2

Veškerá oblast určená ke hře uvnitř hranic stanovených Soutěžním výborem:

• Všechny oblasti uvnitř hranic jsou v hřišti a jsou jeho součástí.
• Všechny oblasti vně hranic jsou mimo hřiště a nejsou jeho součástí.
• Hranice hřiště se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem.

Hřiště se skládá z pěti definovaných oblastí hřiště.

Osoba nebo skupina osob, která řídí danou soutěž na hřišti.

Viz Postupy soutěžního výboru, Sekce 1  (vysvětlení úlohy soutěžního výboru).

Veškerá oblast určená ke hře uvnitř hranic stanovených Soutěžním výborem:

• Všechny oblasti uvnitř hranic jsou v hřišti a jsou jeho součástí.
• Všechny oblasti vně hranic jsou mimo hřiště a nejsou jeho součástí.
• Hranice hřiště se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem.

Hřiště se skládá z pěti definovaných oblastí hřiště.

Veškeré území vně hranic hřiště, jak je stanovil Soutěžní výbor. Veškeré území uvnitř těchto hranic je v hřišti.

Hranice hřiště se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

• To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (jako jsou přírodní nebo umělé objekty) uvnitř hranic je v hřišti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
• Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně hranic (jako třeba schůdky připojené k hraničnímu plotu, nebo strom kořenící vně hranic, jehož větve zasahují přes hranici a naopak), pak pouze ta část objektu, která je mimo hranice, je mimo hřiště.

Hranice by měla být určena hraničními objekty nebo čarami:

• Hraniční objekty: Jestliže je hranice určena kolíky nebo plotem, pak je dána spojnicí vnitřních (z pohledu hřiště) bodů kolíků nebo sloupků plotu v úrovni země (vyjma šikmých podpěr), přičemž tyto kolíky nebo sloupky samy jsou mimo hřiště.
  Jestliže je hranice určena jinými objekty, jako třeba zdmi, nebo když chce Soutěžní výbor hraniční plot pojmout jiným způsobem, měl by Soutěžní výbor hranici určit.

• Čáry: Jestliže je hranice určena čárou namalovanou na zemi, pak je dána vnitřní (z pohledu hřiště) hranou čáry a čára sama je mimo hřiště.
  Jestliže je hranice určena čárou na zemi, mohou být použity kolíky k indikaci, kde se hranice nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Hraniční kolíky nebo čáry by měly být bílé.

V rámci hřiště je definováno pět oblastí:

• Pole,
• Odpaliště, odkud hráč musí začít hru na dané jamce,
• Všechny trestné oblasti,
• Všechny  bankry, a
• Jamkoviště právě hrané jamky.

Oblast hřiště, která zahrnuje všechno na hřišti vyjma čtyři další definované oblasti hřiště: (1) odpaliště, ze kterého hráč musí začít hru na dané jamce, (2) všechny trestné oblasti, (3) všechny bankry, a (4) jamkoviště právě hrané jamky.

Pole zahrnuje:

• Všechna odpaliště na hřišti kromě hráčova odpaliště na dané jamce, a
• Všechna nesprávná jamkoviště.

V rámci hřiště je definováno pět oblastí:

• Pole,
• Odpaliště, odkud hráč musí začít hru na dané jamce,
• Všechny trestné oblasti,
• Všechny  bankry, a
• Jamkoviště právě hrané jamky.

Veškerá oblast určená ke hře uvnitř hranic stanovených Soutěžním výborem:

• Všechny oblasti uvnitř hranic jsou v hřišti a jsou jeho součástí.
• Všechny oblasti vně hranic jsou mimo hřiště a nejsou jeho součástí.
• Hranice hřiště se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem.

Hřiště se skládá z pěti definovaných oblastí hřiště.

Oblast na právě hrané jamce, která:

• Je zvlášť upravena k patování, nebo
• Byla Soutěžním výborem určena jako jamkoviště (například když je využito dočasné jamkoviště).

Jamkoviště dané jamky obsahuje jamku, do které se hráč snaží zahrát míč. Jamkoviště je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště. Jamkoviště všech ostatních jamek (které hráč v daný okamžik nehraje) jsou nesprávná jamkoviště a jsou součástí pole.

Okraj jamkoviště je definován viditelným začátkem zvláštní úpravy (například tím, že je tráva střižena výrazně níže), ledaže Soutěžní výbor definuje okraj jamkoviště jiným způsobem (například pomocí čáry nebo teček).

Jestliže je dvojité jamkoviště užito pro dvě různé jamky:

• Celá zvlášť upravená plocha obsahující obě jamky se bere jako jamkoviště pro hru na obou jamkách.

Avšak Soutěžní výbor může určit okraj, který rozdělí dvojité jamkoviště na dvě rozdílná jamkoviště, takže když hráč hraje jednu z jamek, část dvojitého jamkoviště náležející druhé jamce je nesprávné jamkoviště.

V rámci hřiště je definováno pět oblastí:

• Pole,
• Odpaliště, odkud hráč musí začít hru na dané jamce,
• Všechny trestné oblasti,
• Všechny  bankry, a
• Jamkoviště právě hrané jamky.

