The R&A - Working for Golf
Trestné oblasti
The Rules of Golf
Viz hráčská edice
Jdi na sekci
17.1
a
b
c
d
e
17.2
a
b
17.3

Účel Pravidla: Pravidlo 17 je speciální Pravidlo pro trestné oblasti, což jsou vodní plochy a toky nebo jiné oblasti určené Soutěžním výborem, kde se často ztrácejí míče nebo je odtud nelze hrát. S jednou trestnou ranou může hráč využít několik možností úlevy a hrát míč z místa mimo trestnou oblast.

17.1
Možnosti pro míč v trestné oblasti

Trestné oblasti jsou určeny buď jako červené, nebo jako žluté. Toto ovlivňuje hráčovy možnosti úlevy (viz Pravidlo 17.1d).

Hráč může stát v trestné oblasti a hrát míč z místa mimo trestnou oblast, a to i poté, co využije úlevu z trestné oblasti.

a
Kdy je míč v trestné oblasti

Míč je v trestné oblasti, jestliže jakákoli část míče:

  • Leží na zemi uvnitř okrajů trestné oblasti, nebo když v rámci trestné oblasti leží na čemkoli jiném (třeba přírodním nebo umělém předmětu) nebo se toho dotýká, nebo
  • Je nad okrajem trestné oblasti nebo libovolné jiné části trestné oblasti.

Jestliže je míč jak v trestné oblasti, tak i v jiné oblasti hřiště, viz Pravidlo 2.2c.

b
Hráč může hrát míč, jak leží, nebo využít úlevu s trestem

Hráč může buď:

  • Beztrestně hrát míč, jak leží, podle stejných Pravidel, jaká platí pro míč v poli (to znamená, že nejsou dána žádná specifická omezení, jak může být hrán míč v trestné oblasti), nebo
  • Hrát míč z místa mimo trestnou oblast, když využije úlevu s trestem podle Pravidla  17.1d nebo 17.2.

Výjimka – Hráč musí využít úlevu od překážení oblasti se zákazem hry v rámci trestné oblasti (viz Pravidlo 17.1e).

c
Úleva v případě, že míč nebyl nalezen, ale je v trestné oblasti

Jestliže hráčův míč nebyl nalezen a je známo nebo prakticky jisto, že se zastavil v trestné oblasti:

  • Hráč může využít úlevu s trestem podle Pravidla  17.1d nebo 17.2.
  • Jakmile hráč tuto úlevu využije a tímto způsobem uvede do hry jiný míč:
    • Původní míč již není ve hře a nesmí být dále hrán.
    • To platí, i když je následně nalezen na hřišti v rámci tří minut povolených na hledání (viz Pravidlo 6.3b).

Avšak jestliže není známo nebo prakticky jisto, že se míč zastavil v trestné oblasti, je míč ztracen a hráč musí postupovat se ztrátou rány a vzdálenosti podle Pravidla 18.2.

d
Úleva pro míč v trestné oblasti

Jestliže je hráčův míč v trestné oblasti, včetně případu, kdy je známo nebo prakticky jisto, že je v trestné oblasti, přestože nebyl nalezen, má hráč následující možnosti úlevy, všechny s jednou trestnou ranou:

(1) Úleva se ztrátou rány a vzdálenosti. Hráč může hrát původní nebo jiný míč z místa, odkud hrál svou předchozí ránu (viz Pravidlo 14.6).

(2) Úleva dozadu po spojnici. Hráč může spustit původní nebo jiný míč (viz Pravidlo 14.3) v oblasti úlevy, která je založena na spojnici jamky a odhadnutého místa, kde původní míč naposledy překročil okraj dané trestné oblasti:

  • Referenční bod: Místo na hřišti podle volby hráče, které je na zmíněné spojnici a je dále od jamky, než zmíněné odhadnuté místo (přičemž není dáno žádné omezení, jak daleko dozadu po spojnici lze jít):
    • Při volbě referenčního bodu by hráč tento bod měl něčím označit (třeba týčkem).
    • Jestliže hráč spustí míč, aniž by zvolil referenční bod, má se za to, že referenčním bodem je bod na zmíněné spojnici, který je stejně daleko od jamky, jako místo, kde se spuštěný míč poprvé dotkl země.
  • Velikost oblasti úlevy měřená od referenčního bodu: Jedna délka hole, avšak s těmito omezeními:
  • Omezení rozsahu oblasti úlevy:
    • Nesmí být blíže jamce, než referenční bod, a
    • Může být v kterékoli oblasti hřiště vyjma danou trestnou oblast, ale
    • Jestliže se do vzdálenosti jedné délky hole od referenčního bodu nachází více oblastí hřiště, musí se míč zastavit v rámci oblasti úlevy v té samé oblasti hřiště, které se míč při spuštění v oblasti úlevy poprvé dotkl.

[Dostupné vysvětlení:  Referenční bod pro úlevu dozadu po spojnici musí být mimo trestnou oblast
Dostupné vzorové místní pravidlo:
E-12 Míč zahraný mimo oblast úlevy při využití úlevy dozadu po spojnici]

(3) Úleva do strany (pouze pro červenou trestnou oblast). Když míč naposledy překročil okraj červené trestné oblasti, může hráč spustit původní nebo jiný míč v následující postranní oblasti úlevy (viz Pravidlo 14.3):

  • Referenční bod: Odhadnuté místo, kde míč naposledy překročil okraj červené trestné oblasti.
  • Velikost oblasti úlevy měřená od referenčního bodu: Jedna délka hole, avšak s těmito omezeními:
  • Omezení rozsahu oblasti úlevy:
    • Nesmí být blíže jamce, než referenční bod, a
    • Může být v kterékoli  oblasti hřiště vyjma danou trestnou oblast, ale
    • Jestliže se do vzdálenosti dvou délek hole od referenčního bodu nachází více oblastí hřiště, musí se míč zastavit v rámci oblasti úlevy v té samé oblasti hřiště, které se míč při spuštění v oblasti úlevy poprvé dotkl.

Viz Postupy Soutěžního výboru, Sekce 8; Vzorové Místní pravidlo B-2  (Soutěžní výbor může přijmout Místní pravidlo umožňující úlevu do strany na opačné straně červené trestné oblasti na místě stejně vzdáleném od jamky).

e
Hráč musí využít úlevu od překážení oblasti se zákazem hry v rámci trestné oblasti

V žádné z následujících situací nesmí být míč hrán, jak leží:

(1) Když je míč v oblasti se zákazem hry v rámci trestné oblasti. Hráč musí využít úlevu s trestem podle Pravidla 17.1d  nebo 17.2.

(2) Když oblast se zákazem hry překáží v postoji nebo švihu, přičemž míč je v trestné oblasti: Jestliže je hráčův míč v trestné oblasti, avšak mimo oblast se zákazem hry, přičemž hráči v prostoru zamýšleného postoje nebo švihu překáží oblast se zákazem hry (ať už v rámci abnormálního stavu hřiště nebo trestné oblasti), musí hráč buď:

  • Využít úlevu s trestem mimo trestnou oblast podle Pravidla 17.1d  nebo 17.2, nebo
  • Využít beztrestnou úlevu tak, že spustí původní nebo jiný míč v následující oblasti úlevy (pokud existuje) v rámci dané trestné oblasti (viz Pravidlo 14.3):
    • Referenční bod: Nejbližší místo úplné úlevy od překážení oblasti se zákazem hry.
    • Velikost oblasti úlevy měřená od referenčního bodu: Jedna délka hole, avšak s těmito omezeními:
    • Omezení rozsahu oblasti úlevy:
      • Musí být v té samé trestné oblasti, kde míč leží, a
      • Nesmí být blíže jamce, než je referenční bod.

Avšak beztrestná úleva od překážení oblasti se zákazem hry podle (2) není možná:

  • Když zahrání míče tak, jak leží, je zjevně nesmyslné z jiného důvodu, než je překážení oblasti se zákazem hry (třeba když hráč nemůže provést úder, protože míč leží v křoví), nebo
  • Jestliže k překážení dochází pouze v důsledku toho, že hráč zvolí hůl, postoj, způsob provedení švihu nebo směr hry, jež jsou za dané situace neopodstatněné.

Ohledně toho, co dělat, když hráči překáží oblast se zákazem hry, přičemž jeho míč je kdekoli na hřišti vyjma v trestné oblasti, viz Pravidlo 16.1f.

Trest za zahrání míče z nesprávného místa v rozporu s Pravidlem 17.1: Všeobecný trest podle Pravidla 14.7a.

17.2
Možnosti poté, co hráč zahraje míč z trestné oblasti
a
Když se míč zahraný z trestné oblasti zastaví v té samé nebo jiné trestné oblasti

Jestliže se míč zahraný z trestné oblasti zastaví v té samé nebo jiné trestné oblasti, může hráč hrát míč, jak leží (viz Pravidlo 17.1b).

Nebo hráč může, s připočtením jedné trestné rány, využít úlevu podle některé z následujících možností:

(1) Běžné možnosti úlevy. Hráč může využít úlevu se ztrátou rány a vzdálenosti podle Pravidla 17.1d(1), úlevu dozadu na spojnici podle Pravidla 17.1d(2) nebo, v případě červené trestné oblasti, úlevu do strany podle Pravidla 17.1d(3).

Pro potřeby Pravidla  17.1d(2) nebo (3) je odhadnutým bodem použitým k určení oblasti úlevy místo, kde původní míč naposledy překročil okraj té trestné oblasti, ve které nyní leží.

Jestliže hráč využije úlevu se ztrátou rány a vzdálenosti tím, že spustí míč v trestné oblasti (viz Pravidlo 14.6), a následně se rozhodne spuštěný míč nehrát tak, jak leží:

  • Hráč může využít další úlevu mimo trestnou oblast podle Pravidla 17.1d(2) nebo 17.1d(3) (v případě červené trestné oblasti) nebo podle Pravidla 17.2a(2).
  • Jestliže tak hráč učiní, obdrží další jednu trestnou ránu, takže obdrží celkem dvě trestné rány: jednu za úlevu se ztrátou rány a vzdálenosti a jednu za úlevu mimo trestnou oblast.

(2) Dodatečná možnost úlevy: Hra z místa, odkud byla hrána poslední rána mimo trestnou oblast. Namísto využití některé z běžných možností úlevy podle (1) si hráč může zvolit, že bude hrát původní nebo jiný míč z místa, ze kterého hrál svou poslední ránu mimo trestnou oblast (viz Pravidlo 14.6).

b
Když je míč zahraný z trestné oblasti ztracen, mimo hřiště nebo je nehratelný mimo trestnou oblast

Poté, co hráč zahraje ránu míčem z trestné oblasti, se může stát, že hráč musí postupovat se ztrátou rány a vzdálenosti, nebo že si takovou možnost zvolí, protože původní míč je buď:

Jestliže hráč využije úlevu se ztrátou rány a vzdálenosti tím, že spustí míč v trestné oblasti (viz Pravidlo 14.6), a následně se rozhodne spuštěný míč nehrát tak, jak leží:

  • Hráč může využít další úlevu mimo trestnou oblast podle Pravidla  17.1d(2) nebo (3) (v případě červené trestné oblasti) nebo podle Pravidla 17.2a(2).
  • Jestliže tak hráč učiní, obdrží další jednu trestnou ránu, takže obdrží celkem dvě trestné rány: jednu za úlevu se ztrátou rány a vzdálenosti a jednu za úlevu mimo trestnou oblast.

Hráč může rovnou využít takovouto úlevu mimo trestnou oblast, aniž by předtím spustil míč v trestné oblasti, avšak i v takovém případě obdrží celkem dvě trestné rány.

Trest za zahrání míče z nesprávného místa v rozporu s Pravidlem 17.2: Všeobecný trest podle Pravidla 14.7a.

17.3
V trestné oblasti není možná úleva podle jiných Pravidel

Jestliže je hráčův míč v trestné oblasti, hráč nemá možnost využít úlevu pro:

Hráčovou jedinou možností úlevy je úleva s trestem podle Pravidla 17.

Avšak když pro míč v trestné oblasti dochází k překážení nebezpečné zvířecí situace, může hráč využít buď beztrestnou úlevu v rámci dané trestné oblasti, nebo úlevu s trestem mimo danou trestnou oblast (viz Pravidlo 16.2b(2)).

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Oblasti hřiště

V rámci hřiště je definováno pět oblastí:

  • Pole,
  • Odpaliště, odkud hráč musí začít hru na dané jamce,
  • Všechny trestné oblasti,
  • Všechny  bankry, a
  • Jamkoviště právě hrané jamky.
Pole

Oblast hřiště, která zahrnuje všechno na hřišti vyjma čtyři další definované oblasti hřiště: (1) odpaliště, ze kterého hráč musí začít hru na dané jamce, (2) všechny trestné oblasti, (3) všechny bankry, a (4) jamkoviště právě hrané jamky.

Pole zahrnuje:

  • Všechna odpaliště na hřišti kromě hráčova odpaliště na dané jamce, a
  • Všechna nesprávná jamkoviště.
Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Známo nebo prakticky jisto

Standard pro rozhodování, co se stalo s hráčovým míčem – například jestli míč skončil v trestné oblasti, jestli se pohnul nebo co způsobilo, že se pohnul.

Známo nebo prakticky jisto znamená víc než jen to, že daná věc je možná nebo pravděpodobná. Znamená to, že buď:

  • Existuje přesvědčivý důkaz, že se dotyčná událost s hráčovým míčem skutečně stala, jako když to hráč nebo jiná osoba viděla, nebo
  • Ačkoli existuje určitá velmi malá pochybnost, veškeré rozumně dostupné důkazy nasvědčují, že dotyčná událost nastala s pravděpodobností alespoň 95%.

„Veškeré rozumně dostupné důkazy“ zahrnují všechny informace, které hráč má, jakož i další informace, které si může obstarat bez vynaložení nadměrného úsilí a bez zbytečného zdržování.

