Hráč musí využít beztrestnou úlevu podle Pravidla 16.1d.

(2) Když oblast se zákazem hry překáží v postoji nebo švihu, přičemž míč je kdekoli na hřišti vyjma v trestné oblasti. Jestliže je hráčův míč mimo oblast se zákazem hry a je v poli, v bankru nebo na jamkovišti, přičemž oblast se zákazem hry (ať už jde o abnormální stav hřiště nebo trestnou oblast) hráči překáží v prostoru zamýšleného postoje nebo švihu, musí hráč buď:

  • Využít úlevu, pokud je tato možná, podle Pravidla  16.1b, c nebo d, podle toho, zda je míč v poli, v bankru nebo na jamkovišti, nebo
  • Využít úlevu pro nehratelný míč podle Pravidla 19.

Ohledně toho, co dělat, když hráči překáží oblast se zákazem hry, přičemž jeho míč je v trestné oblasti, viz Pravidlo 17.1e.

Trest za zahrání míče z nesprávného místa v rozporu s Pravidlem 16.1: Všeobecný trest podle Pravidla 14.7a.

16.2
Nebezpečná zvířecí situace
a
Kdy je úleva možná

„Nebezpečná zvířecí situace“ nastane, když by nebezpečné zvíře (třeba jedovatí hadi, vosy, aligátoři, ohniví mravenci nebo medvědi) v blízkosti míče mohlo hráči způsobit závažnou fyzickou újmu, jestliže by musel hrát míč, jak leží.

Hráč může využít beztrestnou úlevu podle Pravidla 16.2b od překážení nebezpečné zvířecí situace bez ohledu na to, kde na hřišti se jeho míč nachází, avšak tato úleva není možná:

  • Když zahrání míče tak, jak leží, je zjevně nesmyslné z jiného důvodu, než překážení nebezpečné zvířecí situace (třeba když hráč nemůže provést úder, protože míč leží v křoví), nebo
  • Jestliže k překážení dochází pouze v důsledku toho, že hráč zvolí hůl, postoj, způsob provedení švihu nebo směr hry, jež jsou za dané situace neopodstatněné.
b
Úleva pro nebezpečnou zvířecí situaci

Jestliže hráči překáží nebezpečná zvířecí situace:

(1) Když je míč kdekoli na hřišti vyjma v trestné oblasti. Hráč může využít úlevu podle Pravidla  16.1b, c nebo d, podle toho, zda je míč v poli, v bankru nebo na jamkovišti.

(2) Když je míč v trestné oblasti. Hráč může využít buď beztrestnou úlevu nebo úlevu s trestem:

  • Beztrestná úleva: Uvnitř trestné oblasti. Hráč může využít beztrestnou úlevu podle Pravidla 16.1b, avšak nejbližší místo úplné úlevy a oblast úlevy musí být v dané trestné oblasti.
  • Úleva s trestem: Mimo trestnou oblast.
    • Hráč může využít úlevu s trestem podle Pravidla 17.1d.
    • Jestliže na místě mimo trestnou oblast, odkud by hráč hrál poté, co by využil tuto úlevu s trestem, také dochází k překážení nebezpečné zvířecí situace, může hráč využít další úlevu podle (1), a to bez dalšího trestu.

Pro potřeby tohoto Pravidla znamená nejbližší místo úplné úlevy takové nejbližší místo (ne blíže jamce), kde nedochází k překážení nebezpečné zvířecí situace.

Trest za zahrání míče z nesprávného místa v rozporu s Pravidlem 16.2: Všeobecný trest podle Pravidla 14.7a.

16.3
Zabořený míč
a
Kdy je úleva možná

(1) Míč musí být zabořen v poli. Úleva podle Pravidla 16.3b je možná, pouze když je hráčův míč zabořen v poli.

  • Podle tohoto Pravidla není možná žádná úleva nikde jinde na hřišti než v poli.
  • Avšak jestliže je míč zabořen na jamkovišti, hráč může označit polohu míče, míč zvednout a očistit, opravit poškození způsobené dopadem míče a vrátit míč na původní místo (viz Pravidlo 13.1c(2)).

Výjimky – Kdy není úleva pro zabořený míč v poli možná: Úleva podle Pravidla 16.3b není možná:

  • Když je míč zabořen v písku v poli v místě, které není sečeno na výšku dráhy (ferveje) nebo nižší, nebo
  • Když zahrání míče je zjevně nesmyslné z jiného důvodu, než protože je zabořen (třeba když hráč nemůže provést úder, protože míč leží v křoví).

(2) Určení, jestli je míč zabořený. Hráčův míč je zabořen pouze jestliže:

  • Je ve svém vlastním důlku po dopadu jako výsledek předchozí hráčovy rány, a
  • Část míče je pod úrovní země.

Jestliže hráč není schopen určit, jestli je míč ve svém vlastním důlku po dopadu nebo jiném takovém důlku vytvořeném jiným míčem, může hráč mít za to, že je míč zabořen ve svém vlastním důlku po dopadu, jestliže se lze na základě dostupných informací rozumně domnívat, že jde o jeho vlastní důlek po dopadu.

Míč není zabořen, jestliže je pod úrovní země jako výsledek něčeho jiného, než hráčovy předchozí rány, třeba když:

  • Míč byl zatlačen do země, protože na něj někdo šlápl,
  • Míč byl zaražen přímo do země, aniž by se předtím vznesl do vzduchu, nebo
  • Míč byl spuštěn v rámci úlevy podle Pravidel.
b
Úleva pro zabořený míč

Jestliže je hráčův míč zabořen v poli a úleva podle Pravidla 16.3a je možná, může hráč využít beztrestnou úlevu tak, že spustí původní nebo jiný míč v oblasti úlevy (viz Pravidlo 14.3):

  • Referenční bod: Místo bezprostředně za místem, kde je míč zabořen.
  • Velikost oblasti úlevy měřená od referenčního bodu: Jedna délka hole, avšak s těmito omezeními:
  • Omezení rozsahu oblasti úlevy:
    • Musí být v poli, a
    • Nesmí být blíže jamce, než referenční bod.

[Je k dispozici vysvětlení: Hráč nemá vždy nárok na úlevu od zabořeného míče]

Viz Postupy Soutěžního výboru, Sekce 8; Vzorové Místní pravidlo F-2  (Soutěžní výbor může přijmout Místní pravidlo umožňující úlevu pro zabořený míč pouze v oblastech sečených na výšku dráhy (ferveje) nebo níže).

Trest za zahrání míče z nesprávného místa v rozporu s Pravidlem 16.3: Všeobecný trest podle Pravidla 14.7a.

16.4
Zvednutí míče za účelem zjištění, zda podmínky umožňují beztrestnou úlevu

Jestliže se hráč oprávněně domnívá, že se jeho míč nachází v takové situaci, že by měl nárok na úlevu podle Pravidla  15.2, 16.1 nebo 16.3, ale nedokáže to rozhodnout, aniž by míč zvednul:

  • Hráč může míč zvednout, aby zjistil, jestli je úleva možná, avšak:
  • Místo, kde míč leží, musí být nejprve označeno a zvednutý míč nesmí být očištěn (vyjma na jamkovišti) (viz Pravidlo 14.1).

Jestliže hráč zvedne míč, aniž by měl uvedený oprávněný důvod (vyjma na jamkovišti, kde hráč může míč zvednout podle Pravidla 13.1b), obdrží jednu trestnou ránu.

Jestliže je úleva možná a hráč ji využije, neobdrží hráč žádný trest, i když neoznačí polohu míče před jeho zvednutím nebo když zvednutý míč očistí.

Jestliže úleva není možná, nebo když se hráč rozhodne, že ji nevyužije, ačkoli je možná:

  • Hráč obdrží jednu trestnou ránu, jestliže neoznačí polohu míče před jeho zvednutím, nebo když zvednutý míč očistí, ačkoli k tomu není oprávněn, a
  • Míč musí být vrácen na původní místo (viz Pravidlo 14.2).

Trest za zahrání neoprávněně nahrazeného míče nebo za zahrání z nesprávného místa v rozporu s Pravidlem 16.4: Všeobecný trest podle Pravidla  6.3b nebo 14.7a.

Jestliže v rámci jednoho úkonu nebo v rámci vzájemně provázaných úkonů dojde k vícenásobnému porušení Pravidel, viz Pravidlo 1.3c(4).

Díra po zvířeti

Jakákoli díra v zemi vyhrabaná zvířetem, vyjma děr vyhrabaných zvířaty, která jsou zároveň definována jako volné přírodní předměty (jako jsou červi či hmyz).

Pojem díra po zvířeti zahrnuje:

  • Volný materiál, který zvíře vyhrabalo z díry, 
  • Vyběhané cestičky vedoucí do díry, a
  • Jakoukoli část povrchu, která byla vyvýšena nebo pozměněna v důsledku zvířecího hrabání pod zemí.

 

Výklad Díra po zvířeti/1 - Osamocená stopa po zvířeti nebo otisk kopyta nejsou dírou po zvířeti

Osamocená zvířecí stopa, která nevede do díry po zvířeti, není dírou vytvořenou zvířetem, ale pouze nerovností povrchu, pro kterou není možná beztrestná úleva. Nicméně pokud se takové poškození nachází na jamkovišti, může být opraveno (Pravidlo 13.1c(2) - Povolené úpravy jamkoviště).

Půda v opravě

Jakákoli část hřiště, kterou Soutěžní výbor stanoví jako půdu v opravě (ať už označením nebo jinak). Každá taková půda v opravě zahrnuje jednak:

  • Veškerou půdu uvnitř okrajů takto definované oblasti, a také
  • Veškerou trávu, keře, stromy a ostatní rostoucí nebo připojené přírodní objekty, které mají kořeny v dané oblasti, včetně libovolné části těchto objektů, které vrchem přečnívají přes okraj dané oblasti, avšak žádnou jejich část (jako jsou třeba kořeny), která je připojená k zemi nebo je v zemi a je mimo okraj dané oblasti.

Půda v opravě také zahrnuje vše následující, i když to tak Soutěžní výbor nestanoví:

  • Jakoukoli díru vyhloubenou Soutěžním výborem nebo správou hřiště při:
    • Přípravě hřiště (jako je díra po vytaženém kolíku nebo ta jamka na dvojitém jamkovišti, která přísluší druhé jamce), nebo
    • Údržbě hřiště (jako jsou díry po vyřezaných drnech či vytaženém pařezu nebo díry pro pokládku potrubí, avšak nikoli provzdušňovací díry).
  • Travní odřezky, listí nebo jiný materiál, který byl dán na hromadu a je určen k pozdějšímu odvozu. Avšak:
    • Jakýkoli přírodní materiál, který byl dán na hromadu k odvozu, představuje zároveň volné přírodní předměty, a
    • Jakýkoli materiál, který byl ponechán na hřišti a který není určen k odvozu, není půda v opravě, ledaže to tak stanoví Soutěžní výbor.
  • Jakýkoli zvířecí příbytek (jako třeba ptačí hnízdo), který je tak blízko hráčovu míči, že by ho hráč mohl svým postojem nebo ránou poškodit, vyjma příbytků vybudovaných zvířaty, která jsou definována jako volné přírodní předměty (jako jsou červi nebo hmyz).

Okraje půdy v opravě by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj půdy v opravě dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř půdy v opravě.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj půdy v opravě dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř půdy v opravě.
  • Fyzické atributy: Jestliže je půda v opravě definována skrze fyzické atributy (jako je květinový záhon nebo drnová školka), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj půdy v opravě určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se půda v opravě nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

 

Výklad Půda v opravě/1 - Poškození způsobené soutěžním výborem nebo správou hřiště nemusí představovat půdu v opravě

Díra vyhloubená správou hřiště je půda v opravě, i když tak není označena. Nicméně ne každé poškození způsobené správou hřiště je automaticky půdou v opravě.

Příklady poškození, která nejsou půdou v opravě, zahrnují:

  • Stopy po traktoru (avšak soutěžní výbor může hluboké stopy po traktoru prohlásit za půdu v opravě).
  • Ucpávka staré jamky, která je zapuštěná pod úroveň povrchu jamkoviště, ovšem viz Pravidlo 13.1c (Povolené úpravy jamkoviště).

Výklad Půda v opravě/2 - Míč ve stromu, který koření v půdě v opravě, je v půdě v opravě

Jestliže strom koření v půdě v opravě a hráčův míč je uvízlý na větvi tohoto stromu, pak je míč v půdě v opravě, i když daná větev přesahuje mimo vyznačenou oblast.

Jestliže se hráč rozhodne pro beztrestnou úlevu podle Pravidla 16.1 a svislý průmět místa, kde se míč ve stromu nachází, dolů na zem je mimo půdu v opravě, je místo tohoto průmětu referenčním bodem pro určení oblasti úlevy a využití úlevy.

Výklad Půda v opravě/3 - Spadlý strom nebo pařez nemusí představovat půdu v opravě

Spadlý strom nebo pařez, který soutěžní výbor sice hodlá odstranit, ale zatím se tak neděje, není automaticky půdou v opravě. Nicméně jestliže práce na odstranění takového stromu nebo pařezu již probíhají, jedná se o „materiál určený k odvozu" a tedy půdu v opravě.

Například jestliže spadne strom někde v poli a je přitom stále ještě připojen ke svému pařezu, nejde o půdu v opravě. Nicméně hráč si může vyžádat rozhodnutí soutěžního výboru a soutěžní výbor má právo prohlásit oblast, ve které spadlý strom leží, za půdu v opravě.

Nepohyblivá závada

Jakákoli závada, která:

  • Nemůže být přesunuta bez vynaložení nadměrného úsilí, nebo aniž by došlo k poškození závady nebo hřiště, a
  • Ani jiným způsobem nesplňuje definici pohyblivé závady.

Soutěžní výbor může prohlásit závadu za nepohyblivou závadu, přestože splňuje definici pohyblivé závady.

 

Výklad Nepohyblivá závada/1 - Tráva okolo závady není její součástí

Tráva v okolí nepohyblivé závady nebo pokrývající nepohyblivou závadu není součástí závady.

Mějme například vodovodní trubku, která je částečně pod zemí a částečně na povrchu. Jestliže ta část trubky, která je pod zemí, způsobí nadzdvižení travního drnu, není tato tráva součástí nepohyblivé závady.

Náhodná voda

Jakékoli dočasné nahromadění vody na povrchu hřiště (jako jsou louže po dešti nebo závlaze nebo přetečení trvalé vodní plochy nebo toku), které:

  • Není v trestné oblasti, a
  • Je viditelné předtím nebo potom, co hráč zaujme postoj (aniž by přitom vodu nohama nadměrně vyšlapával).

Nestačí, když je povrch pouze mokrý, blátivý nebo měkký nebo když se voda objeví pouze na okamžik, když hráč došlápne; nahromaděná voda musí zůstat viditelná buď předtím nebo potom, co hráč zaujme postoj.

Zvláštní případy:

  • Rosa a jinovatka nejsou náhodná voda.
  • Sníh a přírodní led (kromě jinovatky) jsou podle volby hráče buď volné přírodní předměty, nebo, jsou-li na zemi, náhodná voda.
  • Umělý led je závada.
Abnormální stav hřiště

Jakákoli z následujících čtyř podmínek:

  • Díra po zvířeti,
  • Půda v opravě,
  • Nepohyblivá závada, nebo
  • Náhodná voda.
Pohyblivá závada

Závada, která může být přesunuta s vynaložením rozumného úsilí a aniž by došlo k poškození závady nebo hřiště.

Jestliže část nepohyblivé závady nebo nedílné součásti (jako jsou vrata, dveře nebo část upevněného kabelu) splňuje tyto dvě podmínky, pak je tato část považována za pohyblivou závadu.

Avšak toto neplatí, jestliže tato pohyblivá část nepohyblivé závady nebo nedílné součásti není určena k tomu, aby se s ní hýbalo (jako je uvolněný kámen v kamenné zdi).

I když je závada pohyblivá, může ji Soutěžní výbor prohlásit za nepohyblivou závadu.

 

Výklad Pohyblivá závada/1 - Opuštěný míč je pohyblivá závada

Opuštěný míč je pohyblivá závada.

Hraniční objekt

Umělé objekty určující nebo označující hranici hřiště, jako jsou zdi, ploty, kolíky a zábradlí, od kterých není možná beztrestná úleva.

Tyto zahrnují případné podstavce a plotové kůly, avšak nezahrnují:

  • Šikmé podpěry nebo kotvící dráty připojené ke zdi nebo plotu, nebo
  • Schůdky, mostky nebo podobné konstrukce používané k překonání zdi nebo plotu.

Hraniční objekty jsou považovány za nepohyblivé, i když jsou pohyblivé nebo je pohyblivá některá jejich část (viz Pravidlo 8.1a).

Hraniční objekty nejsou závady ani nedílné součásti.

 

Výklad Hraniční objekt/1 - Status předmětů připevněných k hraničnímu objektu

Předměty, které jsou připevněny k hraničnímu objektu, ale nejsou jeho součástí, jsou závady a hráč má nárok na beztrestnou úlevu od jejich překážení.

Jestliže soutěžní výbor nechce, aby od závady připojené k hraničnímu objektu byla možnost beztrestné úlevy, může zavést místní pravidlo, které stanoví, že taková závada je nedílnou součástí, čímž ztrácí status závady a tedy i možnost beztrestné úlevy.

Například jestliže jsou šikmé podpěry tak blízko hraničnímu oplocení, že by úleva od nich, jakožto závad, prakticky znamenala beztrestnou úlevu od hraničního objektu, může soutěžní výbor takové podpěry prohlásit za nedílné součásti.

Výklad Hraniční objekt/2 - Status vrat připevněných k hraničnímu objektu

Vrata určená k průchodu skrze hraniční zeď nebo oplocení nejsou součástí hraničního objektu. Taková vrata jsou závada, ledaže se soutěžní výbor rozhodne, že je prohlásí za nedílnou součást.

Výklad Hraniční objekt/3 - Pohyblivým hraničním objektem nebo pohyblivou částí hraničního objektu se nesmí hýbat

Hraniční objekty se považují za nepohyblivé, i když je některá z jejich částí vyrobena jako pohyblivá. Aby byl zachován jednotný přístup, platí to pro všechny hraniční objekty.

Příklady, jak může pohyblivý hraniční objekt během kola zasáhnout do hry, zahrnuje situaci, kdy hraniční kolík překáží hráči v postoji, takže ho hráč vytáhne ze země (čímž poruší Pravidlo 8.1a), přičemž se během toho část kolíku odlomí. Jestliže si hráč svou chybu uvědomí předtím, než zahraje svou další ránu, může získané vylepšení podmínek napravit jejich obnovou tím, že vrátí zpět dostatečnou část zlomeného hraničního kolíku tak, aby docházelo ke stejnému překážení, jako než byl vytažen.

Avšak hráč se nemůže vyhnout trestu, jestliže takové vylepšení nelze napravit (třeba když se hraniční objekt ohne nebo zlomí tak, že nelze obnovit původní podmínky).

Nedílná součást

Umělý objekt prohlášený Soutěžním výborem za součást hry a výzvy hřiště, od kterého tak není možná beztrestná úleva.

Nedílné součásti jsou považovány za nepohyblivé (viz Pravidlo 8.1a). Avšak jestliže některá část nedílné součásti (jako jsou vrata, dveře nebo část upevněného kabelu) splňuje definici pohyblivé závady, pak je tato část považována za pohyblivou závadu.

Umělé objekty prohlášené Soutěžním výborem za nedílné součásti nejsou závady ani hraniční objekty.

Abnormální stav hřiště

Jakákoli z následujících čtyř podmínek:

  • Díra po zvířeti,
  • Půda v opravě,
  • Nepohyblivá závada, nebo
  • Náhodná voda.
Abnormální stav hřiště

Jakákoli z následujících čtyř podmínek:

  • Díra po zvířeti,
  • Půda v opravě,
  • Nepohyblivá závada, nebo
  • Náhodná voda.
Postoj

Pozice nohou a těla hráče při přípravě a samotném provedení rány.

Jamkoviště

Oblast na právě hrané jamce, která:

  • Je zvlášť upravena k patování, nebo
  • Byla Soutěžním výborem určena jako jamkoviště (například když je využito dočasné jamkoviště).

Jamkoviště dané jamky obsahuje jamku, do které se hráč snaží zahrát míč. Jamkoviště je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště. Jamkoviště všech ostatních jamek (které hráč v daný okamžik nehraje) jsou nesprávná jamkoviště a jsou součástí pole.

Okraj jamkoviště je definován viditelným začátkem zvláštní úpravy (například tím, že je tráva střižena výrazně níže), ledaže Soutěžní výbor definuje okraj jamkoviště jiným způsobem (například pomocí čáry nebo teček).

Jestliže je dvojité jamkoviště užito pro dvě různé jamky:

  • Celá zvlášť upravená plocha obsahující obě jamky se bere jako jamkoviště pro hru na obou jamkách.

Avšak Soutěžní výbor může určit okraj, který rozdělí dvojité jamkoviště na dvě rozdílná jamkoviště, takže když hráč hraje jednu z jamek, část dvojitého jamkoviště náležející druhé jamce je nesprávné jamkoviště.

Abnormální stav hřiště

Jakákoli z následujících čtyř podmínek:

  • Díra po zvířeti,
  • Půda v opravě,
  • Nepohyblivá závada, nebo
  • Náhodná voda.
Jamkoviště

Oblast na právě hrané jamce, která:

  • Je zvlášť upravena k patování, nebo
  • Byla Soutěžním výborem určena jako jamkoviště (například když je využito dočasné jamkoviště).

Jamkoviště dané jamky obsahuje jamku, do které se hráč snaží zahrát míč. Jamkoviště je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště. Jamkoviště všech ostatních jamek (které hráč v daný okamžik nehraje) jsou nesprávná jamkoviště a jsou součástí pole.

Okraj jamkoviště je definován viditelným začátkem zvláštní úpravy (například tím, že je tráva střižena výrazně níže), ledaže Soutěžní výbor definuje okraj jamkoviště jiným způsobem (například pomocí čáry nebo teček).

Jestliže je dvojité jamkoviště užito pro dvě různé jamky:

  • Celá zvlášť upravená plocha obsahující obě jamky se bere jako jamkoviště pro hru na obou jamkách.

Avšak Soutěžní výbor může určit okraj, který rozdělí dvojité jamkoviště na dvě rozdílná jamkoviště, takže když hráč hraje jednu z jamek, část dvojitého jamkoviště náležející druhé jamce je nesprávné jamkoviště.

Směr hry

Směr, kterým si hráč přeje, aby se jeho míč po úderu pohyboval, včetně prostoru v tomto směru, který je v rozumné vzdálenosti nad zemí nebo po obou stranách daného směru.

Směr hry není nutně přímou spojnicí mezi dvěma body (může jít například o zakřivenou dráhu, podle toho, kam hráč zamýšlí míč zahrát).

Abnormální stav hřiště

Jakákoli z následujících čtyř podmínek:

  • Díra po zvířeti,
  • Půda v opravě,
  • Nepohyblivá závada, nebo
  • Náhodná voda.
Soutěžní výbor

Osoba nebo skupina osob, která řídí danou soutěž na hřišti.

Viz Postupy soutěžního výboru, Sekce 1  (vysvětlení úlohy soutěžního výboru).

Abnormální stav hřiště

Jakákoli z následujících čtyř podmínek:

  • Díra po zvířeti,
  • Půda v opravě,
  • Nepohyblivá závada, nebo
  • Náhodná voda.
Postoj

Pozice nohou a těla hráče při přípravě a samotném provedení rány.

Abnormální stav hřiště

Jakákoli z následujících čtyř podmínek:

  • Díra po zvířeti,
  • Půda v opravě,
  • Nepohyblivá závada, nebo
  • Náhodná voda.
Abnormální stav hřiště

Jakákoli z následujících čtyř podmínek:

  • Díra po zvířeti,
  • Půda v opravě,
  • Nepohyblivá závada, nebo
  • Náhodná voda.
Hřiště

Veškerá oblast určená ke hře uvnitř hranic stanovených Soutěžním výborem:

  • Všechny oblasti uvnitř hranic jsou v hřišti a jsou jeho součástí.
  • Všechny oblasti vně hranic jsou mimo hřiště a nejsou jeho součástí.
  • Hranice hřiště se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem.

Hřiště se skládá z pěti definovaných oblastí hřiště.

Mimo hřiště

Veškeré území vně hranic hřiště, jak je stanovil Soutěžní výbor. Veškeré území uvnitř těchto hranic je v hřišti.

Hranice hřiště se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (jako jsou přírodní nebo umělé objekty) uvnitř hranic je v hřišti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně hranic (jako třeba schůdky připojené k hraničnímu plotu, nebo strom kořenící vně hranic, jehož větve zasahují přes hranici a naopak), pak pouze ta část objektu, která je mimo hranice, je mimo hřiště.

Hranice by měla být určena hraničními objekty nebo čarami:

  • Hraniční objekty: Jestliže je hranice určena kolíky nebo plotem, pak je dána spojnicí vnitřních (z pohledu hřiště) bodů kolíků nebo sloupků plotu v úrovni země (vyjma šikmých podpěr), přičemž tyto kolíky nebo sloupky samy jsou mimo hřiště.
    Jestliže je hranice určena jinými objekty, jako třeba zdmi, nebo když chce Soutěžní výbor hraniční plot pojmout jiným způsobem, měl by Soutěžní výbor hranici určit.
  • Čáry: Jestliže je hranice určena čárou namalovanou na zemi, pak je dána vnitřní (z pohledu hřiště) hranou čáry a čára sama je mimo hřiště.
    Jestliže je hranice určena čárou na zemi, mohou být použity kolíky k indikaci, kde se hranice nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Hraniční kolíky nebo čáry by měly být bílé.

Hřiště

Veškerá oblast určená ke hře uvnitř hranic stanovených Soutěžním výborem:

  • Všechny oblasti uvnitř hranic jsou v hřišti a jsou jeho součástí.
  • Všechny oblasti vně hranic jsou mimo hřiště a nejsou jeho součástí.
  • Hranice hřiště se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem.

Hřiště se skládá z pěti definovaných oblastí hřiště.