Oblast hřiště, která zahrnuje všechno na hřišti vyjma čtyři další definované oblasti hřiště: (1) odpaliště, ze kterého hráč musí začít hru na dané jamce, (2) všechny trestné oblasti, (3) všechny bankry, a (4) jamkoviště právě hrané jamky.

Pole zahrnuje:

• Všechna odpaliště na hřišti kromě hráčova odpaliště na dané jamce, a
• Všechna nesprávná jamkoviště.

Oblast, odkud hráč musí začít hru na dané jamce.

Odpaliště je obdélník o hloubce dvou délek hole, jehož:

• Přední okraj je určen spojnicí nejpřednějších bodů odpališťových kamenů daných Soutěžním výborem, a
• Postranní okraje jsou určeny linií procházející zpět od nejzazších vnějších bodů odpališťových kamenů.

Odpaliště je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Jakákoli jiná odpaliště na hřišti (ať už na té samé nebo nějaké jiné jamce) jsou součástí pole.

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

• Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
• Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

• Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
• Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

• To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
• Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

• Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
• Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
• Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Zvlášť připravená písečná oblast, zpravidla ve formě prohlubně, ze které byla odstraněna tráva či půda.

Následující nejsou součástí bankru:

• Hrana, zeď nebo stěna na okraji takto připravené oblasti, která je tvořena půdou, trávou, stohovanými drny nebo umělým materiálem,
• Půda nebo jakýkoli rostoucí či připojený přírodní objekt uvnitř okrajů takto připravené oblasti (jako jsou tráva, křoví nebo stromy),
• Písek vysypaný přes okraj nebo mimo takto připravenou oblast, a
• Jakékoli písečné oblasti na hřišti, které nejsou uvnitř takto připravené oblasti (jako jsou poušť nebo jiné přirozeně písečné oblasti či oblasti někdy označované jako waste).

Bankry jsou jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Soutěžní výbor může definovat zvlášť připravenou písečnou oblast jako součást pole (což znamená, že se nejedná o bankr), nebo může jako bankr definovat nijak nepřipravenou písečnou oblast.

Když se bankr opravuje a Soutěžní výbor ho celý označí za půdu v opravě, je považován za součást pole (což znamená, že se nejedná o bankr).

Pojem „písek“ tak, jak je užit v této Definici a v Pravidle 12, zahrnuje jakýkoli materiál podobný písku, který je použit k naplnění bankru (jako jsou rozdrcené mušle), jakož i zeminu, která je promíchaná s pískem.

Oblast na právě hrané jamce, která:

• Je zvlášť upravena k patování, nebo
• Byla Soutěžním výborem určena jako jamkoviště (například když je využito dočasné jamkoviště).

Jamkoviště dané jamky obsahuje jamku, do které se hráč snaží zahrát míč. Jamkoviště je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště. Jamkoviště všech ostatních jamek (které hráč v daný okamžik nehraje) jsou nesprávná jamkoviště a jsou součástí pole.

Okraj jamkoviště je definován viditelným začátkem zvláštní úpravy (například tím, že je tráva střižena výrazně níže), ledaže Soutěžní výbor definuje okraj jamkoviště jiným způsobem (například pomocí čáry nebo teček).

Jestliže je dvojité jamkoviště užito pro dvě různé jamky:

• Celá zvlášť upravená plocha obsahující obě jamky se bere jako jamkoviště pro hru na obou jamkách.

Avšak Soutěžní výbor může určit okraj, který rozdělí dvojité jamkoviště na dvě rozdílná jamkoviště, takže když hráč hraje jednu z jamek, část dvojitého jamkoviště náležející druhé jamce je nesprávné jamkoviště.

V rámci hřiště je definováno pět oblastí:

• Pole,
• Odpaliště, odkud hráč musí začít hru na dané jamce,
• Všechny trestné oblasti,
• Všechny  bankry, a
• Jamkoviště právě hrané jamky.

V rámci hřiště je definováno pět oblastí:

• Pole,
• Odpaliště, odkud hráč musí začít hru na dané jamce,
• Všechny trestné oblasti,
• Všechny  bankry, a
• Jamkoviště právě hrané jamky.

Oblast hřiště, která zahrnuje všechno na hřišti vyjma čtyři další definované oblasti hřiště: (1) odpaliště, ze kterého hráč musí začít hru na dané jamce, (2) všechny trestné oblasti, (3) všechny bankry, a (4) jamkoviště právě hrané jamky.

Pole zahrnuje:

• Všechna odpaliště na hřišti kromě hráčova odpaliště na dané jamce, a
• Všechna nesprávná jamkoviště.

V rámci hřiště je definováno pět oblastí:

• Pole,
• Odpaliště, odkud hráč musí začít hru na dané jamce,
• Všechny trestné oblasti,
• Všechny  bankry, a
• Jamkoviště právě hrané jamky.

V rámci hřiště je definováno pět oblastí:

• Pole,
• Odpaliště, odkud hráč musí začít hru na dané jamce,
• Všechny trestné oblasti,
• Všechny  bankry, a
• Jamkoviště právě hrané jamky.