 

Výklad Známo nebo prakticky jisto/1 - Uplatnění standardu „známo nebo prakticky jisto", když se míč pohne

Jestliže není „známo", co způsobilo pohnutí míče, musí se vzít do úvahy veškeré rozumně dostupné informace a vyhodnotit, zda míčem pohnul hráč, soupeř nebo vnější vliv.

V závislosti na okolnostech může rozumně dostupná informace zahrnovat, avšak nikoli výlučně:

  • Důsledky jakéhokoli úkonu učiněného v blízkosti míče (např. pohnutí volným přírodním předmětem, cvičný švih, přiložení hole nebo zaujetí postoje),
  • Kolik času uplynulo mezi takovým úkonem a samotným pohybem míče,
  • Poloha míče předtím, než se pohnul (např. na ferveji, usazený ve vysoké trávě, na povrchové nerovnosti nebo na jamkovišti),
  • Půdní a terénní podmínky v blízkosti míče (např. stupeň sklonu nebo přítomnost nerovností povrchu apod.), a
  • Směr a síla větru, déšť a další složky počasí.

Výklad Známo nebo prakticky jisto/2 - Praktická jistota je irelevantní, jestliže vyjde najevo až po uplynutí tříminutové hledací doby

Určení, zda je něco známo nebo prakticky jisto, musí být založeno na skutečnostech, které hráč zná v okamžiku vypršení tříminutové hledací doby.

Příklady, kdy pozdější hráčovo zjištění je irelevantní, zahrnují tyto situace:

  • Hráčův odpal skončí v oblasti s vysokým rafem a také velkou dírou po zvířeti. Po třech minutách hledání je usouzeno, že není známo nebo prakticky jisto, že míč je v díře po zvířeti. Když se hráč vrací na odpaliště, jeho míč je nalezen v dané díře po zvířeti.
  • Ačkoli hráč ještě neuvedl do hry další míč, musí postupovat se ztrátou rány a vzdálenosti dle úlevy pro ztracený míč (Pravidlo 18.2b - Co dělat, když je míč ztracen nebo je mimo hřiště), protože v okamžiku vypršení času na hledání nebylo známo nebo prakticky jisto, že míč je v dané díře po zvířeti.
  • Hráč nemůže najít svůj míč a domnívá se, že ho mohl sebrat nějaký divák (vnější vliv), avšak pro to, aby to bylo prakticky jisté, chybí dostatečné důkazy. Chvilku po vypršení tříminutové doby hledací doby se zjistí, že jeden z diváků opravdu má hráčův míč.

Hráč musí postupovat se ztrátou rány a vzdálenosti dle úlevy pro ztracený míč (Pravidlo 18.2b), protože to, že míčem pohnul vnější vliv, se zjistilo, až když vypršel čas na hledání.

Výklad Známo nebo prakticky jisto/3 - Hráč netuší, že jeho míč odehrál jiný hráč

Aby bylo možno míč považovat za pohnutý, musí být známo nebo prakticky jisto, že hráčův míč odehrál nějaký jiný hráč coby nesprávný míč.

Například ve hře na rány zahrají hráči A a B svoje odpaly do přibližně stejné oblasti. Hráč A najde míč a odehraje ho. Hráč B začne hledat svůj míč a nemůže ho najít. Po třech minutách se hráč B vydá zpátky na odpaliště, aby hrál další míč. Po cestě najde míč hráče A a je mu jasné, že hráč A omylem odehrál jeho míč.

Hráč A obdrží všeobecný trest za hru nesprávným míčem a musí dál hrát svůj míč (Pravidlo 6.3c). Míč hráče A nebyl ztracený, přestože oba hráči hledali déle jak tři minuty, protože hráč A nehledal svůj míč; hledal se míč hráče B. Co se týče hráče B, tak jeho původní míč je ztracený a hráč musí uvést do hry další míč s trestem ztráty rány a vzdálenosti (Pravidlo 18.2b), protože v okamžiku vypršení tříminutové hledací doby nebylo známo nebo prakticky jisto, že jeho míč odehrál jiný hráč.

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Ve hře

Status hráčova míče, když leží na hřišti a je s ním hrána jamka:

  • Míč se poprvé stane míčem ve hře:
    • Když s ním hráč zahraje ránu z odpaliště, nebo
    • Ve hře na jamky, když s ním hráč zahraje ránu odjinud než z odpaliště a jeho soupeř tuto ránu nezruší podle Pravidla 6.1b.
  • Tento míč zůstává ve hře, dokud není dohrán, avšak přestává být ve hře:
    • Když je zvednut z hřiště,
    • Když je ztracen (i když se nachází někde na hřišti) nebo když se zastaví mimo hřiště, nebo
    • Když byl nahrazen jiným míčem, a to i když to Pravidla nedovolují.

Míč, který není ve hře, je nesprávný míč.

Hráč nemůže mít v žádném okamžiku ve hře víc než jeden míč. (Viz Pravidlo 6.3d ohledně omezeného počtu případů, kdy hráč může najednou na jedné jamce hrát více míčů.)

Když Pravidla mluví o míči v klidu nebo v pohybu, rozumí se tím míč ve hře.

Když je položeno markovátko tak, aby označovalo pozici míče ve hře, pak:

  • Jestliže míč nebyl zvednut, je stále ve hře, a
  • Jestliže míč byl zvednut a vrácen, pak je ve hře, i když markovátko nebylo odstraněno.
Ve hře

Status hráčova míče, když leží na hřišti a je s ním hrána jamka:

  • Míč se poprvé stane míčem ve hře:
    • Když s ním hráč zahraje ránu z odpaliště, nebo
    • Ve hře na jamky, když s ním hráč zahraje ránu odjinud než z odpaliště a jeho soupeř tuto ránu nezruší podle Pravidla 6.1b.
  • Tento míč zůstává ve hře, dokud není dohrán, avšak přestává být ve hře:
    • Když je zvednut z hřiště,
    • Když je ztracen (i když se nachází někde na hřišti) nebo když se zastaví mimo hřiště, nebo
    • Když byl nahrazen jiným míčem, a to i když to Pravidla nedovolují.

Míč, který není ve hře, je nesprávný míč.

Hráč nemůže mít v žádném okamžiku ve hře víc než jeden míč. (Viz Pravidlo 6.3d ohledně omezeného počtu případů, kdy hráč může najednou na jedné jamce hrát více míčů.)

Když Pravidla mluví o míči v klidu nebo v pohybu, rozumí se tím míč ve hře.

Když je položeno markovátko tak, aby označovalo pozici míče ve hře, pak:

  • Jestliže míč nebyl zvednut, je stále ve hře, a
  • Jestliže míč byl zvednut a vrácen, pak je ve hře, i když markovátko nebylo odstraněno.
Hřiště

Veškerá oblast určená ke hře uvnitř hranic stanovených Soutěžním výborem:

  • Všechny oblasti uvnitř hranic jsou v hřišti a jsou jeho součástí.
  • Všechny oblasti vně hranic jsou mimo hřiště a nejsou jeho součástí.
  • Hranice hřiště se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem.

Hřiště se skládá z pěti definovaných oblastí hřiště.

Známo nebo prakticky jisto

Standard pro rozhodování, co se stalo s hráčovým míčem – například jestli míč skončil v trestné oblasti, jestli se pohnul nebo co způsobilo, že se pohnul.

Známo nebo prakticky jisto znamená víc než jen to, že daná věc je možná nebo pravděpodobná. Znamená to, že buď:

  • Existuje přesvědčivý důkaz, že se dotyčná událost s hráčovým míčem skutečně stala, jako když to hráč nebo jiná osoba viděla, nebo
  • Ačkoli existuje určitá velmi malá pochybnost, veškeré rozumně dostupné důkazy nasvědčují, že dotyčná událost nastala s pravděpodobností alespoň 95%.

„Veškeré rozumně dostupné důkazy“ zahrnují všechny informace, které hráč má, jakož i další informace, které si může obstarat bez vynaložení nadměrného úsilí a bez zbytečného zdržování.

 

Výklad Známo nebo prakticky jisto/1 - Uplatnění standardu „známo nebo prakticky jisto", když se míč pohne

Jestliže není „známo", co způsobilo pohnutí míče, musí se vzít do úvahy veškeré rozumně dostupné informace a vyhodnotit, zda míčem pohnul hráč, soupeř nebo vnější vliv.

V závislosti na okolnostech může rozumně dostupná informace zahrnovat, avšak nikoli výlučně:

  • Důsledky jakéhokoli úkonu učiněného v blízkosti míče (např. pohnutí volným přírodním předmětem, cvičný švih, přiložení hole nebo zaujetí postoje),
  • Kolik času uplynulo mezi takovým úkonem a samotným pohybem míče,
  • Poloha míče předtím, než se pohnul (např. na ferveji, usazený ve vysoké trávě, na povrchové nerovnosti nebo na jamkovišti),
  • Půdní a terénní podmínky v blízkosti míče (např. stupeň sklonu nebo přítomnost nerovností povrchu apod.), a
  • Směr a síla větru, déšť a další složky počasí.

Výklad Známo nebo prakticky jisto/2 - Praktická jistota je irelevantní, jestliže vyjde najevo až po uplynutí tříminutové hledací doby

Určení, zda je něco známo nebo prakticky jisto, musí být založeno na skutečnostech, které hráč zná v okamžiku vypršení tříminutové hledací doby.

Příklady, kdy pozdější hráčovo zjištění je irelevantní, zahrnují tyto situace:

  • Hráčův odpal skončí v oblasti s vysokým rafem a také velkou dírou po zvířeti. Po třech minutách hledání je usouzeno, že není známo nebo prakticky jisto, že míč je v díře po zvířeti. Když se hráč vrací na odpaliště, jeho míč je nalezen v dané díře po zvířeti.
  • Ačkoli hráč ještě neuvedl do hry další míč, musí postupovat se ztrátou rány a vzdálenosti dle úlevy pro ztracený míč (Pravidlo 18.2b - Co dělat, když je míč ztracen nebo je mimo hřiště), protože v okamžiku vypršení času na hledání nebylo známo nebo prakticky jisto, že míč je v dané díře po zvířeti.
  • Hráč nemůže najít svůj míč a domnívá se, že ho mohl sebrat nějaký divák (vnější vliv), avšak pro to, aby to bylo prakticky jisté, chybí dostatečné důkazy. Chvilku po vypršení tříminutové doby hledací doby se zjistí, že jeden z diváků opravdu má hráčův míč.

Hráč musí postupovat se ztrátou rány a vzdálenosti dle úlevy pro ztracený míč (Pravidlo 18.2b), protože to, že míčem pohnul vnější vliv, se zjistilo, až když vypršel čas na hledání.

Výklad Známo nebo prakticky jisto/3 - Hráč netuší, že jeho míč odehrál jiný hráč

Aby bylo možno míč považovat za pohnutý, musí být známo nebo prakticky jisto, že hráčův míč odehrál nějaký jiný hráč coby nesprávný míč.

Například ve hře na rány zahrají hráči A a B svoje odpaly do přibližně stejné oblasti. Hráč A najde míč a odehraje ho. Hráč B začne hledat svůj míč a nemůže ho najít. Po třech minutách se hráč B vydá zpátky na odpaliště, aby hrál další míč. Po cestě najde míč hráče A a je mu jasné, že hráč A omylem odehrál jeho míč.

Hráč A obdrží všeobecný trest za hru nesprávným míčem a musí dál hrát svůj míč (Pravidlo 6.3c). Míč hráče A nebyl ztracený, přestože oba hráči hledali déle jak tři minuty, protože hráč A nehledal svůj míč; hledal se míč hráče B. Co se týče hráče B, tak jeho původní míč je ztracený a hráč musí uvést do hry další míč s trestem ztráty rány a vzdálenosti (Pravidlo 18.2b), protože v okamžiku vypršení tříminutové hledací doby nebylo známo nebo prakticky jisto, že jeho míč odehrál jiný hráč.

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Ztracen

Status míče, který nebyl nalezen do tří minut od okamžiku, kdy ho začal hledat hráč nebo jeho nosič (nebo hráčův partner nebo partnerův nosič).

Jestliže je hledání dočasně přerušeno z dobrého důvodu (jako když hráč přestane hledat, protože byla zastavena hra nebo protože uvolňuje prostor pro hru jiného hráče), nebo když hráč omylem identifikuje nesprávný míč, pak:

  • Čas mezi přerušením hledání a jeho obnovením se nezapočítává, a
  • Celkový čas povolený na hledání je tři minuty se započtením času hledání před jeho přerušením i po jeho obnovení.

 

Výklad Ztracen/1 - Míč nemůže být prohlášen za ztracený

Hráčův míč se nestane ztraceným tím, že ho za takový hráč prohlásí. Míč je ztracen, pouze když nebyl nalezen do tří minut od okamžiku, kdy ho začal hledat hráč nebo jeho nosič nebo partner.

Například hráč hledá svůj míč dvě minuty, prohlásí ho za ztracený a vydá se zpět hrát další míč. Předtím, než hráč uvede do hry další míč, je jeho původní míč v rámci tříminutové hledací doby nalezen. Protože hráč nemůže prohlásit svůj míč za ztracený, jeho původní míč zůstává ve hře.

Výklad Ztracen/2 - Hráč nemůže zdržovat počátek hledání, aby tím získal výhodu

Tříminutová hledací doba začíná běžet od okamžiku, kdy ho hráč nebo jeho nosič (nebo hráčův partner nebo partnerův nosič) začne hledat. Hráč nemůže otálet se započetím hledání proto, aby získal výhodu tím, že se do hledání jeho míče zapojí více osob.

Například když hráč jde směrem ke svému míči, který již hledají mezitím diváci, nemůže úmyslně zdržovat svůj postup a tím oddalovat počátek tříminutové hledací doby. V takové situaci začne hledací doba běžet od okamžiku, kdy by hráč býval mohl začít s hledáním, kdyby svůj postup úmyslně nezdržoval.

Výklad Ztracen/3 - Když se hráč vydá zpět, aby zahrál provizorní míč, čas na hledání stále běží

Jestliže hráč začal hledat svůj míč a pak se vydá zpět na místo předchozí rány, aby zahrál provizorní míč, tříminutová hledací doba stále běží, bez ohledu na to, jestli někdo nadále hledá hráčův míč nebo ne.