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Abnormální stav hřiště

Jakákoli z následujících čtyř podmínek:

  • Díra po zvířeti,
  • Půda v opravě,
  • Nepohyblivá závada, nebo
  • Náhodná voda.
Náhodná voda

Jakékoli dočasné nahromadění vody na povrchu hřiště (jako jsou louže po dešti nebo závlaze nebo přetečení trvalé vodní plochy nebo toku), které:

  • Není v trestné oblasti, a
  • Je viditelné předtím nebo potom, co hráč zaujme postoj (aniž by přitom vodu nohama nadměrně vyšlapával).

Nestačí, když je povrch pouze mokrý, blátivý nebo měkký nebo když se voda objeví pouze na okamžik, když hráč došlápne; nahromaděná voda musí zůstat viditelná buď předtím nebo potom, co hráč zaujme postoj.

Zvláštní případy:

  • Rosa a jinovatka nejsou náhodná voda.
  • Sníh a přírodní led (kromě jinovatky) jsou podle volby hráče buď volné přírodní předměty, nebo, jsou-li na zemi, náhodná voda.
  • Umělý led je závada.
Nepohyblivá závada

Jakákoli závada, která:

  • Nemůže být přesunuta bez vynaložení nadměrného úsilí, nebo aniž by došlo k poškození závady nebo hřiště, a
  • Ani jiným způsobem nesplňuje definici pohyblivé závady.

Soutěžní výbor může prohlásit závadu za nepohyblivou závadu, přestože splňuje definici pohyblivé závady.

 

Výklad Nepohyblivá závada/1 - Tráva okolo závady není její součástí

Tráva v okolí nepohyblivé závady nebo pokrývající nepohyblivou závadu není součástí závady.

Mějme například vodovodní trubku, která je částečně pod zemí a částečně na povrchu. Jestliže ta část trubky, která je pod zemí, způsobí nadzdvižení travního drnu, není tato tráva součástí nepohyblivé závady.

Rána; Úder

Dopředný pohyb hole s úmyslem zasáhnout míč.

Nicméně se nejedná o ránu, jestliže hráč:

  • Se během prošvihu rozhodne nezasáhnout míč a vyhne se tomu buď tak, že úmyslně zastaví hlavu hole předtím, než dosáhne míče, nebo pokud toto nezvládne, že míč úmyslně mine.
  • Náhodou zasáhne svůj míč při provádění cvičného švihu nebo při přípravě k ráně.

Když se Pravidla odvolávají na „zahrání míče“, znamená to totéž, jako provedení rány.

Hráčovo skóre na jamce nebo za kolo se popisuje jako počet „ran“, což zahrnuje jednak zahrané rány a také všechny trestné rány (viz Pravidlo 3.1c).

 

Výklad Rána/1 - Určení, zda byla provedena rána

Jestliže hráč započne švih holí směrem k míči s úmyslem zasáhnout míč, jeho úkon se počítá jako rána, když:

  • Hlava hole je odražena nebo zastavena vnějším vlivem (třeba větví nebo stromem), bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče nebo ne.
  • Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče násadou nebo ne.
  • Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, přičemž odpadlá hlava hole zasáhne míč.

Hráčův úkon se nepočítá jako rána v žádné z následujících situací:

  • Během švihu směrem k míči se hlava hole oddělí od násady. Hráč zastaví švih kousek před míčem, ale odpadlá hlava hole zasáhne míč a pohne s ním.
  • Hlava hole se oddělí od násady během nápřahu. Hráč dokončí švih samotnou násadou, ale míč nezasáhne.
  • Míč je uvízlý ve větvi stromou mimo dosah hole. Jestliže hráč pohne míčem tak, že udeří do nižší části větve místo do míče, použije se Pravidlo 9.4 (Míč zvednul nebo s ním pohnul hráč).
Postoj

Pozice nohou a těla hráče při přípravě a samotném provedení rány.

Soutěžní výbor

Osoba nebo skupina osob, která řídí danou soutěž na hřišti.

Viz Postupy soutěžního výboru, Sekce 1  (vysvětlení úlohy soutěžního výboru).

Hřiště

Veškerá oblast určená ke hře uvnitř hranic stanovených Soutěžním výborem:

  • Všechny oblasti uvnitř hranic jsou v hřišti a jsou jeho součástí.
  • Všechny oblasti vně hranic jsou mimo hřiště a nejsou jeho součástí.
  • Hranice hřiště se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem.

Hřiště se skládá z pěti definovaných oblastí hřiště.

Pole

Oblast hřiště, která zahrnuje všechno na hřišti vyjma čtyři další definované oblasti hřiště: (1) odpaliště, ze kterého hráč musí začít hru na dané jamce, (2) všechny trestné oblasti, (3) všechny bankry, a (4) jamkoviště právě hrané jamky.

Pole zahrnuje:

  • Všechna odpaliště na hřišti kromě hráčova odpaliště na dané jamce, a
  • Všechna nesprávná jamkoviště.
Abnormální stav hřiště

Jakákoli z následujících čtyř podmínek:

  • Díra po zvířeti,
  • Půda v opravě,
  • Nepohyblivá závada, nebo
  • Náhodná voda.
Hřiště

Veškerá oblast určená ke hře uvnitř hranic stanovených Soutěžním výborem:

  • Všechny oblasti uvnitř hranic jsou v hřišti a jsou jeho součástí.
  • Všechny oblasti vně hranic jsou mimo hřiště a nejsou jeho součástí.
  • Hranice hřiště se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem.

Hřiště se skládá z pěti definovaných oblastí hřiště.

Spustit

Držet míč a volně ho upustit tak, aby padal vzduchem, s úmyslem, aby tento míč byl ve hře.

Jestliže hráč upustí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není spuštěn a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Každé Pravidlo poskytující úlevu určuje specifickou oblast úlevy, do které musí být míč spuštěn a ve které se také musí zastavit.

Při využití úlevy hráč musí upustit míč z místa v úrovni výšky kolen tak, aby:

  • Míč padal přímo dolů, aniž by ho hráč házel, roztáčel nebo kutálel či jiným pohybem případně ovlivňoval, kde se míč zastaví, a
  • Se míč nedotkl žádné části hráčova těla ani jeho výstroje předtím, než dopadne na zem (viz Pravidlo 14.3b).
Oblast úlevy

Oblast, do které hráč musí spustit míč při využití úlevy podle Pravidla. Každá úleva podle Pravidel vyžaduje, aby hráč použil specifickou oblast úlevy, jejíž rozměr a umístění se odvíjí od těchto tří faktorů:

  • Referenční bod: Bod, od kterého se měří velikost oblasti úlevy.
  • Velikost oblasti úlevy měřená od referenčního bodu: Oblast úlevy může mít velikost jedné nebo dvou délek hole, měřeno od referenčního bodu, ovšem s určitými omezeními:
  • Omezení ohledně umístění oblasti úlevy: Umístění oblasti úlevy může být omezeno jedním či více způsoby, například:
    • Omezení na určitou definovanou oblast hřiště, jako je v poli, nebo mimo bankr či trestnou oblast,
    • Není blíže jamce než referenční bod nebo musí být mimo trestnou oblast nebo bankr, ze kterých hráč využívá úlevu, nebo
    • Tam, kde nedochází k překážení (jak je definováno v příslušném Pravidle), od kterého hráč využívá úlevu.

Při vyměřování délek hole ke stanovení velikosti oblasti úlevy hráč může měřit přímo přes příkop, díru či podobnou prohlubeň, a přímo přes nebo skrze objekt (jako je strom, plot, zeď, tunel, drenáž nebo postřikovač), avšak není dovoleno měřit skrze terén, který se přirozeně zvedá a klesá.

Viz Postupy Soutěžního výboru, Sekce 2I (Soutěžní výbor může při využití určité úlevy hráči povolit nebo nařídit využít jako oblast úlevy dropovací zónu).


Vysvětlení - Určení, zda míč je v trestné oblasti

Při určování, zda se míč zastavil uvnitř oblasti úlevy (tj. buď do jedné nebo dvou délek dole od referenčního bodu v závislosti na příslušném Pravidle), se za míč v oblasti úlevy považuje míč, jehož libovolná část je do vzdálenosti vyměřené jedné nebo dvou délek hole. Nicméně míč není v oblasti úlevy, jestliže jeho libovolná část je blíže jamce, než referenční bod, nebo když pro libovolnou část míče existuje překážení, od kterého je využívána beztrestná úleva.
(Vysvětlení přidáno 12/2018)

Nejbližší místo úplné úlevy

Referenční bod pro využití beztrestné úlevy od abnormálního stavu hřiště (Pravidlo 16.1), nebezpečné zvířecí situace (Pravidlo 16.2), nesprávného jamkoviště (Pravidlo 13.1f) nebo oblasti se zákazem hry (Pravidla 16.1f a 17.1e), nebo při využití úlevy podle určitého Místního pravidla.

Je to odhadnutý bod, pro který, kdyby na něm ležel míč, platí, že:

  • Je nejblíže původnímu místu míče, avšak ne blíže jamce, než je toto původní místo,
  • Je v požadované oblasti hřiště, a
  • Nedochází na něm k témuž překážení, od kterého hráč získává úlevu, a to pro stejný úder, jaký by hráč hrál z původního místa, pokud by k danému překážení nedocházelo.

Odhadnutí referenčního bodu vyžaduje, aby hráč určil hůl, postoj, švih a směr hry, které by býval použil pro onu ránu z původního místa.

Hráč nemusí nutně takovou ránu předvádět tak, že zaujme postoj a vybranou holí švihne (nicméně se doporučuje, aby tak hráč učinil, aby provedený odhad místa byl co možná přesný).

Nejbližší místo úplné úlevy se vztahuje výhradně k tomu překážení, od kterého hráč získává úlevu, a může se nacházet v místě, kde dochází k překážení něčeho jiného:

  • Jestliže hráč využije danou úlevu a poté dochází k jinému překážení, od kterého je také možná úleva, pak hráč může následně využít tuto novou úlevu, přičemž bude určovat nové nejbližší místo úplné úlevy, a to s ohledem na dané nové překážení.
  • Úlevu od více překážení je nutno provést v oddělených krocích vždy pro jeden typ překážení, nicméně hráč může využít úlevu od dvou typů překážení najednou (pak bude určovat nejbližší místo úplné úlevy vzhledem k oběma překážením), jestliže již předtím využil úlevu v jednotlivých krocích od obou překážení, přičemž se ukázalo, že opakování takového postupu by vedlo pouze k opakovanému překážení z jednoho nebo druhého důvodu.

 

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/1 - Diagramy ilustrující nejbližší místo úplné úlevy

Na diagramech je názorně ilustrován pojem "nejbližší místo úplné úlevy" podle Pravidla 16.1 (Abnormální stav hřiště) při úlevě od půdy v opravě, a to jak pro pravorukého, tak i levorukého hráče.

Pojem nejbližší místo úplné úlevy musí být vykládán zcela striktně. Hráč si nemůže vybrat, na které straně půdy v opravě bude spouštět míč, ledaže vycházejí dvě stejně vzdálená nejbližší místa úplné úlevy. I když je na jedné straně půdy v opravě fervej a na druhé křoví, pak jestliže nejbližší místo úplné úlevy vychází do křoví, pak právě to je hráčovo nejbližší místo úplné úlevy.

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/2 - Hráč nedodrží doporučený postup pro určení nejbližšího místa úplné úlevy

Pravidla sice doporučují postup určení nejbližšího místa úplné úlevy, ale nevyžadují, aby hráč při úlevě podle příslušného Pravidla (třeba při úlevě od abnormálního stavu hřiště podle Pravidla 16.1b (Úleva pro míč v poli)) toto místo určil. Jestliže hráč neurčí nejbližší místo úplné úlevy přesně nebo určí nesprávné nejbližší místo úplné úlevy, obdrží trest pouze když ve výsledku spustí míč v rámci takové oblasti úlevy, která nesplňuje požadavky daného pravidla, a míč následně odehraje.

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/3 - Zda hráč využil úlevu nesprávně, když daná podmínka stále překáží pro ránu holí, se kterou nebylo určeno nejbližší místo úplné úlevy

Když hráč využívá úlevu od abnormálního stavu hřiště, jde pouze o úlevu pro překážení, ke kterému by docházelo, kdyby za použití dané hole, postoje, švihu a směru hry hrál míč z původního místa. Poté, co úlevu využije a již nedochází k žádnému překážení pro ránu, kterou by hráč býval hrál, představuje jakékoli další překážení novou situaci.

Například hráčův míč leží v poli ve vysokém rafu zhruba 210 metrů od jamkoviště. Hráč si vybere pro svou příští ránu wedžku a zjistí, že svým postojem se dotýká čáry vyznačující půdu v opravě. Hráč určí nejbližší místo úplné úlevy a spustí míč v předepsané oblasti úlevy v souladu s Pravidly 14.3(b) (Míč musí být spuštěn v oblasti úlevy) a 16.1 (Úleva od abnormálního stavu hřiště).

Míč se zakutálí do dobré polohy v rámci dané oblasti úlevy, odkud by hráč podle své úvahy mohl svou příští ránu hrát trojkou dřevem. Kdyby hráč pro svou příští ránu použil wedžku, nedocházelo by k žádnému překážení půdy v opravě. Nicméně při použití trojky dřeva se hráč nohama opět dotýká čáry vyznačující půdu v opravě. Jde o novou situaci a hráč může hrát míč, jak leží, nebo využít novou úlevu.

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/4 - Hráč určí nejbližší místo úplné úlevy, ale není fyzicky schopen provést zamýšlený úder

Účelem určení nejbližšího místa úplné úlevy je nelézt takový nejbližší referenční bod, ve kterém již nedochází k danému překážení. Při určování nejbližšího místa úplné úlevy nemá hráč záruku dobré nebo hratelné polohy.

Například když hráč není schopen z předepsané oblasti úlevy naměřené od nejbližšího místa úplné úlevy zahrát zamýšlenou ránu, protože má ve směru hry strom, nebo protože kvůli křoví nemůže provést nápřah k ráně, nemění to nic na skutečnosti, že určený bod je jeho nejbližším místem úplné úlevy.

Poté, co je míč ve hře, se hráč musí rozhodnout, jaký typ úderu bude hrát. Tento úder, což zahrnuje i volbu hole, může být odlišný od toho, který by býval hrál z původního místa, kdyby nedocházelo k danému překážení.

Jestliže nikde v určené oblasti úlevy není fyzicky možné spustit míč, nemá hráč nárok na úlevu od daného překážení.

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/5 - Hráč není fyzicky schopen určit nejbližší místo úplné úlevy

Jestliže hráč není fyzicky schopen určit svoje nejbližší místo úplné úlevy, musí toto být odhadnuto a oblast úlevy je pak založena na takto odhadnutém bodu.

Například při úlevě podle Pravidla 16.1 hráč není fyzicky schopen určit nejbližší místo úplné úlevy, protože se nachází uvnitř kmene stromu nebo protože mu hraniční kolík brání v zaujetí odpovídajícího postoje.

Hráč musí odhadnout nejbližší místo úplné úlevy a spustit míč v příslušné oblasti úlevy.

Jestliže nikde v určené oblasti úlevy není fyzicky možné spustit míč, nemá hráč nárok na úlevu podle Pravidla 16.1.

Pole

Oblast hřiště, která zahrnuje všechno na hřišti vyjma čtyři další definované oblasti hřiště: (1) odpaliště, ze kterého hráč musí začít hru na dané jamce, (2) všechny trestné oblasti, (3) všechny bankry, a (4) jamkoviště právě hrané jamky.

Pole zahrnuje:

  • Všechna odpaliště na hřišti kromě hráčova odpaliště na dané jamce, a
  • Všechna nesprávná jamkoviště.
Délka hole

Délka nejdelší hole ze 14 (nebo méně) holí, které hráč používá během kola (jak je povoleno Pravidlem 4.1b(1)), jiné než patru.

Například jestliže nejdelší hůl (jiná než patr), kterou hráč používá během kola, je driver o délce 43 palců (109.22 cm), je délkou hole pro tohoto hráče během tohoto kola 43 palců.

Délka hole se používá při definování hráčova odpaliště a při určení velikosti jeho oblasti úlevy, když využívá úlevu podle Pravidel.

 

Výklad Délka hole/1 - Význam "délky hole" při měření

Pro účely měření při určování oblasti úlevy se použije délka celé hole, počínaje špičkou hlavy hole a konče koncem držadla. Avšak jestliže je na holi nasazen kryt hlavy hole, nebo když je něco připojeno na konci držadla, nesmí se při měření ani jedno z toho započítat jako součást hole.

Výklad Délka hole/2 - Jak měřit, když se nejdelší hůl zlomí

Jestliže se hráčova nejdelší hůl během kola zlomí, zůstává i nadále pro účely vyměření oblasti úlevy jeho nejdelší holí. Avšak jestliže se hráčova nejdelší hůl zlomí a hráč je oprávněn ji vyměnit (Výjimka u Pravidla 4.1b(3)) a učiní tak, nejedná se nadále o jeho nejdelší hůl.

Jestliže hráč začne kolo s méně než 14 holemi a rozhodne se přidat další hůl, která je delší než hole, se kterými začal, bude pro měření použita tato nová hůl, ledaže by se jednalo o patr.

Vysvětlení -  Význam délky hole při hře s partnerem

Při partnerské formě hry může být pro určení odpaliště nebo velikosti oblasti úlevy použita nejdelší hůl kteréhokoli z partnerů.
(Vysvětlení přidáno 12/2018)

Pole

Oblast hřiště, která zahrnuje všechno na hřišti vyjma čtyři další definované oblasti hřiště: (1) odpaliště, ze kterého hráč musí začít hru na dané jamce, (2) všechny trestné oblasti, (3) všechny bankry, a (4) jamkoviště právě hrané jamky.

Pole zahrnuje:

  • Všechna odpaliště na hřišti kromě hráčova odpaliště na dané jamce, a
  • Všechna nesprávná jamkoviště.
Jamka

Cílový bod na jamkovišti právě hrané jamky.

  • Jamka musí mít v průměru 4 ¼ palce (108 mm) a musí být nejméně 4 palce (101.6 mm) hluboká.
  • Jestliže je použita vložka, její vnější průměr nesmí přesáhnout 4 ¼ palce (108 mm). Vložka musí být zapuštěna nejméně 1 palec (25.4 mm) pod úroveň povrchu jamkoviště, pokud to půdní podmínky dovolují.

Pojem „jamka“ (když není použit coby definovaný pojem a uveden kurzívou) je v Pravidlech používán k označení té části hřiště, která je nedílně spojena s konkrétním odpalištěm, jamkovištěm a jamkou. Hra na jamce začíná na odpališti a končí, když je míč dohraný v jamce na jamkovišti (nebo když Pravidla stanoví jiným způsobem, že je jamka dokončena).

 

Abnormální stav hřiště

Jakákoli z následujících čtyř podmínek:

  • Díra po zvířeti,
  • Půda v opravě,
  • Nepohyblivá závada, nebo
  • Náhodná voda.
Bankr

Zvlášť připravená písečná oblast, zpravidla ve formě prohlubně, ze které byla odstraněna tráva či půda.

Následující nejsou součástí bankru:

  • Hrana, zeď nebo stěna na okraji takto připravené oblasti, která je tvořena půdou, trávou, stohovanými drny nebo umělým materiálem,
  • Půda nebo jakýkoli rostoucí či připojený přírodní objekt uvnitř okrajů takto připravené oblasti (jako jsou tráva, křoví nebo stromy),
  • Písek vysypaný přes okraj nebo mimo takto připravenou oblast, a
  • Jakékoli písečné oblasti na hřišti, které nejsou uvnitř takto připravené oblasti (jako jsou poušť nebo jiné přirozeně písečné oblasti či oblasti někdy označované jako waste).

Bankry jsou jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Soutěžní výbor může definovat zvlášť připravenou písečnou oblast jako součást pole (což znamená, že se nejedná o bankr), nebo může jako bankr definovat nijak nepřipravenou písečnou oblast.

Když se bankr opravuje a Soutěžní výbor ho celý označí za půdu v opravě, je považován za součást pole (což znamená, že se nejedná o bankr).

Pojem „písek“ tak, jak je užit v této Definici a v Pravidle 12, zahrnuje jakýkoli materiál podobný písku, který je použit k naplnění bankru (jako jsou rozdrcené mušle), jakož i zeminu, která je promíchaná s pískem.

Abnormální stav hřiště

Jakákoli z následujících čtyř podmínek:

  • Díra po zvířeti,
  • Půda v opravě,
  • Nepohyblivá závada, nebo
  • Náhodná voda.
Hřiště

Veškerá oblast určená ke hře uvnitř hranic stanovených Soutěžním výborem:

  • Všechny oblasti uvnitř hranic jsou v hřišti a jsou jeho součástí.
  • Všechny oblasti vně hranic jsou mimo hřiště a nejsou jeho součástí.
  • Hranice hřiště se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem.

Hřiště se skládá z pěti definovaných oblastí hřiště.

Nejbližší místo úplné úlevy

Referenční bod pro využití beztrestné úlevy od abnormálního stavu hřiště (Pravidlo 16.1), nebezpečné zvířecí situace (Pravidlo 16.2), nesprávného jamkoviště (Pravidlo 13.1f) nebo oblasti se zákazem hry (Pravidla 16.1f a 17.1e), nebo při využití úlevy podle určitého Místního pravidla.

Je to odhadnutý bod, pro který, kdyby na něm ležel míč, platí, že:

  • Je nejblíže původnímu místu míče, avšak ne blíže jamce, než je toto původní místo,
  • Je v požadované oblasti hřiště, a
  • Nedochází na něm k témuž překážení, od kterého hráč získává úlevu, a to pro stejný úder, jaký by hráč hrál z původního místa, pokud by k danému překážení nedocházelo.

Odhadnutí referenčního bodu vyžaduje, aby hráč určil hůl, postoj, švih a směr hry, které by býval použil pro onu ránu z původního místa.

Hráč nemusí nutně takovou ránu předvádět tak, že zaujme postoj a vybranou holí švihne (nicméně se doporučuje, aby tak hráč učinil, aby provedený odhad místa byl co možná přesný).

Nejbližší místo úplné úlevy se vztahuje výhradně k tomu překážení, od kterého hráč získává úlevu, a může se nacházet v místě, kde dochází k překážení něčeho jiného:

  • Jestliže hráč využije danou úlevu a poté dochází k jinému překážení, od kterého je také možná úleva, pak hráč může následně využít tuto novou úlevu, přičemž bude určovat nové nejbližší místo úplné úlevy, a to s ohledem na dané nové překážení.
  • Úlevu od více překážení je nutno provést v oddělených krocích vždy pro jeden typ překážení, nicméně hráč může využít úlevu od dvou typů překážení najednou (pak bude určovat nejbližší místo úplné úlevy vzhledem k oběma překážením), jestliže již předtím využil úlevu v jednotlivých krocích od obou překážení, přičemž se ukázalo, že opakování takového postupu by vedlo pouze k opakovanému překážení z jednoho nebo druhého důvodu.

 

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/1 - Diagramy ilustrující nejbližší místo úplné úlevy

Na diagramech je názorně ilustrován pojem "nejbližší místo úplné úlevy" podle Pravidla 16.1 (Abnormální stav hřiště) při úlevě od půdy v opravě, a to jak pro pravorukého, tak i levorukého hráče.

Pojem nejbližší místo úplné úlevy musí být vykládán zcela striktně. Hráč si nemůže vybrat, na které straně půdy v opravě bude spouštět míč, ledaže vycházejí dvě stejně vzdálená nejbližší místa úplné úlevy. I když je na jedné straně půdy v opravě fervej a na druhé křoví, pak jestliže nejbližší místo úplné úlevy vychází do křoví, pak právě to je hráčovo nejbližší místo úplné úlevy.

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/2 - Hráč nedodrží doporučený postup pro určení nejbližšího místa úplné úlevy

Pravidla sice doporučují postup určení nejbližšího místa úplné úlevy, ale nevyžadují, aby hráč při úlevě podle příslušného Pravidla (třeba při úlevě od abnormálního stavu hřiště podle Pravidla 16.1b (Úleva pro míč v poli)) toto místo určil. Jestliže hráč neurčí nejbližší místo úplné úlevy přesně nebo určí nesprávné nejbližší místo úplné úlevy, obdrží trest pouze když ve výsledku spustí míč v rámci takové oblasti úlevy, která nesplňuje požadavky daného pravidla, a míč následně odehraje.

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/3 - Zda hráč využil úlevu nesprávně, když daná podmínka stále překáží pro ránu holí, se kterou nebylo určeno nejbližší místo úplné úlevy

Když hráč využívá úlevu od abnormálního stavu hřiště, jde pouze o úlevu pro překážení, ke kterému by docházelo, kdyby za použití dané hole, postoje, švihu a směru hry hrál míč z původního místa. Poté, co úlevu využije a již nedochází k žádnému překážení pro ránu, kterou by hráč býval hrál, představuje jakékoli další překážení novou situaci.

Například hráčův míč leží v poli ve vysokém rafu zhruba 210 metrů od jamkoviště. Hráč si vybere pro svou příští ránu wedžku a zjistí, že svým postojem se dotýká čáry vyznačující půdu v opravě. Hráč určí nejbližší místo úplné úlevy a spustí míč v předepsané oblasti úlevy v souladu s Pravidly 14.3(b) (Míč musí být spuštěn v oblasti úlevy) a 16.1 (Úleva od abnormálního stavu hřiště).

Míč se zakutálí do dobré polohy v rámci dané oblasti úlevy, odkud by hráč podle své úvahy mohl svou příští ránu hrát trojkou dřevem. Kdyby hráč pro svou příští ránu použil wedžku, nedocházelo by k žádnému překážení půdy v opravě. Nicméně při použití trojky dřeva se hráč nohama opět dotýká čáry vyznačující půdu v opravě. Jde o novou situaci a hráč může hrát míč, jak leží, nebo využít novou úlevu.

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/4 - Hráč určí nejbližší místo úplné úlevy, ale není fyzicky schopen provést zamýšlený úder

Účelem určení nejbližšího místa úplné úlevy je nelézt takový nejbližší referenční bod, ve kterém již nedochází k danému překážení. Při určování nejbližšího místa úplné úlevy nemá hráč záruku dobré nebo hratelné polohy.