V rámci hřiště je definováno pět oblastí:

• Pole,
• Odpaliště, odkud hráč musí začít hru na dané jamce,
• Všechny trestné oblasti,
• Všechny  bankry, a
• Jamkoviště právě hrané jamky.

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

• Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
• Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

• Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
• Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

• To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
• Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

• Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
• Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
• Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Zvlášť připravená písečná oblast, zpravidla ve formě prohlubně, ze které byla odstraněna tráva či půda.

Následující nejsou součástí bankru:

• Hrana, zeď nebo stěna na okraji takto připravené oblasti, která je tvořena půdou, trávou, stohovanými drny nebo umělým materiálem,
• Půda nebo jakýkoli rostoucí či připojený přírodní objekt uvnitř okrajů takto připravené oblasti (jako jsou tráva, křoví nebo stromy),
• Písek vysypaný přes okraj nebo mimo takto připravenou oblast, a
• Jakékoli písečné oblasti na hřišti, které nejsou uvnitř takto připravené oblasti (jako jsou poušť nebo jiné přirozeně písečné oblasti či oblasti někdy označované jako waste).

Bankry jsou jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Soutěžní výbor může definovat zvlášť připravenou písečnou oblast jako součást pole (což znamená, že se nejedná o bankr), nebo může jako bankr definovat nijak nepřipravenou písečnou oblast.

Když se bankr opravuje a Soutěžní výbor ho celý označí za půdu v opravě, je považován za součást pole (což znamená, že se nejedná o bankr).

Pojem „písek“ tak, jak je užit v této Definici a v Pravidle 12, zahrnuje jakýkoli materiál podobný písku, který je použit k naplnění bankru (jako jsou rozdrcené mušle), jakož i zeminu, která je promíchaná s pískem.

Oblast na právě hrané jamce, která:

• Je zvlášť upravena k patování, nebo
• Byla Soutěžním výborem určena jako jamkoviště (například když je využito dočasné jamkoviště).

Jamkoviště dané jamky obsahuje jamku, do které se hráč snaží zahrát míč. Jamkoviště je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště. Jamkoviště všech ostatních jamek (které hráč v daný okamžik nehraje) jsou nesprávná jamkoviště a jsou součástí pole.

Okraj jamkoviště je definován viditelným začátkem zvláštní úpravy (například tím, že je tráva střižena výrazně níže), ledaže Soutěžní výbor definuje okraj jamkoviště jiným způsobem (například pomocí čáry nebo teček).

Jestliže je dvojité jamkoviště užito pro dvě různé jamky:

• Celá zvlášť upravená plocha obsahující obě jamky se bere jako jamkoviště pro hru na obou jamkách.

Avšak Soutěžní výbor může určit okraj, který rozdělí dvojité jamkoviště na dvě rozdílná jamkoviště, takže když hráč hraje jednu z jamek, část dvojitého jamkoviště náležející druhé jamce je nesprávné jamkoviště.

Jakýkoli volný přírodní objekt, jako jsou:

• Kameny, stébla trávy, listy, větve a klacíky,
• Mrtvá zvířata a zvířecí trus,
• Červi, hmyz a podobná zvířata, jež mohou být snadno odstraněna, stejně jako hromádky či sítě (jako jsou žížalince nebo mraveniště), které budují, a
• Hroudy pevné zeminy (včetně špuntů po provzdušňování).

Tyto přírodní objekty nejsou volné, jestliže jsou:

• Připojené nebo rostoucí,
• Pevně zapuštěné v zemi (tj. když je není možné jednoduše sebrat), nebo
• Ulpívající na míči.

Zvláštní případy:

• Písek a volná zemina nejsou volné přírodní předměty.
• Rosa, jinovatka a voda nejsou volné přírodní předměty.
• Sníh a přírodní led (kromě jinovatky) jsou podle volby hráče buď volné přírodní předměty, nebo, jsou-li na zemi, náhodná voda.
• Pavučiny jsou volné přírodní předměty, i když jsou připevněny k jinému objektu.

Výklad Volný přírodní předmět/1 - Status ovoce

Ovoce, které není přirostlé ke stromu nebo keři, je volný přírodní předmět, a to i když jde o ovoce ze stromu nebo keře, který se na hřišti nevyskytuje.

Například ovoce, které bylo částečně snědeno nebo nakrájeno na kousky, stejně jako slupka oloupaná z ovoce jsou volné přírodní předměty. Ale když ovoce nese hráč, jde o jeho výstroj.

Výklad Volný přírodní předmět/2 - Kdy se volný přírodní předmět stane závadou

Volné přírodní předměty mohou být přetvořeny na závady stavebním nebo výrobním postupem.

Například poleno (volný přírodní předmět), které bylo rozpůleno a ke kterému byly připevněny nohy, se tímto způsobem proměnilo v lavičku (závada).

Výklad Volný přírodní předmět/3 - Status slin

Sliny mohou být podle volby hráče považovány buď za náhodnou vodu nebo volný přírodní předmět.