Výklad Ztracen/4 - Čas na hledání, když se hledají dva míče

Jestliže hráč zahrál dva míče (třeba míč ve hře a ještě provizorní míč) a oba hledá, pak to, jestli má nárok na dva oddělené tříminutové intervaly na hledání, záleží na tom, jak blízko oba míče jsou.

Jestliže jsou oba míče ve stejné oblasti a je možné je hledat oba najednou, má hráč pouze jeden tříminutový interval na hledání obou míčů. Avšak když jsou tyto míče v různých oblastech (třeba na opačných stranách ferveje), má hráč samostatné tři minuty na hledání každého z míčů.

Ztráta rány a vzdálenosti

Postup a trest, když hráč využívá úlevu podle Pravidel 17, 18 nebo 19 tím, že hraje míč z místa, odkud byla hrána předchozí rána (viz Pravidlo 14.6).

Pojem ztráta rány a vzdálenosti znamená, že hráč:

  • Obdrží jednu trestnou ránu, a také
  • Ztrácí jakoukoli vzdálenostní výhodu ve směru k jamce vůči místu, odkud byla hrána předchozí rána.
Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Známo nebo prakticky jisto

Standard pro rozhodování, co se stalo s hráčovým míčem – například jestli míč skončil v trestné oblasti, jestli se pohnul nebo co způsobilo, že se pohnul.

Známo nebo prakticky jisto znamená víc než jen to, že daná věc je možná nebo pravděpodobná. Znamená to, že buď:

  • Existuje přesvědčivý důkaz, že se dotyčná událost s hráčovým míčem skutečně stala, jako když to hráč nebo jiná osoba viděla, nebo
  • Ačkoli existuje určitá velmi malá pochybnost, veškeré rozumně dostupné důkazy nasvědčují, že dotyčná událost nastala s pravděpodobností alespoň 95%.

„Veškeré rozumně dostupné důkazy“ zahrnují všechny informace, které hráč má, jakož i další informace, které si může obstarat bez vynaložení nadměrného úsilí a bez zbytečného zdržování.

 

Výklad Známo nebo prakticky jisto/1 - Uplatnění standardu „známo nebo prakticky jisto", když se míč pohne

Jestliže není „známo", co způsobilo pohnutí míče, musí se vzít do úvahy veškeré rozumně dostupné informace a vyhodnotit, zda míčem pohnul hráč, soupeř nebo vnější vliv.

V závislosti na okolnostech může rozumně dostupná informace zahrnovat, avšak nikoli výlučně:

  • Důsledky jakéhokoli úkonu učiněného v blízkosti míče (např. pohnutí volným přírodním předmětem, cvičný švih, přiložení hole nebo zaujetí postoje),
  • Kolik času uplynulo mezi takovým úkonem a samotným pohybem míče,
  • Poloha míče předtím, než se pohnul (např. na ferveji, usazený ve vysoké trávě, na povrchové nerovnosti nebo na jamkovišti),
  • Půdní a terénní podmínky v blízkosti míče (např. stupeň sklonu nebo přítomnost nerovností povrchu apod.), a
  • Směr a síla větru, déšť a další složky počasí.

Výklad Známo nebo prakticky jisto/2 - Praktická jistota je irelevantní, jestliže vyjde najevo až po uplynutí tříminutové hledací doby

Určení, zda je něco známo nebo prakticky jisto, musí být založeno na skutečnostech, které hráč zná v okamžiku vypršení tříminutové hledací doby.

Příklady, kdy pozdější hráčovo zjištění je irelevantní, zahrnují tyto situace:

  • Hráčův odpal skončí v oblasti s vysokým rafem a také velkou dírou po zvířeti. Po třech minutách hledání je usouzeno, že není známo nebo prakticky jisto, že míč je v díře po zvířeti. Když se hráč vrací na odpaliště, jeho míč je nalezen v dané díře po zvířeti.
  • Ačkoli hráč ještě neuvedl do hry další míč, musí postupovat se ztrátou rány a vzdálenosti dle úlevy pro ztracený míč (Pravidlo 18.2b - Co dělat, když je míč ztracen nebo je mimo hřiště), protože v okamžiku vypršení času na hledání nebylo známo nebo prakticky jisto, že míč je v dané díře po zvířeti.
  • Hráč nemůže najít svůj míč a domnívá se, že ho mohl sebrat nějaký divák (vnější vliv), avšak pro to, aby to bylo prakticky jisté, chybí dostatečné důkazy. Chvilku po vypršení tříminutové doby hledací doby se zjistí, že jeden z diváků opravdu má hráčův míč.

Hráč musí postupovat se ztrátou rány a vzdálenosti dle úlevy pro ztracený míč (Pravidlo 18.2b), protože to, že míčem pohnul vnější vliv, se zjistilo, až když vypršel čas na hledání.

Výklad Známo nebo prakticky jisto/3 - Hráč netuší, že jeho míč odehrál jiný hráč

Aby bylo možno míč považovat za pohnutý, musí být známo nebo prakticky jisto, že hráčův míč odehrál nějaký jiný hráč coby nesprávný míč.

Například ve hře na rány zahrají hráči A a B svoje odpaly do přibližně stejné oblasti. Hráč A najde míč a odehraje ho. Hráč B začne hledat svůj míč a nemůže ho najít. Po třech minutách se hráč B vydá zpátky na odpaliště, aby hrál další míč. Po cestě najde míč hráče A a je mu jasné, že hráč A omylem odehrál jeho míč.

Hráč A obdrží všeobecný trest za hru nesprávným míčem a musí dál hrát svůj míč (Pravidlo 6.3c). Míč hráče A nebyl ztracený, přestože oba hráči hledali déle jak tři minuty, protože hráč A nehledal svůj míč; hledal se míč hráče B. Co se týče hráče B, tak jeho původní míč je ztracený a hráč musí uvést do hry další míč s trestem ztráty rány a vzdálenosti (Pravidlo 18.2b), protože v okamžiku vypršení tříminutové hledací doby nebylo známo nebo prakticky jisto, že jeho míč odehrál jiný hráč.

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Rána; Úder

Dopředný pohyb hole s úmyslem zasáhnout míč.

Nicméně se nejedná o ránu, jestliže hráč:

  • Se během prošvihu rozhodne nezasáhnout míč a vyhne se tomu buď tak, že úmyslně zastaví hlavu hole předtím, než dosáhne míče, nebo pokud toto nezvládne, že míč úmyslně mine.
  • Náhodou zasáhne svůj míč při provádění cvičného švihu nebo při přípravě k ráně.

Když se Pravidla odvolávají na „zahrání míče“, znamená to totéž, jako provedení rány.

Hráčovo skóre na jamce nebo za kolo se popisuje jako počet „ran“, což zahrnuje jednak zahrané rány a také všechny trestné rány (viz Pravidlo 3.1c).

 

Výklad Rána/1 - Určení, zda byla provedena rána

Jestliže hráč započne švih holí směrem k míči s úmyslem zasáhnout míč, jeho úkon se počítá jako rána, když:

  • Hlava hole je odražena nebo zastavena vnějším vlivem (třeba větví nebo stromem), bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče nebo ne.
  • Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče násadou nebo ne.
  • Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, přičemž odpadlá hlava hole zasáhne míč.

Hráčův úkon se nepočítá jako rána v žádné z následujících situací:

  • Během švihu směrem k míči se hlava hole oddělí od násady. Hráč zastaví švih kousek před míčem, ale odpadlá hlava hole zasáhne míč a pohne s ním.
  • Hlava hole se oddělí od násady během nápřahu. Hráč dokončí švih samotnou násadou, ale míč nezasáhne.
  • Míč je uvízlý ve větvi stromou mimo dosah hole. Jestliže hráč pohne míčem tak, že udeří do nižší části větve místo do míče, použije se Pravidlo 9.4 (Míč zvednul nebo s ním pohnul hráč).
Spustit

Držet míč a volně ho upustit tak, aby padal vzduchem, s úmyslem, aby tento míč byl ve hře.

Jestliže hráč upustí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není spuštěn a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Každé Pravidlo poskytující úlevu určuje specifickou oblast úlevy, do které musí být míč spuštěn a ve které se také musí zastavit.

Při využití úlevy hráč musí upustit míč z místa v úrovni výšky kolen tak, aby:

  • Míč padal přímo dolů, aniž by ho hráč házel, roztáčel nebo kutálel či jiným pohybem případně ovlivňoval, kde se míč zastaví, a
  • Se míč nedotkl žádné části hráčova těla ani jeho výstroje předtím, než dopadne na zem (viz Pravidlo 14.3b).
Oblast úlevy

Oblast, do které hráč musí spustit míč při využití úlevy podle Pravidla. Každá úleva podle Pravidel vyžaduje, aby hráč použil specifickou oblast úlevy, jejíž rozměr a umístění se odvíjí od těchto tří faktorů:

  • Referenční bod: Bod, od kterého se měří velikost oblasti úlevy.
  • Velikost oblasti úlevy měřená od referenčního bodu: Oblast úlevy může mít velikost jedné nebo dvou délek hole, měřeno od referenčního bodu, ovšem s určitými omezeními:
  • Omezení ohledně umístění oblasti úlevy: Umístění oblasti úlevy může být omezeno jedním či více způsoby, například:
    • Omezení na určitou definovanou oblast hřiště, jako je v poli, nebo mimo bankr či trestnou oblast,
    • Není blíže jamce než referenční bod nebo musí být mimo trestnou oblast nebo bankr, ze kterých hráč využívá úlevu, nebo
    • Tam, kde nedochází k překážení (jak je definováno v příslušném Pravidle), od kterého hráč využívá úlevu.

Při vyměřování délek hole ke stanovení velikosti oblasti úlevy hráč může měřit přímo přes příkop, díru či podobnou prohlubeň, a přímo přes nebo skrze objekt (jako je strom, plot, zeď, tunel, drenáž nebo postřikovač), avšak není dovoleno měřit skrze terén, který se přirozeně zvedá a klesá.

Viz Postupy Soutěžního výboru, Sekce 2I (Soutěžní výbor může při využití určité úlevy hráči povolit nebo nařídit využít jako oblast úlevy dropovací zónu).


Vysvětlení - Určení, zda míč je v trestné oblasti

Při určování, zda se míč zastavil uvnitř oblasti úlevy (tj. buď do jedné nebo dvou délek dole od referenčního bodu v závislosti na příslušném Pravidle), se za míč v oblasti úlevy považuje míč, jehož libovolná část je do vzdálenosti vyměřené jedné nebo dvou délek hole. Nicméně míč není v oblasti úlevy, jestliže jeho libovolná část je blíže jamce, než referenční bod, nebo když pro libovolnou část míče existuje překážení, od kterého je využívána beztrestná úleva.
(Vysvětlení přidáno 12/2018)

Jamka

Cílový bod na jamkovišti právě hrané jamky.

  • Jamka musí mít v průměru 4 ¼ palce (108 mm) a musí být nejméně 4 palce (101.6 mm) hluboká.
  • Jestliže je použita vložka, její vnější průměr nesmí přesáhnout 4 ¼ palce (108 mm). Vložka musí být zapuštěna nejméně 1 palec (25.4 mm) pod úroveň povrchu jamkoviště, pokud to půdní podmínky dovolují.

Pojem „jamka“ (když není použit coby definovaný pojem a uveden kurzívou) je v Pravidlech používán k označení té části hřiště, která je nedílně spojena s konkrétním odpalištěm, jamkovištěm a jamkou. Hra na jamce začíná na odpališti a končí, když je míč dohraný v jamce na jamkovišti (nebo když Pravidla stanoví jiným způsobem, že je jamka dokončena).

 

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Hřiště

Veškerá oblast určená ke hře uvnitř hranic stanovených Soutěžním výborem:

  • Všechny oblasti uvnitř hranic jsou v hřišti a jsou jeho součástí.
  • Všechny oblasti vně hranic jsou mimo hřiště a nejsou jeho součástí.
  • Hranice hřiště se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem.

Hřiště se skládá z pěti definovaných oblastí hřiště.

Jamka

Cílový bod na jamkovišti právě hrané jamky.

  • Jamka musí mít v průměru 4 ¼ palce (108 mm) a musí být nejméně 4 palce (101.6 mm) hluboká.
  • Jestliže je použita vložka, její vnější průměr nesmí přesáhnout 4 ¼ palce (108 mm). Vložka musí být zapuštěna nejméně 1 palec (25.4 mm) pod úroveň povrchu jamkoviště, pokud to půdní podmínky dovolují.

Pojem „jamka“ (když není použit coby definovaný pojem a uveden kurzívou) je v Pravidlech používán k označení té části hřiště, která je nedílně spojena s konkrétním odpalištěm, jamkovištěm a jamkou. Hra na jamce začíná na odpališti a končí, když je míč dohraný v jamce na jamkovišti (nebo když Pravidla stanoví jiným způsobem, že je jamka dokončena).

 

Týčko

Předmět určený k vyvýšení míče nad úroveň země při hře z odpaliště. Nesmí být delší než 4 palce (101.6 mm) a musí vyhovovat Pravidlům pro výstroj.

Spustit

Držet míč a volně ho upustit tak, aby padal vzduchem, s úmyslem, aby tento míč byl ve hře.

Jestliže hráč upustí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není spuštěn a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Každé Pravidlo poskytující úlevu určuje specifickou oblast úlevy, do které musí být míč spuštěn a ve které se také musí zastavit.

Při využití úlevy hráč musí upustit míč z místa v úrovni výšky kolen tak, aby:

  • Míč padal přímo dolů, aniž by ho hráč házel, roztáčel nebo kutálel či jiným pohybem případně ovlivňoval, kde se míč zastaví, a
  • Se míč nedotkl žádné části hráčova těla ani jeho výstroje předtím, než dopadne na zem (viz Pravidlo 14.3b).
Jamka

Cílový bod na jamkovišti právě hrané jamky.