Například když hráč není schopen z předepsané oblasti úlevy naměřené od nejbližšího místa úplné úlevy zahrát zamýšlenou ránu, protože má ve směru hry strom, nebo protože kvůli křoví nemůže provést nápřah k ráně, nemění to nic na skutečnosti, že určený bod je jeho nejbližším místem úplné úlevy.

Poté, co je míč ve hře, se hráč musí rozhodnout, jaký typ úderu bude hrát. Tento úder, což zahrnuje i volbu hole, může být odlišný od toho, který by býval hrál z původního místa, kdyby nedocházelo k danému překážení.

Jestliže nikde v určené oblasti úlevy není fyzicky možné spustit míč, nemá hráč nárok na úlevu od daného překážení.

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/5 - Hráč není fyzicky schopen určit nejbližší místo úplné úlevy

Jestliže hráč není fyzicky schopen určit svoje nejbližší místo úplné úlevy, musí toto být odhadnuto a oblast úlevy je pak založena na takto odhadnutém bodu.

Například při úlevě podle Pravidla 16.1 hráč není fyzicky schopen určit nejbližší místo úplné úlevy, protože se nachází uvnitř kmene stromu nebo protože mu hraniční kolík brání v zaujetí odpovídajícího postoje.

Hráč musí odhadnout nejbližší místo úplné úlevy a spustit míč v příslušné oblasti úlevy.

Jestliže nikde v určené oblasti úlevy není fyzicky možné spustit míč, nemá hráč nárok na úlevu podle Pravidla 16.1.

Oblast úlevy

Oblast, do které hráč musí spustit míč při využití úlevy podle Pravidla. Každá úleva podle Pravidel vyžaduje, aby hráč použil specifickou oblast úlevy, jejíž rozměr a umístění se odvíjí od těchto tří faktorů:

  • Referenční bod: Bod, od kterého se měří velikost oblasti úlevy.
  • Velikost oblasti úlevy měřená od referenčního bodu: Oblast úlevy může mít velikost jedné nebo dvou délek hole, měřeno od referenčního bodu, ovšem s určitými omezeními:
  • Omezení ohledně umístění oblasti úlevy: Umístění oblasti úlevy může být omezeno jedním či více způsoby, například:
    • Omezení na určitou definovanou oblast hřiště, jako je v poli, nebo mimo bankr či trestnou oblast,
    • Není blíže jamce než referenční bod nebo musí být mimo trestnou oblast nebo bankr, ze kterých hráč využívá úlevu, nebo
    • Tam, kde nedochází k překážení (jak je definováno v příslušném Pravidle), od kterého hráč využívá úlevu.

Při vyměřování délek hole ke stanovení velikosti oblasti úlevy hráč může měřit přímo přes příkop, díru či podobnou prohlubeň, a přímo přes nebo skrze objekt (jako je strom, plot, zeď, tunel, drenáž nebo postřikovač), avšak není dovoleno měřit skrze terén, který se přirozeně zvedá a klesá.

Viz Postupy Soutěžního výboru, Sekce 2I (Soutěžní výbor může při využití určité úlevy hráči povolit nebo nařídit využít jako oblast úlevy dropovací zónu).


Vysvětlení - Určení, zda míč je v trestné oblasti

Při určování, zda se míč zastavil uvnitř oblasti úlevy (tj. buď do jedné nebo dvou délek dole od referenčního bodu v závislosti na příslušném Pravidle), se za míč v oblasti úlevy považuje míč, jehož libovolná část je do vzdálenosti vyměřené jedné nebo dvou délek hole. Nicméně míč není v oblasti úlevy, jestliže jeho libovolná část je blíže jamce, než referenční bod, nebo když pro libovolnou část míče existuje překážení, od kterého je využívána beztrestná úleva.
(Vysvětlení přidáno 12/2018)

Bankr

Zvlášť připravená písečná oblast, zpravidla ve formě prohlubně, ze které byla odstraněna tráva či půda.

Následující nejsou součástí bankru:

  • Hrana, zeď nebo stěna na okraji takto připravené oblasti, která je tvořena půdou, trávou, stohovanými drny nebo umělým materiálem,
  • Půda nebo jakýkoli rostoucí či připojený přírodní objekt uvnitř okrajů takto připravené oblasti (jako jsou tráva, křoví nebo stromy),
  • Písek vysypaný přes okraj nebo mimo takto připravenou oblast, a
  • Jakékoli písečné oblasti na hřišti, které nejsou uvnitř takto připravené oblasti (jako jsou poušť nebo jiné přirozeně písečné oblasti či oblasti někdy označované jako waste).

Bankry jsou jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Soutěžní výbor může definovat zvlášť připravenou písečnou oblast jako součást pole (což znamená, že se nejedná o bankr), nebo může jako bankr definovat nijak nepřipravenou písečnou oblast.

Když se bankr opravuje a Soutěžní výbor ho celý označí za půdu v opravě, je považován za součást pole (což znamená, že se nejedná o bankr).

Pojem „písek“ tak, jak je užit v této Definici a v Pravidle 12, zahrnuje jakýkoli materiál podobný písku, který je použit k naplnění bankru (jako jsou rozdrcené mušle), jakož i zeminu, která je promíchaná s pískem.

Nejbližší místo úplné úlevy

Referenční bod pro využití beztrestné úlevy od abnormálního stavu hřiště (Pravidlo 16.1), nebezpečné zvířecí situace (Pravidlo 16.2), nesprávného jamkoviště (Pravidlo 13.1f) nebo oblasti se zákazem hry (Pravidla 16.1f a 17.1e), nebo při využití úlevy podle určitého Místního pravidla.

Je to odhadnutý bod, pro který, kdyby na něm ležel míč, platí, že:

  • Je nejblíže původnímu místu míče, avšak ne blíže jamce, než je toto původní místo,
  • Je v požadované oblasti hřiště, a
  • Nedochází na něm k témuž překážení, od kterého hráč získává úlevu, a to pro stejný úder, jaký by hráč hrál z původního místa, pokud by k danému překážení nedocházelo.

Odhadnutí referenčního bodu vyžaduje, aby hráč určil hůl, postoj, švih a směr hry, které by býval použil pro onu ránu z původního místa.

Hráč nemusí nutně takovou ránu předvádět tak, že zaujme postoj a vybranou holí švihne (nicméně se doporučuje, aby tak hráč učinil, aby provedený odhad místa byl co možná přesný).

Nejbližší místo úplné úlevy se vztahuje výhradně k tomu překážení, od kterého hráč získává úlevu, a může se nacházet v místě, kde dochází k překážení něčeho jiného:

  • Jestliže hráč využije danou úlevu a poté dochází k jinému překážení, od kterého je také možná úleva, pak hráč může následně využít tuto novou úlevu, přičemž bude určovat nové nejbližší místo úplné úlevy, a to s ohledem na dané nové překážení.
  • Úlevu od více překážení je nutno provést v oddělených krocích vždy pro jeden typ překážení, nicméně hráč může využít úlevu od dvou typů překážení najednou (pak bude určovat nejbližší místo úplné úlevy vzhledem k oběma překážením), jestliže již předtím využil úlevu v jednotlivých krocích od obou překážení, přičemž se ukázalo, že opakování takového postupu by vedlo pouze k opakovanému překážení z jednoho nebo druhého důvodu.

 

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/1 - Diagramy ilustrující nejbližší místo úplné úlevy

Na diagramech je názorně ilustrován pojem "nejbližší místo úplné úlevy" podle Pravidla 16.1 (Abnormální stav hřiště) při úlevě od půdy v opravě, a to jak pro pravorukého, tak i levorukého hráče.

Pojem nejbližší místo úplné úlevy musí být vykládán zcela striktně. Hráč si nemůže vybrat, na které straně půdy v opravě bude spouštět míč, ledaže vycházejí dvě stejně vzdálená nejbližší místa úplné úlevy. I když je na jedné straně půdy v opravě fervej a na druhé křoví, pak jestliže nejbližší místo úplné úlevy vychází do křoví, pak právě to je hráčovo nejbližší místo úplné úlevy.

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/2 - Hráč nedodrží doporučený postup pro určení nejbližšího místa úplné úlevy

Pravidla sice doporučují postup určení nejbližšího místa úplné úlevy, ale nevyžadují, aby hráč při úlevě podle příslušného Pravidla (třeba při úlevě od abnormálního stavu hřiště podle Pravidla 16.1b (Úleva pro míč v poli)) toto místo určil. Jestliže hráč neurčí nejbližší místo úplné úlevy přesně nebo určí nesprávné nejbližší místo úplné úlevy, obdrží trest pouze když ve výsledku spustí míč v rámci takové oblasti úlevy, která nesplňuje požadavky daného pravidla, a míč následně odehraje.

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/3 - Zda hráč využil úlevu nesprávně, když daná podmínka stále překáží pro ránu holí, se kterou nebylo určeno nejbližší místo úplné úlevy

Když hráč využívá úlevu od abnormálního stavu hřiště, jde pouze o úlevu pro překážení, ke kterému by docházelo, kdyby za použití dané hole, postoje, švihu a směru hry hrál míč z původního místa. Poté, co úlevu využije a již nedochází k žádnému překážení pro ránu, kterou by hráč býval hrál, představuje jakékoli další překážení novou situaci.

Například hráčův míč leží v poli ve vysokém rafu zhruba 210 metrů od jamkoviště. Hráč si vybere pro svou příští ránu wedžku a zjistí, že svým postojem se dotýká čáry vyznačující půdu v opravě. Hráč určí nejbližší místo úplné úlevy a spustí míč v předepsané oblasti úlevy v souladu s Pravidly 14.3(b) (Míč musí být spuštěn v oblasti úlevy) a 16.1 (Úleva od abnormálního stavu hřiště).

Míč se zakutálí do dobré polohy v rámci dané oblasti úlevy, odkud by hráč podle své úvahy mohl svou příští ránu hrát trojkou dřevem. Kdyby hráč pro svou příští ránu použil wedžku, nedocházelo by k žádnému překážení půdy v opravě. Nicméně při použití trojky dřeva se hráč nohama opět dotýká čáry vyznačující půdu v opravě. Jde o novou situaci a hráč může hrát míč, jak leží, nebo využít novou úlevu.

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/4 - Hráč určí nejbližší místo úplné úlevy, ale není fyzicky schopen provést zamýšlený úder

Účelem určení nejbližšího místa úplné úlevy je nelézt takový nejbližší referenční bod, ve kterém již nedochází k danému překážení. Při určování nejbližšího místa úplné úlevy nemá hráč záruku dobré nebo hratelné polohy.

Například když hráč není schopen z předepsané oblasti úlevy naměřené od nejbližšího místa úplné úlevy zahrát zamýšlenou ránu, protože má ve směru hry strom, nebo protože kvůli křoví nemůže provést nápřah k ráně, nemění to nic na skutečnosti, že určený bod je jeho nejbližším místem úplné úlevy.

Poté, co je míč ve hře, se hráč musí rozhodnout, jaký typ úderu bude hrát. Tento úder, což zahrnuje i volbu hole, může být odlišný od toho, který by býval hrál z původního místa, kdyby nedocházelo k danému překážení.

Jestliže nikde v určené oblasti úlevy není fyzicky možné spustit míč, nemá hráč nárok na úlevu od daného překážení.

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/5 - Hráč není fyzicky schopen určit nejbližší místo úplné úlevy

Jestliže hráč není fyzicky schopen určit svoje nejbližší místo úplné úlevy, musí toto být odhadnuto a oblast úlevy je pak založena na takto odhadnutém bodu.

Například při úlevě podle Pravidla 16.1 hráč není fyzicky schopen určit nejbližší místo úplné úlevy, protože se nachází uvnitř kmene stromu nebo protože mu hraniční kolík brání v zaujetí odpovídajícího postoje.

Hráč musí odhadnout nejbližší místo úplné úlevy a spustit míč v příslušné oblasti úlevy.

Jestliže nikde v určené oblasti úlevy není fyzicky možné spustit míč, nemá hráč nárok na úlevu podle Pravidla 16.1.

Bankr

Zvlášť připravená písečná oblast, zpravidla ve formě prohlubně, ze které byla odstraněna tráva či půda.

Následující nejsou součástí bankru:

  • Hrana, zeď nebo stěna na okraji takto připravené oblasti, která je tvořena půdou, trávou, stohovanými drny nebo umělým materiálem,
  • Půda nebo jakýkoli rostoucí či připojený přírodní objekt uvnitř okrajů takto připravené oblasti (jako jsou tráva, křoví nebo stromy),
  • Písek vysypaný přes okraj nebo mimo takto připravenou oblast, a
  • Jakékoli písečné oblasti na hřišti, které nejsou uvnitř takto připravené oblasti (jako jsou poušť nebo jiné přirozeně písečné oblasti či oblasti někdy označované jako waste).

Bankry jsou jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Soutěžní výbor může definovat zvlášť připravenou písečnou oblast jako součást pole (což znamená, že se nejedná o bankr), nebo může jako bankr definovat nijak nepřipravenou písečnou oblast.

Když se bankr opravuje a Soutěžní výbor ho celý označí za půdu v opravě, je považován za součást pole (což znamená, že se nejedná o bankr).

Pojem „písek“ tak, jak je užit v této Definici a v Pravidle 12, zahrnuje jakýkoli materiál podobný písku, který je použit k naplnění bankru (jako jsou rozdrcené mušle), jakož i zeminu, která je promíchaná s pískem.

Místo maximální možné úlevy

Referenční bod pro využití beztrestné úlevy od abnormálního stavu hřiště v bankru (Pravidlo 16.1c) nebo na jamkovišti (Pravidlo 16.1d) v situaci, kdy neexistuje nejbližší místo úplné úlevy.

Je to odhadnutý bod, pro který, kdyby na něm ležel míč, platí, že:

  • Je nejblíže původnímu místu míče, avšak ne blíže jamce, než je toto původní místo,
  • Je v požadované oblasti hřiště, a
  • Dochází k nejmenšímu možnému překážení abnormálního stavu hřiště, od kterého hráč získává úlevu, a to pro stejný úder, jaký by hráč hrál z původního místa, pokud by k danému překážení nedocházelo.

Odhadnutí referenčního bodu vyžaduje, aby hráč určil hůl, postoj, švih a směr hry, které by býval použil pro onu ránu z původního místa.

Hráč nemusí nutně takovou ránu předvádět tak, že zaujme postoj a vybranou holí švihne (nicméně se doporučuje, aby tak hráč učinil, aby provedený odhad místa byl co možná přesný).

Místo maximální možné úlevy se určí porovnáním relativního překážení s ohledem na polohu míče, hráčův zamýšlený postoj a švih, a v případě jamkoviště i s ohledem na směr hry. Například při úlevě od náhodné vody:

  • Místo maximální možné úlevy může být v mělčí vodě, než v jaké bude hráč stát (postoj tak bude ovlivněn víc než poloha míče a švih), nebo naopak v hlubší vodě, než v jaké bude hráč stát (poloha míče a švih tak budou ovlivněny víc než postoj).
  • Na jamkovišti může být místo maximální možné úlevy založeno na tom, aby směr hry procházel nejmělčí náhodnou vodou nebo jejím nejkratším úsekem.
Bankr

Zvlášť připravená písečná oblast, zpravidla ve formě prohlubně, ze které byla odstraněna tráva či půda.

Následující nejsou součástí bankru:

  • Hrana, zeď nebo stěna na okraji takto připravené oblasti, která je tvořena půdou, trávou, stohovanými drny nebo umělým materiálem,
  • Půda nebo jakýkoli rostoucí či připojený přírodní objekt uvnitř okrajů takto připravené oblasti (jako jsou tráva, křoví nebo stromy),
  • Písek vysypaný přes okraj nebo mimo takto připravenou oblast, a
  • Jakékoli písečné oblasti na hřišti, které nejsou uvnitř takto připravené oblasti (jako jsou poušť nebo jiné přirozeně písečné oblasti či oblasti někdy označované jako waste).

Bankry jsou jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Soutěžní výbor může definovat zvlášť připravenou písečnou oblast jako součást pole (což znamená, že se nejedná o bankr), nebo může jako bankr definovat nijak nepřipravenou písečnou oblast.

Když se bankr opravuje a Soutěžní výbor ho celý označí za půdu v opravě, je považován za součást pole (což znamená, že se nejedná o bankr).

Pojem „písek“ tak, jak je užit v této Definici a v Pravidle 12, zahrnuje jakýkoli materiál podobný písku, který je použit k naplnění bankru (jako jsou rozdrcené mušle), jakož i zeminu, která je promíchaná s pískem.

Spustit

Držet míč a volně ho upustit tak, aby padal vzduchem, s úmyslem, aby tento míč byl ve hře.

Jestliže hráč upustí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není spuštěn a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Každé Pravidlo poskytující úlevu určuje specifickou oblast úlevy, do které musí být míč spuštěn a ve které se také musí zastavit.

Při využití úlevy hráč musí upustit míč z místa v úrovni výšky kolen tak, aby:

  • Míč padal přímo dolů, aniž by ho hráč házel, roztáčel nebo kutálel či jiným pohybem případně ovlivňoval, kde se míč zastaví, a
  • Se míč nedotkl žádné části hráčova těla ani jeho výstroje předtím, než dopadne na zem (viz Pravidlo 14.3b).
Oblast úlevy

Oblast, do které hráč musí spustit míč při využití úlevy podle Pravidla. Každá úleva podle Pravidel vyžaduje, aby hráč použil specifickou oblast úlevy, jejíž rozměr a umístění se odvíjí od těchto tří faktorů:

  • Referenční bod: Bod, od kterého se měří velikost oblasti úlevy.
  • Velikost oblasti úlevy měřená od referenčního bodu: Oblast úlevy může mít velikost jedné nebo dvou délek hole, měřeno od referenčního bodu, ovšem s určitými omezeními:
  • Omezení ohledně umístění oblasti úlevy: Umístění oblasti úlevy může být omezeno jedním či více způsoby, například:
    • Omezení na určitou definovanou oblast hřiště, jako je v poli, nebo mimo bankr či trestnou oblast,
    • Není blíže jamce než referenční bod nebo musí být mimo trestnou oblast nebo bankr, ze kterých hráč využívá úlevu, nebo
    • Tam, kde nedochází k překážení (jak je definováno v příslušném Pravidle), od kterého hráč využívá úlevu.

Při vyměřování délek hole ke stanovení velikosti oblasti úlevy hráč může měřit přímo přes příkop, díru či podobnou prohlubeň, a přímo přes nebo skrze objekt (jako je strom, plot, zeď, tunel, drenáž nebo postřikovač), avšak není dovoleno měřit skrze terén, který se přirozeně zvedá a klesá.

Viz Postupy Soutěžního výboru, Sekce 2I (Soutěžní výbor může při využití určité úlevy hráči povolit nebo nařídit využít jako oblast úlevy dropovací zónu).


Vysvětlení - Určení, zda míč je v trestné oblasti

Při určování, zda se míč zastavil uvnitř oblasti úlevy (tj. buď do jedné nebo dvou délek dole od referenčního bodu v závislosti na příslušném Pravidle), se za míč v oblasti úlevy považuje míč, jehož libovolná část je do vzdálenosti vyměřené jedné nebo dvou délek hole. Nicméně míč není v oblasti úlevy, jestliže jeho libovolná část je blíže jamce, než referenční bod, nebo když pro libovolnou část míče existuje překážení, od kterého je využívána beztrestná úleva.
(Vysvětlení přidáno 12/2018)

Jamka

Cílový bod na jamkovišti právě hrané jamky.

  • Jamka musí mít v průměru 4 ¼ palce (108 mm) a musí být nejméně 4 palce (101.6 mm) hluboká.
  • Jestliže je použita vložka, její vnější průměr nesmí přesáhnout 4 ¼ palce (108 mm). Vložka musí být zapuštěna nejméně 1 palec (25.4 mm) pod úroveň povrchu jamkoviště, pokud to půdní podmínky dovolují.

Pojem „jamka“ (když není použit coby definovaný pojem a uveden kurzívou) je v Pravidlech používán k označení té části hřiště, která je nedílně spojena s konkrétním odpalištěm, jamkovištěm a jamkou. Hra na jamce začíná na odpališti a končí, když je míč dohraný v jamce na jamkovišti (nebo když Pravidla stanoví jiným způsobem, že je jamka dokončena).

 

Hřiště

Veškerá oblast určená ke hře uvnitř hranic stanovených Soutěžním výborem:

  • Všechny oblasti uvnitř hranic jsou v hřišti a jsou jeho součástí.
  • Všechny oblasti vně hranic jsou mimo hřiště a nejsou jeho součástí.
  • Hranice hřiště se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem.

Hřiště se skládá z pěti definovaných oblastí hřiště.

Jamka

Cílový bod na jamkovišti právě hrané jamky.

  • Jamka musí mít v průměru 4 ¼ palce (108 mm) a musí být nejméně 4 palce (101.6 mm) hluboká.
  • Jestliže je použita vložka, její vnější průměr nesmí přesáhnout 4 ¼ palce (108 mm). Vložka musí být zapuštěna nejméně 1 palec (25.4 mm) pod úroveň povrchu jamkoviště, pokud to půdní podmínky dovolují.

Pojem „jamka“ (když není použit coby definovaný pojem a uveden kurzívou) je v Pravidlech používán k označení té části hřiště, která je nedílně spojena s konkrétním odpalištěm, jamkovištěm a jamkou. Hra na jamce začíná na odpališti a končí, když je míč dohraný v jamce na jamkovišti (nebo když Pravidla stanoví jiným způsobem, že je jamka dokončena).

 

Týčko

Předmět určený k vyvýšení míče nad úroveň země při hře z odpaliště. Nesmí být delší než 4 palce (101.6 mm) a musí vyhovovat Pravidlům pro výstroj.

Spustit

Držet míč a volně ho upustit tak, aby padal vzduchem, s úmyslem, aby tento míč byl ve hře.

Jestliže hráč upustí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není spuštěn a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Každé Pravidlo poskytující úlevu určuje specifickou oblast úlevy, do které musí být míč spuštěn a ve které se také musí zastavit.

Při využití úlevy hráč musí upustit míč z místa v úrovni výšky kolen tak, aby:

  • Míč padal přímo dolů, aniž by ho hráč házel, roztáčel nebo kutálel či jiným pohybem případně ovlivňoval, kde se míč zastaví, a
  • Se míč nedotkl žádné části hráčova těla ani jeho výstroje předtím, než dopadne na zem (viz Pravidlo 14.3b).
Jamka

Cílový bod na jamkovišti právě hrané jamky.

  • Jamka musí mít v průměru 4 ¼ palce (108 mm) a musí být nejméně 4 palce (101.6 mm) hluboká.
  • Jestliže je použita vložka, její vnější průměr nesmí přesáhnout 4 ¼ palce (108 mm). Vložka musí být zapuštěna nejméně 1 palec (25.4 mm) pod úroveň povrchu jamkoviště, pokud to půdní podmínky dovolují.

Pojem „jamka“ (když není použit coby definovaný pojem a uveden kurzívou) je v Pravidlech používán k označení té části hřiště, která je nedílně spojena s konkrétním odpalištěm, jamkovištěm a jamkou. Hra na jamce začíná na odpališti a končí, když je míč dohraný v jamce na jamkovišti (nebo když Pravidla stanoví jiným způsobem, že je jamka dokončena).

 

Spustit

Držet míč a volně ho upustit tak, aby padal vzduchem, s úmyslem, aby tento míč byl ve hře.

Jestliže hráč upustí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není spuštěn a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Každé Pravidlo poskytující úlevu určuje specifickou oblast úlevy, do které musí být míč spuštěn a ve které se také musí zastavit.

Při využití úlevy hráč musí upustit míč z místa v úrovni výšky kolen tak, aby:

  • Míč padal přímo dolů, aniž by ho hráč házel, roztáčel nebo kutálel či jiným pohybem případně ovlivňoval, kde se míč zastaví, a
  • Se míč nedotkl žádné části hráčova těla ani jeho výstroje předtím, než dopadne na zem (viz Pravidlo 14.3b).
Délka hole

Délka nejdelší hole ze 14 (nebo méně) holí, které hráč používá během kola (jak je povoleno Pravidlem 4.1b(1)), jiné než patru.

Například jestliže nejdelší hůl (jiná než patr), kterou hráč používá během kola, je driver o délce 43 palců (109.22 cm), je délkou hole pro tohoto hráče během tohoto kola 43 palců.

Délka hole se používá při definování hráčova odpaliště a při určení velikosti jeho oblasti úlevy, když využívá úlevu podle Pravidel.

 

Výklad Délka hole/1 - Význam "délky hole" při měření

Pro účely měření při určování oblasti úlevy se použije délka celé hole, počínaje špičkou hlavy hole a konče koncem držadla. Avšak jestliže je na holi nasazen kryt hlavy hole, nebo když je něco připojeno na konci držadla, nesmí se při měření ani jedno z toho započítat jako součást hole.

Výklad Délka hole/2 - Jak měřit, když se nejdelší hůl zlomí

Jestliže se hráčova nejdelší hůl během kola zlomí, zůstává i nadále pro účely vyměření oblasti úlevy jeho nejdelší holí. Avšak jestliže se hráčova nejdelší hůl zlomí a hráč je oprávněn ji vyměnit (Výjimka u Pravidla 4.1b(3)) a učiní tak, nejedná se nadále o jeho nejdelší hůl.

Jestliže hráč začne kolo s méně než 14 holemi a rozhodne se přidat další hůl, která je delší než hole, se kterými začal, bude pro měření použita tato nová hůl, ledaže by se jednalo o patr.

Vysvětlení -  Význam délky hole při hře s partnerem

Při partnerské formě hry může být pro určení odpaliště nebo velikosti oblasti úlevy použita nejdelší hůl kteréhokoli z partnerů.
(Vysvětlení přidáno 12/2018)

Jamka

Cílový bod na jamkovišti právě hrané jamky.

  • Jamka musí mít v průměru 4 ¼ palce (108 mm) a musí být nejméně 4 palce (101.6 mm) hluboká.
  • Jestliže je použita vložka, její vnější průměr nesmí přesáhnout 4 ¼ palce (108 mm). Vložka musí být zapuštěna nejméně 1 palec (25.4 mm) pod úroveň povrchu jamkoviště, pokud to půdní podmínky dovolují.