Výklad Volný přírodní předmět/4 - Volné přírodní předměty použité jako povrch cesty

Kusy štěrku jsou volné přírodní předměty, které hráč může odstranit podle Pravidla 15.1a. Tato možnost není dotčena skutečností, že vyštěrkovaná cesta je cesta s umělým povrchem, což z ní činí nepohyblivou závadu. To samé platí pro silnice a cesty vybudované z kamínků, drcených mušlí, dřevní štěpky a podobně.

V takové situaci hráč může:

• Hrát míč, jak leží na závadě, a odstranit štěrk (volný přírodní předmět) z cesty (Pravidlo 15.1a).
• Využít beztrestnou úlevu od abnormálního stavu hřiště (nepohyblivé závady) (Pravidlo 16.1b).

Hráč také může předtím, než využije beztrestnou úlevu, nejprve odstranit z cesty něco štěrku, aby zjistil, nakolik by bylo možné míč hrát.

Výklad Volné přírodní předměty/5 - Živý hmyz nikdy neulpívá na míči

Ačkoli mrtvý hmyz může ulpívat na míči, živý hmyz není nikdy považován za ulpívající na míči, ať už je v klidu nebo se pohybuje. Živý hmyz na míči je tudíž volný přírodní předmět.

Závada, která může být přesunuta s vynaložením rozumného úsilí a aniž by došlo k poškození závady nebo hřiště.

Jestliže část nepohyblivé závady nebo nedílné součásti (jako jsou vrata, dveře nebo část upevněného kabelu) splňuje tyto dvě podmínky, pak je tato část považována za pohyblivou závadu.

Avšak toto neplatí, jestliže tato pohyblivá část nepohyblivé závady nebo nedílné součásti není určena k tomu, aby se s ní hýbalo (jako je uvolněný kámen v kamenné zdi).

I když je závada pohyblivá, může ji Soutěžní výbor prohlásit za nepohyblivou závadu.

Výklad Pohyblivá závada/1 - Opuštěný míč je pohyblivá závada

Opuštěný míč je pohyblivá závada.

Jakákoli z následujících čtyř podmínek:

• Díra po zvířeti,
• Půda v opravě,
• Nepohyblivá závada, nebo
• Náhodná voda.

Jakákoli díra v zemi vyhrabaná zvířetem, vyjma děr vyhrabaných zvířaty, která jsou zároveň definována jako volné přírodní předměty (jako jsou červi či hmyz).

Pojem díra po zvířeti zahrnuje:

• Volný materiál, který zvíře vyhrabalo z díry, 
• Vyběhané cestičky vedoucí do díry, a
• Jakoukoli část povrchu, která byla vyvýšena nebo pozměněna v důsledku zvířecího hrabání pod zemí.

Výklad Díra po zvířeti/1 - Osamocená stopa po zvířeti nebo otisk kopyta nejsou dírou po zvířeti

Osamocená zvířecí stopa, která nevede do díry po zvířeti, není dírou vytvořenou zvířetem, ale pouze nerovností povrchu, pro kterou není možná beztrestná úleva. Nicméně pokud se takové poškození nachází na jamkovišti, může být opraveno (Pravidlo 13.1c(2) - Povolené úpravy jamkoviště).

Jakákoli část hřiště, kterou Soutěžní výbor stanoví jako půdu v opravě (ať už označením nebo jinak). Každá taková půda v opravě zahrnuje jednak:

• Veškerou půdu uvnitř okrajů takto definované oblasti, a také
• Veškerou trávu, keře, stromy a ostatní rostoucí nebo připojené přírodní objekty, které mají kořeny v dané oblasti, včetně libovolné části těchto objektů, které vrchem přečnívají přes okraj dané oblasti, avšak žádnou jejich část (jako jsou třeba kořeny), která je připojená k zemi nebo je v zemi a je mimo okraj dané oblasti.

Půda v opravě také zahrnuje vše následující, i když to tak Soutěžní výbor nestanoví:

• Jakoukoli díru vyhloubenou Soutěžním výborem nebo správou hřiště při:
• Přípravě hřiště (jako je díra po vytaženém kolíku nebo ta jamka na dvojitém jamkovišti, která přísluší druhé jamce), nebo
• Údržbě hřiště (jako jsou díry po vyřezaných drnech či vytaženém pařezu nebo díry pro pokládku potrubí, avšak nikoli provzdušňovací díry).
• Travní odřezky, listí nebo jiný materiál, který byl dán na hromadu a je určen k pozdějšímu odvozu. Avšak:
• Jakýkoli přírodní materiál, který byl dán na hromadu k odvozu, představuje zároveň volné přírodní předměty, a
• Jakýkoli materiál, který byl ponechán na hřišti a který není určen k odvozu, není půda v opravě, ledaže to tak stanoví Soutěžní výbor.
• Jakýkoli zvířecí příbytek (jako třeba ptačí hnízdo), který je tak blízko hráčovu míči, že by ho hráč mohl svým postojem nebo ránou poškodit, vyjma příbytků vybudovaných zvířaty, která jsou definována jako volné přírodní předměty (jako jsou červi nebo hmyz).