  • Jamka musí mít v průměru 4 ¼ palce (108 mm) a musí být nejméně 4 palce (101.6 mm) hluboká.
  • Jestliže je použita vložka, její vnější průměr nesmí přesáhnout 4 ¼ palce (108 mm). Vložka musí být zapuštěna nejméně 1 palec (25.4 mm) pod úroveň povrchu jamkoviště, pokud to půdní podmínky dovolují.

Pojem „jamka“ (když není použit coby definovaný pojem a uveden kurzívou) je v Pravidlech používán k označení té části hřiště, která je nedílně spojena s konkrétním odpalištěm, jamkovištěm a jamkou. Hra na jamce začíná na odpališti a končí, když je míč dohraný v jamce na jamkovišti (nebo když Pravidla stanoví jiným způsobem, že je jamka dokončena).

 

Spustit

Držet míč a volně ho upustit tak, aby padal vzduchem, s úmyslem, aby tento míč byl ve hře.

Jestliže hráč upustí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není spuštěn a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Každé Pravidlo poskytující úlevu určuje specifickou oblast úlevy, do které musí být míč spuštěn a ve které se také musí zastavit.

Při využití úlevy hráč musí upustit míč z místa v úrovni výšky kolen tak, aby:

  • Míč padal přímo dolů, aniž by ho hráč házel, roztáčel nebo kutálel či jiným pohybem případně ovlivňoval, kde se míč zastaví, a
  • Se míč nedotkl žádné části hráčova těla ani jeho výstroje předtím, než dopadne na zem (viz Pravidlo 14.3b).
Délka hole

Délka nejdelší hole ze 14 (nebo méně) holí, které hráč používá během kola (jak je povoleno Pravidlem 4.1b(1)), jiné než patru.

Například jestliže nejdelší hůl (jiná než patr), kterou hráč používá během kola, je driver o délce 43 palců (109.22 cm), je délkou hole pro tohoto hráče během tohoto kola 43 palců.

Délka hole se používá při definování hráčova odpaliště a při určení velikosti jeho oblasti úlevy, když využívá úlevu podle Pravidel.

 

Výklad Délka hole/1 - Význam "délky hole" při měření

Pro účely měření při určování oblasti úlevy se použije délka celé hole, počínaje špičkou hlavy hole a konče koncem držadla. Avšak jestliže je na holi nasazen kryt hlavy hole, nebo když je něco připojeno na konci držadla, nesmí se při měření ani jedno z toho započítat jako součást hole.

Výklad Délka hole/2 - Jak měřit, když se nejdelší hůl zlomí

Jestliže se hráčova nejdelší hůl během kola zlomí, zůstává i nadále pro účely vyměření oblasti úlevy jeho nejdelší holí. Avšak jestliže se hráčova nejdelší hůl zlomí a hráč je oprávněn ji vyměnit (Výjimka u Pravidla 4.1b(3)) a učiní tak, nejedná se nadále o jeho nejdelší hůl.

Jestliže hráč začne kolo s méně než 14 holemi a rozhodne se přidat další hůl, která je delší než hole, se kterými začal, bude pro měření použita tato nová hůl, ledaže by se jednalo o patr.

Vysvětlení -  Význam délky hole při hře s partnerem

Při partnerské formě hry může být pro určení odpaliště nebo velikosti oblasti úlevy použita nejdelší hůl kteréhokoli z partnerů.
(Vysvětlení přidáno 12/2018)

Jamka

Cílový bod na jamkovišti právě hrané jamky.

  • Jamka musí mít v průměru 4 ¼ palce (108 mm) a musí být nejméně 4 palce (101.6 mm) hluboká.
  • Jestliže je použita vložka, její vnější průměr nesmí přesáhnout 4 ¼ palce (108 mm). Vložka musí být zapuštěna nejméně 1 palec (25.4 mm) pod úroveň povrchu jamkoviště, pokud to půdní podmínky dovolují.

Pojem „jamka“ (když není použit coby definovaný pojem a uveden kurzívou) je v Pravidlech používán k označení té části hřiště, která je nedílně spojena s konkrétním odpalištěm, jamkovištěm a jamkou. Hra na jamce začíná na odpališti a končí, když je míč dohraný v jamce na jamkovišti (nebo když Pravidla stanoví jiným způsobem, že je jamka dokončena).

 

Oblasti hřiště

V rámci hřiště je definováno pět oblastí:

  • Pole,
  • Odpaliště, odkud hráč musí začít hru na dané jamce,
  • Všechny trestné oblasti,
  • Všechny  bankry, a
  • Jamkoviště právě hrané jamky.
Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Délka hole

Délka nejdelší hole ze 14 (nebo méně) holí, které hráč používá během kola (jak je povoleno Pravidlem 4.1b(1)), jiné než patru.

Například jestliže nejdelší hůl (jiná než patr), kterou hráč používá během kola, je driver o délce 43 palců (109.22 cm), je délkou hole pro tohoto hráče během tohoto kola 43 palců.

Délka hole se používá při definování hráčova odpaliště a při určení velikosti jeho oblasti úlevy, když využívá úlevu podle Pravidel.

 

Výklad Délka hole/1 - Význam "délky hole" při měření

Pro účely měření při určování oblasti úlevy se použije délka celé hole, počínaje špičkou hlavy hole a konče koncem držadla. Avšak jestliže je na holi nasazen kryt hlavy hole, nebo když je něco připojeno na konci držadla, nesmí se při měření ani jedno z toho započítat jako součást hole.

Výklad Délka hole/2 - Jak měřit, když se nejdelší hůl zlomí

Jestliže se hráčova nejdelší hůl během kola zlomí, zůstává i nadále pro účely vyměření oblasti úlevy jeho nejdelší holí. Avšak jestliže se hráčova nejdelší hůl zlomí a hráč je oprávněn ji vyměnit (Výjimka u Pravidla 4.1b(3)) a učiní tak, nejedná se nadále o jeho nejdelší hůl.

Jestliže hráč začne kolo s méně než 14 holemi a rozhodne se přidat další hůl, která je delší než hole, se kterými začal, bude pro měření použita tato nová hůl, ledaže by se jednalo o patr.

Vysvětlení -  Význam délky hole při hře s partnerem

Při partnerské formě hry může být pro určení odpaliště nebo velikosti oblasti úlevy použita nejdelší hůl kteréhokoli z partnerů.
(Vysvětlení přidáno 12/2018)

Oblasti hřiště

V rámci hřiště je definováno pět oblastí:

  • Pole,
  • Odpaliště, odkud hráč musí začít hru na dané jamce,
  • Všechny trestné oblasti,
  • Všechny  bankry, a
  • Jamkoviště právě hrané jamky.
Oblast úlevy

Oblast, do které hráč musí spustit míč při využití úlevy podle Pravidla. Každá úleva podle Pravidel vyžaduje, aby hráč použil specifickou oblast úlevy, jejíž rozměr a umístění se odvíjí od těchto tří faktorů:

  • Referenční bod: Bod, od kterého se měří velikost oblasti úlevy.
  • Velikost oblasti úlevy měřená od referenčního bodu: Oblast úlevy může mít velikost jedné nebo dvou délek hole, měřeno od referenčního bodu, ovšem s určitými omezeními:
  • Omezení ohledně umístění oblasti úlevy: Umístění oblasti úlevy může být omezeno jedním či více způsoby, například:
    • Omezení na určitou definovanou oblast hřiště, jako je v poli, nebo mimo bankr či trestnou oblast,
    • Není blíže jamce než referenční bod nebo musí být mimo trestnou oblast nebo bankr, ze kterých hráč využívá úlevu, nebo
    • Tam, kde nedochází k překážení (jak je definováno v příslušném Pravidle), od kterého hráč využívá úlevu.

Při vyměřování délek hole ke stanovení velikosti oblasti úlevy hráč může měřit přímo přes příkop, díru či podobnou prohlubeň, a přímo přes nebo skrze objekt (jako je strom, plot, zeď, tunel, drenáž nebo postřikovač), avšak není dovoleno měřit skrze terén, který se přirozeně zvedá a klesá.

Viz Postupy Soutěžního výboru, Sekce 2I (Soutěžní výbor může při využití určité úlevy hráči povolit nebo nařídit využít jako oblast úlevy dropovací zónu).


Vysvětlení - Určení, zda míč je v trestné oblasti

Při určování, zda se míč zastavil uvnitř oblasti úlevy (tj. buď do jedné nebo dvou délek dole od referenčního bodu v závislosti na příslušném Pravidle), se za míč v oblasti úlevy považuje míč, jehož libovolná část je do vzdálenosti vyměřené jedné nebo dvou délek hole. Nicméně míč není v oblasti úlevy, jestliže jeho libovolná část je blíže jamce, než referenční bod, nebo když pro libovolnou část míče existuje překážení, od kterého je využívána beztrestná úleva.
(Vysvětlení přidáno 12/2018)

Oblasti hřiště

V rámci hřiště je definováno pět oblastí:

  • Pole,
  • Odpaliště, odkud hráč musí začít hru na dané jamce,
  • Všechny trestné oblasti,
  • Všechny  bankry, a
  • Jamkoviště právě hrané jamky.
Spustit

Držet míč a volně ho upustit tak, aby padal vzduchem, s úmyslem, aby tento míč byl ve hře.

Jestliže hráč upustí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není spuštěn a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Každé Pravidlo poskytující úlevu určuje specifickou oblast úlevy, do které musí být míč spuštěn a ve které se také musí zastavit.

Při využití úlevy hráč musí upustit míč z místa v úrovni výšky kolen tak, aby:

  • Míč padal přímo dolů, aniž by ho hráč házel, roztáčel nebo kutálel či jiným pohybem případně ovlivňoval, kde se míč zastaví, a
  • Se míč nedotkl žádné části hráčova těla ani jeho výstroje předtím, než dopadne na zem (viz Pravidlo 14.3b).
Oblast úlevy

Oblast, do které hráč musí spustit míč při využití úlevy podle Pravidla. Každá úleva podle Pravidel vyžaduje, aby hráč použil specifickou oblast úlevy, jejíž rozměr a umístění se odvíjí od těchto tří faktorů:

  • Referenční bod: Bod, od kterého se měří velikost oblasti úlevy.
  • Velikost oblasti úlevy měřená od referenčního bodu: Oblast úlevy může mít velikost jedné nebo dvou délek hole, měřeno od referenčního bodu, ovšem s určitými omezeními:
  • Omezení ohledně umístění oblasti úlevy: Umístění oblasti úlevy může být omezeno jedním či více způsoby, například:
    • Omezení na určitou definovanou oblast hřiště, jako je v poli, nebo mimo bankr či trestnou oblast,
    • Není blíže jamce než referenční bod nebo musí být mimo trestnou oblast nebo bankr, ze kterých hráč využívá úlevu, nebo
    • Tam, kde nedochází k překážení (jak je definováno v příslušném Pravidle), od kterého hráč využívá úlevu.

Při vyměřování délek hole ke stanovení velikosti oblasti úlevy hráč může měřit přímo přes příkop, díru či podobnou prohlubeň, a přímo přes nebo skrze objekt (jako je strom, plot, zeď, tunel, drenáž nebo postřikovač), avšak není dovoleno měřit skrze terén, který se přirozeně zvedá a klesá.

Viz Postupy Soutěžního výboru, Sekce 2I (Soutěžní výbor může při využití určité úlevy hráči povolit nebo nařídit využít jako oblast úlevy dropovací zónu).


Vysvětlení - Určení, zda míč je v trestné oblasti

Při určování, zda se míč zastavil uvnitř oblasti úlevy (tj. buď do jedné nebo dvou délek dole od referenčního bodu v závislosti na příslušném Pravidle), se za míč v oblasti úlevy považuje míč, jehož libovolná část je do vzdálenosti vyměřené jedné nebo dvou délek hole. Nicméně míč není v oblasti úlevy, jestliže jeho libovolná část je blíže jamce, než referenční bod, nebo když pro libovolnou část míče existuje překážení, od kterého je využívána beztrestná úleva.
(Vysvětlení přidáno 12/2018)

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Spustit

Držet míč a volně ho upustit tak, aby padal vzduchem, s úmyslem, aby tento míč byl ve hře.

Jestliže hráč upustí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není spuštěn a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Každé Pravidlo poskytující úlevu určuje specifickou oblast úlevy, do které musí být míč spuštěn a ve které se také musí zastavit.

Při využití úlevy hráč musí upustit míč z místa v úrovni výšky kolen tak, aby:

  • Míč padal přímo dolů, aniž by ho hráč házel, roztáčel nebo kutálel či jiným pohybem případně ovlivňoval, kde se míč zastaví, a
  • Se míč nedotkl žádné části hráčova těla ani jeho výstroje předtím, než dopadne na zem (viz Pravidlo 14.3b).
Oblast úlevy

Oblast, do které hráč musí spustit míč při využití úlevy podle Pravidla. Každá úleva podle Pravidel vyžaduje, aby hráč použil specifickou oblast úlevy, jejíž rozměr a umístění se odvíjí od těchto tří faktorů:

  • Referenční bod: Bod, od kterého se měří velikost oblasti úlevy.
  • Velikost oblasti úlevy měřená od referenčního bodu: Oblast úlevy může mít velikost jedné nebo dvou délek hole, měřeno od referenčního bodu, ovšem s určitými omezeními:
  • Omezení ohledně umístění oblasti úlevy: Umístění oblasti úlevy může být omezeno jedním či více způsoby, například:
    • Omezení na určitou definovanou oblast hřiště, jako je v poli, nebo mimo bankr či trestnou oblast,
    • Není blíže jamce než referenční bod nebo musí být mimo trestnou oblast nebo bankr, ze kterých hráč využívá úlevu, nebo
    • Tam, kde nedochází k překážení (jak je definováno v příslušném Pravidle), od kterého hráč využívá úlevu.

Při vyměřování délek hole ke stanovení velikosti oblasti úlevy hráč může měřit přímo přes příkop, díru či podobnou prohlubeň, a přímo přes nebo skrze objekt (jako je strom, plot, zeď, tunel, drenáž nebo postřikovač), avšak není dovoleno měřit skrze terén, který se přirozeně zvedá a klesá.