Pojem „jamka“ (když není použit coby definovaný pojem a uveden kurzívou) je v Pravidlech používán k označení té části hřiště, která je nedílně spojena s konkrétním odpalištěm, jamkovištěm a jamkou. Hra na jamce začíná na odpališti a končí, když je míč dohraný v jamce na jamkovišti (nebo když Pravidla stanoví jiným způsobem, že je jamka dokončena).

 

Oblasti hřiště

V rámci hřiště je definováno pět oblastí:

  • Pole,
  • Odpaliště, odkud hráč musí začít hru na dané jamce,
  • Všechny trestné oblasti,
  • Všechny  bankry, a
  • Jamkoviště právě hrané jamky.
Délka hole

Délka nejdelší hole ze 14 (nebo méně) holí, které hráč používá během kola (jak je povoleno Pravidlem 4.1b(1)), jiné než patru.

Například jestliže nejdelší hůl (jiná než patr), kterou hráč používá během kola, je driver o délce 43 palců (109.22 cm), je délkou hole pro tohoto hráče během tohoto kola 43 palců.

Délka hole se používá při definování hráčova odpaliště a při určení velikosti jeho oblasti úlevy, když využívá úlevu podle Pravidel.

 

Výklad Délka hole/1 - Význam "délky hole" při měření

Pro účely měření při určování oblasti úlevy se použije délka celé hole, počínaje špičkou hlavy hole a konče koncem držadla. Avšak jestliže je na holi nasazen kryt hlavy hole, nebo když je něco připojeno na konci držadla, nesmí se při měření ani jedno z toho započítat jako součást hole.

Výklad Délka hole/2 - Jak měřit, když se nejdelší hůl zlomí

Jestliže se hráčova nejdelší hůl během kola zlomí, zůstává i nadále pro účely vyměření oblasti úlevy jeho nejdelší holí. Avšak jestliže se hráčova nejdelší hůl zlomí a hráč je oprávněn ji vyměnit (Výjimka u Pravidla 4.1b(3)) a učiní tak, nejedná se nadále o jeho nejdelší hůl.

Jestliže hráč začne kolo s méně než 14 holemi a rozhodne se přidat další hůl, která je delší než hole, se kterými začal, bude pro měření použita tato nová hůl, ledaže by se jednalo o patr.

Vysvětlení -  Význam délky hole při hře s partnerem

Při partnerské formě hry může být pro určení odpaliště nebo velikosti oblasti úlevy použita nejdelší hůl kteréhokoli z partnerů.
(Vysvětlení přidáno 12/2018)

Oblasti hřiště

V rámci hřiště je definováno pět oblastí:

  • Pole,
  • Odpaliště, odkud hráč musí začít hru na dané jamce,
  • Všechny trestné oblasti,
  • Všechny  bankry, a
  • Jamkoviště právě hrané jamky.
Oblast úlevy

Oblast, do které hráč musí spustit míč při využití úlevy podle Pravidla. Každá úleva podle Pravidel vyžaduje, aby hráč použil specifickou oblast úlevy, jejíž rozměr a umístění se odvíjí od těchto tří faktorů:

  • Referenční bod: Bod, od kterého se měří velikost oblasti úlevy.
  • Velikost oblasti úlevy měřená od referenčního bodu: Oblast úlevy může mít velikost jedné nebo dvou délek hole, měřeno od referenčního bodu, ovšem s určitými omezeními:
  • Omezení ohledně umístění oblasti úlevy: Umístění oblasti úlevy může být omezeno jedním či více způsoby, například:
    • Omezení na určitou definovanou oblast hřiště, jako je v poli, nebo mimo bankr či trestnou oblast,
    • Není blíže jamce než referenční bod nebo musí být mimo trestnou oblast nebo bankr, ze kterých hráč využívá úlevu, nebo
    • Tam, kde nedochází k překážení (jak je definováno v příslušném Pravidle), od kterého hráč využívá úlevu.

Při vyměřování délek hole ke stanovení velikosti oblasti úlevy hráč může měřit přímo přes příkop, díru či podobnou prohlubeň, a přímo přes nebo skrze objekt (jako je strom, plot, zeď, tunel, drenáž nebo postřikovač), avšak není dovoleno měřit skrze terén, který se přirozeně zvedá a klesá.

Viz Postupy Soutěžního výboru, Sekce 2I (Soutěžní výbor může při využití určité úlevy hráči povolit nebo nařídit využít jako oblast úlevy dropovací zónu).


Vysvětlení - Určení, zda míč je v trestné oblasti

Při určování, zda se míč zastavil uvnitř oblasti úlevy (tj. buď do jedné nebo dvou délek dole od referenčního bodu v závislosti na příslušném Pravidle), se za míč v oblasti úlevy považuje míč, jehož libovolná část je do vzdálenosti vyměřené jedné nebo dvou délek hole. Nicméně míč není v oblasti úlevy, jestliže jeho libovolná část je blíže jamce, než referenční bod, nebo když pro libovolnou část míče existuje překážení, od kterého je využívána beztrestná úleva.
(Vysvětlení přidáno 12/2018)

Oblasti hřiště

V rámci hřiště je definováno pět oblastí:

  • Pole,
  • Odpaliště, odkud hráč musí začít hru na dané jamce,
  • Všechny trestné oblasti,
  • Všechny  bankry, a
  • Jamkoviště právě hrané jamky.
Spustit

Držet míč a volně ho upustit tak, aby padal vzduchem, s úmyslem, aby tento míč byl ve hře.

Jestliže hráč upustí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není spuštěn a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Každé Pravidlo poskytující úlevu určuje specifickou oblast úlevy, do které musí být míč spuštěn a ve které se také musí zastavit.

Při využití úlevy hráč musí upustit míč z místa v úrovni výšky kolen tak, aby:

  • Míč padal přímo dolů, aniž by ho hráč házel, roztáčel nebo kutálel či jiným pohybem případně ovlivňoval, kde se míč zastaví, a
  • Se míč nedotkl žádné části hráčova těla ani jeho výstroje předtím, než dopadne na zem (viz Pravidlo 14.3b).
Oblast úlevy

Oblast, do které hráč musí spustit míč při využití úlevy podle Pravidla. Každá úleva podle Pravidel vyžaduje, aby hráč použil specifickou oblast úlevy, jejíž rozměr a umístění se odvíjí od těchto tří faktorů:

  • Referenční bod: Bod, od kterého se měří velikost oblasti úlevy.
  • Velikost oblasti úlevy měřená od referenčního bodu: Oblast úlevy může mít velikost jedné nebo dvou délek hole, měřeno od referenčního bodu, ovšem s určitými omezeními:
  • Omezení ohledně umístění oblasti úlevy: Umístění oblasti úlevy může být omezeno jedním či více způsoby, například:
    • Omezení na určitou definovanou oblast hřiště, jako je v poli, nebo mimo bankr či trestnou oblast,
    • Není blíže jamce než referenční bod nebo musí být mimo trestnou oblast nebo bankr, ze kterých hráč využívá úlevu, nebo
    • Tam, kde nedochází k překážení (jak je definováno v příslušném Pravidle), od kterého hráč využívá úlevu.

Při vyměřování délek hole ke stanovení velikosti oblasti úlevy hráč může měřit přímo přes příkop, díru či podobnou prohlubeň, a přímo přes nebo skrze objekt (jako je strom, plot, zeď, tunel, drenáž nebo postřikovač), avšak není dovoleno měřit skrze terén, který se přirozeně zvedá a klesá.

Viz Postupy Soutěžního výboru, Sekce 2I (Soutěžní výbor může při využití určité úlevy hráči povolit nebo nařídit využít jako oblast úlevy dropovací zónu).


Vysvětlení - Určení, zda míč je v trestné oblasti

Při určování, zda se míč zastavil uvnitř oblasti úlevy (tj. buď do jedné nebo dvou délek dole od referenčního bodu v závislosti na příslušném Pravidle), se za míč v oblasti úlevy považuje míč, jehož libovolná část je do vzdálenosti vyměřené jedné nebo dvou délek hole. Nicméně míč není v oblasti úlevy, jestliže jeho libovolná část je blíže jamce, než referenční bod, nebo když pro libovolnou část míče existuje překážení, od kterého je využívána beztrestná úleva.
(Vysvětlení přidáno 12/2018)

Jamkoviště

Oblast na právě hrané jamce, která:

  • Je zvlášť upravena k patování, nebo
  • Byla Soutěžním výborem určena jako jamkoviště (například když je využito dočasné jamkoviště).

Jamkoviště dané jamky obsahuje jamku, do které se hráč snaží zahrát míč. Jamkoviště je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště. Jamkoviště všech ostatních jamek (které hráč v daný okamžik nehraje) jsou nesprávná jamkoviště a jsou součástí pole.

Okraj jamkoviště je definován viditelným začátkem zvláštní úpravy (například tím, že je tráva střižena výrazně níže), ledaže Soutěžní výbor definuje okraj jamkoviště jiným způsobem (například pomocí čáry nebo teček).

Jestliže je dvojité jamkoviště užito pro dvě různé jamky:

  • Celá zvlášť upravená plocha obsahující obě jamky se bere jako jamkoviště pro hru na obou jamkách.

Avšak Soutěžní výbor může určit okraj, který rozdělí dvojité jamkoviště na dvě rozdílná jamkoviště, takže když hráč hraje jednu z jamek, část dvojitého jamkoviště náležející druhé jamce je nesprávné jamkoviště.

Abnormální stav hřiště

Jakákoli z následujících čtyř podmínek:

  • Díra po zvířeti,
  • Půda v opravě,
  • Nepohyblivá závada, nebo
  • Náhodná voda.
Hřiště

Veškerá oblast určená ke hře uvnitř hranic stanovených Soutěžním výborem:

  • Všechny oblasti uvnitř hranic jsou v hřišti a jsou jeho součástí.
  • Všechny oblasti vně hranic jsou mimo hřiště a nejsou jeho součástí.
  • Hranice hřiště se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem.

Hřiště se skládá z pěti definovaných oblastí hřiště.

Nejbližší místo úplné úlevy

Referenční bod pro využití beztrestné úlevy od abnormálního stavu hřiště (Pravidlo 16.1), nebezpečné zvířecí situace (Pravidlo 16.2), nesprávného jamkoviště (Pravidlo 13.1f) nebo oblasti se zákazem hry (Pravidla 16.1f a 17.1e), nebo při využití úlevy podle určitého Místního pravidla.

Je to odhadnutý bod, pro který, kdyby na něm ležel míč, platí, že:

  • Je nejblíže původnímu místu míče, avšak ne blíže jamce, než je toto původní místo,
  • Je v požadované oblasti hřiště, a
  • Nedochází na něm k témuž překážení, od kterého hráč získává úlevu, a to pro stejný úder, jaký by hráč hrál z původního místa, pokud by k danému překážení nedocházelo.

Odhadnutí referenčního bodu vyžaduje, aby hráč určil hůl, postoj, švih a směr hry, které by býval použil pro onu ránu z původního místa.

Hráč nemusí nutně takovou ránu předvádět tak, že zaujme postoj a vybranou holí švihne (nicméně se doporučuje, aby tak hráč učinil, aby provedený odhad místa byl co možná přesný).

Nejbližší místo úplné úlevy se vztahuje výhradně k tomu překážení, od kterého hráč získává úlevu, a může se nacházet v místě, kde dochází k překážení něčeho jiného:

  • Jestliže hráč využije danou úlevu a poté dochází k jinému překážení, od kterého je také možná úleva, pak hráč může následně využít tuto novou úlevu, přičemž bude určovat nové nejbližší místo úplné úlevy, a to s ohledem na dané nové překážení.
  • Úlevu od více překážení je nutno provést v oddělených krocích vždy pro jeden typ překážení, nicméně hráč může využít úlevu od dvou typů překážení najednou (pak bude určovat nejbližší místo úplné úlevy vzhledem k oběma překážením), jestliže již předtím využil úlevu v jednotlivých krocích od obou překážení, přičemž se ukázalo, že opakování takového postupu by vedlo pouze k opakovanému překážení z jednoho nebo druhého důvodu.

 

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/1 - Diagramy ilustrující nejbližší místo úplné úlevy

Na diagramech je názorně ilustrován pojem "nejbližší místo úplné úlevy" podle Pravidla 16.1 (Abnormální stav hřiště) při úlevě od půdy v opravě, a to jak pro pravorukého, tak i levorukého hráče.

Pojem nejbližší místo úplné úlevy musí být vykládán zcela striktně. Hráč si nemůže vybrat, na které straně půdy v opravě bude spouštět míč, ledaže vycházejí dvě stejně vzdálená nejbližší místa úplné úlevy. I když je na jedné straně půdy v opravě fervej a na druhé křoví, pak jestliže nejbližší místo úplné úlevy vychází do křoví, pak právě to je hráčovo nejbližší místo úplné úlevy.

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/2 - Hráč nedodrží doporučený postup pro určení nejbližšího místa úplné úlevy

Pravidla sice doporučují postup určení nejbližšího místa úplné úlevy, ale nevyžadují, aby hráč při úlevě podle příslušného Pravidla (třeba při úlevě od abnormálního stavu hřiště podle Pravidla 16.1b (Úleva pro míč v poli)) toto místo určil. Jestliže hráč neurčí nejbližší místo úplné úlevy přesně nebo určí nesprávné nejbližší místo úplné úlevy, obdrží trest pouze když ve výsledku spustí míč v rámci takové oblasti úlevy, která nesplňuje požadavky daného pravidla, a míč následně odehraje.

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/3 - Zda hráč využil úlevu nesprávně, když daná podmínka stále překáží pro ránu holí, se kterou nebylo určeno nejbližší místo úplné úlevy

Když hráč využívá úlevu od abnormálního stavu hřiště, jde pouze o úlevu pro překážení, ke kterému by docházelo, kdyby za použití dané hole, postoje, švihu a směru hry hrál míč z původního místa. Poté, co úlevu využije a již nedochází k žádnému překážení pro ránu, kterou by hráč býval hrál, představuje jakékoli další překážení novou situaci.

Například hráčův míč leží v poli ve vysokém rafu zhruba 210 metrů od jamkoviště. Hráč si vybere pro svou příští ránu wedžku a zjistí, že svým postojem se dotýká čáry vyznačující půdu v opravě. Hráč určí nejbližší místo úplné úlevy a spustí míč v předepsané oblasti úlevy v souladu s Pravidly 14.3(b) (Míč musí být spuštěn v oblasti úlevy) a 16.1 (Úleva od abnormálního stavu hřiště).

Míč se zakutálí do dobré polohy v rámci dané oblasti úlevy, odkud by hráč podle své úvahy mohl svou příští ránu hrát trojkou dřevem. Kdyby hráč pro svou příští ránu použil wedžku, nedocházelo by k žádnému překážení půdy v opravě. Nicméně při použití trojky dřeva se hráč nohama opět dotýká čáry vyznačující půdu v opravě. Jde o novou situaci a hráč může hrát míč, jak leží, nebo využít novou úlevu.

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/4 - Hráč určí nejbližší místo úplné úlevy, ale není fyzicky schopen provést zamýšlený úder

Účelem určení nejbližšího místa úplné úlevy je nelézt takový nejbližší referenční bod, ve kterém již nedochází k danému překážení. Při určování nejbližšího místa úplné úlevy nemá hráč záruku dobré nebo hratelné polohy.

Například když hráč není schopen z předepsané oblasti úlevy naměřené od nejbližšího místa úplné úlevy zahrát zamýšlenou ránu, protože má ve směru hry strom, nebo protože kvůli křoví nemůže provést nápřah k ráně, nemění to nic na skutečnosti, že určený bod je jeho nejbližším místem úplné úlevy.

Poté, co je míč ve hře, se hráč musí rozhodnout, jaký typ úderu bude hrát. Tento úder, což zahrnuje i volbu hole, může být odlišný od toho, který by býval hrál z původního místa, kdyby nedocházelo k danému překážení.

Jestliže nikde v určené oblasti úlevy není fyzicky možné spustit míč, nemá hráč nárok na úlevu od daného překážení.

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/5 - Hráč není fyzicky schopen určit nejbližší místo úplné úlevy

Jestliže hráč není fyzicky schopen určit svoje nejbližší místo úplné úlevy, musí toto být odhadnuto a oblast úlevy je pak založena na takto odhadnutém bodu.

Například při úlevě podle Pravidla 16.1 hráč není fyzicky schopen určit nejbližší místo úplné úlevy, protože se nachází uvnitř kmene stromu nebo protože mu hraniční kolík brání v zaujetí odpovídajícího postoje.

Hráč musí odhadnout nejbližší místo úplné úlevy a spustit míč v příslušné oblasti úlevy.

Jestliže nikde v určené oblasti úlevy není fyzicky možné spustit míč, nemá hráč nárok na úlevu podle Pravidla 16.1.

Vrátit

Položit míč a nechat ho být s úmyslem, aby tento byl ve hře.

Jestliže hráč položí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není vrácen a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Kdykoli nějaké Pravidlo vyžaduje, aby byl míč vrácen, určuje také konkrétní místo, na které má míč být vrácen.

 

Výklad Vrátit/1 - Míč nemůže být vrácen pomocí hole

Aby byl míč vrácen správným způsobem, musí být položen a zanechán na místě. To znamená, že hráč musí k vrácení míče do hry na místo, odkud by zvednut nebo pohnut, použít svou ruku.

Například když hráč zvedne svůj míč na jamkovišti a odloží ho stranou, nesmí ho vrátit tak, že by ho na dané místo dostrkal holí. Jestliže tak učiní, není míč vrácen správným způsobem a hráč obdrží jednu trestnou ránu podle Pravidla 14.2b(2) (Jak musí být míč vrácen), jestliže svou chybu před zahráním rány nenapraví.

Nejbližší místo úplné úlevy

Referenční bod pro využití beztrestné úlevy od abnormálního stavu hřiště (Pravidlo 16.1), nebezpečné zvířecí situace (Pravidlo 16.2), nesprávného jamkoviště (Pravidlo 13.1f) nebo oblasti se zákazem hry (Pravidla 16.1f a 17.1e), nebo při využití úlevy podle určitého Místního pravidla.

Je to odhadnutý bod, pro který, kdyby na něm ležel míč, platí, že:

  • Je nejblíže původnímu místu míče, avšak ne blíže jamce, než je toto původní místo,
  • Je v požadované oblasti hřiště, a
  • Nedochází na něm k témuž překážení, od kterého hráč získává úlevu, a to pro stejný úder, jaký by hráč hrál z původního místa, pokud by k danému překážení nedocházelo.

Odhadnutí referenčního bodu vyžaduje, aby hráč určil hůl, postoj, švih a směr hry, které by býval použil pro onu ránu z původního místa.

Hráč nemusí nutně takovou ránu předvádět tak, že zaujme postoj a vybranou holí švihne (nicméně se doporučuje, aby tak hráč učinil, aby provedený odhad místa byl co možná přesný).

Nejbližší místo úplné úlevy se vztahuje výhradně k tomu překážení, od kterého hráč získává úlevu, a může se nacházet v místě, kde dochází k překážení něčeho jiného:

  • Jestliže hráč využije danou úlevu a poté dochází k jinému překážení, od kterého je také možná úleva, pak hráč může následně využít tuto novou úlevu, přičemž bude určovat nové nejbližší místo úplné úlevy, a to s ohledem na dané nové překážení.
  • Úlevu od více překážení je nutno provést v oddělených krocích vždy pro jeden typ překážení, nicméně hráč může využít úlevu od dvou typů překážení najednou (pak bude určovat nejbližší místo úplné úlevy vzhledem k oběma překážením), jestliže již předtím využil úlevu v jednotlivých krocích od obou překážení, přičemž se ukázalo, že opakování takového postupu by vedlo pouze k opakovanému překážení z jednoho nebo druhého důvodu.

 

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/1 - Diagramy ilustrující nejbližší místo úplné úlevy

Na diagramech je názorně ilustrován pojem "nejbližší místo úplné úlevy" podle Pravidla 16.1 (Abnormální stav hřiště) při úlevě od půdy v opravě, a to jak pro pravorukého, tak i levorukého hráče.

Pojem nejbližší místo úplné úlevy musí být vykládán zcela striktně. Hráč si nemůže vybrat, na které straně půdy v opravě bude spouštět míč, ledaže vycházejí dvě stejně vzdálená nejbližší místa úplné úlevy. I když je na jedné straně půdy v opravě fervej a na druhé křoví, pak jestliže nejbližší místo úplné úlevy vychází do křoví, pak právě to je hráčovo nejbližší místo úplné úlevy.

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/2 - Hráč nedodrží doporučený postup pro určení nejbližšího místa úplné úlevy

Pravidla sice doporučují postup určení nejbližšího místa úplné úlevy, ale nevyžadují, aby hráč při úlevě podle příslušného Pravidla (třeba při úlevě od abnormálního stavu hřiště podle Pravidla 16.1b (Úleva pro míč v poli)) toto místo určil. Jestliže hráč neurčí nejbližší místo úplné úlevy přesně nebo určí nesprávné nejbližší místo úplné úlevy, obdrží trest pouze když ve výsledku spustí míč v rámci takové oblasti úlevy, která nesplňuje požadavky daného pravidla, a míč následně odehraje.

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/3 - Zda hráč využil úlevu nesprávně, když daná podmínka stále překáží pro ránu holí, se kterou nebylo určeno nejbližší místo úplné úlevy

Když hráč využívá úlevu od abnormálního stavu hřiště, jde pouze o úlevu pro překážení, ke kterému by docházelo, kdyby za použití dané hole, postoje, švihu a směru hry hrál míč z původního místa. Poté, co úlevu využije a již nedochází k žádnému překážení pro ránu, kterou by hráč býval hrál, představuje jakékoli další překážení novou situaci.

Například hráčův míč leží v poli ve vysokém rafu zhruba 210 metrů od jamkoviště. Hráč si vybere pro svou příští ránu wedžku a zjistí, že svým postojem se dotýká čáry vyznačující půdu v opravě. Hráč určí nejbližší místo úplné úlevy a spustí míč v předepsané oblasti úlevy v souladu s Pravidly 14.3(b) (Míč musí být spuštěn v oblasti úlevy) a 16.1 (Úleva od abnormálního stavu hřiště).

Míč se zakutálí do dobré polohy v rámci dané oblasti úlevy, odkud by hráč podle své úvahy mohl svou příští ránu hrát trojkou dřevem. Kdyby hráč pro svou příští ránu použil wedžku, nedocházelo by k žádnému překážení půdy v opravě. Nicméně při použití trojky dřeva se hráč nohama opět dotýká čáry vyznačující půdu v opravě. Jde o novou situaci a hráč může hrát míč, jak leží, nebo využít novou úlevu.

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/4 - Hráč určí nejbližší místo úplné úlevy, ale není fyzicky schopen provést zamýšlený úder

Účelem určení nejbližšího místa úplné úlevy je nelézt takový nejbližší referenční bod, ve kterém již nedochází k danému překážení. Při určování nejbližšího místa úplné úlevy nemá hráč záruku dobré nebo hratelné polohy.

Například když hráč není schopen z předepsané oblasti úlevy naměřené od nejbližšího místa úplné úlevy zahrát zamýšlenou ránu, protože má ve směru hry strom, nebo protože kvůli křoví nemůže provést nápřah k ráně, nemění to nic na skutečnosti, že určený bod je jeho nejbližším místem úplné úlevy.

Poté, co je míč ve hře, se hráč musí rozhodnout, jaký typ úderu bude hrát. Tento úder, což zahrnuje i volbu hole, může být odlišný od toho, který by býval hrál z původního místa, kdyby nedocházelo k danému překážení.

Jestliže nikde v určené oblasti úlevy není fyzicky možné spustit míč, nemá hráč nárok na úlevu od daného překážení.

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/5 - Hráč není fyzicky schopen určit nejbližší místo úplné úlevy

Jestliže hráč není fyzicky schopen určit svoje nejbližší místo úplné úlevy, musí toto být odhadnuto a oblast úlevy je pak založena na takto odhadnutém bodu.

Například při úlevě podle Pravidla 16.1 hráč není fyzicky schopen určit nejbližší místo úplné úlevy, protože se nachází uvnitř kmene stromu nebo protože mu hraniční kolík brání v zaujetí odpovídajícího postoje.

Hráč musí odhadnout nejbližší místo úplné úlevy a spustit míč v příslušné oblasti úlevy.

Jestliže nikde v určené oblasti úlevy není fyzicky možné spustit míč, nemá hráč nárok na úlevu podle Pravidla 16.1.

Jamkoviště

Oblast na právě hrané jamce, která:

  • Je zvlášť upravena k patování, nebo
  • Byla Soutěžním výborem určena jako jamkoviště (například když je využito dočasné jamkoviště).

Jamkoviště dané jamky obsahuje jamku, do které se hráč snaží zahrát míč. Jamkoviště je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště. Jamkoviště všech ostatních jamek (které hráč v daný okamžik nehraje) jsou nesprávná jamkoviště a jsou součástí pole.

Okraj jamkoviště je definován viditelným začátkem zvláštní úpravy (například tím, že je tráva střižena výrazně níže), ledaže Soutěžní výbor definuje okraj jamkoviště jiným způsobem (například pomocí čáry nebo teček).

Jestliže je dvojité jamkoviště užito pro dvě různé jamky:

  • Celá zvlášť upravená plocha obsahující obě jamky se bere jako jamkoviště pro hru na obou jamkách.

Avšak Soutěžní výbor může určit okraj, který rozdělí dvojité jamkoviště na dvě rozdílná jamkoviště, takže když hráč hraje jednu z jamek, část dvojitého jamkoviště náležející druhé jamce je nesprávné jamkoviště.

Pole

Oblast hřiště, která zahrnuje všechno na hřišti vyjma čtyři další definované oblasti hřiště: (1) odpaliště, ze kterého hráč musí začít hru na dané jamce, (2) všechny trestné oblasti, (3) všechny bankry, a (4) jamkoviště právě hrané jamky.

Pole zahrnuje:

  • Všechna odpaliště na hřišti kromě hráčova odpaliště na dané jamce, a
  • Všechna nesprávná jamkoviště.
Nejbližší místo úplné úlevy

Referenční bod pro využití beztrestné úlevy od abnormálního stavu hřiště (Pravidlo 16.1), nebezpečné zvířecí situace (Pravidlo 16.2), nesprávného jamkoviště (Pravidlo 13.1f) nebo oblasti se zákazem hry (Pravidla 16.1f a 17.1e), nebo při využití úlevy podle určitého Místního pravidla.