Okraje půdy v opravě by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

• Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj půdy v opravě dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř půdy v opravě.
• Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj půdy v opravě dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř půdy v opravě.
• Fyzické atributy: Jestliže je půda v opravě definována skrze fyzické atributy (jako je květinový záhon nebo drnová školka), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj půdy v opravě určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se půda v opravě nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Výklad Půda v opravě/1 - Poškození způsobené soutěžním výborem nebo správou hřiště nemusí představovat půdu v opravě

Díra vyhloubená správou hřiště je půda v opravě, i když tak není označena. Nicméně ne každé poškození způsobené správou hřiště je automaticky půdou v opravě.

Příklady poškození, která nejsou půdou v opravě, zahrnují:

• Stopy po traktoru (avšak soutěžní výbor může hluboké stopy po traktoru prohlásit za půdu v opravě).
• Ucpávka staré jamky, která je zapuštěná pod úroveň povrchu jamkoviště, ovšem viz Pravidlo 13.1c (Povolené úpravy jamkoviště).

Výklad Půda v opravě/2 - Míč ve stromu, který koření v půdě v opravě, je v půdě v opravě

Jestliže strom koření v půdě v opravě a hráčův míč je uvízlý na větvi tohoto stromu, pak je míč v půdě v opravě, i když daná větev přesahuje mimo vyznačenou oblast.

Jestliže se hráč rozhodne pro beztrestnou úlevu podle Pravidla 16.1 a svislý průmět místa, kde se míč ve stromu nachází, dolů na zem je mimo půdu v opravě, je místo tohoto průmětu referenčním bodem pro určení oblasti úlevy a využití úlevy.

Výklad Půda v opravě/3 - Spadlý strom nebo pařez nemusí představovat půdu v opravě

Spadlý strom nebo pařez, který soutěžní výbor sice hodlá odstranit, ale zatím se tak neděje, není automaticky půdou v opravě. Nicméně jestliže práce na odstranění takového stromu nebo pařezu již probíhají, jedná se o „materiál určený k odvozu" a tedy půdu v opravě.

Například jestliže spadne strom někde v poli a je přitom stále ještě připojen ke svému pařezu, nejde o půdu v opravě. Nicméně hráč si může vyžádat rozhodnutí soutěžního výboru a soutěžní výbor má právo prohlásit oblast, ve které spadlý strom leží, za půdu v opravě.

Jakákoli závada, která:

• Nemůže být přesunuta bez vynaložení nadměrného úsilí, nebo aniž by došlo k poškození závady nebo hřiště, a
• Ani jiným způsobem nesplňuje definici pohyblivé závady.

Soutěžní výbor může prohlásit závadu za nepohyblivou závadu, přestože splňuje definici pohyblivé závady.

Výklad Nepohyblivá závada/1 - Tráva okolo závady není její součástí

Tráva v okolí nepohyblivé závady nebo pokrývající nepohyblivou závadu není součástí závady.

Mějme například vodovodní trubku, která je částečně pod zemí a částečně na povrchu. Jestliže ta část trubky, která je pod zemí, způsobí nadzdvižení travního drnu, není tato tráva součástí nepohyblivé závady.

Jakékoli dočasné nahromadění vody na povrchu hřiště (jako jsou louže po dešti nebo závlaze nebo přetečení trvalé vodní plochy nebo toku), které:

• Není v trestné oblasti, a
• Je viditelné předtím nebo potom, co hráč zaujme postoj (aniž by přitom vodu nohama nadměrně vyšlapával).

Nestačí, když je povrch pouze mokrý, blátivý nebo měkký nebo když se voda objeví pouze na okamžik, když hráč došlápne; nahromaděná voda musí zůstat viditelná buď předtím nebo potom, co hráč zaujme postoj.

Zvláštní případy:

• Rosa a jinovatka nejsou náhodná voda.
• Sníh a přírodní led (kromě jinovatky) jsou podle volby hráče buď volné přírodní předměty, nebo, jsou-li na zemi, náhodná voda.
• Umělý led je závada.

Umělé objekty určující nebo označující hranici hřiště, jako jsou zdi, ploty, kolíky a zábradlí, od kterých není možná beztrestná úleva.

Tyto zahrnují případné podstavce a plotové kůly, avšak nezahrnují:

• Šikmé podpěry nebo kotvící dráty připojené ke zdi nebo plotu, nebo
• Schůdky, mostky nebo podobné konstrukce používané k překonání zdi nebo plotu.

Hraniční objekty jsou považovány za nepohyblivé, i když jsou pohyblivé nebo je pohyblivá některá jejich část (viz Pravidlo 8.1a).

Hraniční objekty nejsou závady ani nedílné součásti.

Výklad Hraniční objekt/1 - Status předmětů připevněných k hraničnímu objektu

Předměty, které jsou připevněny k hraničnímu objektu, ale nejsou jeho součástí, jsou závady a hráč má nárok na beztrestnou úlevu od jejich překážení.

Jestliže soutěžní výbor nechce, aby od závady připojené k hraničnímu objektu byla možnost beztrestné úlevy, může zavést místní pravidlo, které stanoví, že taková závada je nedílnou součástí, čímž ztrácí status závady a tedy i možnost beztrestné úlevy.