Viz Postupy Soutěžního výboru, Sekce 2I (Soutěžní výbor může při využití určité úlevy hráči povolit nebo nařídit využít jako oblast úlevy dropovací zónu).


Vysvětlení - Určení, zda míč je v trestné oblasti

Při určování, zda se míč zastavil uvnitř oblasti úlevy (tj. buď do jedné nebo dvou délek dole od referenčního bodu v závislosti na příslušném Pravidle), se za míč v oblasti úlevy považuje míč, jehož libovolná část je do vzdálenosti vyměřené jedné nebo dvou délek hole. Nicméně míč není v oblasti úlevy, jestliže jeho libovolná část je blíže jamce, než referenční bod, nebo když pro libovolnou část míče existuje překážení, od kterého je využívána beztrestná úleva.
(Vysvětlení přidáno 12/2018)

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Délka hole

Délka nejdelší hole ze 14 (nebo méně) holí, které hráč používá během kola (jak je povoleno Pravidlem 4.1b(1)), jiné než patru.

Například jestliže nejdelší hůl (jiná než patr), kterou hráč používá během kola, je driver o délce 43 palců (109.22 cm), je délkou hole pro tohoto hráče během tohoto kola 43 palců.

Délka hole se používá při definování hráčova odpaliště a při určení velikosti jeho oblasti úlevy, když využívá úlevu podle Pravidel.

 

Výklad Délka hole/1 - Význam "délky hole" při měření

Pro účely měření při určování oblasti úlevy se použije délka celé hole, počínaje špičkou hlavy hole a konče koncem držadla. Avšak jestliže je na holi nasazen kryt hlavy hole, nebo když je něco připojeno na konci držadla, nesmí se při měření ani jedno z toho započítat jako součást hole.

Výklad Délka hole/2 - Jak měřit, když se nejdelší hůl zlomí

Jestliže se hráčova nejdelší hůl během kola zlomí, zůstává i nadále pro účely vyměření oblasti úlevy jeho nejdelší holí. Avšak jestliže se hráčova nejdelší hůl zlomí a hráč je oprávněn ji vyměnit (Výjimka u Pravidla 4.1b(3)) a učiní tak, nejedná se nadále o jeho nejdelší hůl.

Jestliže hráč začne kolo s méně než 14 holemi a rozhodne se přidat další hůl, která je delší než hole, se kterými začal, bude pro měření použita tato nová hůl, ledaže by se jednalo o patr.

Vysvětlení -  Význam délky hole při hře s partnerem

Při partnerské formě hry může být pro určení odpaliště nebo velikosti oblasti úlevy použita nejdelší hůl kteréhokoli z partnerů.
(Vysvětlení přidáno 12/2018)

Jamka

Cílový bod na jamkovišti právě hrané jamky.

  • Jamka musí mít v průměru 4 ¼ palce (108 mm) a musí být nejméně 4 palce (101.6 mm) hluboká.
  • Jestliže je použita vložka, její vnější průměr nesmí přesáhnout 4 ¼ palce (108 mm). Vložka musí být zapuštěna nejméně 1 palec (25.4 mm) pod úroveň povrchu jamkoviště, pokud to půdní podmínky dovolují.

Pojem „jamka“ (když není použit coby definovaný pojem a uveden kurzívou) je v Pravidlech používán k označení té části hřiště, která je nedílně spojena s konkrétním odpalištěm, jamkovištěm a jamkou. Hra na jamce začíná na odpališti a končí, když je míč dohraný v jamce na jamkovišti (nebo když Pravidla stanoví jiným způsobem, že je jamka dokončena).

 

Oblasti hřiště

V rámci hřiště je definováno pět oblastí:

  • Pole,
  • Odpaliště, odkud hráč musí začít hru na dané jamce,
  • Všechny trestné oblasti,
  • Všechny  bankry, a
  • Jamkoviště právě hrané jamky.
Oblasti hřiště

V rámci hřiště je definováno pět oblastí:

  • Pole,
  • Odpaliště, odkud hráč musí začít hru na dané jamce,
  • Všechny trestné oblasti,
  • Všechny  bankry, a
  • Jamkoviště právě hrané jamky.
Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Délka hole

Délka nejdelší hole ze 14 (nebo méně) holí, které hráč používá během kola (jak je povoleno Pravidlem 4.1b(1)), jiné než patru.

Například jestliže nejdelší hůl (jiná než patr), kterou hráč používá během kola, je driver o délce 43 palců (109.22 cm), je délkou hole pro tohoto hráče během tohoto kola 43 palců.

Délka hole se používá při definování hráčova odpaliště a při určení velikosti jeho oblasti úlevy, když využívá úlevu podle Pravidel.

 

Výklad Délka hole/1 - Význam "délky hole" při měření

Pro účely měření při určování oblasti úlevy se použije délka celé hole, počínaje špičkou hlavy hole a konče koncem držadla. Avšak jestliže je na holi nasazen kryt hlavy hole, nebo když je něco připojeno na konci držadla, nesmí se při měření ani jedno z toho započítat jako součást hole.

Výklad Délka hole/2 - Jak měřit, když se nejdelší hůl zlomí

Jestliže se hráčova nejdelší hůl během kola zlomí, zůstává i nadále pro účely vyměření oblasti úlevy jeho nejdelší holí. Avšak jestliže se hráčova nejdelší hůl zlomí a hráč je oprávněn ji vyměnit (Výjimka u Pravidla 4.1b(3)) a učiní tak, nejedná se nadále o jeho nejdelší hůl.

Jestliže hráč začne kolo s méně než 14 holemi a rozhodne se přidat další hůl, která je delší než hole, se kterými začal, bude pro měření použita tato nová hůl, ledaže by se jednalo o patr.

Vysvětlení -  Význam délky hole při hře s partnerem

Při partnerské formě hry může být pro určení odpaliště nebo velikosti oblasti úlevy použita nejdelší hůl kteréhokoli z partnerů.
(Vysvětlení přidáno 12/2018)

Oblasti hřiště

V rámci hřiště je definováno pět oblastí:

  • Pole,
  • Odpaliště, odkud hráč musí začít hru na dané jamce,
  • Všechny trestné oblasti,
  • Všechny  bankry, a
  • Jamkoviště právě hrané jamky.
Oblast úlevy

Oblast, do které hráč musí spustit míč při využití úlevy podle Pravidla. Každá úleva podle Pravidel vyžaduje, aby hráč použil specifickou oblast úlevy, jejíž rozměr a umístění se odvíjí od těchto tří faktorů:

  • Referenční bod: Bod, od kterého se měří velikost oblasti úlevy.
  • Velikost oblasti úlevy měřená od referenčního bodu: Oblast úlevy může mít velikost jedné nebo dvou délek hole, měřeno od referenčního bodu, ovšem s určitými omezeními:
  • Omezení ohledně umístění oblasti úlevy: Umístění oblasti úlevy může být omezeno jedním či více způsoby, například:
    • Omezení na určitou definovanou oblast hřiště, jako je v poli, nebo mimo bankr či trestnou oblast,
    • Není blíže jamce než referenční bod nebo musí být mimo trestnou oblast nebo bankr, ze kterých hráč využívá úlevu, nebo
    • Tam, kde nedochází k překážení (jak je definováno v příslušném Pravidle), od kterého hráč využívá úlevu.

Při vyměřování délek hole ke stanovení velikosti oblasti úlevy hráč může měřit přímo přes příkop, díru či podobnou prohlubeň, a přímo přes nebo skrze objekt (jako je strom, plot, zeď, tunel, drenáž nebo postřikovač), avšak není dovoleno měřit skrze terén, který se přirozeně zvedá a klesá.

Viz Postupy Soutěžního výboru, Sekce 2I (Soutěžní výbor může při využití určité úlevy hráči povolit nebo nařídit využít jako oblast úlevy dropovací zónu).


Vysvětlení - Určení, zda míč je v trestné oblasti

Při určování, zda se míč zastavil uvnitř oblasti úlevy (tj. buď do jedné nebo dvou délek dole od referenčního bodu v závislosti na příslušném Pravidle), se za míč v oblasti úlevy považuje míč, jehož libovolná část je do vzdálenosti vyměřené jedné nebo dvou délek hole. Nicméně míč není v oblasti úlevy, jestliže jeho libovolná část je blíže jamce, než referenční bod, nebo když pro libovolnou část míče existuje překážení, od kterého je využívána beztrestná úleva.
(Vysvětlení přidáno 12/2018)

Oblasti hřiště

V rámci hřiště je definováno pět oblastí:

  • Pole,
  • Odpaliště, odkud hráč musí začít hru na dané jamce,
  • Všechny trestné oblasti,
  • Všechny  bankry, a
  • Jamkoviště právě hrané jamky.
Spustit

Držet míč a volně ho upustit tak, aby padal vzduchem, s úmyslem, aby tento míč byl ve hře.

Jestliže hráč upustí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není spuštěn a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Každé Pravidlo poskytující úlevu určuje specifickou oblast úlevy, do které musí být míč spuštěn a ve které se také musí zastavit.

Při využití úlevy hráč musí upustit míč z místa v úrovni výšky kolen tak, aby:

  • Míč padal přímo dolů, aniž by ho hráč házel, roztáčel nebo kutálel či jiným pohybem případně ovlivňoval, kde se míč zastaví, a
  • Se míč nedotkl žádné části hráčova těla ani jeho výstroje předtím, než dopadne na zem (viz Pravidlo 14.3b).
Oblast úlevy

Oblast, do které hráč musí spustit míč při využití úlevy podle Pravidla. Každá úleva podle Pravidel vyžaduje, aby hráč použil specifickou oblast úlevy, jejíž rozměr a umístění se odvíjí od těchto tří faktorů:

  • Referenční bod: Bod, od kterého se měří velikost oblasti úlevy.
  • Velikost oblasti úlevy měřená od referenčního bodu: Oblast úlevy může mít velikost jedné nebo dvou délek hole, měřeno od referenčního bodu, ovšem s určitými omezeními:
  • Omezení ohledně umístění oblasti úlevy: Umístění oblasti úlevy může být omezeno jedním či více způsoby, například:
    • Omezení na určitou definovanou oblast hřiště, jako je v poli, nebo mimo bankr či trestnou oblast,
    • Není blíže jamce než referenční bod nebo musí být mimo trestnou oblast nebo bankr, ze kterých hráč využívá úlevu, nebo
    • Tam, kde nedochází k překážení (jak je definováno v příslušném Pravidle), od kterého hráč využívá úlevu.

Při vyměřování délek hole ke stanovení velikosti oblasti úlevy hráč může měřit přímo přes příkop, díru či podobnou prohlubeň, a přímo přes nebo skrze objekt (jako je strom, plot, zeď, tunel, drenáž nebo postřikovač), avšak není dovoleno měřit skrze terén, který se přirozeně zvedá a klesá.

Viz Postupy Soutěžního výboru, Sekce 2I (Soutěžní výbor může při využití určité úlevy hráči povolit nebo nařídit využít jako oblast úlevy dropovací zónu).


Vysvětlení - Určení, zda míč je v trestné oblasti

Při určování, zda se míč zastavil uvnitř oblasti úlevy (tj. buď do jedné nebo dvou délek dole od referenčního bodu v závislosti na příslušném Pravidle), se za míč v oblasti úlevy považuje míč, jehož libovolná část je do vzdálenosti vyměřené jedné nebo dvou délek hole. Nicméně míč není v oblasti úlevy, jestliže jeho libovolná část je blíže jamce, než referenční bod, nebo když pro libovolnou část míče existuje překážení, od kterého je využívána beztrestná úleva.
(Vysvětlení přidáno 12/2018)

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Oblast se zákazem hry

Část hřiště, na které Soutěžní výbor zakázal hru. Oblast se zákazem hry musí být definována buď jako součást abnormálního stavu hřiště nebo jako součást trestné oblasti.

Soutěžní výbor může využít oblastí se zákazem hry z jakéhokoli důvodu, jako jsou:

  • Ochrana přírody, zvířecích příbytků a chráněných biozón,
  • Prevence poškození mladých stromků, květinových záhonů, drnových školek, vydrnovaných nebo jinak osetých ploch,
  • Bezpečnost hráčů, a
  • Ochrana míst historického a kulturního významu.

Soutěžní výbor by měl vyznačit okraje oblasti se zákazem hry čárou nebo kolíky, přičemž toto označení pomocí čáry nebo kolíků (nebo vršků těchto kolíků) by mělo odlišit oblast se zákazem hry od běžného abnormálního stavu hřiště či trestné oblasti, které neobsahují oblast se zákazem hry.

 

Výklad Oblast se zákazem hry/1 - Status rostoucích rostlin přečnívajících oblast se zákazem hry

Status rostoucích rostlin, které přečnívají oblast se zákazem hry, závisí na typu oblasti se zákazem hry. To je důležité, protože tyto rostoucí rostliny mohou být součástí oblasti se zákazem hry a hráč tím pádem bude muset využít úlevu.

Například pokud je oblast se zákazem hry definována jako trestná oblast (jejíž okraje se promítají svisle vzhůru nad zem i dolů pod zem), pak jakákoli část rostoucí rostliny, která přečnívá za okraj oblasti se zákazem hry, není součástí oblasti se zákazem hry. Ale když je oblast se zákazem hry definována jako půda v opravě (což zahrnuje veškerou půdu uvnitř definované oblasti a také cokoli rostoucího, co vrchem přečnívá přes vyznačený okraj), pak cokoli přečnívajícího přes okraj je součástí oblasti se zákazem hry.

Postoj

Pozice nohou a těla hráče při přípravě a samotném provedení rány.

Oblast se zákazem hry

Část hřiště, na které Soutěžní výbor zakázal hru. Oblast se zákazem hry musí být definována buď jako součást abnormálního stavu hřiště nebo jako součást trestné oblasti.