Je to odhadnutý bod, pro který, kdyby na něm ležel míč, platí, že:

  • Je nejblíže původnímu místu míče, avšak ne blíže jamce, než je toto původní místo,
  • Je v požadované oblasti hřiště, a
  • Nedochází na něm k témuž překážení, od kterého hráč získává úlevu, a to pro stejný úder, jaký by hráč hrál z původního místa, pokud by k danému překážení nedocházelo.

Odhadnutí referenčního bodu vyžaduje, aby hráč určil hůl, postoj, švih a směr hry, které by býval použil pro onu ránu z původního místa.

Hráč nemusí nutně takovou ránu předvádět tak, že zaujme postoj a vybranou holí švihne (nicméně se doporučuje, aby tak hráč učinil, aby provedený odhad místa byl co možná přesný).

Nejbližší místo úplné úlevy se vztahuje výhradně k tomu překážení, od kterého hráč získává úlevu, a může se nacházet v místě, kde dochází k překážení něčeho jiného:

  • Jestliže hráč využije danou úlevu a poté dochází k jinému překážení, od kterého je také možná úleva, pak hráč může následně využít tuto novou úlevu, přičemž bude určovat nové nejbližší místo úplné úlevy, a to s ohledem na dané nové překážení.
  • Úlevu od více překážení je nutno provést v oddělených krocích vždy pro jeden typ překážení, nicméně hráč může využít úlevu od dvou typů překážení najednou (pak bude určovat nejbližší místo úplné úlevy vzhledem k oběma překážením), jestliže již předtím využil úlevu v jednotlivých krocích od obou překážení, přičemž se ukázalo, že opakování takového postupu by vedlo pouze k opakovanému překážení z jednoho nebo druhého důvodu.

 

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/1 - Diagramy ilustrující nejbližší místo úplné úlevy

Na diagramech je názorně ilustrován pojem "nejbližší místo úplné úlevy" podle Pravidla 16.1 (Abnormální stav hřiště) při úlevě od půdy v opravě, a to jak pro pravorukého, tak i levorukého hráče.

Pojem nejbližší místo úplné úlevy musí být vykládán zcela striktně. Hráč si nemůže vybrat, na které straně půdy v opravě bude spouštět míč, ledaže vycházejí dvě stejně vzdálená nejbližší místa úplné úlevy. I když je na jedné straně půdy v opravě fervej a na druhé křoví, pak jestliže nejbližší místo úplné úlevy vychází do křoví, pak právě to je hráčovo nejbližší místo úplné úlevy.

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/2 - Hráč nedodrží doporučený postup pro určení nejbližšího místa úplné úlevy

Pravidla sice doporučují postup určení nejbližšího místa úplné úlevy, ale nevyžadují, aby hráč při úlevě podle příslušného Pravidla (třeba při úlevě od abnormálního stavu hřiště podle Pravidla 16.1b (Úleva pro míč v poli)) toto místo určil. Jestliže hráč neurčí nejbližší místo úplné úlevy přesně nebo určí nesprávné nejbližší místo úplné úlevy, obdrží trest pouze když ve výsledku spustí míč v rámci takové oblasti úlevy, která nesplňuje požadavky daného pravidla, a míč následně odehraje.

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/3 - Zda hráč využil úlevu nesprávně, když daná podmínka stále překáží pro ránu holí, se kterou nebylo určeno nejbližší místo úplné úlevy

Když hráč využívá úlevu od abnormálního stavu hřiště, jde pouze o úlevu pro překážení, ke kterému by docházelo, kdyby za použití dané hole, postoje, švihu a směru hry hrál míč z původního místa. Poté, co úlevu využije a již nedochází k žádnému překážení pro ránu, kterou by hráč býval hrál, představuje jakékoli další překážení novou situaci.

Například hráčův míč leží v poli ve vysokém rafu zhruba 210 metrů od jamkoviště. Hráč si vybere pro svou příští ránu wedžku a zjistí, že svým postojem se dotýká čáry vyznačující půdu v opravě. Hráč určí nejbližší místo úplné úlevy a spustí míč v předepsané oblasti úlevy v souladu s Pravidly 14.3(b) (Míč musí být spuštěn v oblasti úlevy) a 16.1 (Úleva od abnormálního stavu hřiště).

Míč se zakutálí do dobré polohy v rámci dané oblasti úlevy, odkud by hráč podle své úvahy mohl svou příští ránu hrát trojkou dřevem. Kdyby hráč pro svou příští ránu použil wedžku, nedocházelo by k žádnému překážení půdy v opravě. Nicméně při použití trojky dřeva se hráč nohama opět dotýká čáry vyznačující půdu v opravě. Jde o novou situaci a hráč může hrát míč, jak leží, nebo využít novou úlevu.

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/4 - Hráč určí nejbližší místo úplné úlevy, ale není fyzicky schopen provést zamýšlený úder

Účelem určení nejbližšího místa úplné úlevy je nelézt takový nejbližší referenční bod, ve kterém již nedochází k danému překážení. Při určování nejbližšího místa úplné úlevy nemá hráč záruku dobré nebo hratelné polohy.

Například když hráč není schopen z předepsané oblasti úlevy naměřené od nejbližšího místa úplné úlevy zahrát zamýšlenou ránu, protože má ve směru hry strom, nebo protože kvůli křoví nemůže provést nápřah k ráně, nemění to nic na skutečnosti, že určený bod je jeho nejbližším místem úplné úlevy.

Poté, co je míč ve hře, se hráč musí rozhodnout, jaký typ úderu bude hrát. Tento úder, což zahrnuje i volbu hole, může být odlišný od toho, který by býval hrál z původního místa, kdyby nedocházelo k danému překážení.

Jestliže nikde v určené oblasti úlevy není fyzicky možné spustit míč, nemá hráč nárok na úlevu od daného překážení.

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/5 - Hráč není fyzicky schopen určit nejbližší místo úplné úlevy

Jestliže hráč není fyzicky schopen určit svoje nejbližší místo úplné úlevy, musí toto být odhadnuto a oblast úlevy je pak založena na takto odhadnutém bodu.

Například při úlevě podle Pravidla 16.1 hráč není fyzicky schopen určit nejbližší místo úplné úlevy, protože se nachází uvnitř kmene stromu nebo protože mu hraniční kolík brání v zaujetí odpovídajícího postoje.

Hráč musí odhadnout nejbližší místo úplné úlevy a spustit míč v příslušné oblasti úlevy.

Jestliže nikde v určené oblasti úlevy není fyzicky možné spustit míč, nemá hráč nárok na úlevu podle Pravidla 16.1.

Místo maximální možné úlevy

Referenční bod pro využití beztrestné úlevy od abnormálního stavu hřiště v bankru (Pravidlo 16.1c) nebo na jamkovišti (Pravidlo 16.1d) v situaci, kdy neexistuje nejbližší místo úplné úlevy.

Je to odhadnutý bod, pro který, kdyby na něm ležel míč, platí, že:

  • Je nejblíže původnímu místu míče, avšak ne blíže jamce, než je toto původní místo,
  • Je v požadované oblasti hřiště, a
  • Dochází k nejmenšímu možnému překážení abnormálního stavu hřiště, od kterého hráč získává úlevu, a to pro stejný úder, jaký by hráč hrál z původního místa, pokud by k danému překážení nedocházelo.

Odhadnutí referenčního bodu vyžaduje, aby hráč určil hůl, postoj, švih a směr hry, které by býval použil pro onu ránu z původního místa.

Hráč nemusí nutně takovou ránu předvádět tak, že zaujme postoj a vybranou holí švihne (nicméně se doporučuje, aby tak hráč učinil, aby provedený odhad místa byl co možná přesný).

Místo maximální možné úlevy se určí porovnáním relativního překážení s ohledem na polohu míče, hráčův zamýšlený postoj a švih, a v případě jamkoviště i s ohledem na směr hry. Například při úlevě od náhodné vody:

  • Místo maximální možné úlevy může být v mělčí vodě, než v jaké bude hráč stát (postoj tak bude ovlivněn víc než poloha míče a švih), nebo naopak v hlubší vodě, než v jaké bude hráč stát (poloha míče a švih tak budou ovlivněny víc než postoj).
  • Na jamkovišti může být místo maximální možné úlevy založeno na tom, aby směr hry procházel nejmělčí náhodnou vodou nebo jejím nejkratším úsekem.
Jamkoviště

Oblast na právě hrané jamce, která:

  • Je zvlášť upravena k patování, nebo
  • Byla Soutěžním výborem určena jako jamkoviště (například když je využito dočasné jamkoviště).

Jamkoviště dané jamky obsahuje jamku, do které se hráč snaží zahrát míč. Jamkoviště je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště. Jamkoviště všech ostatních jamek (které hráč v daný okamžik nehraje) jsou nesprávná jamkoviště a jsou součástí pole.

Okraj jamkoviště je definován viditelným začátkem zvláštní úpravy (například tím, že je tráva střižena výrazně níže), ledaže Soutěžní výbor definuje okraj jamkoviště jiným způsobem (například pomocí čáry nebo teček).

Jestliže je dvojité jamkoviště užito pro dvě různé jamky:

  • Celá zvlášť upravená plocha obsahující obě jamky se bere jako jamkoviště pro hru na obou jamkách.

Avšak Soutěžní výbor může určit okraj, který rozdělí dvojité jamkoviště na dvě rozdílná jamkoviště, takže když hráč hraje jednu z jamek, část dvojitého jamkoviště náležející druhé jamce je nesprávné jamkoviště.

Pole

Oblast hřiště, která zahrnuje všechno na hřišti vyjma čtyři další definované oblasti hřiště: (1) odpaliště, ze kterého hráč musí začít hru na dané jamce, (2) všechny trestné oblasti, (3) všechny bankry, a (4) jamkoviště právě hrané jamky.

Pole zahrnuje:

  • Všechna odpaliště na hřišti kromě hráčova odpaliště na dané jamce, a
  • Všechna nesprávná jamkoviště.
Známo nebo prakticky jisto

Standard pro rozhodování, co se stalo s hráčovým míčem – například jestli míč skončil v trestné oblasti, jestli se pohnul nebo co způsobilo, že se pohnul.

Známo nebo prakticky jisto znamená víc než jen to, že daná věc je možná nebo pravděpodobná. Znamená to, že buď:

  • Existuje přesvědčivý důkaz, že se dotyčná událost s hráčovým míčem skutečně stala, jako když to hráč nebo jiná osoba viděla, nebo
  • Ačkoli existuje určitá velmi malá pochybnost, veškeré rozumně dostupné důkazy nasvědčují, že dotyčná událost nastala s pravděpodobností alespoň 95%.

„Veškeré rozumně dostupné důkazy“ zahrnují všechny informace, které hráč má, jakož i další informace, které si může obstarat bez vynaložení nadměrného úsilí a bez zbytečného zdržování.

 

Výklad Známo nebo prakticky jisto/1 - Uplatnění standardu „známo nebo prakticky jisto", když se míč pohne

Jestliže není „známo", co způsobilo pohnutí míče, musí se vzít do úvahy veškeré rozumně dostupné informace a vyhodnotit, zda míčem pohnul hráč, soupeř nebo vnější vliv.

V závislosti na okolnostech může rozumně dostupná informace zahrnovat, avšak nikoli výlučně:

  • Důsledky jakéhokoli úkonu učiněného v blízkosti míče (např. pohnutí volným přírodním předmětem, cvičný švih, přiložení hole nebo zaujetí postoje),
  • Kolik času uplynulo mezi takovým úkonem a samotným pohybem míče,
  • Poloha míče předtím, než se pohnul (např. na ferveji, usazený ve vysoké trávě, na povrchové nerovnosti nebo na jamkovišti),
  • Půdní a terénní podmínky v blízkosti míče (např. stupeň sklonu nebo přítomnost nerovností povrchu apod.), a
  • Směr a síla větru, déšť a další složky počasí.

Výklad Známo nebo prakticky jisto/2 - Praktická jistota je irelevantní, jestliže vyjde najevo až po uplynutí tříminutové hledací doby

Určení, zda je něco známo nebo prakticky jisto, musí být založeno na skutečnostech, které hráč zná v okamžiku vypršení tříminutové hledací doby.

Příklady, kdy pozdější hráčovo zjištění je irelevantní, zahrnují tyto situace:

  • Hráčův odpal skončí v oblasti s vysokým rafem a také velkou dírou po zvířeti. Po třech minutách hledání je usouzeno, že není známo nebo prakticky jisto, že míč je v díře po zvířeti. Když se hráč vrací na odpaliště, jeho míč je nalezen v dané díře po zvířeti.
  • Ačkoli hráč ještě neuvedl do hry další míč, musí postupovat se ztrátou rány a vzdálenosti dle úlevy pro ztracený míč (Pravidlo 18.2b - Co dělat, když je míč ztracen nebo je mimo hřiště), protože v okamžiku vypršení času na hledání nebylo známo nebo prakticky jisto, že míč je v dané díře po zvířeti.
  • Hráč nemůže najít svůj míč a domnívá se, že ho mohl sebrat nějaký divák (vnější vliv), avšak pro to, aby to bylo prakticky jisté, chybí dostatečné důkazy. Chvilku po vypršení tříminutové doby hledací doby se zjistí, že jeden z diváků opravdu má hráčův míč.

Hráč musí postupovat se ztrátou rány a vzdálenosti dle úlevy pro ztracený míč (Pravidlo 18.2b), protože to, že míčem pohnul vnější vliv, se zjistilo, až když vypršel čas na hledání.

Výklad Známo nebo prakticky jisto/3 - Hráč netuší, že jeho míč odehrál jiný hráč

Aby bylo možno míč považovat za pohnutý, musí být známo nebo prakticky jisto, že hráčův míč odehrál nějaký jiný hráč coby nesprávný míč.

Například ve hře na rány zahrají hráči A a B svoje odpaly do přibližně stejné oblasti. Hráč A najde míč a odehraje ho. Hráč B začne hledat svůj míč a nemůže ho najít. Po třech minutách se hráč B vydá zpátky na odpaliště, aby hrál další míč. Po cestě najde míč hráče A a je mu jasné, že hráč A omylem odehrál jeho míč.

Hráč A obdrží všeobecný trest za hru nesprávným míčem a musí dál hrát svůj míč (Pravidlo 6.3c). Míč hráče A nebyl ztracený, přestože oba hráči hledali déle jak tři minuty, protože hráč A nehledal svůj míč; hledal se míč hráče B. Co se týče hráče B, tak jeho původní míč je ztracený a hráč musí uvést do hry další míč s trestem ztráty rány a vzdálenosti (Pravidlo 18.2b), protože v okamžiku vypršení tříminutové hledací doby nebylo známo nebo prakticky jisto, že jeho míč odehrál jiný hráč.

Abnormální stav hřiště

Jakákoli z následujících čtyř podmínek:

  • Díra po zvířeti,
  • Půda v opravě,
  • Nepohyblivá závada, nebo
  • Náhodná voda.
Hřiště

Veškerá oblast určená ke hře uvnitř hranic stanovených Soutěžním výborem:

  • Všechny oblasti uvnitř hranic jsou v hřišti a jsou jeho součástí.
  • Všechny oblasti vně hranic jsou mimo hřiště a nejsou jeho součástí.
  • Hranice hřiště se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem.

Hřiště se skládá z pěti definovaných oblastí hřiště.

Ztráta rány a vzdálenosti

Postup a trest, když hráč využívá úlevu podle Pravidel 17, 18 nebo 19 tím, že hraje míč z místa, odkud byla hrána předchozí rána (viz Pravidlo 14.6).

Pojem ztráta rány a vzdálenosti znamená, že hráč:

  • Obdrží jednu trestnou ránu, a také
  • Ztrácí jakoukoli vzdálenostní výhodu ve směru k jamce vůči místu, odkud byla hrána předchozí rána.
Nejbližší místo úplné úlevy

Referenční bod pro využití beztrestné úlevy od abnormálního stavu hřiště (Pravidlo 16.1), nebezpečné zvířecí situace (Pravidlo 16.2), nesprávného jamkoviště (Pravidlo 13.1f) nebo oblasti se zákazem hry (Pravidla 16.1f a 17.1e), nebo při využití úlevy podle určitého Místního pravidla.

Je to odhadnutý bod, pro který, kdyby na něm ležel míč, platí, že:

  • Je nejblíže původnímu místu míče, avšak ne blíže jamce, než je toto původní místo,
  • Je v požadované oblasti hřiště, a
  • Nedochází na něm k témuž překážení, od kterého hráč získává úlevu, a to pro stejný úder, jaký by hráč hrál z původního místa, pokud by k danému překážení nedocházelo.

Odhadnutí referenčního bodu vyžaduje, aby hráč určil hůl, postoj, švih a směr hry, které by býval použil pro onu ránu z původního místa.

Hráč nemusí nutně takovou ránu předvádět tak, že zaujme postoj a vybranou holí švihne (nicméně se doporučuje, aby tak hráč učinil, aby provedený odhad místa byl co možná přesný).

Nejbližší místo úplné úlevy se vztahuje výhradně k tomu překážení, od kterého hráč získává úlevu, a může se nacházet v místě, kde dochází k překážení něčeho jiného:

  • Jestliže hráč využije danou úlevu a poté dochází k jinému překážení, od kterého je také možná úleva, pak hráč může následně využít tuto novou úlevu, přičemž bude určovat nové nejbližší místo úplné úlevy, a to s ohledem na dané nové překážení.
  • Úlevu od více překážení je nutno provést v oddělených krocích vždy pro jeden typ překážení, nicméně hráč může využít úlevu od dvou typů překážení najednou (pak bude určovat nejbližší místo úplné úlevy vzhledem k oběma překážením), jestliže již předtím využil úlevu v jednotlivých krocích od obou překážení, přičemž se ukázalo, že opakování takového postupu by vedlo pouze k opakovanému překážení z jednoho nebo druhého důvodu.

 

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/1 - Diagramy ilustrující nejbližší místo úplné úlevy

Na diagramech je názorně ilustrován pojem "nejbližší místo úplné úlevy" podle Pravidla 16.1 (Abnormální stav hřiště) při úlevě od půdy v opravě, a to jak pro pravorukého, tak i levorukého hráče.

Pojem nejbližší místo úplné úlevy musí být vykládán zcela striktně. Hráč si nemůže vybrat, na které straně půdy v opravě bude spouštět míč, ledaže vycházejí dvě stejně vzdálená nejbližší místa úplné úlevy. I když je na jedné straně půdy v opravě fervej a na druhé křoví, pak jestliže nejbližší místo úplné úlevy vychází do křoví, pak právě to je hráčovo nejbližší místo úplné úlevy.

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/2 - Hráč nedodrží doporučený postup pro určení nejbližšího místa úplné úlevy

Pravidla sice doporučují postup určení nejbližšího místa úplné úlevy, ale nevyžadují, aby hráč při úlevě podle příslušného Pravidla (třeba při úlevě od abnormálního stavu hřiště podle Pravidla 16.1b (Úleva pro míč v poli)) toto místo určil. Jestliže hráč neurčí nejbližší místo úplné úlevy přesně nebo určí nesprávné nejbližší místo úplné úlevy, obdrží trest pouze když ve výsledku spustí míč v rámci takové oblasti úlevy, která nesplňuje požadavky daného pravidla, a míč následně odehraje.

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/3 - Zda hráč využil úlevu nesprávně, když daná podmínka stále překáží pro ránu holí, se kterou nebylo určeno nejbližší místo úplné úlevy

Když hráč využívá úlevu od abnormálního stavu hřiště, jde pouze o úlevu pro překážení, ke kterému by docházelo, kdyby za použití dané hole, postoje, švihu a směru hry hrál míč z původního místa. Poté, co úlevu využije a již nedochází k žádnému překážení pro ránu, kterou by hráč býval hrál, představuje jakékoli další překážení novou situaci.

Například hráčův míč leží v poli ve vysokém rafu zhruba 210 metrů od jamkoviště. Hráč si vybere pro svou příští ránu wedžku a zjistí, že svým postojem se dotýká čáry vyznačující půdu v opravě. Hráč určí nejbližší místo úplné úlevy a spustí míč v předepsané oblasti úlevy v souladu s Pravidly 14.3(b) (Míč musí být spuštěn v oblasti úlevy) a 16.1 (Úleva od abnormálního stavu hřiště).

Míč se zakutálí do dobré polohy v rámci dané oblasti úlevy, odkud by hráč podle své úvahy mohl svou příští ránu hrát trojkou dřevem. Kdyby hráč pro svou příští ránu použil wedžku, nedocházelo by k žádnému překážení půdy v opravě. Nicméně při použití trojky dřeva se hráč nohama opět dotýká čáry vyznačující půdu v opravě. Jde o novou situaci a hráč může hrát míč, jak leží, nebo využít novou úlevu.

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/4 - Hráč určí nejbližší místo úplné úlevy, ale není fyzicky schopen provést zamýšlený úder

Účelem určení nejbližšího místa úplné úlevy je nelézt takový nejbližší referenční bod, ve kterém již nedochází k danému překážení. Při určování nejbližšího místa úplné úlevy nemá hráč záruku dobré nebo hratelné polohy.

Například když hráč není schopen z předepsané oblasti úlevy naměřené od nejbližšího místa úplné úlevy zahrát zamýšlenou ránu, protože má ve směru hry strom, nebo protože kvůli křoví nemůže provést nápřah k ráně, nemění to nic na skutečnosti, že určený bod je jeho nejbližším místem úplné úlevy.

Poté, co je míč ve hře, se hráč musí rozhodnout, jaký typ úderu bude hrát. Tento úder, což zahrnuje i volbu hole, může být odlišný od toho, který by býval hrál z původního místa, kdyby nedocházelo k danému překážení.

Jestliže nikde v určené oblasti úlevy není fyzicky možné spustit míč, nemá hráč nárok na úlevu od daného překážení.

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/5 - Hráč není fyzicky schopen určit nejbližší místo úplné úlevy

Jestliže hráč není fyzicky schopen určit svoje nejbližší místo úplné úlevy, musí toto být odhadnuto a oblast úlevy je pak založena na takto odhadnutém bodu.

Například při úlevě podle Pravidla 16.1 hráč není fyzicky schopen určit nejbližší místo úplné úlevy, protože se nachází uvnitř kmene stromu nebo protože mu hraniční kolík brání v zaujetí odpovídajícího postoje.

Hráč musí odhadnout nejbližší místo úplné úlevy a spustit míč v příslušné oblasti úlevy.

Jestliže nikde v určené oblasti úlevy není fyzicky možné spustit míč, nemá hráč nárok na úlevu podle Pravidla 16.1.

Abnormální stav hřiště

Jakákoli z následujících čtyř podmínek:

  • Díra po zvířeti,
  • Půda v opravě,
  • Nepohyblivá závada, nebo
  • Náhodná voda.
Hřiště

Veškerá oblast určená ke hře uvnitř hranic stanovených Soutěžním výborem:

  • Všechny oblasti uvnitř hranic jsou v hřišti a jsou jeho součástí.
  • Všechny oblasti vně hranic jsou mimo hřiště a nejsou jeho součástí.
  • Hranice hřiště se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem.

Hřiště se skládá z pěti definovaných oblastí hřiště.

Ve hře

Status hráčova míče, když leží na hřišti a je s ním hrána jamka:

  • Míč se poprvé stane míčem ve hře:
    • Když s ním hráč zahraje ránu z odpaliště, nebo
    • Ve hře na jamky, když s ním hráč zahraje ránu odjinud než z odpaliště a jeho soupeř tuto ránu nezruší podle Pravidla 6.1b.
  • Tento míč zůstává ve hře, dokud není dohrán, avšak přestává být ve hře:
    • Když je zvednut z hřiště,
    • Když je ztracen (i když se nachází někde na hřišti) nebo když se zastaví mimo hřiště, nebo
    • Když byl nahrazen jiným míčem, a to i když to Pravidla nedovolují.

Míč, který není ve hře, je nesprávný míč.

Hráč nemůže mít v žádném okamžiku ve hře víc než jeden míč. (Viz Pravidlo 6.3d ohledně omezeného počtu případů, kdy hráč může najednou na jedné jamce hrát více míčů.)

Když Pravidla mluví o míči v klidu nebo v pohybu, rozumí se tím míč ve hře.

Když je položeno markovátko tak, aby označovalo pozici míče ve hře, pak:

  • Jestliže míč nebyl zvednut, je stále ve hře, a
  • Jestliže míč byl zvednut a vrácen, pak je ve hře, i když markovátko nebylo odstraněno.
Ve hře

Status hráčova míče, když leží na hřišti a je s ním hrána jamka:

  • Míč se poprvé stane míčem ve hře:
    • Když s ním hráč zahraje ránu z odpaliště, nebo
    • Ve hře na jamky, když s ním hráč zahraje ránu odjinud než z odpaliště a jeho soupeř tuto ránu nezruší podle Pravidla 6.1b.
  • Tento míč zůstává ve hře, dokud není dohrán, avšak přestává být ve hře:
    • Když je zvednut z hřiště,
    • Když je ztracen (i když se nachází někde na hřišti) nebo když se zastaví mimo hřiště, nebo
    • Když byl nahrazen jiným míčem, a to i když to Pravidla nedovolují.

Míč, který není ve hře, je nesprávný míč.

Hráč nemůže mít v žádném okamžiku ve hře víc než jeden míč. (Viz Pravidlo 6.3d ohledně omezeného počtu případů, kdy hráč může najednou na jedné jamce hrát více míčů.)

Když Pravidla mluví o míči v klidu nebo v pohybu, rozumí se tím míč ve hře.

Když je položeno markovátko tak, aby označovalo pozici míče ve hře, pak:

  • Jestliže míč nebyl zvednut, je stále ve hře, a
  • Jestliže míč byl zvednut a vrácen, pak je ve hře, i když markovátko nebylo odstraněno.
Hřiště

Veškerá oblast určená ke hře uvnitř hranic stanovených Soutěžním výborem:

  • Všechny oblasti uvnitř hranic jsou v hřišti a jsou jeho součástí.
  • Všechny oblasti vně hranic jsou mimo hřiště a nejsou jeho součástí.
  • Hranice hřiště se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem.

Hřiště se skládá z pěti definovaných oblastí hřiště.