Například jestliže jsou šikmé podpěry tak blízko hraničnímu oplocení, že by úleva od nich, jakožto závad, prakticky znamenala beztrestnou úlevu od hraničního objektu, může soutěžní výbor takové podpěry prohlásit za nedílné součásti.

Výklad Hraniční objekt/2 - Status vrat připevněných k hraničnímu objektu

Vrata určená k průchodu skrze hraniční zeď nebo oplocení nejsou součástí hraničního objektu. Taková vrata jsou závada, ledaže se soutěžní výbor rozhodne, že je prohlásí za nedílnou součást.

Výklad Hraniční objekt/3 - Pohyblivým hraničním objektem nebo pohyblivou částí hraničního objektu se nesmí hýbat

Hraniční objekty se považují za nepohyblivé, i když je některá z jejich částí vyrobena jako pohyblivá. Aby byl zachován jednotný přístup, platí to pro všechny hraniční objekty.

Příklady, jak může pohyblivý hraniční objekt během kola zasáhnout do hry, zahrnuje situaci, kdy hraniční kolík překáží hráči v postoji, takže ho hráč vytáhne ze země (čímž poruší Pravidlo 8.1a), přičemž se během toho část kolíku odlomí. Jestliže si hráč svou chybu uvědomí předtím, než zahraje svou další ránu, může získané vylepšení podmínek napravit jejich obnovou tím, že vrátí zpět dostatečnou část zlomeného hraničního kolíku tak, aby docházelo ke stejnému překážení, jako než byl vytažen.

Avšak hráč se nemůže vyhnout trestu, jestliže takové vylepšení nelze napravit (třeba když se hraniční objekt ohne nebo zlomí tak, že nelze obnovit původní podmínky).

Umělý objekt prohlášený Soutěžním výborem za součást hry a výzvy hřiště, od kterého tak není možná beztrestná úleva.

Nedílné součásti jsou považovány za nepohyblivé (viz Pravidlo 8.1a). Avšak jestliže některá část nedílné součásti (jako jsou vrata, dveře nebo část upevněného kabelu) splňuje definici pohyblivé závady, pak je tato část považována za pohyblivou závadu.

Umělé objekty prohlášené Soutěžním výborem za nedílné součásti nejsou závady ani hraniční objekty.

Část hřiště, na které Soutěžní výbor zakázal hru. Oblast se zákazem hry musí být definována buď jako součást abnormálního stavu hřiště nebo jako součást trestné oblasti.

Soutěžní výbor může využít oblastí se zákazem hry z jakéhokoli důvodu, jako jsou:

• Ochrana přírody, zvířecích příbytků a chráněných biozón,
• Prevence poškození mladých stromků, květinových záhonů, drnových školek, vydrnovaných nebo jinak osetých ploch,
• Bezpečnost hráčů, a
• Ochrana míst historického a kulturního významu.

Soutěžní výbor by měl vyznačit okraje oblasti se zákazem hry čárou nebo kolíky, přičemž toto označení pomocí čáry nebo kolíků (nebo vršků těchto kolíků) by mělo odlišit oblast se zákazem hry od běžného abnormálního stavu hřiště či trestné oblasti, které neobsahují oblast se zákazem hry.

Výklad Oblast se zákazem hry/1 - Status rostoucích rostlin přečnívajících oblast se zákazem hry

Status rostoucích rostlin, které přečnívají oblast se zákazem hry, závisí na typu oblasti se zákazem hry. To je důležité, protože tyto rostoucí rostliny mohou být součástí oblasti se zákazem hry a hráč tím pádem bude muset využít úlevu.

Například pokud je oblast se zákazem hry definována jako trestná oblast (jejíž okraje se promítají svisle vzhůru nad zem i dolů pod zem), pak jakákoli část rostoucí rostliny, která přečnívá za okraj oblasti se zákazem hry, není součástí oblasti se zákazem hry. Ale když je oblast se zákazem hry definována jako půda v opravě (což zahrnuje veškerou půdu uvnitř definované oblasti a také cokoli rostoucího, co vrchem přečnívá přes vyznačený okraj), pak cokoli přečnívajícího přes okraj je součástí oblasti se zákazem hry.

Jakákoli z následujících čtyř podmínek:

• Díra po zvířeti,
• Půda v opravě,
• Nepohyblivá závada, nebo
• Náhodná voda.

Oblast, ze které, pokud se v ní zastaví jeho míč, hráč může využít úlevu s jednou trestnou ranou.

Trestná oblast je:

• Jakákoli vodní plocha nebo tok na hřišti (bez ohledu na to, zdali byl označen Soutěžním výborem, nebo ne), včetně moře, jezer, rybníků, řek, kanálů, povrchových odvodňovacích příkopů nebo jiných otevřených vodních toků (a to i když neobsahují vodu), a
• Jakákoli jiná část hřiště stanovená Soutěžním výborem jako trestná oblast.

Trestná oblast je jednou z pěti definovaných oblastí hřiště.