Soutěžní výbor může využít oblastí se zákazem hry z jakéhokoli důvodu, jako jsou:

  • Ochrana přírody, zvířecích příbytků a chráněných biozón,
  • Prevence poškození mladých stromků, květinových záhonů, drnových školek, vydrnovaných nebo jinak osetých ploch,
  • Bezpečnost hráčů, a
  • Ochrana míst historického a kulturního významu.

Soutěžní výbor by měl vyznačit okraje oblasti se zákazem hry čárou nebo kolíky, přičemž toto označení pomocí čáry nebo kolíků (nebo vršků těchto kolíků) by mělo odlišit oblast se zákazem hry od běžného abnormálního stavu hřiště či trestné oblasti, které neobsahují oblast se zákazem hry.

 

Výklad Oblast se zákazem hry/1 - Status rostoucích rostlin přečnívajících oblast se zákazem hry

Status rostoucích rostlin, které přečnívají oblast se zákazem hry, závisí na typu oblasti se zákazem hry. To je důležité, protože tyto rostoucí rostliny mohou být součástí oblasti se zákazem hry a hráč tím pádem bude muset využít úlevu.

Například pokud je oblast se zákazem hry definována jako trestná oblast (jejíž okraje se promítají svisle vzhůru nad zem i dolů pod zem), pak jakákoli část rostoucí rostliny, která přečnívá za okraj oblasti se zákazem hry, není součástí oblasti se zákazem hry. Ale když je oblast se zákazem hry definována jako půda v opravě (což zahrnuje veškerou půdu uvnitř definované oblasti a také cokoli rostoucího, co vrchem přečnívá přes vyznačený okraj), pak cokoli přečnívajícího přes okraj je součástí oblasti se zákazem hry.

Abnormální stav hřiště

Jakákoli z následujících čtyř podmínek:

  • Díra po zvířeti,
  • Půda v opravě,
  • Nepohyblivá závada, nebo
  • Náhodná voda.
Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Spustit

Držet míč a volně ho upustit tak, aby padal vzduchem, s úmyslem, aby tento míč byl ve hře.

Jestliže hráč upustí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není spuštěn a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Každé Pravidlo poskytující úlevu určuje specifickou oblast úlevy, do které musí být míč spuštěn a ve které se také musí zastavit.

Při využití úlevy hráč musí upustit míč z místa v úrovni výšky kolen tak, aby:

  • Míč padal přímo dolů, aniž by ho hráč házel, roztáčel nebo kutálel či jiným pohybem případně ovlivňoval, kde se míč zastaví, a
  • Se míč nedotkl žádné části hráčova těla ani jeho výstroje předtím, než dopadne na zem (viz Pravidlo 14.3b).
Oblast úlevy

Oblast, do které hráč musí spustit míč při využití úlevy podle Pravidla. Každá úleva podle Pravidel vyžaduje, aby hráč použil specifickou oblast úlevy, jejíž rozměr a umístění se odvíjí od těchto tří faktorů:

  • Referenční bod: Bod, od kterého se měří velikost oblasti úlevy.
  • Velikost oblasti úlevy měřená od referenčního bodu: Oblast úlevy může mít velikost jedné nebo dvou délek hole, měřeno od referenčního bodu, ovšem s určitými omezeními:
  • Omezení ohledně umístění oblasti úlevy: Umístění oblasti úlevy může být omezeno jedním či více způsoby, například:
    • Omezení na určitou definovanou oblast hřiště, jako je v poli, nebo mimo bankr či trestnou oblast,
    • Není blíže jamce než referenční bod nebo musí být mimo trestnou oblast nebo bankr, ze kterých hráč využívá úlevu, nebo
    • Tam, kde nedochází k překážení (jak je definováno v příslušném Pravidle), od kterého hráč využívá úlevu.

Při vyměřování délek hole ke stanovení velikosti oblasti úlevy hráč může měřit přímo přes příkop, díru či podobnou prohlubeň, a přímo přes nebo skrze objekt (jako je strom, plot, zeď, tunel, drenáž nebo postřikovač), avšak není dovoleno měřit skrze terén, který se přirozeně zvedá a klesá.

Viz Postupy Soutěžního výboru, Sekce 2I (Soutěžní výbor může při využití určité úlevy hráči povolit nebo nařídit využít jako oblast úlevy dropovací zónu).


Vysvětlení - Určení, zda míč je v trestné oblasti

Při určování, zda se míč zastavil uvnitř oblasti úlevy (tj. buď do jedné nebo dvou délek dole od referenčního bodu v závislosti na příslušném Pravidle), se za míč v oblasti úlevy považuje míč, jehož libovolná část je do vzdálenosti vyměřené jedné nebo dvou délek hole. Nicméně míč není v oblasti úlevy, jestliže jeho libovolná část je blíže jamce, než referenční bod, nebo když pro libovolnou část míče existuje překážení, od kterého je využívána beztrestná úleva.
(Vysvětlení přidáno 12/2018)

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Nejbližší místo úplné úlevy

Referenční bod pro využití beztrestné úlevy od abnormálního stavu hřiště (Pravidlo 16.1), nebezpečné zvířecí situace (Pravidlo 16.2), nesprávného jamkoviště (Pravidlo 13.1f) nebo oblasti se zákazem hry (Pravidla 16.1f a 17.1e), nebo při využití úlevy podle určitého Místního pravidla.

Je to odhadnutý bod, pro který, kdyby na něm ležel míč, platí, že:

  • Je nejblíže původnímu místu míče, avšak ne blíže jamce, než je toto původní místo,
  • Je v požadované oblasti hřiště, a
  • Nedochází na něm k témuž překážení, od kterého hráč získává úlevu, a to pro stejný úder, jaký by hráč hrál z původního místa, pokud by k danému překážení nedocházelo.

Odhadnutí referenčního bodu vyžaduje, aby hráč určil hůl, postoj, švih a směr hry, které by býval použil pro onu ránu z původního místa.

Hráč nemusí nutně takovou ránu předvádět tak, že zaujme postoj a vybranou holí švihne (nicméně se doporučuje, aby tak hráč učinil, aby provedený odhad místa byl co možná přesný).

Nejbližší místo úplné úlevy se vztahuje výhradně k tomu překážení, od kterého hráč získává úlevu, a může se nacházet v místě, kde dochází k překážení něčeho jiného:

  • Jestliže hráč využije danou úlevu a poté dochází k jinému překážení, od kterého je také možná úleva, pak hráč může následně využít tuto novou úlevu, přičemž bude určovat nové nejbližší místo úplné úlevy, a to s ohledem na dané nové překážení.
  • Úlevu od více překážení je nutno provést v oddělených krocích vždy pro jeden typ překážení, nicméně hráč může využít úlevu od dvou typů překážení najednou (pak bude určovat nejbližší místo úplné úlevy vzhledem k oběma překážením), jestliže již předtím využil úlevu v jednotlivých krocích od obou překážení, přičemž se ukázalo, že opakování takového postupu by vedlo pouze k opakovanému překážení z jednoho nebo druhého důvodu.

 

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/1 - Diagramy ilustrující nejbližší místo úplné úlevy

Na diagramech je názorně ilustrován pojem "nejbližší místo úplné úlevy" podle Pravidla 16.1 (Abnormální stav hřiště) při úlevě od půdy v opravě, a to jak pro pravorukého, tak i levorukého hráče.

Pojem nejbližší místo úplné úlevy musí být vykládán zcela striktně. Hráč si nemůže vybrat, na které straně půdy v opravě bude spouštět míč, ledaže vycházejí dvě stejně vzdálená nejbližší místa úplné úlevy. I když je na jedné straně půdy v opravě fervej a na druhé křoví, pak jestliže nejbližší místo úplné úlevy vychází do křoví, pak právě to je hráčovo nejbližší místo úplné úlevy.

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/2 - Hráč nedodrží doporučený postup pro určení nejbližšího místa úplné úlevy

Pravidla sice doporučují postup určení nejbližšího místa úplné úlevy, ale nevyžadují, aby hráč při úlevě podle příslušného Pravidla (třeba při úlevě od abnormálního stavu hřiště podle Pravidla 16.1b (Úleva pro míč v poli)) toto místo určil. Jestliže hráč neurčí nejbližší místo úplné úlevy přesně nebo určí nesprávné nejbližší místo úplné úlevy, obdrží trest pouze když ve výsledku spustí míč v rámci takové oblasti úlevy, která nesplňuje požadavky daného pravidla, a míč následně odehraje.

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/3 - Zda hráč využil úlevu nesprávně, když daná podmínka stále překáží pro ránu holí, se kterou nebylo určeno nejbližší místo úplné úlevy

Když hráč využívá úlevu od abnormálního stavu hřiště, jde pouze o úlevu pro překážení, ke kterému by docházelo, kdyby za použití dané hole, postoje, švihu a směru hry hrál míč z původního místa. Poté, co úlevu využije a již nedochází k žádnému překážení pro ránu, kterou by hráč býval hrál, představuje jakékoli další překážení novou situaci.

Například hráčův míč leží v poli ve vysokém rafu zhruba 210 metrů od jamkoviště. Hráč si vybere pro svou příští ránu wedžku a zjistí, že svým postojem se dotýká čáry vyznačující půdu v opravě. Hráč určí nejbližší místo úplné úlevy a spustí míč v předepsané oblasti úlevy v souladu s Pravidly 14.3(b) (Míč musí být spuštěn v oblasti úlevy) a 16.1 (Úleva od abnormálního stavu hřiště).

Míč se zakutálí do dobré polohy v rámci dané oblasti úlevy, odkud by hráč podle své úvahy mohl svou příští ránu hrát trojkou dřevem. Kdyby hráč pro svou příští ránu použil wedžku, nedocházelo by k žádnému překážení půdy v opravě. Nicméně při použití trojky dřeva se hráč nohama opět dotýká čáry vyznačující půdu v opravě. Jde o novou situaci a hráč může hrát míč, jak leží, nebo využít novou úlevu.

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/4 - Hráč určí nejbližší místo úplné úlevy, ale není fyzicky schopen provést zamýšlený úder

Účelem určení nejbližšího místa úplné úlevy je nelézt takový nejbližší referenční bod, ve kterém již nedochází k danému překážení. Při určování nejbližšího místa úplné úlevy nemá hráč záruku dobré nebo hratelné polohy.

Například když hráč není schopen z předepsané oblasti úlevy naměřené od nejbližšího místa úplné úlevy zahrát zamýšlenou ránu, protože má ve směru hry strom, nebo protože kvůli křoví nemůže provést nápřah k ráně, nemění to nic na skutečnosti, že určený bod je jeho nejbližším místem úplné úlevy.

Poté, co je míč ve hře, se hráč musí rozhodnout, jaký typ úderu bude hrát. Tento úder, což zahrnuje i volbu hole, může být odlišný od toho, který by býval hrál z původního místa, kdyby nedocházelo k danému překážení.

Jestliže nikde v určené oblasti úlevy není fyzicky možné spustit míč, nemá hráč nárok na úlevu od daného překážení.

Výklad Nejbližší místo úplné úlevy/5 - Hráč není fyzicky schopen určit nejbližší místo úplné úlevy

Jestliže hráč není fyzicky schopen určit svoje nejbližší místo úplné úlevy, musí toto být odhadnuto a oblast úlevy je pak založena na takto odhadnutém bodu.

Například při úlevě podle Pravidla 16.1 hráč není fyzicky schopen určit nejbližší místo úplné úlevy, protože se nachází uvnitř kmene stromu nebo protože mu hraniční kolík brání v zaujetí odpovídajícího postoje.

Hráč musí odhadnout nejbližší místo úplné úlevy a spustit míč v příslušné oblasti úlevy.

Jestliže nikde v určené oblasti úlevy není fyzicky možné spustit míč, nemá hráč nárok na úlevu podle Pravidla 16.1.

Oblast se zákazem hry

Část hřiště, na které Soutěžní výbor zakázal hru. Oblast se zákazem hry musí být definována buď jako součást abnormálního stavu hřiště nebo jako součást trestné oblasti.

Soutěžní výbor může využít oblastí se zákazem hry z jakéhokoli důvodu, jako jsou:

  • Ochrana přírody, zvířecích příbytků a chráněných biozón,
  • Prevence poškození mladých stromků, květinových záhonů, drnových školek, vydrnovaných nebo jinak osetých ploch,
  • Bezpečnost hráčů, a
  • Ochrana míst historického a kulturního významu.

Soutěžní výbor by měl vyznačit okraje oblasti se zákazem hry čárou nebo kolíky, přičemž toto označení pomocí čáry nebo kolíků (nebo vršků těchto kolíků) by mělo odlišit oblast se zákazem hry od běžného abnormálního stavu hřiště či trestné oblasti, které neobsahují oblast se zákazem hry.

 

Výklad Oblast se zákazem hry/1 - Status rostoucích rostlin přečnívajících oblast se zákazem hry

Status rostoucích rostlin, které přečnívají oblast se zákazem hry, závisí na typu oblasti se zákazem hry. To je důležité, protože tyto rostoucí rostliny mohou být součástí oblasti se zákazem hry a hráč tím pádem bude muset využít úlevu.

Například pokud je oblast se zákazem hry definována jako trestná oblast (jejíž okraje se promítají svisle vzhůru nad zem i dolů pod zem), pak jakákoli část rostoucí rostliny, která přečnívá za okraj oblasti se zákazem hry, není součástí oblasti se zákazem hry. Ale když je oblast se zákazem hry definována jako půda v opravě (což zahrnuje veškerou půdu uvnitř definované oblasti a také cokoli rostoucího, co vrchem přečnívá přes vyznačený okraj), pak cokoli přečnívajícího přes okraj je součástí oblasti se zákazem hry.

Délka hole

Délka nejdelší hole ze 14 (nebo méně) holí, které hráč používá během kola (jak je povoleno Pravidlem 4.1b(1)), jiné než patru.

Například jestliže nejdelší hůl (jiná než patr), kterou hráč používá během kola, je driver o délce 43 palců (109.22 cm), je délkou hole pro tohoto hráče během tohoto kola 43 palců.