Známo nebo prakticky jisto

Standard pro rozhodování, co se stalo s hráčovým míčem – například jestli míč skončil v trestné oblasti, jestli se pohnul nebo co způsobilo, že se pohnul.

Známo nebo prakticky jisto znamená víc než jen to, že daná věc je možná nebo pravděpodobná. Znamená to, že buď:

  • Existuje přesvědčivý důkaz, že se dotyčná událost s hráčovým míčem skutečně stala, jako když to hráč nebo jiná osoba viděla, nebo
  • Ačkoli existuje určitá velmi malá pochybnost, veškeré rozumně dostupné důkazy nasvědčují, že dotyčná událost nastala s pravděpodobností alespoň 95%.

„Veškeré rozumně dostupné důkazy“ zahrnují všechny informace, které hráč má, jakož i další informace, které si může obstarat bez vynaložení nadměrného úsilí a bez zbytečného zdržování.

 

Výklad Známo nebo prakticky jisto/1 - Uplatnění standardu „známo nebo prakticky jisto", když se míč pohne

Jestliže není „známo", co způsobilo pohnutí míče, musí se vzít do úvahy veškeré rozumně dostupné informace a vyhodnotit, zda míčem pohnul hráč, soupeř nebo vnější vliv.

V závislosti na okolnostech může rozumně dostupná informace zahrnovat, avšak nikoli výlučně:

  • Důsledky jakéhokoli úkonu učiněného v blízkosti míče (např. pohnutí volným přírodním předmětem, cvičný švih, přiložení hole nebo zaujetí postoje),
  • Kolik času uplynulo mezi takovým úkonem a samotným pohybem míče,
  • Poloha míče předtím, než se pohnul (např. na ferveji, usazený ve vysoké trávě, na povrchové nerovnosti nebo na jamkovišti),
  • Půdní a terénní podmínky v blízkosti míče (např. stupeň sklonu nebo přítomnost nerovností povrchu apod.), a
  • Směr a síla větru, déšť a další složky počasí.

Výklad Známo nebo prakticky jisto/2 - Praktická jistota je irelevantní, jestliže vyjde najevo až po uplynutí tříminutové hledací doby

Určení, zda je něco známo nebo prakticky jisto, musí být založeno na skutečnostech, které hráč zná v okamžiku vypršení tříminutové hledací doby.

Příklady, kdy pozdější hráčovo zjištění je irelevantní, zahrnují tyto situace:

  • Hráčův odpal skončí v oblasti s vysokým rafem a také velkou dírou po zvířeti. Po třech minutách hledání je usouzeno, že není známo nebo prakticky jisto, že míč je v díře po zvířeti. Když se hráč vrací na odpaliště, jeho míč je nalezen v dané díře po zvířeti.
  • Ačkoli hráč ještě neuvedl do hry další míč, musí postupovat se ztrátou rány a vzdálenosti dle úlevy pro ztracený míč (Pravidlo 18.2b - Co dělat, když je míč ztracen nebo je mimo hřiště), protože v okamžiku vypršení času na hledání nebylo známo nebo prakticky jisto, že míč je v dané díře po zvířeti.
  • Hráč nemůže najít svůj míč a domnívá se, že ho mohl sebrat nějaký divák (vnější vliv), avšak pro to, aby to bylo prakticky jisté, chybí dostatečné důkazy. Chvilku po vypršení tříminutové doby hledací doby se zjistí, že jeden z diváků opravdu má hráčův míč.

Hráč musí postupovat se ztrátou rány a vzdálenosti dle úlevy pro ztracený míč (Pravidlo 18.2b), protože to, že míčem pohnul vnější vliv, se zjistilo, až když vypršel čas na hledání.

Výklad Známo nebo prakticky jisto/3 - Hráč netuší, že jeho míč odehrál jiný hráč

Aby bylo možno míč považovat za pohnutý, musí být známo nebo prakticky jisto, že hráčův míč odehrál nějaký jiný hráč coby nesprávný míč.

Například ve hře na rány zahrají hráči A a B svoje odpaly do přibližně stejné oblasti. Hráč A najde míč a odehraje ho. Hráč B začne hledat svůj míč a nemůže ho najít. Po třech minutách se hráč B vydá zpátky na odpaliště, aby hrál další míč. Po cestě najde míč hráče A a je mu jasné, že hráč A omylem odehrál jeho míč.

Hráč A obdrží všeobecný trest za hru nesprávným míčem a musí dál hrát svůj míč (Pravidlo 6.3c). Míč hráče A nebyl ztracený, přestože oba hráči hledali déle jak tři minuty, protože hráč A nehledal svůj míč; hledal se míč hráče B. Co se týče hráče B, tak jeho původní míč je ztracený a hráč musí uvést do hry další míč s trestem ztráty rány a vzdálenosti (Pravidlo 18.2b), protože v okamžiku vypršení tříminutové hledací doby nebylo známo nebo prakticky jisto, že jeho míč odehrál jiný hráč.

Abnormální stav hřiště

Jakákoli z následujících čtyř podmínek:

  • Díra po zvířeti,
  • Půda v opravě,
  • Nepohyblivá závada, nebo
  • Náhodná voda.
Ztracen

Status míče, který nebyl nalezen do tří minut od okamžiku, kdy ho začal hledat hráč nebo jeho nosič (nebo hráčův partner nebo partnerův nosič).

Jestliže je hledání dočasně přerušeno z dobrého důvodu (jako když hráč přestane hledat, protože byla zastavena hra nebo protože uvolňuje prostor pro hru jiného hráče), nebo když hráč omylem identifikuje nesprávný míč, pak:

  • Čas mezi přerušením hledání a jeho obnovením se nezapočítává, a
  • Celkový čas povolený na hledání je tři minuty se započtením času hledání před jeho přerušením i po jeho obnovení.

 

Výklad Ztracen/1 - Míč nemůže být prohlášen za ztracený

Hráčův míč se nestane ztraceným tím, že ho za takový hráč prohlásí. Míč je ztracen, pouze když nebyl nalezen do tří minut od okamžiku, kdy ho začal hledat hráč nebo jeho nosič nebo partner.

Například hráč hledá svůj míč dvě minuty, prohlásí ho za ztracený a vydá se zpět hrát další míč. Předtím, než hráč uvede do hry další míč, je jeho původní míč v rámci tříminutové hledací doby nalezen. Protože hráč nemůže prohlásit svůj míč za ztracený, jeho původní míč zůstává ve hře.

Výklad Ztracen/2 - Hráč nemůže zdržovat počátek hledání, aby tím získal výhodu

Tříminutová hledací doba začíná běžet od okamžiku, kdy ho hráč nebo jeho nosič (nebo hráčův partner nebo partnerův nosič) začne hledat. Hráč nemůže otálet se započetím hledání proto, aby získal výhodu tím, že se do hledání jeho míče zapojí více osob.

Například když hráč jde směrem ke svému míči, který již hledají mezitím diváci, nemůže úmyslně zdržovat svůj postup a tím oddalovat počátek tříminutové hledací doby. V takové situaci začne hledací doba běžet od okamžiku, kdy by hráč býval mohl začít s hledáním, kdyby svůj postup úmyslně nezdržoval.

Výklad Ztracen/3 - Když se hráč vydá zpět, aby zahrál provizorní míč, čas na hledání stále běží

Jestliže hráč začal hledat svůj míč a pak se vydá zpět na místo předchozí rány, aby zahrál provizorní míč, tříminutová hledací doba stále běží, bez ohledu na to, jestli někdo nadále hledá hráčův míč nebo ne.

Výklad Ztracen/4 - Čas na hledání, když se hledají dva míče

Jestliže hráč zahrál dva míče (třeba míč ve hře a ještě provizorní míč) a oba hledá, pak to, jestli má nárok na dva oddělené tříminutové intervaly na hledání, záleží na tom, jak blízko oba míče jsou.

Jestliže jsou oba míče ve stejné oblasti a je možné je hledat oba najednou, má hráč pouze jeden tříminutový interval na hledání obou míčů. Avšak když jsou tyto míče v různých oblastech (třeba na opačných stranách ferveje), má hráč samostatné tři minuty na hledání každého z míčů.

Ztráta rány a vzdálenosti

Postup a trest, když hráč využívá úlevu podle Pravidel 17, 18 nebo 19 tím, že hraje míč z místa, odkud byla hrána předchozí rána (viz Pravidlo 14.6).

Pojem ztráta rány a vzdálenosti znamená, že hráč:

  • Obdrží jednu trestnou ránu, a také
  • Ztrácí jakoukoli vzdálenostní výhodu ve směru k jamce vůči místu, odkud byla hrána předchozí rána.
Oblast se zákazem hry

Část hřiště, na které Soutěžní výbor zakázal hru. Oblast se zákazem hry musí být definována buď jako součást abnormálního stavu hřiště nebo jako součást trestné oblasti.

Soutěžní výbor může využít oblastí se zákazem hry z jakéhokoli důvodu, jako jsou:

  • Ochrana přírody, zvířecích příbytků a chráněných biozón,
  • Prevence poškození mladých stromků, květinových záhonů, drnových školek, vydrnovaných nebo jinak osetých ploch,
  • Bezpečnost hráčů, a
  • Ochrana míst historického a kulturního významu.

Soutěžní výbor by měl vyznačit okraje oblasti se zákazem hry čárou nebo kolíky, přičemž toto označení pomocí čáry nebo kolíků (nebo vršků těchto kolíků) by mělo odlišit oblast se zákazem hry od běžného abnormálního stavu hřiště či trestné oblasti, které neobsahují oblast se zákazem hry.

 

Výklad Oblast se zákazem hry/1 - Status rostoucích rostlin přečnívajících oblast se zákazem hry

Status rostoucích rostlin, které přečnívají oblast se zákazem hry, závisí na typu oblasti se zákazem hry. To je důležité, protože tyto rostoucí rostliny mohou být součástí oblasti se zákazem hry a hráč tím pádem bude muset využít úlevu.

Například pokud je oblast se zákazem hry definována jako trestná oblast (jejíž okraje se promítají svisle vzhůru nad zem i dolů pod zem), pak jakákoli část rostoucí rostliny, která přečnívá za okraj oblasti se zákazem hry, není součástí oblasti se zákazem hry. Ale když je oblast se zákazem hry definována jako půda v opravě (což zahrnuje veškerou půdu uvnitř definované oblasti a také cokoli rostoucího, co vrchem přečnívá přes vyznačený okraj), pak cokoli přečnívajícího přes okraj je součástí oblasti se zákazem hry.

Abnormální stav hřiště

Jakákoli z následujících čtyř podmínek:

  • Díra po zvířeti,
  • Půda v opravě,
  • Nepohyblivá závada, nebo
  • Náhodná voda.
Pole

Oblast hřiště, která zahrnuje všechno na hřišti vyjma čtyři další definované oblasti hřiště: (1) odpaliště, ze kterého hráč musí začít hru na dané jamce, (2) všechny trestné oblasti, (3) všechny bankry, a (4) jamkoviště právě hrané jamky.

Pole zahrnuje:

  • Všechna odpaliště na hřišti kromě hráčova odpaliště na dané jamce, a
  • Všechna nesprávná jamkoviště.
Bankr

Zvlášť připravená písečná oblast, zpravidla ve formě prohlubně, ze které byla odstraněna tráva či půda.

Následující nejsou součástí bankru:

  • Hrana, zeď nebo stěna na okraji takto připravené oblasti, která je tvořena půdou, trávou, stohovanými drny nebo umělým materiálem,
  • Půda nebo jakýkoli rostoucí či připojený přírodní objekt uvnitř okrajů takto připravené oblasti (jako jsou tráva, křoví nebo stromy),
  • Písek vysypaný přes okraj nebo mimo takto připravenou oblast, a
  • Jakékoli písečné oblasti na hřišti, které nejsou uvnitř takto připravené oblasti (jako jsou poušť nebo jiné přirozeně písečné oblasti či oblasti někdy označované jako waste).

Bankry jsou jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Soutěžní výbor může definovat zvlášť připravenou písečnou oblast jako součást pole (což znamená, že se nejedná o bankr), nebo může jako bankr definovat nijak nepřipravenou písečnou oblast.

Když se bankr opravuje a Soutěžní výbor ho celý označí za půdu v opravě, je považován za součást pole (což znamená, že se nejedná o bankr).

Pojem „písek“ tak, jak je užit v této Definici a v Pravidle 12, zahrnuje jakýkoli materiál podobný písku, který je použit k naplnění bankru (jako jsou rozdrcené mušle), jakož i zeminu, která je promíchaná s pískem.

Jamkoviště

Oblast na právě hrané jamce, která:

  • Je zvlášť upravena k patování, nebo
  • Byla Soutěžním výborem určena jako jamkoviště (například když je využito dočasné jamkoviště).

Jamkoviště dané jamky obsahuje jamku, do které se hráč snaží zahrát míč. Jamkoviště je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště. Jamkoviště všech ostatních jamek (které hráč v daný okamžik nehraje) jsou nesprávná jamkoviště a jsou součástí pole.

Okraj jamkoviště je definován viditelným začátkem zvláštní úpravy (například tím, že je tráva střižena výrazně níže), ledaže Soutěžní výbor definuje okraj jamkoviště jiným způsobem (například pomocí čáry nebo teček).

Jestliže je dvojité jamkoviště užito pro dvě různé jamky:

  • Celá zvlášť upravená plocha obsahující obě jamky se bere jako jamkoviště pro hru na obou jamkách.

Avšak Soutěžní výbor může určit okraj, který rozdělí dvojité jamkoviště na dvě rozdílná jamkoviště, takže když hráč hraje jednu z jamek, část dvojitého jamkoviště náležející druhé jamce je nesprávné jamkoviště.

Oblast se zákazem hry

Část hřiště, na které Soutěžní výbor zakázal hru. Oblast se zákazem hry musí být definována buď jako součást abnormálního stavu hřiště nebo jako součást trestné oblasti.

Soutěžní výbor může využít oblastí se zákazem hry z jakéhokoli důvodu, jako jsou:

  • Ochrana přírody, zvířecích příbytků a chráněných biozón,
  • Prevence poškození mladých stromků, květinových záhonů, drnových školek, vydrnovaných nebo jinak osetých ploch,
  • Bezpečnost hráčů, a
  • Ochrana míst historického a kulturního významu.

Soutěžní výbor by měl vyznačit okraje oblasti se zákazem hry čárou nebo kolíky, přičemž toto označení pomocí čáry nebo kolíků (nebo vršků těchto kolíků) by mělo odlišit oblast se zákazem hry od běžného abnormálního stavu hřiště či trestné oblasti, které neobsahují oblast se zákazem hry.

 

Výklad Oblast se zákazem hry/1 - Status rostoucích rostlin přečnívajících oblast se zákazem hry

Status rostoucích rostlin, které přečnívají oblast se zákazem hry, závisí na typu oblasti se zákazem hry. To je důležité, protože tyto rostoucí rostliny mohou být součástí oblasti se zákazem hry a hráč tím pádem bude muset využít úlevu.

Například pokud je oblast se zákazem hry definována jako trestná oblast (jejíž okraje se promítají svisle vzhůru nad zem i dolů pod zem), pak jakákoli část rostoucí rostliny, která přečnívá za okraj oblasti se zákazem hry, není součástí oblasti se zákazem hry. Ale když je oblast se zákazem hry definována jako půda v opravě (což zahrnuje veškerou půdu uvnitř definované oblasti a také cokoli rostoucího, co vrchem přečnívá přes vyznačený okraj), pak cokoli přečnívajícího přes okraj je součástí oblasti se zákazem hry.

Pole

Oblast hřiště, která zahrnuje všechno na hřišti vyjma čtyři další definované oblasti hřiště: (1) odpaliště, ze kterého hráč musí začít hru na dané jamce, (2) všechny trestné oblasti, (3) všechny bankry, a (4) jamkoviště právě hrané jamky.

Pole zahrnuje:

  • Všechna odpaliště na hřišti kromě hráčova odpaliště na dané jamce, a
  • Všechna nesprávná jamkoviště.
Bankr

Zvlášť připravená písečná oblast, zpravidla ve formě prohlubně, ze které byla odstraněna tráva či půda.

Následující nejsou součástí bankru:

  • Hrana, zeď nebo stěna na okraji takto připravené oblasti, která je tvořena půdou, trávou, stohovanými drny nebo umělým materiálem,
  • Půda nebo jakýkoli rostoucí či připojený přírodní objekt uvnitř okrajů takto připravené oblasti (jako jsou tráva, křoví nebo stromy),
  • Písek vysypaný přes okraj nebo mimo takto připravenou oblast, a
  • Jakékoli písečné oblasti na hřišti, které nejsou uvnitř takto připravené oblasti (jako jsou poušť nebo jiné přirozeně písečné oblasti či oblasti někdy označované jako waste).

Bankry jsou jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Soutěžní výbor může definovat zvlášť připravenou písečnou oblast jako součást pole (což znamená, že se nejedná o bankr), nebo může jako bankr definovat nijak nepřipravenou písečnou oblast.

Když se bankr opravuje a Soutěžní výbor ho celý označí za půdu v opravě, je považován za součást pole (což znamená, že se nejedná o bankr).

Pojem „písek“ tak, jak je užit v této Definici a v Pravidle 12, zahrnuje jakýkoli materiál podobný písku, který je použit k naplnění bankru (jako jsou rozdrcené mušle), jakož i zeminu, která je promíchaná s pískem.

Jamkoviště

Oblast na právě hrané jamce, která:

  • Je zvlášť upravena k patování, nebo
  • Byla Soutěžním výborem určena jako jamkoviště (například když je využito dočasné jamkoviště).

Jamkoviště dané jamky obsahuje jamku, do které se hráč snaží zahrát míč. Jamkoviště je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště. Jamkoviště všech ostatních jamek (které hráč v daný okamžik nehraje) jsou nesprávná jamkoviště a jsou součástí pole.

Okraj jamkoviště je definován viditelným začátkem zvláštní úpravy (například tím, že je tráva střižena výrazně níže), ledaže Soutěžní výbor definuje okraj jamkoviště jiným způsobem (například pomocí čáry nebo teček).

Jestliže je dvojité jamkoviště užito pro dvě různé jamky:

  • Celá zvlášť upravená plocha obsahující obě jamky se bere jako jamkoviště pro hru na obou jamkách.

Avšak Soutěžní výbor může určit okraj, který rozdělí dvojité jamkoviště na dvě rozdílná jamkoviště, takže když hráč hraje jednu z jamek, část dvojitého jamkoviště náležející druhé jamce je nesprávné jamkoviště.

Oblast se zákazem hry

Část hřiště, na které Soutěžní výbor zakázal hru. Oblast se zákazem hry musí být definována buď jako součást abnormálního stavu hřiště nebo jako součást trestné oblasti.

Soutěžní výbor může využít oblastí se zákazem hry z jakéhokoli důvodu, jako jsou:

  • Ochrana přírody, zvířecích příbytků a chráněných biozón,
  • Prevence poškození mladých stromků, květinových záhonů, drnových školek, vydrnovaných nebo jinak osetých ploch,
  • Bezpečnost hráčů, a
  • Ochrana míst historického a kulturního významu.

Soutěžní výbor by měl vyznačit okraje oblasti se zákazem hry čárou nebo kolíky, přičemž toto označení pomocí čáry nebo kolíků (nebo vršků těchto kolíků) by mělo odlišit oblast se zákazem hry od běžného abnormálního stavu hřiště či trestné oblasti, které neobsahují oblast se zákazem hry.

 

Výklad Oblast se zákazem hry/1 - Status rostoucích rostlin přečnívajících oblast se zákazem hry

Status rostoucích rostlin, které přečnívají oblast se zákazem hry, závisí na typu oblasti se zákazem hry. To je důležité, protože tyto rostoucí rostliny mohou být součástí oblasti se zákazem hry a hráč tím pádem bude muset využít úlevu.

Například pokud je oblast se zákazem hry definována jako trestná oblast (jejíž okraje se promítají svisle vzhůru nad zem i dolů pod zem), pak jakákoli část rostoucí rostliny, která přečnívá za okraj oblasti se zákazem hry, není součástí oblasti se zákazem hry. Ale když je oblast se zákazem hry definována jako půda v opravě (což zahrnuje veškerou půdu uvnitř definované oblasti a také cokoli rostoucího, co vrchem přečnívá přes vyznačený okraj), pak cokoli přečnívajícího přes okraj je součástí oblasti se zákazem hry.

Abnormální stav hřiště

Jakákoli z následujících čtyř podmínek:

  • Díra po zvířeti,
  • Půda v opravě,
  • Nepohyblivá závada, nebo
  • Náhodná voda.
Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Postoj

Pozice nohou a těla hráče při přípravě a samotném provedení rány.

Pole

Oblast hřiště, která zahrnuje všechno na hřišti vyjma čtyři další definované oblasti hřiště: (1) odpaliště, ze kterého hráč musí začít hru na dané jamce, (2) všechny trestné oblasti, (3) všechny bankry, a (4) jamkoviště právě hrané jamky.

Pole zahrnuje:

  • Všechna odpaliště na hřišti kromě hráčova odpaliště na dané jamce, a
  • Všechna nesprávná jamkoviště.
Bankr

Zvlášť připravená písečná oblast, zpravidla ve formě prohlubně, ze které byla odstraněna tráva či půda.

Následující nejsou součástí bankru:

  • Hrana, zeď nebo stěna na okraji takto připravené oblasti, která je tvořena půdou, trávou, stohovanými drny nebo umělým materiálem,
  • Půda nebo jakýkoli rostoucí či připojený přírodní objekt uvnitř okrajů takto připravené oblasti (jako jsou tráva, křoví nebo stromy),
  • Písek vysypaný přes okraj nebo mimo takto připravenou oblast, a
  • Jakékoli písečné oblasti na hřišti, které nejsou uvnitř takto připravené oblasti (jako jsou poušť nebo jiné přirozeně písečné oblasti či oblasti někdy označované jako waste).

Bankry jsou jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Soutěžní výbor může definovat zvlášť připravenou písečnou oblast jako součást pole (což znamená, že se nejedná o bankr), nebo může jako bankr definovat nijak nepřipravenou písečnou oblast.

Když se bankr opravuje a Soutěžní výbor ho celý označí za půdu v opravě, je považován za součást pole (což znamená, že se nejedná o bankr).

Pojem „písek“ tak, jak je užit v této Definici a v Pravidle 12, zahrnuje jakýkoli materiál podobný písku, který je použit k naplnění bankru (jako jsou rozdrcené mušle), jakož i zeminu, která je promíchaná s pískem.

Jamkoviště

Oblast na právě hrané jamce, která:

  • Je zvlášť upravena k patování, nebo
  • Byla Soutěžním výborem určena jako jamkoviště (například když je využito dočasné jamkoviště).

Jamkoviště dané jamky obsahuje jamku, do které se hráč snaží zahrát míč. Jamkoviště je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště. Jamkoviště všech ostatních jamek (které hráč v daný okamžik nehraje) jsou nesprávná jamkoviště a jsou součástí pole.

Okraj jamkoviště je definován viditelným začátkem zvláštní úpravy (například tím, že je tráva střižena výrazně níže), ledaže Soutěžní výbor definuje okraj jamkoviště jiným způsobem (například pomocí čáry nebo teček).

Jestliže je dvojité jamkoviště užito pro dvě různé jamky:

  • Celá zvlášť upravená plocha obsahující obě jamky se bere jako jamkoviště pro hru na obou jamkách.

Avšak Soutěžní výbor může určit okraj, který rozdělí dvojité jamkoviště na dvě rozdílná jamkoviště, takže když hráč hraje jednu z jamek, část dvojitého jamkoviště náležející druhé jamce je nesprávné jamkoviště.

Oblast se zákazem hry

Část hřiště, na které Soutěžní výbor zakázal hru. Oblast se zákazem hry musí být definována buď jako součást abnormálního stavu hřiště nebo jako součást trestné oblasti.

Soutěžní výbor může využít oblastí se zákazem hry z jakéhokoli důvodu, jako jsou:

  • Ochrana přírody, zvířecích příbytků a chráněných biozón,
  • Prevence poškození mladých stromků, květinových záhonů, drnových školek, vydrnovaných nebo jinak osetých ploch,
  • Bezpečnost hráčů, a
  • Ochrana míst historického a kulturního významu.

Soutěžní výbor by měl vyznačit okraje oblasti se zákazem hry čárou nebo kolíky, přičemž toto označení pomocí čáry nebo kolíků (nebo vršků těchto kolíků) by mělo odlišit oblast se zákazem hry od běžného abnormálního stavu hřiště či trestné oblasti, které neobsahují oblast se zákazem hry.

 

Výklad Oblast se zákazem hry/1 - Status rostoucích rostlin přečnívajících oblast se zákazem hry

Status rostoucích rostlin, které přečnívají oblast se zákazem hry, závisí na typu oblasti se zákazem hry. To je důležité, protože tyto rostoucí rostliny mohou být součástí oblasti se zákazem hry a hráč tím pádem bude muset využít úlevu.

Například pokud je oblast se zákazem hry definována jako trestná oblast (jejíž okraje se promítají svisle vzhůru nad zem i dolů pod zem), pak jakákoli část rostoucí rostliny, která přečnívá za okraj oblasti se zákazem hry, není součástí oblasti se zákazem hry. Ale když je oblast se zákazem hry definována jako půda v opravě (což zahrnuje veškerou půdu uvnitř definované oblasti a také cokoli rostoucího, co vrchem přečnívá přes vyznačený okraj), pak cokoli přečnívajícího přes okraj je součástí oblasti se zákazem hry.

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Všeobecný trest

Ztráta jamky ve hře na jamky nebo dvě trestné rány ve hře na rány.

Zvíře

Jakýkoli živý příslušník živočišné říše (kromě člověka), včetně savců, ptáků, plazů, obojživelníků a bezobratlých (jako jsou červi, hmyz, pavouci a korýši).

Zvíře

Jakýkoli živý příslušník živočišné říše (kromě člověka), včetně savců, ptáků, plazů, obojživelníků a bezobratlých (jako jsou červi, hmyz, pavouci a korýši).

Zvíře

Jakýkoli živý příslušník živočišné říše (kromě člověka), včetně savců, ptáků, plazů, obojživelníků a bezobratlých (jako jsou červi, hmyz, pavouci a korýši).