Existují dva druhy trestných oblastí, jež se liší barvou použitou k jejich označení:

• Žlutá trestná oblast (označená žlutou čárou nebo žlutými kolíky) dává hráči dvě možnosti úlevy (Pravidla 17.1d(1) a (2)).
• Červená trestná oblast (označená červenou čárou nebo červenými kolíky) dává hráči navíc k oběma možnostem úlevy dostupným pro žlutou trestnou oblast ještě možnost stranové úlevy (Pravidlo 17.1d(3)).

Jestliže barva trestné oblasti nebyla vyznačena ani jinak určena Soutěžním výborem, považuje se za červenou trestnou oblast.

Okraje trestné oblasti se promítají jak vzhůru nad zem, tak dolů pod zem:

• To znamená, že veškerá půda a cokoli dalšího (třeba jakýkoli přírodní nebo umělý objekt) uvnitř těchto okrajů je součástí trestné oblasti, ať už je to na zemi, nad zemí nebo pod zemí.
• Jestliže se objekt nachází jak uvnitř, tak vně okraje (jako třeba můstek přes trestnou oblast, nebo strom kořenící uvnitř okrajů, jehož větve přesahují ven a naopak), pak pouze ta část objektu, která je uvnitř okrajů, je součástí trestné oblasti.

Okraje trestné oblasti by měly být určeny kolíky, čarami nebo fyzickými atributy:

• Kolíky: Jestliže je okraj vyznačen kolíky, pak je okraj trestné oblasti dán spojnicí vnějších bodů kolíků v úrovni země a kolíky samy jsou uvnitř trestné oblasti.
• Čáry: Jestliže je okraj vyznačen čárou namalovanou na zemi, pak je okraj trestné oblasti dán vnější hranou čáry a čára sama je uvnitř trestné oblasti.
• Fyzické atributy: Jestliže je trestná oblast definována skrze fyzické atributy (jako je pláž či poušť nebo opěrná zeď), pak by měl Soutěžní výbor stanovit, jak jsou určeny její okraje.

Jestliže je okraj trestné oblasti určen čárou nebo fyzickými atributy, kolíky mohou být použity k indikaci, kde se trestná oblast nachází, avšak nemají žádný jiný význam.

Jestliže okraj vodní plochy či toku není určen Soutěžním výborem, pak je okraj této trestné oblasti určen přirozeným předělem (tedy tam, kde se terén svažuje a vytváří prohlubeň, která může obsahovat vodu).

Jestliže otevřený vodní tok zpravidla neobsahuje vodu (jako třeba odvodňovací strouha nebo výpusť, která je suchá vyjma během období dešťů), může ho Soutěžní výbor prohlásit za součást pole (což znamená, že nejde o trestnou oblast).

Část hřiště, na které Soutěžní výbor zakázal hru. Oblast se zákazem hry musí být definována buď jako součást abnormálního stavu hřiště nebo jako součást trestné oblasti.

Soutěžní výbor může využít oblastí se zákazem hry z jakéhokoli důvodu, jako jsou:

• Ochrana přírody, zvířecích příbytků a chráněných biozón,
• Prevence poškození mladých stromků, květinových záhonů, drnových školek, vydrnovaných nebo jinak osetých ploch,
• Bezpečnost hráčů, a
• Ochrana míst historického a kulturního významu.

Soutěžní výbor by měl vyznačit okraje oblasti se zákazem hry čárou nebo kolíky, přičemž toto označení pomocí čáry nebo kolíků (nebo vršků těchto kolíků) by mělo odlišit oblast se zákazem hry od běžného abnormálního stavu hřiště či trestné oblasti, které neobsahují oblast se zákazem hry.

Výklad Oblast se zákazem hry/1 - Status rostoucích rostlin přečnívajících oblast se zákazem hry

Status rostoucích rostlin, které přečnívají oblast se zákazem hry, závisí na typu oblasti se zákazem hry. To je důležité, protože tyto rostoucí rostliny mohou být součástí oblasti se zákazem hry a hráč tím pádem bude muset využít úlevu.

Například pokud je oblast se zákazem hry definována jako trestná oblast (jejíž okraje se promítají svisle vzhůru nad zem i dolů pod zem), pak jakákoli část rostoucí rostliny, která přečnívá za okraj oblasti se zákazem hry, není součástí oblasti se zákazem hry. Ale když je oblast se zákazem hry definována jako půda v opravě (což zahrnuje veškerou půdu uvnitř definované oblasti a také cokoli rostoucího, co vrchem přečnívá přes vyznačený okraj), pak cokoli přečnívajícího přes okraj je součástí oblasti se zákazem hry.

Část hřiště, na které Soutěžní výbor zakázal hru. Oblast se zákazem hry musí být definována buď jako součást abnormálního stavu hřiště nebo jako součást trestné oblasti.

Soutěžní výbor může využít oblastí se zákazem hry z jakéhokoli důvodu, jako jsou:

• Ochrana přírody, zvířecích příbytků a chráněných biozón,
• Prevence poškození mladých stromků, květinových záhonů, drnových školek, vydrnovaných nebo jinak osetých ploch,
• Bezpečnost hráčů, a
• Ochrana míst historického a kulturního významu.