Délka hole se používá při definování hráčova odpaliště a při určení velikosti jeho oblasti úlevy, když využívá úlevu podle Pravidel.

 

Výklad Délka hole/1 - Význam "délky hole" při měření

Pro účely měření při určování oblasti úlevy se použije délka celé hole, počínaje špičkou hlavy hole a konče koncem držadla. Avšak jestliže je na holi nasazen kryt hlavy hole, nebo když je něco připojeno na konci držadla, nesmí se při měření ani jedno z toho započítat jako součást hole.

Výklad Délka hole/2 - Jak měřit, když se nejdelší hůl zlomí

Jestliže se hráčova nejdelší hůl během kola zlomí, zůstává i nadále pro účely vyměření oblasti úlevy jeho nejdelší holí. Avšak jestliže se hráčova nejdelší hůl zlomí a hráč je oprávněn ji vyměnit (Výjimka u Pravidla 4.1b(3)) a učiní tak, nejedná se nadále o jeho nejdelší hůl.

Jestliže hráč začne kolo s méně než 14 holemi a rozhodne se přidat další hůl, která je delší než hole, se kterými začal, bude pro měření použita tato nová hůl, ledaže by se jednalo o patr.

Vysvětlení -  Význam délky hole při hře s partnerem

Při partnerské formě hry může být pro určení odpaliště nebo velikosti oblasti úlevy použita nejdelší hůl kteréhokoli z partnerů.
(Vysvětlení přidáno 12/2018)

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Jamka

Cílový bod na jamkovišti právě hrané jamky.

  • Jamka musí mít v průměru 4 ¼ palce (108 mm) a musí být nejméně 4 palce (101.6 mm) hluboká.
  • Jestliže je použita vložka, její vnější průměr nesmí přesáhnout 4 ¼ palce (108 mm). Vložka musí být zapuštěna nejméně 1 palec (25.4 mm) pod úroveň povrchu jamkoviště, pokud to půdní podmínky dovolují.

Pojem „jamka“ (když není použit coby definovaný pojem a uveden kurzívou) je v Pravidlech používán k označení té části hřiště, která je nedílně spojena s konkrétním odpalištěm, jamkovištěm a jamkou. Hra na jamce začíná na odpališti a končí, když je míč dohraný v jamce na jamkovišti (nebo když Pravidla stanoví jiným způsobem, že je jamka dokončena).

 

Oblast se zákazem hry

Část hřiště, na které Soutěžní výbor zakázal hru. Oblast se zákazem hry musí být definována buď jako součást abnormálního stavu hřiště nebo jako součást trestné oblasti.

Soutěžní výbor může využít oblastí se zákazem hry z jakéhokoli důvodu, jako jsou:

  • Ochrana přírody, zvířecích příbytků a chráněných biozón,
  • Prevence poškození mladých stromků, květinových záhonů, drnových školek, vydrnovaných nebo jinak osetých ploch,
  • Bezpečnost hráčů, a
  • Ochrana míst historického a kulturního významu.

Soutěžní výbor by měl vyznačit okraje oblasti se zákazem hry čárou nebo kolíky, přičemž toto označení pomocí čáry nebo kolíků (nebo vršků těchto kolíků) by mělo odlišit oblast se zákazem hry od běžného abnormálního stavu hřiště či trestné oblasti, které neobsahují oblast se zákazem hry.

 

Výklad Oblast se zákazem hry/1 - Status rostoucích rostlin přečnívajících oblast se zákazem hry

Status rostoucích rostlin, které přečnívají oblast se zákazem hry, závisí na typu oblasti se zákazem hry. To je důležité, protože tyto rostoucí rostliny mohou být součástí oblasti se zákazem hry a hráč tím pádem bude muset využít úlevu.

Například pokud je oblast se zákazem hry definována jako trestná oblast (jejíž okraje se promítají svisle vzhůru nad zem i dolů pod zem), pak jakákoli část rostoucí rostliny, která přečnívá za okraj oblasti se zákazem hry, není součástí oblasti se zákazem hry. Ale když je oblast se zákazem hry definována jako půda v opravě (což zahrnuje veškerou půdu uvnitř definované oblasti a také cokoli rostoucího, co vrchem přečnívá přes vyznačený okraj), pak cokoli přečnívajícího přes okraj je součástí oblasti se zákazem hry.

Oblast se zákazem hry

Část hřiště, na které Soutěžní výbor zakázal hru. Oblast se zákazem hry musí být definována buď jako součást abnormálního stavu hřiště nebo jako součást trestné oblasti.

Soutěžní výbor může využít oblastí se zákazem hry z jakéhokoli důvodu, jako jsou:

  • Ochrana přírody, zvířecích příbytků a chráněných biozón,
  • Prevence poškození mladých stromků, květinových záhonů, drnových školek, vydrnovaných nebo jinak osetých ploch,
  • Bezpečnost hráčů, a
  • Ochrana míst historického a kulturního významu.

Soutěžní výbor by měl vyznačit okraje oblasti se zákazem hry čárou nebo kolíky, přičemž toto označení pomocí čáry nebo kolíků (nebo vršků těchto kolíků) by mělo odlišit oblast se zákazem hry od běžného abnormálního stavu hřiště či trestné oblasti, které neobsahují oblast se zákazem hry.

 

Výklad Oblast se zákazem hry/1 - Status rostoucích rostlin přečnívajících oblast se zákazem hry

Status rostoucích rostlin, které přečnívají oblast se zákazem hry, závisí na typu oblasti se zákazem hry. To je důležité, protože tyto rostoucí rostliny mohou být součástí oblasti se zákazem hry a hráč tím pádem bude muset využít úlevu.

Například pokud je oblast se zákazem hry definována jako trestná oblast (jejíž okraje se promítají svisle vzhůru nad zem i dolů pod zem), pak jakákoli část rostoucí rostliny, která přečnívá za okraj oblasti se zákazem hry, není součástí oblasti se zákazem hry. Ale když je oblast se zákazem hry definována jako půda v opravě (což zahrnuje veškerou půdu uvnitř definované oblasti a také cokoli rostoucího, co vrchem přečnívá přes vyznačený okraj), pak cokoli přečnívajícího přes okraj je součástí oblasti se zákazem hry.

Rána; Úder

Dopředný pohyb hole s úmyslem zasáhnout míč.

Nicméně se nejedná o ránu, jestliže hráč:

  • Se během prošvihu rozhodne nezasáhnout míč a vyhne se tomu buď tak, že úmyslně zastaví hlavu hole předtím, než dosáhne míče, nebo pokud toto nezvládne, že míč úmyslně mine.
  • Náhodou zasáhne svůj míč při provádění cvičného švihu nebo při přípravě k ráně.

Když se Pravidla odvolávají na „zahrání míče“, znamená to totéž, jako provedení rány.

Hráčovo skóre na jamce nebo za kolo se popisuje jako počet „ran“, což zahrnuje jednak zahrané rány a také všechny trestné rány (viz Pravidlo 3.1c).

 

Výklad Rána/1 - Určení, zda byla provedena rána

Jestliže hráč započne švih holí směrem k míči s úmyslem zasáhnout míč, jeho úkon se počítá jako rána, když:

  • Hlava hole je odražena nebo zastavena vnějším vlivem (třeba větví nebo stromem), bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče nebo ne.
  • Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče násadou nebo ne.
  • Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, přičemž odpadlá hlava hole zasáhne míč.

Hráčův úkon se nepočítá jako rána v žádné z následujících situací:

  • Během švihu směrem k míči se hlava hole oddělí od násady. Hráč zastaví švih kousek před míčem, ale odpadlá hlava hole zasáhne míč a pohne s ním.
  • Hlava hole se oddělí od násady během nápřahu. Hráč dokončí švih samotnou násadou, ale míč nezasáhne.
  • Míč je uvízlý ve větvi stromou mimo dosah hole. Jestliže hráč pohne míčem tak, že udeří do nižší části větve místo do míče, použije se Pravidlo 9.4 (Míč zvednul nebo s ním pohnul hráč).
Postoj

Pozice nohou a těla hráče při přípravě a samotném provedení rány.

Oblast se zákazem hry

Část hřiště, na které Soutěžní výbor zakázal hru. Oblast se zákazem hry musí být definována buď jako součást abnormálního stavu hřiště nebo jako součást trestné oblasti.

Soutěžní výbor může využít oblastí se zákazem hry z jakéhokoli důvodu, jako jsou:

  • Ochrana přírody, zvířecích příbytků a chráněných biozón,
  • Prevence poškození mladých stromků, květinových záhonů, drnových školek, vydrnovaných nebo jinak osetých ploch,
  • Bezpečnost hráčů, a
  • Ochrana míst historického a kulturního významu.

Soutěžní výbor by měl vyznačit okraje oblasti se zákazem hry čárou nebo kolíky, přičemž toto označení pomocí čáry nebo kolíků (nebo vršků těchto kolíků) by mělo odlišit oblast se zákazem hry od běžného abnormálního stavu hřiště či trestné oblasti, které neobsahují oblast se zákazem hry.

 

Výklad Oblast se zákazem hry/1 - Status rostoucích rostlin přečnívajících oblast se zákazem hry

Status rostoucích rostlin, které přečnívají oblast se zákazem hry, závisí na typu oblasti se zákazem hry. To je důležité, protože tyto rostoucí rostliny mohou být součástí oblasti se zákazem hry a hráč tím pádem bude muset využít úlevu.

Například pokud je oblast se zákazem hry definována jako trestná oblast (jejíž okraje se promítají svisle vzhůru nad zem i dolů pod zem), pak jakákoli část rostoucí rostliny, která přečnívá za okraj oblasti se zákazem hry, není součástí oblasti se zákazem hry. Ale když je oblast se zákazem hry definována jako půda v opravě (což zahrnuje veškerou půdu uvnitř definované oblasti a také cokoli rostoucího, co vrchem přečnívá přes vyznačený okraj), pak cokoli přečnívajícího přes okraj je součástí oblasti se zákazem hry.

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Nesprávné místo

Jakékoli jiné místo na hřišti, než z jakého hráč podle Pravidel musí nebo může odehrát svůj míč.

Příklady hry z nesprávného místa:

  • Odehrání míče poté, co byl vrácen na jiné místo nebo když nebyl vrácen, ačkoli to Pravidla vyžadovala.
  • Odehrání spuštěného míče mimo danou oblast úlevy.
  • Využití úlevy podle nesprávného Pravidla, takže míč je spuštěn a odehrán z místa, kde to Pravidla nedovolovala.
  • Odehrání míče z oblasti se zákazem hry, nebo když taková oblast překáží hráči v zamýšleném postoji nebo švihu.

Odehrání míče odjinud než z odpaliště, když hráč začíná hrát jamku, nebo když se pokouší tento prohřešek napravit, není hrou z nesprávného místa (viz Pravidlo 6.1b).

Všeobecný trest

Ztráta jamky ve hře na jamky nebo dvě trestné rány ve hře na rány.

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Ztráta rány a vzdálenosti

Postup a trest, když hráč využívá úlevu podle Pravidel 17, 18 nebo 19 tím, že hraje míč z místa, odkud byla hrána předchozí rána (viz Pravidlo 14.6).

Pojem ztráta rány a vzdálenosti znamená, že hráč:

  • Obdrží jednu trestnou ránu, a také
  • Ztrácí jakoukoli vzdálenostní výhodu ve směru k jamce vůči místu, odkud byla hrána předchozí rána.
Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Oblast úlevy

Oblast, do které hráč musí spustit míč při využití úlevy podle Pravidla. Každá úleva podle Pravidel vyžaduje, aby hráč použil specifickou oblast úlevy, jejíž rozměr a umístění se odvíjí od těchto tří faktorů:

  • Referenční bod: Bod, od kterého se měří velikost oblasti úlevy.
  • Velikost oblasti úlevy měřená od referenčního bodu: Oblast úlevy může mít velikost jedné nebo dvou délek hole, měřeno od referenčního bodu, ovšem s určitými omezeními:
  • Omezení ohledně umístění oblasti úlevy: Umístění oblasti úlevy může být omezeno jedním či více způsoby, například:
    • Omezení na určitou definovanou oblast hřiště, jako je v poli, nebo mimo bankr či trestnou oblast,
    • Není blíže jamce než referenční bod nebo musí být mimo trestnou oblast nebo bankr, ze kterých hráč využívá úlevu, nebo
    • Tam, kde nedochází k překážení (jak je definováno v příslušném Pravidle), od kterého hráč využívá úlevu.

Při vyměřování délek hole ke stanovení velikosti oblasti úlevy hráč může měřit přímo přes příkop, díru či podobnou prohlubeň, a přímo přes nebo skrze objekt (jako je strom, plot, zeď, tunel, drenáž nebo postřikovač), avšak není dovoleno měřit skrze terén, který se přirozeně zvedá a klesá.

Viz Postupy Soutěžního výboru, Sekce 2I (Soutěžní výbor může při využití určité úlevy hráči povolit nebo nařídit využít jako oblast úlevy dropovací zónu).


Vysvětlení - Určení, zda míč je v trestné oblasti

Při určování, zda se míč zastavil uvnitř oblasti úlevy (tj. buď do jedné nebo dvou délek dole od referenčního bodu v závislosti na příslušném Pravidle), se za míč v oblasti úlevy považuje míč, jehož libovolná část je do vzdálenosti vyměřené jedné nebo dvou délek hole. Nicméně míč není v oblasti úlevy, jestliže jeho libovolná část je blíže jamce, než referenční bod, nebo když pro libovolnou část míče existuje překážení, od kterého je využívána beztrestná úleva.
(Vysvětlení přidáno 12/2018)

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Ztráta rány a vzdálenosti

Postup a trest, když hráč využívá úlevu podle Pravidel 17, 18 nebo 19 tím, že hraje míč z místa, odkud byla hrána předchozí rána (viz Pravidlo 14.6).