Hřiště

Veškerá oblast určená ke hře uvnitř hranic stanovených Soutěžním výborem:

  • Všechny oblasti uvnitř hranic jsou v hřišti a jsou jeho součástí.
  • Všechny oblasti vně hranic jsou mimo hřiště a nejsou jeho součástí.
  • Hranice hřiště se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem.

Hřiště se skládá z pěti definovaných oblastí hřiště.

Zvíře

Jakýkoli živý příslušník živočišné říše (kromě člověka), včetně savců, ptáků, plazů, obojživelníků a bezobratlých (jako jsou červi, hmyz, pavouci a korýši).

Rána; Úder

Dopředný pohyb hole s úmyslem zasáhnout míč.

Nicméně se nejedná o ránu, jestliže hráč:

  • Se během prošvihu rozhodne nezasáhnout míč a vyhne se tomu buď tak, že úmyslně zastaví hlavu hole předtím, než dosáhne míče, nebo pokud toto nezvládne, že míč úmyslně mine.
  • Náhodou zasáhne svůj míč při provádění cvičného švihu nebo při přípravě k ráně.

Když se Pravidla odvolávají na „zahrání míče“, znamená to totéž, jako provedení rány.

Hráčovo skóre na jamce nebo za kolo se popisuje jako počet „ran“, což zahrnuje jednak zahrané rány a také všechny trestné rány (viz Pravidlo 3.1c).

 

Výklad Rána/1 - Určení, zda byla provedena rána

Jestliže hráč započne švih holí směrem k míči s úmyslem zasáhnout míč, jeho úkon se počítá jako rána, když:

  • Hlava hole je odražena nebo zastavena vnějším vlivem (třeba větví nebo stromem), bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče nebo ne.
  • Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče násadou nebo ne.
  • Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, přičemž odpadlá hlava hole zasáhne míč.

Hráčův úkon se nepočítá jako rána v žádné z následujících situací:

  • Během švihu směrem k míči se hlava hole oddělí od násady. Hráč zastaví švih kousek před míčem, ale odpadlá hlava hole zasáhne míč a pohne s ním.
  • Hlava hole se oddělí od násady během nápřahu. Hráč dokončí švih samotnou násadou, ale míč nezasáhne.
  • Míč je uvízlý ve větvi stromou mimo dosah hole. Jestliže hráč pohne míčem tak, že udeří do nižší části větve místo do míče, použije se Pravidlo 9.4 (Míč zvednul nebo s ním pohnul hráč).
Postoj

Pozice nohou a těla hráče při přípravě a samotném provedení rány.

Zvíře

Jakýkoli živý příslušník živočišné říše (kromě člověka), včetně savců, ptáků, plazů, obojživelníků a bezobratlých (jako jsou červi, hmyz, pavouci a korýši).

Pole

Oblast hřiště, která zahrnuje všechno na hřišti vyjma čtyři další definované oblasti hřiště: (1) odpaliště, ze kterého hráč musí začít hru na dané jamce, (2) všechny trestné oblasti, (3) všechny bankry, a (4) jamkoviště právě hrané jamky.

Pole zahrnuje:

  • Všechna odpaliště na hřišti kromě hráčova odpaliště na dané jamce, a
  • Všechna nesprávná jamkoviště.
Bankr

Zvlášť připravená písečná oblast, zpravidla ve formě prohlubně, ze které byla odstraněna tráva či půda.

Následující nejsou součástí bankru:

  • Hrana, zeď nebo stěna na okraji takto připravené oblasti, která je tvořena půdou, trávou, stohovanými drny nebo umělým materiálem,
  • Půda nebo jakýkoli rostoucí či připojený přírodní objekt uvnitř okrajů takto připravené oblasti (jako jsou tráva, křoví nebo stromy),
  • Písek vysypaný přes okraj nebo mimo takto připravenou oblast, a
  • Jakékoli písečné oblasti na hřišti, které nejsou uvnitř takto připravené oblasti (jako jsou poušť nebo jiné přirozeně písečné oblasti či oblasti někdy označované jako waste).

Bankry jsou jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Soutěžní výbor může definovat zvlášť připravenou písečnou oblast jako součást pole (což znamená, že se nejedná o bankr), nebo může jako bankr definovat nijak nepřipravenou písečnou oblast.

Když se bankr opravuje a Soutěžní výbor ho celý označí za půdu v opravě, je považován za součást pole (což znamená, že se nejedná o bankr).

Pojem „písek“ tak, jak je užit v této Definici a v Pravidle 12, zahrnuje jakýkoli materiál podobný písku, který je použit k naplnění bankru (jako jsou rozdrcené mušle), jakož i zeminu, která je promíchaná s pískem.

Jamkoviště

Oblast na právě hrané jamce, která:

  • Je zvlášť upravena k patování, nebo
  • Byla Soutěžním výborem určena jako jamkoviště (například když je využito dočasné jamkoviště).

Jamkoviště dané jamky obsahuje jamku, do které se hráč snaží zahrát míč. Jamkoviště je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště. Jamkoviště všech ostatních jamek (které hráč v daný okamžik nehraje) jsou nesprávná jamkoviště a jsou součástí pole.

Okraj jamkoviště je definován viditelným začátkem zvláštní úpravy (například tím, že je tráva střižena výrazně níže), ledaže Soutěžní výbor definuje okraj jamkoviště jiným způsobem (například pomocí čáry nebo teček).

Jestliže je dvojité jamkoviště užito pro dvě různé jamky:

  • Celá zvlášť upravená plocha obsahující obě jamky se bere jako jamkoviště pro hru na obou jamkách.

Avšak Soutěžní výbor může určit okraj, který rozdělí dvojité jamkoviště na dvě rozdílná jamkoviště, takže když hráč hraje jednu z jamek, část dvojitého jamkoviště náležející druhé jamce je nesprávné jamkoviště.

Nejbližší místo úplné úlevy

Referenční bod pro využití beztrestné úlevy od abnormálního stavu hřiště (Pravidlo 16.1), nebezpečné zvířecí situace (Pravidlo 16.2), nesprávného jamkoviště (Pravidlo 13.1f) nebo oblasti se zákazem hry (Pravidla 16.1f a 17.1e), nebo při využití úlevy podle určitého Místního pravidla.

Je to odhadnutý bod, pro který, kdyby na něm ležel míč, platí, že:

  • Je nejblíže původnímu místu míče, avšak ne blíže jamce, než je toto původní místo,
  • Je v požadované oblasti hřiště, a
  • Nedochází na něm k témuž překážení, od kterého hráč získává úlevu, a to pro stejný úder, jaký by hráč hrál z původního místa, pokud by k danému překážení nedocházelo.

Odhadnutí referenčního bodu vyžaduje, aby hráč určil hůl, postoj, švih a směr hry, které by býval použil pro onu ránu z původního místa.

Hráč nemusí nutně takovou ránu předvádět tak, že zaujme postoj a vybranou holí švihne (nicméně se doporučuje, aby tak hráč učinil, aby provedený odhad místa byl co možná přesný).

Nejbližší místo úplné úlevy se vztahuje výhradně k tomu překážení, od kterého hráč získává úlevu, a může se nacházet v místě, kde dochází k překážení něčeho jiného:

  • Jestliže hráč využije danou úlevu a poté dochází k jinému překážení, od kterého je také možná úleva, pak hráč může následně využít tuto novou úlevu, přičemž bude určovat nové nejbližší místo úplné úlevy, a to s ohledem na dané nové překážení.
  • Úlevu od více překážení je nutno provést v oddělených krocích vždy pro jeden typ překážení, nicméně hráč může využít úlevu od dvou typů překážení najednou (pak bude určovat nejbližší místo úplné úlevy vzhledem k oběma překážením), jestliže již předtím využil úlevu v jednotlivých krocích od obou překážení, přičemž se ukázalo, že opakování takového postupu by vedlo pouze k opakovanému překážení z jednoho nebo druhého důvodu.

 

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/1 - Diagramy ilustrující nejbližší místo úplné úlevy

Na diagramech je názorně ilustrován pojem "nejbližší místo úplné úlevy" podle Pravidla 16.1 (Abnormální stav hřiště) při úlevě od půdy v opravě, a to jak pro pravorukého, tak i levorukého hráče.

Pojem nejbližší místo úplné úlevy musí být vykládán zcela striktně. Hráč si nemůže vybrat, na které straně půdy v opravě bude spouštět míč, ledaže vycházejí dvě stejně vzdálená nejbližší místa úplné úlevy. I když je na jedné straně půdy v opravě fervej a na druhé křoví, pak jestliže nejbližší místo úplné úlevy vychází do křoví, pak právě to je hráčovo nejbližší místo úplné úlevy.

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/2 - Hráč nedodrží doporučený postup pro určení nejbližšího místa úplné úlevy

Pravidla sice doporučují postup určení nejbližšího místa úplné úlevy, ale nevyžadují, aby hráč při úlevě podle příslušného Pravidla (třeba při úlevě od abnormálního stavu hřiště podle Pravidla 16.1b (Úleva pro míč v poli)) toto místo určil. Jestliže hráč neurčí nejbližší místo úplné úlevy přesně nebo určí nesprávné nejbližší místo úplné úlevy, obdrží trest pouze když ve výsledku spustí míč v rámci takové oblasti úlevy, která nesplňuje požadavky daného pravidla, a míč následně odehraje.

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/3 - Zda hráč využil úlevu nesprávně, když daná podmínka stále překáží pro ránu holí, se kterou nebylo určeno nejbližší místo úplné úlevy

Když hráč využívá úlevu od abnormálního stavu hřiště, jde pouze o úlevu pro překážení, ke kterému by docházelo, kdyby za použití dané hole, postoje, švihu a směru hry hrál míč z původního místa. Poté, co úlevu využije a již nedochází k žádnému překážení pro ránu, kterou by hráč býval hrál, představuje jakékoli další překážení novou situaci.

Například hráčův míč leží v poli ve vysokém rafu zhruba 210 metrů od jamkoviště. Hráč si vybere pro svou příští ránu wedžku a zjistí, že svým postojem se dotýká čáry vyznačující půdu v opravě. Hráč určí nejbližší místo úplné úlevy a spustí míč v předepsané oblasti úlevy v souladu s Pravidly 14.3(b) (Míč musí být spuštěn v oblasti úlevy) a 16.1 (Úleva od abnormálního stavu hřiště).

Míč se zakutálí do dobré polohy v rámci dané oblasti úlevy, odkud by hráč podle své úvahy mohl svou příští ránu hrát trojkou dřevem. Kdyby hráč pro svou příští ránu použil wedžku, nedocházelo by k žádnému překážení půdy v opravě. Nicméně při použití trojky dřeva se hráč nohama opět dotýká čáry vyznačující půdu v opravě. Jde o novou situaci a hráč může hrát míč, jak leží, nebo využít novou úlevu.

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/4 - Hráč určí nejbližší místo úplné úlevy, ale není fyzicky schopen provést zamýšlený úder

Účelem určení nejbližšího místa úplné úlevy je nelézt takový nejbližší referenční bod, ve kterém již nedochází k danému překážení. Při určování nejbližšího místa úplné úlevy nemá hráč záruku dobré nebo hratelné polohy.

Například když hráč není schopen z předepsané oblasti úlevy naměřené od nejbližšího místa úplné úlevy zahrát zamýšlenou ránu, protože má ve směru hry strom, nebo protože kvůli křoví nemůže provést nápřah k ráně, nemění to nic na skutečnosti, že určený bod je jeho nejbližším místem úplné úlevy.

Poté, co je míč ve hře, se hráč musí rozhodnout, jaký typ úderu bude hrát. Tento úder, což zahrnuje i volbu hole, může být odlišný od toho, který by býval hrál z původního místa, kdyby nedocházelo k danému překážení.

Jestliže nikde v určené oblasti úlevy není fyzicky možné spustit míč, nemá hráč nárok na úlevu od daného překážení.

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/5 - Hráč není fyzicky schopen určit nejbližší místo úplné úlevy

Jestliže hráč není fyzicky schopen určit svoje nejbližší místo úplné úlevy, musí toto být odhadnuto a oblast úlevy je pak založena na takto odhadnutém bodu.

Například při úlevě podle Pravidla 16.1 hráč není fyzicky schopen určit nejbližší místo úplné úlevy, protože se nachází uvnitř kmene stromu nebo protože mu hraniční kolík brání v zaujetí odpovídajícího postoje.

Hráč musí odhadnout nejbližší místo úplné úlevy a spustit míč v příslušné oblasti úlevy.

Jestliže nikde v určené oblasti úlevy není fyzicky možné spustit míč, nemá hráč nárok na úlevu podle Pravidla 16.1.

Oblast úlevy

Oblast, do které hráč musí spustit míč při využití úlevy podle Pravidla. Každá úleva podle Pravidel vyžaduje, aby hráč použil specifickou oblast úlevy, jejíž rozměr a umístění se odvíjí od těchto tří faktorů:

  • Referenční bod: Bod, od kterého se měří velikost oblasti úlevy.
  • Velikost oblasti úlevy měřená od referenčního bodu: Oblast úlevy může mít velikost jedné nebo dvou délek hole, měřeno od referenčního bodu, ovšem s určitými omezeními:
  • Omezení ohledně umístění oblasti úlevy: Umístění oblasti úlevy může být omezeno jedním či více způsoby, například:
    • Omezení na určitou definovanou oblast hřiště, jako je v poli, nebo mimo bankr či trestnou oblast,
    • Není blíže jamce než referenční bod nebo musí být mimo trestnou oblast nebo bankr, ze kterých hráč využívá úlevu, nebo
    • Tam, kde nedochází k překážení (jak je definováno v příslušném Pravidle), od kterého hráč využívá úlevu.

Při vyměřování délek hole ke stanovení velikosti oblasti úlevy hráč může měřit přímo přes příkop, díru či podobnou prohlubeň, a přímo přes nebo skrze objekt (jako je strom, plot, zeď, tunel, drenáž nebo postřikovač), avšak není dovoleno měřit skrze terén, který se přirozeně zvedá a klesá.

Viz Postupy Soutěžního výboru, Sekce 2I (Soutěžní výbor může při využití určité úlevy hráči povolit nebo nařídit využít jako oblast úlevy dropovací zónu).


Vysvětlení - Určení, zda míč je v trestné oblasti

Při určování, zda se míč zastavil uvnitř oblasti úlevy (tj. buď do jedné nebo dvou délek dole od referenčního bodu v závislosti na příslušném Pravidle), se za míč v oblasti úlevy považuje míč, jehož libovolná část je do vzdálenosti vyměřené jedné nebo dvou délek hole. Nicméně míč není v oblasti úlevy, jestliže jeho libovolná část je blíže jamce, než referenční bod, nebo když pro libovolnou část míče existuje překážení, od kterého je využívána beztrestná úleva.
(Vysvětlení přidáno 12/2018)

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Zvíře

Jakýkoli živý příslušník živočišné říše (kromě člověka), včetně savců, ptáků, plazů, obojživelníků a bezobratlých (jako jsou červi, hmyz, pavouci a korýši).

Nejbližší místo úplné úlevy

Referenční bod pro využití beztrestné úlevy od abnormálního stavu hřiště (Pravidlo 16.1), nebezpečné zvířecí situace (Pravidlo 16.2), nesprávného jamkoviště (Pravidlo 13.1f) nebo oblasti se zákazem hry (Pravidla 16.1f a 17.1e), nebo při využití úlevy podle určitého Místního pravidla.

Je to odhadnutý bod, pro který, kdyby na něm ležel míč, platí, že:

  • Je nejblíže původnímu místu míče, avšak ne blíže jamce, než je toto původní místo,
  • Je v požadované oblasti hřiště, a
  • Nedochází na něm k témuž překážení, od kterého hráč získává úlevu, a to pro stejný úder, jaký by hráč hrál z původního místa, pokud by k danému překážení nedocházelo.

Odhadnutí referenčního bodu vyžaduje, aby hráč určil hůl, postoj, švih a směr hry, které by býval použil pro onu ránu z původního místa.

Hráč nemusí nutně takovou ránu předvádět tak, že zaujme postoj a vybranou holí švihne (nicméně se doporučuje, aby tak hráč učinil, aby provedený odhad místa byl co možná přesný).

Nejbližší místo úplné úlevy se vztahuje výhradně k tomu překážení, od kterého hráč získává úlevu, a může se nacházet v místě, kde dochází k překážení něčeho jiného:

  • Jestliže hráč využije danou úlevu a poté dochází k jinému překážení, od kterého je také možná úleva, pak hráč může následně využít tuto novou úlevu, přičemž bude určovat nové nejbližší místo úplné úlevy, a to s ohledem na dané nové překážení.
  • Úlevu od více překážení je nutno provést v oddělených krocích vždy pro jeden typ překážení, nicméně hráč může využít úlevu od dvou typů překážení najednou (pak bude určovat nejbližší místo úplné úlevy vzhledem k oběma překážením), jestliže již předtím využil úlevu v jednotlivých krocích od obou překážení, přičemž se ukázalo, že opakování takového postupu by vedlo pouze k opakovanému překážení z jednoho nebo druhého důvodu.

 

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/1 - Diagramy ilustrující nejbližší místo úplné úlevy

Na diagramech je názorně ilustrován pojem "nejbližší místo úplné úlevy" podle Pravidla 16.1 (Abnormální stav hřiště) při úlevě od půdy v opravě, a to jak pro pravorukého, tak i levorukého hráče.

Pojem nejbližší místo úplné úlevy musí být vykládán zcela striktně. Hráč si nemůže vybrat, na které straně půdy v opravě bude spouštět míč, ledaže vycházejí dvě stejně vzdálená nejbližší místa úplné úlevy. I když je na jedné straně půdy v opravě fervej a na druhé křoví, pak jestliže nejbližší místo úplné úlevy vychází do křoví, pak právě to je hráčovo nejbližší místo úplné úlevy.

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/2 - Hráč nedodrží doporučený postup pro určení nejbližšího místa úplné úlevy

Pravidla sice doporučují postup určení nejbližšího místa úplné úlevy, ale nevyžadují, aby hráč při úlevě podle příslušného Pravidla (třeba při úlevě od abnormálního stavu hřiště podle Pravidla 16.1b (Úleva pro míč v poli)) toto místo určil. Jestliže hráč neurčí nejbližší místo úplné úlevy přesně nebo určí nesprávné nejbližší místo úplné úlevy, obdrží trest pouze když ve výsledku spustí míč v rámci takové oblasti úlevy, která nesplňuje požadavky daného pravidla, a míč následně odehraje.

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/3 - Zda hráč využil úlevu nesprávně, když daná podmínka stále překáží pro ránu holí, se kterou nebylo určeno nejbližší místo úplné úlevy

Když hráč využívá úlevu od abnormálního stavu hřiště, jde pouze o úlevu pro překážení, ke kterému by docházelo, kdyby za použití dané hole, postoje, švihu a směru hry hrál míč z původního místa. Poté, co úlevu využije a již nedochází k žádnému překážení pro ránu, kterou by hráč býval hrál, představuje jakékoli další překážení novou situaci.

Například hráčův míč leží v poli ve vysokém rafu zhruba 210 metrů od jamkoviště. Hráč si vybere pro svou příští ránu wedžku a zjistí, že svým postojem se dotýká čáry vyznačující půdu v opravě. Hráč určí nejbližší místo úplné úlevy a spustí míč v předepsané oblasti úlevy v souladu s Pravidly 14.3(b) (Míč musí být spuštěn v oblasti úlevy) a 16.1 (Úleva od abnormálního stavu hřiště).

Míč se zakutálí do dobré polohy v rámci dané oblasti úlevy, odkud by hráč podle své úvahy mohl svou příští ránu hrát trojkou dřevem. Kdyby hráč pro svou příští ránu použil wedžku, nedocházelo by k žádnému překážení půdy v opravě. Nicméně při použití trojky dřeva se hráč nohama opět dotýká čáry vyznačující půdu v opravě. Jde o novou situaci a hráč může hrát míč, jak leží, nebo využít novou úlevu.

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/4 - Hráč určí nejbližší místo úplné úlevy, ale není fyzicky schopen provést zamýšlený úder

Účelem určení nejbližšího místa úplné úlevy je nelézt takový nejbližší referenční bod, ve kterém již nedochází k danému překážení. Při určování nejbližšího místa úplné úlevy nemá hráč záruku dobré nebo hratelné polohy.

Například když hráč není schopen z předepsané oblasti úlevy naměřené od nejbližšího místa úplné úlevy zahrát zamýšlenou ránu, protože má ve směru hry strom, nebo protože kvůli křoví nemůže provést nápřah k ráně, nemění to nic na skutečnosti, že určený bod je jeho nejbližším místem úplné úlevy.

Poté, co je míč ve hře, se hráč musí rozhodnout, jaký typ úderu bude hrát. Tento úder, což zahrnuje i volbu hole, může být odlišný od toho, který by býval hrál z původního místa, kdyby nedocházelo k danému překážení.

Jestliže nikde v určené oblasti úlevy není fyzicky možné spustit míč, nemá hráč nárok na úlevu od daného překážení.

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/5 - Hráč není fyzicky schopen určit nejbližší místo úplné úlevy

Jestliže hráč není fyzicky schopen určit svoje nejbližší místo úplné úlevy, musí toto být odhadnuto a oblast úlevy je pak založena na takto odhadnutém bodu.

Například při úlevě podle Pravidla 16.1 hráč není fyzicky schopen určit nejbližší místo úplné úlevy, protože se nachází uvnitř kmene stromu nebo protože mu hraniční kolík brání v zaujetí odpovídajícího postoje.

Hráč musí odhadnout nejbližší místo úplné úlevy a spustit míč v příslušné oblasti úlevy.

Jestliže nikde v určené oblasti úlevy není fyzicky možné spustit míč, nemá hráč nárok na úlevu podle Pravidla 16.1.

Jamka

Cílový bod na jamkovišti právě hrané jamky.

  • Jamka musí mít v průměru 4 ¼ palce (108 mm) a musí být nejméně 4 palce (101.6 mm) hluboká.
  • Jestliže je použita vložka, její vnější průměr nesmí přesáhnout 4 ¼ palce (108 mm). Vložka musí být zapuštěna nejméně 1 palec (25.4 mm) pod úroveň povrchu jamkoviště, pokud to půdní podmínky dovolují.

Pojem „jamka“ (když není použit coby definovaný pojem a uveden kurzívou) je v Pravidlech používán k označení té části hřiště, která je nedílně spojena s konkrétním odpalištěm, jamkovištěm a jamkou. Hra na jamce začíná na odpališti a končí, když je míč dohraný v jamce na jamkovišti (nebo když Pravidla stanoví jiným způsobem, že je jamka dokončena).

 

Zvíře

Jakýkoli živý příslušník živočišné říše (kromě člověka), včetně savců, ptáků, plazů, obojživelníků a bezobratlých (jako jsou červi, hmyz, pavouci a korýši).

Nesprávné místo

Jakékoli jiné místo na hřišti, než z jakého hráč podle Pravidel musí nebo může odehrát svůj míč.

Příklady hry z nesprávného místa:

  • Odehrání míče poté, co byl vrácen na jiné místo nebo když nebyl vrácen, ačkoli to Pravidla vyžadovala.
  • Odehrání spuštěného míče mimo danou oblast úlevy.
  • Využití úlevy podle nesprávného Pravidla, takže míč je spuštěn a odehrán z místa, kde to Pravidla nedovolovala.
  • Odehrání míče z oblasti se zákazem hry, nebo když taková oblast překáží hráči v zamýšleném postoji nebo švihu.

Odehrání míče odjinud než z odpaliště, když hráč začíná hrát jamku, nebo když se pokouší tento prohřešek napravit, není hrou z nesprávného místa (viz Pravidlo 6.1b).

Všeobecný trest

Ztráta jamky ve hře na jamky nebo dvě trestné rány ve hře na rány.

Zabořený

Když je hráčův míč ve svém vlastním důlku po dopadu jako následek předchozí rány a když se jeho libovolná část nachází pod úrovní země.

Míč se nemusí nutně dotýkat půdy, aby byl zabořený (například mezi míčem a půdou může být tráva nebo volné přírodní předměty).

Pole

Oblast hřiště, která zahrnuje všechno na hřišti vyjma čtyři další definované oblasti hřiště: (1) odpaliště, ze kterého hráč musí začít hru na dané jamce, (2) všechny trestné oblasti, (3) všechny bankry, a (4) jamkoviště právě hrané jamky.

Pole zahrnuje:

  • Všechna odpaliště na hřišti kromě hráčova odpaliště na dané jamce, a
  • Všechna nesprávná jamkoviště.
Zabořený

Když je hráčův míč ve svém vlastním důlku po dopadu jako následek předchozí rány a když se jeho libovolná část nachází pod úrovní země.

Míč se nemusí nutně dotýkat půdy, aby byl zabořený (například mezi míčem a půdou může být tráva nebo volné přírodní předměty).

Pole

Oblast hřiště, která zahrnuje všechno na hřišti vyjma čtyři další definované oblasti hřiště: (1) odpaliště, ze kterého hráč musí začít hru na dané jamce, (2) všechny trestné oblasti, (3) všechny bankry, a (4) jamkoviště právě hrané jamky.

Pole zahrnuje:

  • Všechna odpaliště na hřišti kromě hráčova odpaliště na dané jamce, a
  • Všechna nesprávná jamkoviště.
Zabořený

Když je hráčův míč ve svém vlastním důlku po dopadu jako následek předchozí rány a když se jeho libovolná část nachází pod úrovní země.

Míč se nemusí nutně dotýkat půdy, aby byl zabořený (například mezi míčem a půdou může být tráva nebo volné přírodní předměty).

Jamkoviště

Oblast na právě hrané jamce, která:

  • Je zvlášť upravena k patování, nebo
  • Byla Soutěžním výborem určena jako jamkoviště (například když je využito dočasné jamkoviště).

Jamkoviště dané jamky obsahuje jamku, do které se hráč snaží zahrát míč. Jamkoviště je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště. Jamkoviště všech ostatních jamek (které hráč v daný okamžik nehraje) jsou nesprávná jamkoviště a jsou součástí pole.

Okraj jamkoviště je definován viditelným začátkem zvláštní úpravy (například tím, že je tráva střižena výrazně níže), ledaže Soutěžní výbor definuje okraj jamkoviště jiným způsobem (například pomocí čáry nebo teček).