Soutěžní výbor by měl vyznačit okraje oblasti se zákazem hry čárou nebo kolíky, přičemž toto označení pomocí čáry nebo kolíků (nebo vršků těchto kolíků) by mělo odlišit oblast se zákazem hry od běžného abnormálního stavu hřiště či trestné oblasti, které neobsahují oblast se zákazem hry.

Výklad Oblast se zákazem hry/1 - Status rostoucích rostlin přečnívajících oblast se zákazem hry

Status rostoucích rostlin, které přečnívají oblast se zákazem hry, závisí na typu oblasti se zákazem hry. To je důležité, protože tyto rostoucí rostliny mohou být součástí oblasti se zákazem hry a hráč tím pádem bude muset využít úlevu.

Například pokud je oblast se zákazem hry definována jako trestná oblast (jejíž okraje se promítají svisle vzhůru nad zem i dolů pod zem), pak jakákoli část rostoucí rostliny, která přečnívá za okraj oblasti se zákazem hry, není součástí oblasti se zákazem hry. Ale když je oblast se zákazem hry definována jako půda v opravě (což zahrnuje veškerou půdu uvnitř definované oblasti a také cokoli rostoucího, co vrchem přečnívá přes vyznačený okraj), pak cokoli přečnívajícího přes okraj je součástí oblasti se zákazem hry.

Pozice nohou a těla hráče při přípravě a samotném provedení rány.

Část hřiště, na které Soutěžní výbor zakázal hru. Oblast se zákazem hry musí být definována buď jako součást abnormálního stavu hřiště nebo jako součást trestné oblasti.

Soutěžní výbor může využít oblastí se zákazem hry z jakéhokoli důvodu, jako jsou:

• Ochrana přírody, zvířecích příbytků a chráněných biozón,
• Prevence poškození mladých stromků, květinových záhonů, drnových školek, vydrnovaných nebo jinak osetých ploch,
• Bezpečnost hráčů, a
• Ochrana míst historického a kulturního významu.

Soutěžní výbor by měl vyznačit okraje oblasti se zákazem hry čárou nebo kolíky, přičemž toto označení pomocí čáry nebo kolíků (nebo vršků těchto kolíků) by mělo odlišit oblast se zákazem hry od běžného abnormálního stavu hřiště či trestné oblasti, které neobsahují oblast se zákazem hry.

Výklad Oblast se zákazem hry/1 - Status rostoucích rostlin přečnívajících oblast se zákazem hry

Status rostoucích rostlin, které přečnívají oblast se zákazem hry, závisí na typu oblasti se zákazem hry. To je důležité, protože tyto rostoucí rostliny mohou být součástí oblasti se zákazem hry a hráč tím pádem bude muset využít úlevu.

Například pokud je oblast se zákazem hry definována jako trestná oblast (jejíž okraje se promítají svisle vzhůru nad zem i dolů pod zem), pak jakákoli část rostoucí rostliny, která přečnívá za okraj oblasti se zákazem hry, není součástí oblasti se zákazem hry. Ale když je oblast se zákazem hry definována jako půda v opravě (což zahrnuje veškerou půdu uvnitř definované oblasti a také cokoli rostoucího, co vrchem přečnívá přes vyznačený okraj), pak cokoli přečnívajícího přes okraj je součástí oblasti se zákazem hry.

Část hřiště, na které Soutěžní výbor zakázal hru. Oblast se zákazem hry musí být definována buď jako součást abnormálního stavu hřiště nebo jako součást trestné oblasti.

Soutěžní výbor může využít oblastí se zákazem hry z jakéhokoli důvodu, jako jsou:

• Ochrana přírody, zvířecích příbytků a chráněných biozón,
• Prevence poškození mladých stromků, květinových záhonů, drnových školek, vydrnovaných nebo jinak osetých ploch,
• Bezpečnost hráčů, a
• Ochrana míst historického a kulturního významu.

Soutěžní výbor by měl vyznačit okraje oblasti se zákazem hry čárou nebo kolíky, přičemž toto označení pomocí čáry nebo kolíků (nebo vršků těchto kolíků) by mělo odlišit oblast se zákazem hry od běžného abnormálního stavu hřiště či trestné oblasti, které neobsahují oblast se zákazem hry.

Výklad Oblast se zákazem hry/1 - Status rostoucích rostlin přečnívajících oblast se zákazem hry

Status rostoucích rostlin, které přečnívají oblast se zákazem hry, závisí na typu oblasti se zákazem hry. To je důležité, protože tyto rostoucí rostliny mohou být součástí oblasti se zákazem hry a hráč tím pádem bude muset využít úlevu.

Například pokud je oblast se zákazem hry definována jako trestná oblast (jejíž okraje se promítají svisle vzhůru nad zem i dolů pod zem), pak jakákoli část rostoucí rostliny, která přečnívá za okraj oblasti se zákazem hry, není součástí oblasti se zákazem hry. Ale když je oblast se zákazem hry definována jako půda v opravě (což zahrnuje veškerou půdu uvnitř definované oblasti a také cokoli rostoucího, co vrchem přečnívá přes vyznačený okraj), pak cokoli přečnívajícího přes okraj je součástí oblasti se zákazem hry.