Pojem ztráta rány a vzdálenosti znamená, že hráč:

  • Obdrží jednu trestnou ránu, a také
  • Ztrácí jakoukoli vzdálenostní výhodu ve směru k jamce vůči místu, odkud byla hrána předchozí rána.
Spustit

Držet míč a volně ho upustit tak, aby padal vzduchem, s úmyslem, aby tento míč byl ve hře.

Jestliže hráč upustí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není spuštěn a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Každé Pravidlo poskytující úlevu určuje specifickou oblast úlevy, do které musí být míč spuštěn a ve které se také musí zastavit.

Při využití úlevy hráč musí upustit míč z místa v úrovni výšky kolen tak, aby:

  • Míč padal přímo dolů, aniž by ho hráč házel, roztáčel nebo kutálel či jiným pohybem případně ovlivňoval, kde se míč zastaví, a
  • Se míč nedotkl žádné části hráčova těla ani jeho výstroje předtím, než dopadne na zem (viz Pravidlo 14.3b).
Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Spustit

Držet míč a volně ho upustit tak, aby padal vzduchem, s úmyslem, aby tento míč byl ve hře.

Jestliže hráč upustí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není spuštěn a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Každé Pravidlo poskytující úlevu určuje specifickou oblast úlevy, do které musí být míč spuštěn a ve které se také musí zastavit.

Při využití úlevy hráč musí upustit míč z místa v úrovni výšky kolen tak, aby:

  • Míč padal přímo dolů, aniž by ho hráč házel, roztáčel nebo kutálel či jiným pohybem případně ovlivňoval, kde se míč zastaví, a
  • Se míč nedotkl žádné části hráčova těla ani jeho výstroje předtím, než dopadne na zem (viz Pravidlo 14.3b).
Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Ztráta rány a vzdálenosti

Postup a trest, když hráč využívá úlevu podle Pravidel 17, 18 nebo 19 tím, že hraje míč z místa, odkud byla hrána předchozí rána (viz Pravidlo 14.6).

Pojem ztráta rány a vzdálenosti znamená, že hráč:

  • Obdrží jednu trestnou ránu, a také
  • Ztrácí jakoukoli vzdálenostní výhodu ve směru k jamce vůči místu, odkud byla hrána předchozí rána.
Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Rána; Úder

Dopředný pohyb hole s úmyslem zasáhnout míč.

Nicméně se nejedná o ránu, jestliže hráč:

  • Se během prošvihu rozhodne nezasáhnout míč a vyhne se tomu buď tak, že úmyslně zastaví hlavu hole předtím, než dosáhne míče, nebo pokud toto nezvládne, že míč úmyslně mine.
  • Náhodou zasáhne svůj míč při provádění cvičného švihu nebo při přípravě k ráně.

Když se Pravidla odvolávají na „zahrání míče“, znamená to totéž, jako provedení rány.

Hráčovo skóre na jamce nebo za kolo se popisuje jako počet „ran“, což zahrnuje jednak zahrané rány a také všechny trestné rány (viz Pravidlo 3.1c).

 

Výklad Rána/1 - Určení, zda byla provedena rána

Jestliže hráč započne švih holí směrem k míči s úmyslem zasáhnout míč, jeho úkon se počítá jako rána, když:

  • Hlava hole je odražena nebo zastavena vnějším vlivem (třeba větví nebo stromem), bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče nebo ne.
  • Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, bez ohledu na to, zda dojde k zasažení míče násadou nebo ne.
  • Hlava hole se během švihu směrem k míči oddělí od násady a hráč pokračuje ve švihu samotnou násadou, přičemž odpadlá hlava hole zasáhne míč.

Hráčův úkon se nepočítá jako rána v žádné z následujících situací:

  • Během švihu směrem k míči se hlava hole oddělí od násady. Hráč zastaví švih kousek před míčem, ale odpadlá hlava hole zasáhne míč a pohne s ním.
  • Hlava hole se oddělí od násady během nápřahu. Hráč dokončí švih samotnou násadou, ale míč nezasáhne.
  • Míč je uvízlý ve větvi stromou mimo dosah hole. Jestliže hráč pohne míčem tak, že udeří do nižší části větve místo do míče, použije se Pravidlo 9.4 (Míč zvednul nebo s ním pohnul hráč).
Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Ztráta rány a vzdálenosti

Postup a trest, když hráč využívá úlevu podle Pravidel 17, 18 nebo 19 tím, že hraje míč z místa, odkud byla hrána předchozí rána (viz Pravidlo 14.6).

Pojem ztráta rány a vzdálenosti znamená, že hráč:

  • Obdrží jednu trestnou ránu, a také
  • Ztrácí jakoukoli vzdálenostní výhodu ve směru k jamce vůči místu, odkud byla hrána předchozí rána.
Mimo hřiště

Veškeré území vně hranic hřiště, jak je stanovil Soutěžní výbor. Veškeré území uvnitř těchto hranic je v hřišti.

Hranice hřiště se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (jako jsou přírodní nebo umělé objekty) uvnitř hranic je v hřišti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně hranic (jako třeba schůdky připojené k hraničnímu plotu, nebo strom kořenící vně hranic, jehož větve zasahují přes hranici a naopak), pak pouze ta část objektu, která je mimo hranice, je mimo hřiště.

Hranice by měla být určena hraničními objekty nebo čarami:

  • Hraniční objekty: Jestliže je hranice určena kolíky nebo plotem, pak je dána spojnicí vnitřních (z pohledu hřiště) bodů kolíků nebo sloupků plotu v úrovni země (vyjma šikmých podpěr), přičemž tyto kolíky nebo sloupky samy jsou mimo hřiště.
    Jestliže je hranice určena jinými objekty, jako třeba zdmi, nebo když chce Soutěžní výbor hraniční plot pojmout jiným způsobem, měl by Soutěžní výbor hranici určit.
  • Čáry: Jestliže je hranice určena čárou namalovanou na zemi, pak je dána vnitřní (z pohledu hřiště) hranou čáry a čára sama je mimo hřiště.
    Jestliže je hranice určena čárou na zemi, mohou být použity kolíky k indikaci, kde se hranice nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Hraniční kolíky nebo čáry by měly být bílé.

Ztracen

Status míče, který nebyl nalezen do tří minut od okamžiku, kdy ho začal hledat hráč nebo jeho nosič (nebo hráčův partner nebo partnerův nosič).

Jestliže je hledání dočasně přerušeno z dobrého důvodu (jako když hráč přestane hledat, protože byla zastavena hra nebo protože uvolňuje prostor pro hru jiného hráče), nebo když hráč omylem identifikuje nesprávný míč, pak:

  • Čas mezi přerušením hledání a jeho obnovením se nezapočítává, a
  • Celkový čas povolený na hledání je tři minuty se započtením času hledání před jeho přerušením i po jeho obnovení.

 

Výklad Ztracen/1 - Míč nemůže být prohlášen za ztracený

Hráčův míč se nestane ztraceným tím, že ho za takový hráč prohlásí. Míč je ztracen, pouze když nebyl nalezen do tří minut od okamžiku, kdy ho začal hledat hráč nebo jeho nosič nebo partner.

Například hráč hledá svůj míč dvě minuty, prohlásí ho za ztracený a vydá se zpět hrát další míč. Předtím, než hráč uvede do hry další míč, je jeho původní míč v rámci tříminutové hledací doby nalezen. Protože hráč nemůže prohlásit svůj míč za ztracený, jeho původní míč zůstává ve hře.

Výklad Ztracen/2 - Hráč nemůže zdržovat počátek hledání, aby tím získal výhodu

Tříminutová hledací doba začíná běžet od okamžiku, kdy ho hráč nebo jeho nosič (nebo hráčův partner nebo partnerův nosič) začne hledat. Hráč nemůže otálet se započetím hledání proto, aby získal výhodu tím, že se do hledání jeho míče zapojí více osob.

Například když hráč jde směrem ke svému míči, který již hledají mezitím diváci, nemůže úmyslně zdržovat svůj postup a tím oddalovat počátek tříminutové hledací doby. V takové situaci začne hledací doba běžet od okamžiku, kdy by hráč býval mohl začít s hledáním, kdyby svůj postup úmyslně nezdržoval.

Výklad Ztracen/3 - Když se hráč vydá zpět, aby zahrál provizorní míč, čas na hledání stále běží

Jestliže hráč začal hledat svůj míč a pak se vydá zpět na místo předchozí rány, aby zahrál provizorní míč, tříminutová hledací doba stále běží, bez ohledu na to, jestli někdo nadále hledá hráčův míč nebo ne.

Výklad Ztracen/4 - Čas na hledání, když se hledají dva míče

Jestliže hráč zahrál dva míče (třeba míč ve hře a ještě provizorní míč) a oba hledá, pak to, jestli má nárok na dva oddělené tříminutové intervaly na hledání, záleží na tom, jak blízko oba míče jsou.

Jestliže jsou oba míče ve stejné oblasti a je možné je hledat oba najednou, má hráč pouze jeden tříminutový interval na hledání obou míčů. Avšak když jsou tyto míče v různých oblastech (třeba na opačných stranách ferveje), má hráč samostatné tři minuty na hledání každého z míčů.

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Ztráta rány a vzdálenosti

Postup a trest, když hráč využívá úlevu podle Pravidel 17, 18 nebo 19 tím, že hraje míč z místa, odkud byla hrána předchozí rána (viz Pravidlo 14.6).

Pojem ztráta rány a vzdálenosti znamená, že hráč:

  • Obdrží jednu trestnou ránu, a také
  • Ztrácí jakoukoli vzdálenostní výhodu ve směru k jamce vůči místu, odkud byla hrána předchozí rána.
Spustit

Držet míč a volně ho upustit tak, aby padal vzduchem, s úmyslem, aby tento míč byl ve hře.

Jestliže hráč upustí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není spuštěn a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Každé Pravidlo poskytující úlevu určuje specifickou oblast úlevy, do které musí být míč spuštěn a ve které se také musí zastavit.

Při využití úlevy hráč musí upustit míč z místa v úrovni výšky kolen tak, aby:

  • Míč padal přímo dolů, aniž by ho hráč házel, roztáčel nebo kutálel či jiným pohybem případně ovlivňoval, kde se míč zastaví, a
  • Se míč nedotkl žádné části hráčova těla ani jeho výstroje předtím, než dopadne na zem (viz Pravidlo 14.3b).
Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Spustit

Držet míč a volně ho upustit tak, aby padal vzduchem, s úmyslem, aby tento míč byl ve hře.

Jestliže hráč upustí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není spuštěn a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Každé Pravidlo poskytující úlevu určuje specifickou oblast úlevy, do které musí být míč spuštěn a ve které se také musí zastavit.

Při využití úlevy hráč musí upustit míč z místa v úrovni výšky kolen tak, aby:

  • Míč padal přímo dolů, aniž by ho hráč házel, roztáčel nebo kutálel či jiným pohybem případně ovlivňoval, kde se míč zastaví, a
  • Se míč nedotkl žádné části hráčova těla ani jeho výstroje předtím, než dopadne na zem (viz Pravidlo 14.3b).
Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Ztráta rány a vzdálenosti

Postup a trest, když hráč využívá úlevu podle Pravidel 17, 18 nebo 19 tím, že hraje míč z místa, odkud byla hrána předchozí rána (viz Pravidlo 14.6).

Pojem ztráta rány a vzdálenosti znamená, že hráč:

  • Obdrží jednu trestnou ránu, a také
  • Ztrácí jakoukoli vzdálenostní výhodu ve směru k jamce vůči místu, odkud byla hrána předchozí rána.
Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Spustit

Držet míč a volně ho upustit tak, aby padal vzduchem, s úmyslem, aby tento míč byl ve hře.

Jestliže hráč upustí míč bez úmyslu uvést ho tím do hry, tento míč není spuštěn a není ve hře (viz Pravidlo 14.4).

Každé Pravidlo poskytující úlevu určuje specifickou oblast úlevy, do které musí být míč spuštěn a ve které se také musí zastavit.

Při využití úlevy hráč musí upustit míč z místa v úrovni výšky kolen tak, aby:

  • Míč padal přímo dolů, aniž by ho hráč házel, roztáčel nebo kutálel či jiným pohybem případně ovlivňoval, kde se míč zastaví, a
  • Se míč nedotkl žádné části hráčova těla ani jeho výstroje předtím, než dopadne na zem (viz Pravidlo 14.3b).
Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Nesprávné místo

Jakékoli jiné místo na hřišti, než z jakého hráč podle Pravidel musí nebo může odehrát svůj míč.

Příklady hry z nesprávného místa:

  • Odehrání míče poté, co byl vrácen na jiné místo nebo když nebyl vrácen, ačkoli to Pravidla vyžadovala.
  • Odehrání spuštěného míče mimo danou oblast úlevy.
  • Využití úlevy podle nesprávného Pravidla, takže míč je spuštěn a odehrán z místa, kde to Pravidla nedovolovala.
  • Odehrání míče z oblasti se zákazem hry, nebo když taková oblast překáží hráči v zamýšleném postoji nebo švihu.

Odehrání míče odjinud než z odpaliště, když hráč začíná hrát jamku, nebo když se pokouší tento prohřešek napravit, není hrou z nesprávného místa (viz Pravidlo 6.1b).

Všeobecný trest

Ztráta jamky ve hře na jamky nebo dvě trestné rány ve hře na rány.

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Abnormální stav hřiště

Jakákoli z následujících čtyř podmínek:

  • Díra po zvířeti,
  • Půda v opravě,
  • Nepohyblivá závada, nebo
  • Náhodná voda.
Zabořený

Když je hráčův míč ve svém vlastním důlku po dopadu jako následek předchozí rány a když se jeho libovolná část nachází pod úrovní země.

Míč se nemusí nutně dotýkat půdy, aby byl zabořený (například mezi míčem a půdou může být tráva nebo volné přírodní předměty).

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Zvíře

Jakýkoli živý příslušník živočišné říše (kromě člověka), včetně savců, ptáků, plazů, obojživelníků a bezobratlých (jako jsou červi, hmyz, pavouci a korýši).

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Trestná oblast

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

  • Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
  • Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

  • Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
  • Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

  • To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
  • Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

  • Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
  • Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
  • Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).