Jestliže je dvojité jamkoviště užito pro dvě různé jamky:

  • Celá zvlášť upravená plocha obsahující obě jamky se bere jako jamkoviště pro hru na obou jamkách.

Avšak Soutěžní výbor může určit okraj, který rozdělí dvojité jamkoviště na dvě rozdílná jamkoviště, takže když hráč hraje jednu z jamek, část dvojitého jamkoviště náležející druhé jamce je nesprávné jamkoviště.

Označit

Označit místo, na kterém míč v klidu leží, a to buď:

  • Položením markovátka bezprostředně za míč nebo bezprostředně vedle něj, nebo
  • Přidržením hole na zemi bezprostředně za míčem nebo bezprostředně vedle něj.

Toto se děje za účelem označení místa, na které musí být míč vrácen poté, co byl zvednut.

Vrátit

Položit míč a nechat ho být s úmyslem, aby tento byl ve hře.

Jestliže hráč položí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není vrácen a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Kdykoli nějaké Pravidlo vyžaduje, aby byl míč vrácen, určuje také konkrétní místo, na které má míč být vrácen.

 

Výklad Vrátit/1 - Míč nemůže být vrácen pomocí hole

Aby byl míč vrácen správným způsobem, musí být položen a zanechán na místě. To znamená, že hráč musí k vrácení míče do hry na místo, odkud by zvednut nebo pohnut, použít svou ruku.

Například když hráč zvedne svůj míč na jamkovišti a odloží ho stranou, nesmí ho vrátit tak, že by ho na dané místo dostrkal holí. Jestliže tak učiní, není míč vrácen správným způsobem a hráč obdrží jednu trestnou ránu podle Pravidla 14.2b(2) (Jak musí být míč vrácen), jestliže svou chybu před zahráním rány nenapraví.

Zabořený

Když je hráčův míč ve svém vlastním důlku po dopadu jako následek předchozí rány a když se jeho libovolná část nachází pod úrovní země.

Míč se nemusí nutně dotýkat půdy, aby byl zabořený (například mezi míčem a půdou může být tráva nebo volné přírodní předměty).

Pole

Oblast hřiště, která zahrnuje všechno na hřišti vyjma čtyři další definované oblasti hřiště: (1) odpaliště, ze kterého hráč musí začít hru na dané jamce, (2) všechny trestné oblasti, (3) všechny bankry, a (4) jamkoviště právě hrané jamky.

Pole zahrnuje:

  • Všechna odpaliště na hřišti kromě hráčova odpaliště na dané jamce, a
  • Všechna nesprávná jamkoviště.
Rána; Úder

Dopředný pohyb hole s úmyslem zasáhnout míč.

Nicméně se nejedná o ránu, jestliže hráč:

  • Se během prošvihu rozhodne nezasáhnout míč a vyhne se tomu buď tak, že úmyslně zastaví hlavu hole předtím, než dosáhne míče, nebo pokud toto nezvládne, že míč úmyslně mine.
  • Náhodou zasáhne svůj míč při provádění cvičného švihu nebo při přípravě k ráně.

Když se Pravidla odvolávají na „zahrání míče“, znamená to totéž, jako provedení rány.

Hráčovo skóre na jamce nebo za kolo se popisuje jako počet „ran“, což zahrnuje jednak zahrané rány a také všechny trestné rány (viz Pravidlo 3.1c).

 

Výklad Rána/1 - Určení, zda byla provedena rána

Jestliže hráč započne švih holí směrem k míči s úmyslem zasáhnout míč, jeho úkon se počítá jako rána, když:

  • Hlava hole je odražena nebo zastavena vnějším vlivem (třeba větví nebo stromem), bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče nebo ne.
  • Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče násadou nebo ne.
  • Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, přičemž odpadlá hlava hole zasáhne míč.

Hráčův úkon se nepočítá jako rána v žádné z následujících situací:

  • Během švihu směrem k míči se hlava hole oddělí od násady. Hráč zastaví švih kousek před míčem, ale odpadlá hlava hole zasáhne míč a pohne s ním.
  • Hlava hole se oddělí od násady během nápřahu. Hráč dokončí švih samotnou násadou, ale míč nezasáhne.
  • Míč je uvízlý ve větvi stromou mimo dosah hole. Jestliže hráč pohne míčem tak, že udeří do nižší části větve místo do míče, použije se Pravidlo 9.4 (Míč zvednul nebo s ním pohnul hráč).
Zabořený

Když je hráčův míč ve svém vlastním důlku po dopadu jako následek předchozí rány a když se jeho libovolná část nachází pod úrovní země.

Míč se nemusí nutně dotýkat půdy, aby byl zabořený (například mezi míčem a půdou může být tráva nebo volné přírodní předměty).

Rána; Úder

Dopředný pohyb hole s úmyslem zasáhnout míč.

Nicméně se nejedná o ránu, jestliže hráč:

  • Se během prošvihu rozhodne nezasáhnout míč a vyhne se tomu buď tak, že úmyslně zastaví hlavu hole předtím, než dosáhne míče, nebo pokud toto nezvládne, že míč úmyslně mine.
  • Náhodou zasáhne svůj míč při provádění cvičného švihu nebo při přípravě k ráně.

Když se Pravidla odvolávají na „zahrání míče“, znamená to totéž, jako provedení rány.

Hráčovo skóre na jamce nebo za kolo se popisuje jako počet „ran“, což zahrnuje jednak zahrané rány a také všechny trestné rány (viz Pravidlo 3.1c).

 

Výklad Rána/1 - Určení, zda byla provedena rána

Jestliže hráč započne švih holí směrem k míči s úmyslem zasáhnout míč, jeho úkon se počítá jako rána, když:

  • Hlava hole je odražena nebo zastavena vnějším vlivem (třeba větví nebo stromem), bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče nebo ne.
  • Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče násadou nebo ne.
  • Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, přičemž odpadlá hlava hole zasáhne míč.

Hráčův úkon se nepočítá jako rána v žádné z následujících situací:

  • Během švihu směrem k míči se hlava hole oddělí od násady. Hráč zastaví švih kousek před míčem, ale odpadlá hlava hole zasáhne míč a pohne s ním.
  • Hlava hole se oddělí od násady během nápřahu. Hráč dokončí švih samotnou násadou, ale míč nezasáhne.
  • Míč je uvízlý ve větvi stromou mimo dosah hole. Jestliže hráč pohne míčem tak, že udeří do nižší části větve místo do míče, použije se Pravidlo 9.4 (Míč zvednul nebo s ním pohnul hráč).
Zabořený

Když je hráčův míč ve svém vlastním důlku po dopadu jako následek předchozí rány a když se jeho libovolná část nachází pod úrovní země.

Míč se nemusí nutně dotýkat půdy, aby byl zabořený (například mezi míčem a půdou může být tráva nebo volné přírodní předměty).

Rána; Úder

Dopředný pohyb hole s úmyslem zasáhnout míč.

Nicméně se nejedná o ránu, jestliže hráč:

  • Se během prošvihu rozhodne nezasáhnout míč a vyhne se tomu buď tak, že úmyslně zastaví hlavu hole předtím, než dosáhne míče, nebo pokud toto nezvládne, že míč úmyslně mine.
  • Náhodou zasáhne svůj míč při provádění cvičného švihu nebo při přípravě k ráně.

Když se Pravidla odvolávají na „zahrání míče“, znamená to totéž, jako provedení rány.

Hráčovo skóre na jamce nebo za kolo se popisuje jako počet „ran“, což zahrnuje jednak zahrané rány a také všechny trestné rány (viz Pravidlo 3.1c).

 

Výklad Rána/1 - Určení, zda byla provedena rána

Jestliže hráč započne švih holí směrem k míči s úmyslem zasáhnout míč, jeho úkon se počítá jako rána, když:

  • Hlava hole je odražena nebo zastavena vnějším vlivem (třeba větví nebo stromem), bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče nebo ne.
  • Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče násadou nebo ne.
  • Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, přičemž odpadlá hlava hole zasáhne míč.

Hráčův úkon se nepočítá jako rána v žádné z následujících situací:

  • Během švihu směrem k míči se hlava hole oddělí od násady. Hráč zastaví švih kousek před míčem, ale odpadlá hlava hole zasáhne míč a pohne s ním.
  • Hlava hole se oddělí od násady během nápřahu. Hráč dokončí švih samotnou násadou, ale míč nezasáhne.
  • Míč je uvízlý ve větvi stromou mimo dosah hole. Jestliže hráč pohne míčem tak, že udeří do nižší části větve místo do míče, použije se Pravidlo 9.4 (Míč zvednul nebo s ním pohnul hráč).
Zabořený

Když je hráčův míč ve svém vlastním důlku po dopadu jako následek předchozí rány a když se jeho libovolná část nachází pod úrovní země.

Míč se nemusí nutně dotýkat půdy, aby byl zabořený (například mezi míčem a půdou může být tráva nebo volné přírodní předměty).

Zabořený

Když je hráčův míč ve svém vlastním důlku po dopadu jako následek předchozí rány a když se jeho libovolná část nachází pod úrovní země.

Míč se nemusí nutně dotýkat půdy, aby byl zabořený (například mezi míčem a půdou může být tráva nebo volné přírodní předměty).

Rána; Úder

Dopředný pohyb hole s úmyslem zasáhnout míč.

Nicméně se nejedná o ránu, jestliže hráč:

  • Se během prošvihu rozhodne nezasáhnout míč a vyhne se tomu buď tak, že úmyslně zastaví hlavu hole předtím, než dosáhne míče, nebo pokud toto nezvládne, že míč úmyslně mine.
  • Náhodou zasáhne svůj míč při provádění cvičného švihu nebo při přípravě k ráně.

Když se Pravidla odvolávají na „zahrání míče“, znamená to totéž, jako provedení rány.

Hráčovo skóre na jamce nebo za kolo se popisuje jako počet „ran“, což zahrnuje jednak zahrané rány a také všechny trestné rány (viz Pravidlo 3.1c).

 

Výklad Rána/1 - Určení, zda byla provedena rána

Jestliže hráč započne švih holí směrem k míči s úmyslem zasáhnout míč, jeho úkon se počítá jako rána, když:

  • Hlava hole je odražena nebo zastavena vnějším vlivem (třeba větví nebo stromem), bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče nebo ne.
  • Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče násadou nebo ne.
  • Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, přičemž odpadlá hlava hole zasáhne míč.

Hráčův úkon se nepočítá jako rána v žádné z následujících situací:

  • Během švihu směrem k míči se hlava hole oddělí od násady. Hráč zastaví švih kousek před míčem, ale odpadlá hlava hole zasáhne míč a pohne s ním.
  • Hlava hole se oddělí od násady během nápřahu. Hráč dokončí švih samotnou násadou, ale míč nezasáhne.
  • Míč je uvízlý ve větvi stromou mimo dosah hole. Jestliže hráč pohne míčem tak, že udeří do nižší části větve místo do míče, použije se Pravidlo 9.4 (Míč zvednul nebo s ním pohnul hráč).
Spustit

Držet míč a volně ho upustit tak, aby padal vzduchem, s úmyslem, aby tento míč byl ve hře.

Jestliže hráč upustí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není spuštěn a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Každé Pravidlo poskytující úlevu určuje specifickou oblast úlevy, do které musí být míč spuštěn a ve které se také musí zastavit.

Při využití úlevy hráč musí upustit míč z místa v úrovni výšky kolen tak, aby:

  • Míč padal přímo dolů, aniž by ho hráč házel, roztáčel nebo kutálel či jiným pohybem případně ovlivňoval, kde se míč zastaví, a
  • Se míč nedotkl žádné části hráčova těla ani jeho výstroje předtím, než dopadne na zem (viz Pravidlo 14.3b).
Zabořený

Když je hráčův míč ve svém vlastním důlku po dopadu jako následek předchozí rány a když se jeho libovolná část nachází pod úrovní země.

Míč se nemusí nutně dotýkat půdy, aby byl zabořený (například mezi míčem a půdou může být tráva nebo volné přírodní předměty).

Pole

Oblast hřiště, která zahrnuje všechno na hřišti vyjma čtyři další definované oblasti hřiště: (1) odpaliště, ze kterého hráč musí začít hru na dané jamce, (2) všechny trestné oblasti, (3) všechny bankry, a (4) jamkoviště právě hrané jamky.

Pole zahrnuje:

  • Všechna odpaliště na hřišti kromě hráčova odpaliště na dané jamce, a
  • Všechna nesprávná jamkoviště.
Spustit

Držet míč a volně ho upustit tak, aby padal vzduchem, s úmyslem, aby tento míč byl ve hře.

Jestliže hráč upustí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není spuštěn a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Každé Pravidlo poskytující úlevu určuje specifickou oblast úlevy, do které musí být míč spuštěn a ve které se také musí zastavit.

Při využití úlevy hráč musí upustit míč z místa v úrovni výšky kolen tak, aby:

  • Míč padal přímo dolů, aniž by ho hráč házel, roztáčel nebo kutálel či jiným pohybem případně ovlivňoval, kde se míč zastaví, a
  • Se míč nedotkl žádné části hráčova těla ani jeho výstroje předtím, než dopadne na zem (viz Pravidlo 14.3b).
Oblast úlevy

Oblast, do které hráč musí spustit míč při využití úlevy podle Pravidla. Každá úleva podle Pravidel vyžaduje, aby hráč použil specifickou oblast úlevy, jejíž rozměr a umístění se odvíjí od těchto tří faktorů:

  • Referenční bod: Bod, od kterého se měří velikost oblasti úlevy.
  • Velikost oblasti úlevy měřená od referenčního bodu: Oblast úlevy může mít velikost jedné nebo dvou délek hole, měřeno od referenčního bodu, ovšem s určitými omezeními:
  • Omezení ohledně umístění oblasti úlevy: Umístění oblasti úlevy může být omezeno jedním či více způsoby, například:
    • Omezení na určitou definovanou oblast hřiště, jako je v poli, nebo mimo bankr či trestnou oblast,
    • Není blíže jamce než referenční bod nebo musí být mimo trestnou oblast nebo bankr, ze kterých hráč využívá úlevu, nebo
    • Tam, kde nedochází k překážení (jak je definováno v příslušném Pravidle), od kterého hráč využívá úlevu.

Při vyměřování délek hole ke stanovení velikosti oblasti úlevy hráč může měřit přímo přes příkop, díru či podobnou prohlubeň, a přímo přes nebo skrze objekt (jako je strom, plot, zeď, tunel, drenáž nebo postřikovač), avšak není dovoleno měřit skrze terén, který se přirozeně zvedá a klesá.

Viz Postupy Soutěžního výboru, Sekce 2I (Soutěžní výbor může při využití určité úlevy hráči povolit nebo nařídit využít jako oblast úlevy dropovací zónu).


Vysvětlení - Určení, zda míč je v trestné oblasti

Při určování, zda se míč zastavil uvnitř oblasti úlevy (tj. buď do jedné nebo dvou délek dole od referenčního bodu v závislosti na příslušném Pravidle), se za míč v oblasti úlevy považuje míč, jehož libovolná část je do vzdálenosti vyměřené jedné nebo dvou délek hole. Nicméně míč není v oblasti úlevy, jestliže jeho libovolná část je blíže jamce, než referenční bod, nebo když pro libovolnou část míče existuje překážení, od kterého je využívána beztrestná úleva.
(Vysvětlení přidáno 12/2018)

Zabořený

Když je hráčův míč ve svém vlastním důlku po dopadu jako následek předchozí rány a když se jeho libovolná část nachází pod úrovní země.

Míč se nemusí nutně dotýkat půdy, aby byl zabořený (například mezi míčem a půdou může být tráva nebo volné přírodní předměty).

Délka hole

Délka nejdelší hole ze 14 (nebo méně) holí, které hráč používá během kola (jak je povoleno Pravidlem 4.1b(1)), jiné než patru.

Například jestliže nejdelší hůl (jiná než patr), kterou hráč používá během kola, je driver o délce 43 palců (109.22 cm), je délkou hole pro tohoto hráče během tohoto kola 43 palců.

Délka hole se používá při definování hráčova odpaliště a při určení velikosti jeho oblasti úlevy, když využívá úlevu podle Pravidel.

 

Výklad Délka hole/1 - Význam "délky hole" při měření

Pro účely měření při určování oblasti úlevy se použije délka celé hole, počínaje špičkou hlavy hole a konče koncem držadla. Avšak jestliže je na holi nasazen kryt hlavy hole, nebo když je něco připojeno na konci držadla, nesmí se při měření ani jedno z toho započítat jako součást hole.

Výklad Délka hole/2 - Jak měřit, když se nejdelší hůl zlomí

Jestliže se hráčova nejdelší hůl během kola zlomí, zůstává i nadále pro účely vyměření oblasti úlevy jeho nejdelší holí. Avšak jestliže se hráčova nejdelší hůl zlomí a hráč je oprávněn ji vyměnit (Výjimka u Pravidla 4.1b(3)) a učiní tak, nejedná se nadále o jeho nejdelší hůl.

Jestliže hráč začne kolo s méně než 14 holemi a rozhodne se přidat další hůl, která je delší než hole, se kterými začal, bude pro měření použita tato nová hůl, ledaže by se jednalo o patr.

Vysvětlení -  Význam délky hole při hře s partnerem

Při partnerské formě hry může být pro určení odpaliště nebo velikosti oblasti úlevy použita nejdelší hůl kteréhokoli z partnerů.
(Vysvětlení přidáno 12/2018)

Pole

Oblast hřiště, která zahrnuje všechno na hřišti vyjma čtyři další definované oblasti hřiště: (1) odpaliště, ze kterého hráč musí začít hru na dané jamce, (2) všechny trestné oblasti, (3) všechny bankry, a (4) jamkoviště právě hrané jamky.

Pole zahrnuje:

  • Všechna odpaliště na hřišti kromě hráčova odpaliště na dané jamce, a
  • Všechna nesprávná jamkoviště.
Jamka

Cílový bod na jamkovišti právě hrané jamky.

  • Jamka musí mít v průměru 4 ¼ palce (108 mm) a musí být nejméně 4 palce (101.6 mm) hluboká.
  • Jestliže je použita vložka, její vnější průměr nesmí přesáhnout 4 ¼ palce (108 mm). Vložka musí být zapuštěna nejméně 1 palec (25.4 mm) pod úroveň povrchu jamkoviště, pokud to půdní podmínky dovolují.

Pojem „jamka“ (když není použit coby definovaný pojem a uveden kurzívou) je v Pravidlech používán k označení té části hřiště, která je nedílně spojena s konkrétním odpalištěm, jamkovištěm a jamkou. Hra na jamce začíná na odpališti a končí, když je míč dohraný v jamce na jamkovišti (nebo když Pravidla stanoví jiným způsobem, že je jamka dokončena).

 

Soutěžní výbor

Osoba nebo skupina osob, která řídí danou soutěž na hřišti.

Viz Postupy soutěžního výboru, Sekce 1  (vysvětlení úlohy soutěžního výboru).

Zabořený

Když je hráčův míč ve svém vlastním důlku po dopadu jako následek předchozí rány a když se jeho libovolná část nachází pod úrovní země.

Míč se nemusí nutně dotýkat půdy, aby byl zabořený (například mezi míčem a půdou může být tráva nebo volné přírodní předměty).

Nesprávné místo

Jakékoli jiné místo na hřišti, než z jakého hráč podle Pravidel musí nebo může odehrát svůj míč.

Příklady hry z nesprávného místa:

  • Odehrání míče poté, co byl vrácen na jiné místo nebo když nebyl vrácen, ačkoli to Pravidla vyžadovala.
  • Odehrání spuštěného míče mimo danou oblast úlevy.
  • Využití úlevy podle nesprávného Pravidla, takže míč je spuštěn a odehrán z místa, kde to Pravidla nedovolovala.
  • Odehrání míče z oblasti se zákazem hry, nebo když taková oblast překáží hráči v zamýšleném postoji nebo švihu.

Odehrání míče odjinud než z odpaliště, když hráč začíná hrát jamku, nebo když se pokouší tento prohřešek napravit, není hrou z nesprávného místa (viz Pravidlo 6.1b).

Všeobecný trest

Ztráta jamky ve hře na jamky nebo dvě trestné rány ve hře na rány.

Označit

Označit místo, na kterém míč v klidu leží, a to buď:

  • Položením markovátka bezprostředně za míč nebo bezprostředně vedle něj, nebo
  • Přidržením hole na zemi bezprostředně za míčem nebo bezprostředně vedle něj.

Toto se děje za účelem označení místa, na které musí být míč vrácen poté, co byl zvednut.

Jamkoviště

Oblast na právě hrané jamce, která:

  • Je zvlášť upravena k patování, nebo
  • Byla Soutěžním výborem určena jako jamkoviště (například když je využito dočasné jamkoviště).

Jamkoviště dané jamky obsahuje jamku, do které se hráč snaží zahrát míč. Jamkoviště je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště. Jamkoviště všech ostatních jamek (které hráč v daný okamžik nehraje) jsou nesprávná jamkoviště a jsou součástí pole.

Okraj jamkoviště je definován viditelným začátkem zvláštní úpravy (například tím, že je tráva střižena výrazně níže), ledaže Soutěžní výbor definuje okraj jamkoviště jiným způsobem (například pomocí čáry nebo teček).

Jestliže je dvojité jamkoviště užito pro dvě různé jamky:

  • Celá zvlášť upravená plocha obsahující obě jamky se bere jako jamkoviště pro hru na obou jamkách.

Avšak Soutěžní výbor může určit okraj, který rozdělí dvojité jamkoviště na dvě rozdílná jamkoviště, takže když hráč hraje jednu z jamek, část dvojitého jamkoviště náležející druhé jamce je nesprávné jamkoviště.

Jamkoviště

Oblast na právě hrané jamce, která:

  • Je zvlášť upravena k patování, nebo
  • Byla Soutěžním výborem určena jako jamkoviště (například když je využito dočasné jamkoviště).

Jamkoviště dané jamky obsahuje jamku, do které se hráč snaží zahrát míč. Jamkoviště je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště. Jamkoviště všech ostatních jamek (které hráč v daný okamžik nehraje) jsou nesprávná jamkoviště a jsou součástí pole.

Okraj jamkoviště je definován viditelným začátkem zvláštní úpravy (například tím, že je tráva střižena výrazně níže), ledaže Soutěžní výbor definuje okraj jamkoviště jiným způsobem (například pomocí čáry nebo teček).

Jestliže je dvojité jamkoviště užito pro dvě různé jamky:

  • Celá zvlášť upravená plocha obsahující obě jamky se bere jako jamkoviště pro hru na obou jamkách.

Avšak Soutěžní výbor může určit okraj, který rozdělí dvojité jamkoviště na dvě rozdílná jamkoviště, takže když hráč hraje jednu z jamek, část dvojitého jamkoviště náležející druhé jamce je nesprávné jamkoviště.

Označit

Označit místo, na kterém míč v klidu leží, a to buď:

  • Položením markovátka bezprostředně za míč nebo bezprostředně vedle něj, nebo
  • Přidržením hole na zemi bezprostředně za míčem nebo bezprostředně vedle něj.

Toto se děje za účelem označení místa, na které musí být míč vrácen poté, co byl zvednut.

Označit

Označit místo, na kterém míč v klidu leží, a to buď:

  • Položením markovátka bezprostředně za míč nebo bezprostředně vedle něj, nebo
  • Přidržením hole na zemi bezprostředně za míčem nebo bezprostředně vedle něj.

Toto se děje za účelem označení místa, na které musí být míč vrácen poté, co byl zvednut.

Vrátit

Položit míč a nechat ho být s úmyslem, aby tento byl ve hře.

Jestliže hráč položí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není vrácen a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Kdykoli nějaké Pravidlo vyžaduje, aby byl míč vrácen, určuje také konkrétní místo, na které má míč být vrácen.

 

Výklad Vrátit/1 - Míč nemůže být vrácen pomocí hole

Aby byl míč vrácen správným způsobem, musí být položen a zanechán na místě. To znamená, že hráč musí k vrácení míče do hry na místo, odkud by zvednut nebo pohnut, použít svou ruku.

Například když hráč zvedne svůj míč na jamkovišti a odloží ho stranou, nesmí ho vrátit tak, že by ho na dané místo dostrkal holí. Jestliže tak učiní, není míč vrácen správným způsobem a hráč obdrží jednu trestnou ránu podle Pravidla 14.2b(2) (Jak musí být míč vrácen), jestliže svou chybu před zahráním rány nenapraví.

Nahradit

Zaměnit míč, kterým hráč právě hraje danou jamku, tím, že hráč uvede do hry jiný míč.

Hráč nahradí míč v okamžiku, kdy uvede do hry jiný míč, ať už se tak stane jakýmkoli způsobem (viz Pravidlo 14.4), namísto svého původního míče, bez ohledu na to, zda původní míč:

  • Byl ve hře, nebo
  • Již nebyl ve hře, protože byl zvednut z hřiště, byl ztracen nebo byl mimo hřiště.

Nahrazený míč je hráčův míč ve hře, i když:

  • Byl vrácen, spuštěn nebo umístěn nesprávným způsobem nebo na nesprávné místo, nebo
  • Pravidla vyžadovala, aby hráč vrátil do hry původní míč, namísto aby ho nahradil jiným.
Nesprávné místo

Jakékoli jiné místo na hřišti, než z jakého hráč podle Pravidel musí nebo může odehrát svůj míč.

Příklady hry z nesprávného místa:

  • Odehrání míče poté, co byl vrácen na jiné místo nebo když nebyl vrácen, ačkoli to Pravidla vyžadovala.
  • Odehrání spuštěného míče mimo danou oblast úlevy.
  • Využití úlevy podle nesprávného Pravidla, takže míč je spuštěn a odehrán z místa, kde to Pravidla nedovolovala.
  • Odehrání míče z oblasti se zákazem hry, nebo když taková oblast překáží hráči v zamýšleném postoji nebo švihu.

Odehrání míče odjinud než z odpaliště, když hráč začíná hrát jamku, nebo když se pokouší tento prohřešek napravit, není hrou z nesprávného místa (viz Pravidlo 6.1b).

Všeobecný trest

Ztráta jamky ve hře na jamky nebo dvě trestné rány ve hře na rány.